Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 60/2022-61

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení příslušenství

rozsudkem pro zmeškání

takto:

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni 129 472,20 Kč jako kapitalizovaný úrok

od 25. 8. 2010 do 7. 1. 2020 a dále úrok 11,9 % ročně z částky 17 397,19 Kč

od 8. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna na náhradě nákladů řízení uhradit 800 Kč, a to do tří dnů

od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni 129 472,20 Kč jako kapitalizovaný úrok od 25. 8. 2010 do 7. 1. 2020 a dále úrok 11,9 % ročně z částky 17 397,19 Kč od 8. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna na náhradě nákladů řízení uhradit 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení b) , , (dále jen „”).

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu smlouvy o úvěru ze dne 22. 7. 2008. Právní předchůdce žalobce právnická osoba, IČO tuto smlouvu uzavřel

se žalovanou. Na základě smlouvy původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 174 000 Kč

se smluvním úrokem ve výši 11,9% ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr řádně a včas nehradila, původní věřitel úvěr ke dni 24. 8. 2010 zesplatnil. Ke dni zesplatnění činil dluh

na jistině úvěru 148 994,19 Kč. Žalovaná byla i nadále povinna dle všeobecných obchodních podmínek hradit celkové dlužné částky ke dni zesplatnění úroky z prodlení v zákonné výši

a z nesplacené jistiny úvěru smluvní úrok ve výši 11,9% ročně od 25. 8. 2010 do zaplacení.

Pohledávka byla původním věřitelem postoupena na právnická osoba, anonymizováno, reg. číslo společnost se sídlem ve Spojeném království Británie a Severního Irska. Tento nabyvatel pohledávky uplatnil právo na zaplacení pohledávky 18. 1. 2013 u Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. . Předmětem žaloby bylo zaplacení dlužné částky ke dni zesplatnění a dále zákonného úroku z prodlení od 25. 8. 2010 do zaplacení. U soudu nebylo uplatněno právo na zaplacení smluvního úroku z úvěru ve výši 11,9% ročně od 25. 8. 2010 do zaplacení. Soud žalobě vyhověl. Pohledávka z titulu smlouvy o úvěru včetně přísudku dle rozsudku byla následně postoupena právnická osoba, LTD. žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 9. 8. 2016. Předmětem postoupení bylo i veškeré příslušenství.

Žalobkyně touto žalobou uplatňuje právo na zaplacení smluvních úroků z úvěru, které dosud nebylo u soudu uplatněno. Tento nárok uplatňuje s odkazem na a platného ke dni sjednání smlouvy. Žalobkyně dále požaduje úrok ve výši 11,9% ročně z 17 397,19 Kč (jistina ponížená o dosud poslední platbu žalované) od 8. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tak po žalované požaduje zaplacení kapitalizovaných smluvních úroků za období

od 25. 8. 2010 do 7. 1. 2020 ve výši 129 472,20 Kč a dále smluvní úrok ve výši 11,9% ročně z částky 17 397,19 Kč od 8. 1. 2020 do zaplacení.

Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 20. 4. 2022. Žalované bylo dne 7. 4. 2022

do vlastních rukou (náhradním způsobem doručení) doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaná k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.

Žalovaná se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle , nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír ( a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání

byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. ,

o zvláštních řízeních soudních, (dále jen„ z. ř. s.”)); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. např. § 13 z. ř. s. ve spojení s §§ 367, 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír

je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu,

je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek

je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, , Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C. H. Beck, str. 332, bod 5 a 6). Konečně rozsudek

pro zmeškání nelze vydat dle tam, kde by takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, jinými slovy, kde by se jednalo o tzv. konstitutivní rozhodnutí.

V posuzované věci se jedná o spor z titulu smlouva o úvěru ze dne 22. 7. 2008. Z toho,

co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. . Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí,

ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalované, jež mu vnikly z uvedeného titulu. Dále soud uvádí, že v řízení žalovaná nevyvinula žádnou aktivitu, kterou by mohl při úvaze, zda rozhodnout rozsudkem pro zmeškání zohlednit.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni,

jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč. Žalobkyně výslovně požadovala přiznat pouze náklady soudního poplatku a výslovně nežádala, aby jí byly přiznány náklady právního zastoupení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného, přičemž odvolacím důvodem jsou jen vady uvedené v ustanovení týkající se podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu a skutečnosti nebo důkazy, jimiž

má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání tohoto rozsudku ( ).

Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku

pro zmeškání.

Nesplní-la žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,

může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.