Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 186/2021-35

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení částky ve výši 21 590 Kč s přísl.

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 590 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 590 Kč od 25. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 9 290,38 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 590 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 590 Kč od 25. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 9 290,38 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 590 Kč s příslušenstvím rozepsaným ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela kupní smlouvu číslo na základě které převedla na žalovaného vlastnické právo k pozemkům parc. číslo parc. číslo za kupní cenu 5 000 Kč Smlouva byla uzavřena podle , o Státním pozemkovém úřadu na základě písemné žádosti žalovaného a při splnění dalších podmínek uvedených v daném ustanovení. Kupní cena prodávaného pozemku byla stanovena na základě znaleckého posudku jméno příjmení číslo za první pozemek ve výši 140 Kč a za druhý ve výši 4 860 Kč. Z později vypracovaného znaleckého posudkuu oceňování majetku při Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava č. UOM271 číslo žalobkyně zjistila, že převáděné pozemky měly být správně oceněny tak, že obvyklá cena prvního činí 740 Kč a druhého 25 850 Kč. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení rozdílu obvyklých cen určených ve druhém a prvním znaleckém posudku z titulu bezdůvodného obohacení, neboť ve vztazích vyplývajících z je realizována povinnost převést pozemky zákonem stanovenému okruhu lidí a za zákonem definovaných podmínek, a stát proto nedisponuje autonomií vůle. V případě, že kupující nabyde pozemky za cenu nižší, než jaká měla být stanovena podle zákona, vzniká mu tím bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. K jeho vydání žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 4. 1. 2021 ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Žalovaný však ničeho nezaplatil a poskytnout plnění dopisem odmítl.

2. Žalovaný souhlasil s tvrzeními žalobkyně, že s ní uzavřel kupní smlouvu, na jejímž základě nabyl vlastnické právo k uvedeným pozemkům a za žalobkyní uvedenou kupní cenu. Žalobě se bránil zpochybňováním správnosti následně vypracovaného znaleckého posudku a nesouhlasil s právním názorem žalobkyně, že by žalobkyně při uzavírání dané kupní smlouvy nedisponovala autonomií vůle, neboť tento názor žalobkyně převzala z judikatury, která se týkala jiného problému a na věc účastníků není použitelná. Poukázal na to, že strany si ve smlouvě sjednaly konkrétní cenu, proto není důvodu se k této otázce vracet. Z těchto důvodů navrhoval zamítnutí žaloby.

3. Soud neprováděl dokazování, protože žalobkyní vymezený skutek nemá oporu v právu, a tudíž i pokud by byl dokazováním zjištěn, žalobě by nešlo vyhovět.

4. Žalobkyní vymezený skutek nenaplňuje ani jednu ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z.

5. Prima facie nejde o druhou ani třetí skutkovou podstatu bezdůvodného obohacení, neboť skutková tvrzení žalobkyně je zjevně nevystihují.

6. O první skutkovou podstatu bezdůvodného obohacení - získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu - by se jednalo toliko za předpokladu, že by názor žalobkyně, že při uzavření kupní smlouvy nedisponovala autonomií vůle, byl správný. Taktomu však není.

7. Dle názoru soudu totiž judikaturní výklad ustanovení o smlouvě o bezúplatném převodu náhradního pozemku podle § 11a odst. 8 a 11 zák. o půdě nelze vztáhnout na kupní smlouvu uzavřenou podle § 10b odst. 1 zák. o Státním pozemkovém úřadu.

8. Právní základ restitučních nároků je totiž založen zákonem, zejména §§ 4, 6 a 9 zák. o půdě. O schválení dohody o vydání nemovitosti se rozhoduje ve správním řízení (§ 9 odst. 2 zák. o půdě). Teprve nelze-li oprávněným osobám odňatý pozemek vydat, postupuje se podle § 11a odst. 1 zák. o půdě. V případě, kdy restituční nárok nemůže být uspokojen vydáním původně odňatého pozemku a musí být uspokojen vydáním náhradního pozemku, stanoví zákon pravidla, jejichž účelem je zajistit, aby restituční nárok byl uspokojen náhradním pozemkem svou cenou odpovídajícím odňatému pozemku (§ 11 odst. 4 a § 28a zák. o půdě).

9. Jelikož restituční nároky vyplývají ze zákona, smlouva o bezúplatném převodu náhradního pozemku podle § 11a odst. 8 a 11 zák. o půdě není právním, nýbrž solučním jednáním. Z toho důvodu Nejvyšší soud o těchto smlouvách uzavírá, že nejsou projevem svobodné vůle smluvních stran (tj. nejen povinné, ale i oprávněné osoby), neboť jejím prostřednictvím je realizována zákonem stanovená povinnost převést na oprávněné osoby náhradní pozemek odpovídající zákonné hodnotě (rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 3. 11. 2010, sp. zn. , a ze dne 7. 8. 2019, sp. zn. ). Proto také je-li takovou smlouvou vydán náhradní pozemek v hodnotě převyšující odňatý pozemek, vzniká povinné osobě povinnost k vydání bezdůvodného obohacení. Z toho stejného důvodu Nejvyšší soud konstantně dovozuje, že rozhodnutí soudu, jímž se ukládá České republice - Státnímu pozemkovému úřadu uzavřít s oprávněnou osobou smlouvu o bezúplatném převodu náhradního pozemku, nemá povahu rozhodnutí ukládajícího prohlášení vůle ve smyslu , ale ve skutečnosti jde o rozhodnutí státního orgánu o nabytí vlastnictví, podle něhož se oprávněná osoba stává vlastníkem pozemku právní mocí rozhodnutí soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2019, sp. zn. , a judikatura tam citovaná).

10. Naproti tomu kupní smlouva uzavírána v režimu § 10 odst. 3 a § 10b odst. 1 zák. o Státním pozemkovém úřadu stanovuje mechanizmus jiný. Oprávněný uživatel pozemku v zahrádkové nebo chatové osadě zřízené na základě územního rozhodnutí nebo existující před 1. 10. 1976 má právo na převedení vlastnického práva k jím užívanému pozemku. Česká republika - Státní pozemkový úřad převede tento pozemek do vlastnictví oprávněného uživatele k jeho žádosti podané ve lhůtě dle Z jeho plyne, že vlastnictví k pozemku v zahrádkové či chatové osadě by na oprávněného uživatele mělo být převedeno kupní smlouvou; kupní cena by měla být sjednána jako cena obvyklá podle ( ).

11. Ze srovnání těchto právních úprav vyplývá, že zatímco restituent má právo na vydání náhradního pozemku ze zákona a uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu náhradního pozemku se toto právo realizuje, oprávněný uživatel pozemku v zahrádkové či chatové osadě má za splnění dalších podmínek stanovených v  právo nikoli na vydání daného pozemku, nýbrž na uzavření kupní smlouvy, která už nepodléhá schválení státním orgánem, a představuje právní titul pro vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Je tak zřejmé, že dané ustanovení stanovuje tzv. smluvní přímus - povinnost uzavřít smlouvu se zákonem vymezeným okruhem osob nebo se zákonem vymezeným obsahem.

12. Z toho důvodu strany uzavřením dané kupní smlouvy realizovaly svou smluvní autonomii, byť v omezené míře, a pokud by žalobkyně odmítla se žalovaným uzavřít kupní smlouvu na pozemek, který jako zahrádkář či chatař užívá, tak by se žalovaný musel domáhat nahrazení projevu vůle žalobkyně s uzavřením kupní smlouvy ve smyslu za cenu obvyklou.

13. Jelikož žalovaný nabyl vlastnické právo k daným pozemkům podle kupní smlouvy uzavřené se žalobkyní číslo za sjednanou cenu, nabyl svůj majetkový prospěch (vlastnictví shora uvedených dvou pozemků) plněním z právního důvodu (z titulu kupní smlouvy). Žalobkyně tudíž právo na zaplacení jiné než sjednané kupní ceny nemá. Použít nelze ani § 1793 odst. 1 větu první o. z., neboť toto ustanovení neopravňuje zkrácenou stranu požadovat doplnění toho, oč byla zkrácena.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , přiznal procesně úspěšnému žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalovaného sestávají z nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a AT z tarifní hodnoty ve výši 21 590 Kč v sazbě 1 930 Kč za jeden úkon. Advokát žalovaného připravil a převzal právní zastoupení žalovaného podle AT, učinil písemné podání ve věci samé podle AT a zastoupil žalovaného při jednání dne 4. 5. 2022 podle AT, za což mu náleží odměna ve výši 5 940 Kč, spolu s náhradou hotových výdajů k 3 úkonům právní služby podle AT v paušální výši 900 Kč. Žalovanému dále vznikly náklady na cestovní výdaje jeho právního zástupce ve smyslu AT za cestu autem k jednání dne 4. 5. 2022 z Tachova do Plzně a zpět, celkem 130 km, osobním automobilem s průměrnou spotřebou 4,7 l /100 km a ceně benzínu ve výši 37,10 Kč za 1 l a při základní sazbě amortizace ve výši 4,7 Kč za 1 km jízdy ve výši 838 Kč ( (37,10 x 4,7 / 100 + 4,70) x 130). Jelikož právní zástupce žalovaného je plátcem DPH je třeba ve smyslu poskytnout též náhradu této daně, a to z odměny ve výši 5 940 Kč, režijního paušálu ve výši 900 Kč a náhrady cestovného ve výši 838 Kč, spolu 7 678 Kč. Při sazbě DPH ve výši 21 % činí náhrada DPH 1 612,38 Kč. Náhrada nákladů řízení tak celkem činí 9 290,38 Kč (5 940 Kč + 900 Kč + 838 Kč + 1 612,38 Kč) a žalobkyně je povinna ji zaplatit ve lhůtě podle k rukám advokáta, který žalovaného zastupoval ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.