Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 196/2021-103

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Pasternakovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 2. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce anonymizováno jméno jméno na náhradě nákladů řízení částku 276 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 2. 2019 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [jméno] na náhradě nákladů řízení částku 276 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný a společnost právnická osoba si sjednali smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému dne 9.11.2019 poskytnuta částka 8 000 Kč na jeho bankovní účet č. bankovní účet. Tuto se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 000, a to do 6.2.2019, což však neučinil. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřována zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI a z prohlášení žalovaného, že je částku schopen splatit. Žalobkyně výslovně uvedla, že k tomuto svému tvrzení nenavrhuje žádné další důkazy. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 postoupil společnost právnická osoba pohledávku za žalovaným žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a jejího dodatku o prodloužení lhůty splatnosti zápůjčky soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společnost právnická osoba smlouvu o zápůjčce částky 8 000 Kč s tím, že zápůjční úroková sazba činí 0%. Dne 9.12.2018 byla splatná první splátka ve výši 4 000 Kč a dne 9.1.2019 druhá splátka ve výši 4 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn požádat nejméně 5 dní před termínem splatnosti splátky o prodloužení splatnosti o 1 měsíc s tím, že byl povinen uhradit poplatek za prodloužení. Uhrazením poplatku za prodloužení dochází ke změně splatnosti jednotlivých splátek. Výpisem z účtu žalovaného číslo vedeného u právnická osoba má soud za prokázané, že společnost právnická osoba převedla žalovanému dne 9.11.2018 na jeho bankovní účet částku 8 000 Kč. Žalobkyně se dne 1. 1. 2021 dohodla se společností právnická osoba na postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16.5.2021 a zároveň předžalobní výzva ze dne 16.5.2021 byly žalovanému zaslány doporučenou zásilkou podanou k poštovní přepravě téhož dne.

4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru (zápůjčky) žalovanému řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného ve smyslu , o spotřebitelském úvěru. Podle zák. o spotřebitelském úvěru byl povinen ověřit úvěruschopnost žalovaného způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů, a nelze se tedy paušálně odvolávat na vágní prohlášení žadatele o úvěru, že má pravidelný měsíční příjem, že je schopen zápůjčku splatit a že řádně zvážil své možnosti. Právní předchůdce žalobkyně si neobstaral jakékoliv informace k ověření příjmů a výdajů žalovaného, ani k ověření existence a způsobu plnění jeho případných dosavadních dluhů. Žalobkyně sice uvedla, že její právní předchůdce využil databáze dle zák. o spotřebitelském úvěru, ale toto své tvrzení nedoložila jakýmikoliv důkazy. Protože poskytovatel úvěru nesplnil svoji povinnost vyplývající ust. zák. o spotřebitelského úvěru považuje soud úvěrovou smlouvu v souladu s ust. zákona o spotřebitelském úvěru a níže citovanou judikaturou za absolutně neplatnou, což se týká i vedlejších ujednání, na jejichž základě se žalobkyně domáhala smluveného poplatku za prodlužení termínu splatnosti. Na poskytnuté plnění pak soud hledí jako na bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen dle ust. Sb, , vrátit žalobkyni, jako právní nástupkyni poskytovatele úvěru, neboť žalovaný neprokázal, že by zapůjčenou částku poskytovateli úvěru či žalobkyni vrátil.

5. K neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy je totiž třeba přihlédnout z úřední povinnosti podle , (dále jen „o. z.“), nikoli jen na základě případné námitky spotřebitele (podle věta druhá zák. o spotřebitelském úvěru). Ve svém usnesení ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. , Ústavní soud označil„ koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv“ za„ nesouladnou i s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, tedy koncepci porušující závazky, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodních smluv (, odst. 2y a a y), která je neslučitelná s podstatou a účelem takové právní úpravy, jež má být projevem zásady ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele), v soukromém právu korigující uplatnění zásady autonomie vůle.“ Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ,„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.“ (k tomu viz též nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ).

6. Pokud jde o žalovaný úrok z prodlení, žalovaný se neocitl v prodlení s povinností splatit poskytnutou jistinu, neboť lhůta k plnění je určena v souladu s níže citovaným ustanovením teprve tímto rozsudkem. Proto soud žalobu zamítl i co do úroku z prodlení. Podle ustanovení § 87 odst. 1,2 zákona o spotřebitelském úvěru totiž platí, že spotřebitel je v případě neplatnosti smlouvy z důvodu nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost povinen vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem.

7. O nákladech řízení rozhodl soud dle ve spojení s  , (dále jen „“), a žalobkyni, která byla v řízení úspěšná z 59,26 % a neúspěšná z 40,74 %, přiznal 15,52 % z účelně vynaložených nákladů řízení. Pro účely poměření míry úspěchu ve věci soud kapitalizoval žalované úroky z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku. Předmětem řízení tak byla částka 10 000 Kč na jistině a úroky z prodlení ve výši 3 050 Kč, tj. celkem 13 050 Kč. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 8 000 Kč, což představuje 59,26% z předmětu řízení. Náklady žalobkyně činily 1 489 Kč a sestávaly z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, mimosmluvní odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé vč. jeho doplnění) dle a , advokátní tarif (AT), neboť po porovnání s dalšími věcmi žalobkyně vedenými u zdejšího soudu je zjevné, že žaloba byla podána na ustáleném vzoru ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. , paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle AT, a náhrady DPH 21 % ve výši 189 Kč. S ohledem na míru úspěchu ve věci přísluší žalobkyni částka 276 Kč, což odpovídá 18,52 % z částky 1 489 Kč.

8. O lhůtě k náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, má oprávněná možnost domáhat se jejího splnění návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuce.