Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 121/2022-34
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 8 920 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 920 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 920 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 920 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 920 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 8 920 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 2. 11. 2017 pojistnou smlouvu o modulárním anonymizováno číslo jejímž předmětem bylo pojištění vozidla s datem počátku pojištění od 21. 12. 2017. Účastníci sjednali pojistné splatné v ročních splátkách ve výši 5 437 Kč. Uzavřením nové smlouvy číslo došlo ke stornování stávající smlouvy, která byla ukončena dne 21. 12. 2020. V potvrzení storna smlouvy byl žalovaný upozorněn na to, že je evidován nedoplatek, představující neuhrazený předpis zohledňující skutečně ujeté km za období od 21. 12. 2019 do 21. 12. 2020, vystavený na základě dodatku ke smlouvě ze dne 2. 11. 2017. Nedoložením konečného stavu tachometru byl žalovanému žalobcem změněn tarif slev a přirážek na maximální přirážku k základní ceně pojištění. Výši jednotlivých slev žalobkyně doplnila ve vyjádření ze dne 6. 5. 2022. Po přirážkách činil předpis celkem 15 573 Kč, současně bylo žalovanému odečteno nespotřebované pojistné na připojištění skel a havarijním pojištění za 24 dní ve výši 797, celkový roční předpis tak činil 14 776 Kč, po odečtení úhrady 5 856 Kč činí dluh na pojistném částku 8 920 Kč. K úhradě byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 4. 1. 2022, ani poté dluh na pojistném nevyrovnal.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ust. § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v registru obyvatel. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.
3. Soud z listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli dne 2. 11. 2017 pojistnou smlouvu o pojištění vozidla k pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v níž se žalovaný zavázal platit pojistné za sjednané roční období ve výši 5 437 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, počátek pojištění byl stanoven na den 21. 12. 2017. Uvedenou smlouvou došlo k pojištění vozidla značka automobilu, registrační značka, jehož vlastník a provozovatel byl žalovaný (pojistná smlouva číslo). Nedílnou součást citované smlouvy tvořily pojistné podmínky žalobkyně. K navýšení pojistného na částku 5 793 Kč došlo s účinností od 21. 12. 2018 a na částku 6 285 Kč s účinností od 21. 12. 2019 (dopis žalobkyně z 20. 10. 2018 včetně dodatku k pojistné smlouvě a dopis žalobkyně z 20. 10. 2019 včetně dodatku k pojistné smlouvě). Z dodatku – pojistné podle počtu ujetých kilometrů k nabídce pojistitele na uzavření pojistné smlouvy anonymizováno 2015, uzavřeného dne 2. 11. 2017, soud dále zjistil, že účastníci ujednali podmíněnou slevu ve výši 30 % (na pojištění skel 60 %), pokud žalovaný dodá do 5. 1. 2018 a následně vždy každé 3 měsíce pořízený snímek tachometru vozidla. Pokud by z něho vyšlo najevo, že počet ujetých km překročil žalovaným stanovené rozmezí, má žalobkyně právo doúčtovat pojistné, které odpovídá počtu skutečně najetých km, a to dle tabulky, která činila součást tohoto dodatku (zmíněný dodatek včetně záznamu z jednání). K dalšímu navýšení pojistného na částku 15 457 Kč došlo s účinností od 21. 12. 2020 (dopis žalobkyně z 20. 10. 2020 včetně dodatku k pojistné smlouvě). Dopisem ze dne 4. 1. 2021 žalobkyně žalovanému potvrdila, že dne 26. 11. 2020 přijala jeho žádost o zrušení pojistné smlouvy a pojištění tak zaniklo k 21. 12. 2020 z důvodu dohody (náhrady pojistnou smlouvou číslo). Současně ho vyzvala k úhradě dluhu ve výši 8 920 Kč (zmíněný dopis). Z bilance pojistné smlouvy je patrné, že ke dni ukončení pojistné smlouvy (21. 12. 2020) žalovaný dlužil žalobkyni částku 8 920 Kč. K úhradě dluhu žalobkyně žalovaného vyzvala rovněž prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne 4. 1. 2022 (označený dopis včetně potvrzení dodání). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný dlužnou částku žalobkyni zaplatil.
4. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.
5. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva v souladu s ustanovením § 2758 a násl. o. z. Součástí této smlouvy byl i dodatek, v němž účastníci dojednali slevu na pojistném, která však byla podmíněna počtem ujetých km a prokázání této skutečnosti zasláním snímku tachometru vozidla. Účastníci sjednali pojistné, které bylo splatné v ročním intervalu, přičemž z tvrzení žalobkyně, které žalovaný žádným způsobem nerozporoval, vyplynulo, že žalovaný nezaplatil pojistné v poměrné části 8 920 Kč. Pojistné bylo jednotlivými dodatky navyšováno, přičemž v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný vyjádřil nesouhlas s jednotlivými navýšeními. Pojištění zaniklo ke dni 21. 12. 2020 na základě zrušení pojistné smlouvy ze strany žalovaného, které žalobkyně dopisem ze dne 4. 1. 2021 potvrdila. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z. má žalobkyně právo na pojistné za dobu, po kterou trvalo pojištění. Žalobkyně, jakožto pojistitel, má v souladu s § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Protože žalovaný neplnil své povinnosti stanovené výše zmíněným dodatkem, byla mu odňata poskytnutá sleva, přičemž zjištěný dluh odpovídá předpisu pojistného zohledňující skutečně ujeté km (viz podrobně odst. 1), jež byl vyčíslen v bilanci pojistné smlouvy. Protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný svoji povinnost splnil, dluží jí částku 8 920 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nesplněním svého závazku dostal do prodlení, má žalobkyně vedle dlužné jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., přičemž výše zákonné sazby je určena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná a žalovanému uložil povinnost k úhradě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. jako běžná třídenní.
7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a s ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 14b odst. 1 bod vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT) za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a kvalifikovaná výzva k plnění) á 200 Kč a náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby á 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 168 Kč Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 368 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.
8. Soud pro úplnost dodává, že je na místě aplikovat ustanovení § 14b AT, neboť podání bylo vypracováno na ustáleném vzoru uplatněném shodnou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Obdobně jako v jiných žalobních návrzích žalobkyně opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu adhézních smluv, kdy dochází pouze k částečné úpravě (záměně) některých individuálních údajů, týkajících se především generálií žalované osoby, jednotlivých částek a dat. Je taktéž nerozhodné, zda žalobkyně je v obdobných věcech zastupována různými právními zástupci. V tomto směru soud poukazuje i na obdobné závěry Krajského soudu v Plzni (např. usnesení ze dne 11. 2. 2016 č.j. 25Co 31/2016-41).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř., k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.