Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
110 C 32/2021-41
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 17 328 Kč s příslušenstvím a 6 551,30 Kč
takto:
I. Žaloba žalobkyně, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 23 879,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně
z částky 29 208 Kč od 17.11.2020 do 4.12.2020,
z částky 27 008 Kč od 5.12.2020 do 6.1.2021,
z částky 25 008 Kč od 7.1.2021 do 4.2.2021,
z částky 23 338 Kč od 5.2.2021 do 5.2.2021,
z částky 21 668 Kč od 6.2.2021 do 4.3.2021,
z částky 19 998 Kč od 5.3.2021 do 5.3.2021,
z částky 18 998 Kč od 6.3.2021 do 3.9.2021,
z částky 17 328 Kč od 4.9.2021 do zaplacení,
a s úrokem ve výši 75,95 % ročně
z částky 22 904,56 Kč od 17.11.2020 do 4.2.2021
z částky 21 340,60 Kč od 5.2.2021 do 5.2.2021
z částky 19 670,60 Kč od 6.2.2021 do 4.3.2021
z částky 18 000,60 Kč od 5.3.2021 do 5.3.2021
z částky 17 000,60 Kč od 6.3.2021 do 8.6.2021
s úrokem ve výši 8,25 % ročně
z částky 17 000,60 Kč od 9.6.2021 do 3.9.2021
z částky 15 330,60 Kč od 4.9.2021 do zaplacení, maximálně však do doby,
kdy celkový tento úrok za dobu od 17.11.2020 dosáhne částky 96 192 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba žalobkyně, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 23 879,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 208 Kč od 17.11.2020 do 4.12.2020, z částky 27 008 Kč od 5.12.2020 do 6.1.2021, z částky 25 008 Kč od 7.1.2021 do 4.2.2021, z částky 23 338 Kč od 5.2.2021 do 5.2.2021, z částky 21 668 Kč od 6.2.2021 do 4.3.2021, z částky 19 998 Kč od 5.3.2021 do 5.3.2021, z částky 18 998 Kč od 6.3.2021 do 3.9.2021, z částky 17 328 Kč od 4.9.2021 do zaplacení, a s úrokem ve výši 75,95 % ročně z částky 22 904,56 Kč od 17.11.2020 do 4.2.2021 z částky 21 340,60 Kč od 5.2.2021 do 5.2.2021 z částky 19 670,60 Kč od 6.2.2021 do 4.3.2021 z částky 18 000,60 Kč od 5.3.2021 do 5.3.2021 z částky 17 000,60 Kč od 6.3.2021 do 8.6.2021 s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 17 000,60 Kč od 9.6.2021 do 3.9.2021 z částky 15 330,60 Kč od 4.9.2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 17.11.2020 dosáhne částky 96 192 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 879 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit na základě smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní dne 7.5.2019, dle které žalobkyně poskytla žalovanému po přezkoumání úvěruschopnosti na základě dokladů o příjmech, výpisů z účtu a informací získaných od žalovaného, databáze příjmení a NRKI, téhož dne částku 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit žalobkyni společně s úrokem ve výši 108,84 % v 48 měsíčních splátkách po 1 670 Kč, splatných vždy k 10. dni v měsíci, počínaje 6/2019. Žalovaný však přestal řádně splátky platit, uhradil 15 splátek po 1 670 Kč, dostal se do prodlení u splátky č. 16 splatné 10.9.2020, čímž porušil své povinnosti hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, načež došlo k zesplatnění k 15.11.2020, a žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem 25 050 Kč, proto žalobkyně požadovala částku ve výši 17 328 Kč se zákonným úrokem z prodlení specifikovaným v žalobě, smluvní pokuty ve výši 6 551,30 Kč, smluvní úrok ve výši 75,95 % ročně z částky původní dlužné jistiny od 17.11.2020 do zaplacení (max. do výše 96 192 Kč).
2. Žalovaný potvrdil uzavření smlouvy s tím, že zpočátku řádně platil, ale z důvodu nedostatku peněz přestal platit. Před uzavřením smlouvy měl další dva úvěry u spol. CFIG a Provident, ale žalobkyně se ho na tyto další závazky neptala, ověřovala si pouze výši jeho invalidního důchodu a zda něco platí za bydlení.
3. Z listiny označené jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru číslo podepsané žalobkyní a žalovaným dne 7.5.2019, včetně Oznámení o schválení úvěru s dodejkou o převzetí z 10.5.2019 a Splátkového kalendáře, Klientské karty ke smlouvě číslo bylo v řízení prokázáno, že se v této smlouvě žalobkyně dohodla se žalovaným na tom, že poskytne žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč s RPSN 108,84 % a žalovaný se naopak měl zavázat takto poskytnuté peněžní prostředky pravidelně splácet v 48 měsíčních splátkách po 1 670 Kč, splatných vždy k 10. dni v měsíci, počínaje číslo. Žalobkyně žalovanému úvěr poskytla, žalovaný zaplatil 15 splátek po 1 670 Kč. Z listin nazvaných Prohlášení klienta a Hodnocení klienta, podepsané žalovaným, potvrzením o výši invalidního důchodu žalovaného, bylo dále zjištěno, že žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z prohlášení žalovaného, v němž uvedl jako svůj příjem – invalidní důchod ve výši 15 609 Kč, kdy tuto skutečnost si prověřila z potvrzení ČSSZ, uváděné výdaje (bydlení a životní minimum) nebyly vůbec prověřovány. Z potvrzení příjmení a NRKI bylo dále zjištěno, že v těchto evidencích je zmínka o tom, že klientova smlouva je hodnocena jako špatná, žádné jiné informace zde nebyly zaznamenány. Z interního výpisu žalobkyně s označením žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil celkem 15 splátek po 1 670 Kč. Upomínkami z 11.11.2019, 10.9.2020, 12.10.2020, 10.11.2020 vzal soud v řízení za prokázáno, že žalobkyně vyhotovila písemné oznámení o zesplatnění předmětného úvěru s okamžitou splatností a vyzvala ho k uhrazení dlužné částky, doklad o odeslání, případně doručení těchto dopisů žalovanému nebyl předložen. Předžalobní upomínkou ze dne 13.10.2021, včetně podacího archu pošty, bylo v řízení dále prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky s tím, že v případě, že tuto částku žalovaný neuhradí, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou.
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud skutkový závěr, že na základě předmětné smlouvy o úvěru, podepsané 7.5.2019, žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, přičemž žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti vycházela z údajů vyplněných žalovaným ohledně příjmů, s tím, že si ověřila pouze výši příjmu a výdaje bez dalšího neověřovala vůbec, spokojila se s údaji z registru příjmení a NRKI. Žalovaný vyčerpal celkem 25 000 Kč, zaplatil 25 050 Kč.
5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů, zejména ve vztahu k výdajům, což nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
9. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli.
10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalovanému částku 25 000 Kč, přitom žalovaný žalobkyni zaplatil částku 25 050 Kč, žalovaný se tedy na úkor žalobkyně neobohatil, a tudíž není povinen ničeho dalšího platit.
13. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy ve věci byl úspěšný žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.