Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 21/2022-38
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka, a to do 7 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částka, a to do 7 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka], a to do 7 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 7 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.
2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, zaplacení poplatku za držení televizního přijímače ve smyslu zákona č. 348/2005 Sb. za souvislé období měsíců února až prosince 2020 (á částka, s výjimkou prvního měsíce, kde požadováno částka) a úroků z prodlení, kapitalizovaných za jednotlivé měsíce do podání žaloby částkou částka.
3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovanou se soudu podařilo kontaktovat skrze emailovou adresu email, zde žalovaná (bez zaručeného elektronického podpisu, tedy nikoliv však řádnou procesní formou podání k soudu) naznačila, že dne datum provedla úhradu na účet dle dopisu od žalobkyně. Soud toto vyjádření právní zástupkyni žalobkyně po měsíci bez došlého dalšího podání od kteréhokoli z účastníků zaslal na vědomí, právní zástupkyně žalobkyně dopisem ze dne datum sdělila, že žádnou platbu neeviduje. Soudu tak nebylo, než ve věci věcně rozhodnout, další prodlužování řízení by bylo zjevně neúčelné, ostatně zastavování řízení obvykle vede k nárůstu nákladů řízení. Ukáže-li se totiž posléze, že pohledávka byla již před vyhlášením rozsudku uhrazena, nepředstavuje to pro účastníky řízení podstatnou komplikaci, neb na základě takového rozsudku, u kterého je dlužník schopen (a ochoten) prokázat splnění, nelze vést výkon rozhodnutí či exekuci, resp. dosáhnout proti takové námitce dlužníka (povinného) duplicitního vymožení platební povinnosti a náhrady nákladů řízení.
4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Z výzvy pro nového poplatníka ze dne datum a následného dopisu ze dne datum a výpisu z evidence č. l. 21 vyplynulo, že žalovaná byla jako plátce televizních poplatků pro adresu svého trvalého pobytu zařazena v od září 2019 (v souvislosti se zřízením přípojky elektřiny). Výše nedoplatku pak byla zjištěna z bilance č. l. 22 a z výzev České pošty, s. p., oddělení jméno, které zpracovává agendu televizních poplatků, vyzývající žalovanou k úhradě dluhu, která byla žalované opakovaně zasílána na stávající trvalé bydliště (dle dvou dodejek), přičemž druhou si dne datum žalovaná převzala do vlastních rukou. Žalovaná v emailové komunikaci uvedla, že dosud měla schránku označenou pouze jako„ pošta“ (což prakticky znemožňovalo doručování do vlastních rukou jinak, než osobním zastižením v místě bydliště), ani to však zjevně nevysvětluje, proč v takovém případě nedošlo k úhradě nároku před podáním žaloby.
5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud věc posoudil dle jednotlivých ustanovení zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, zejména § 3 odst. 4 shledal, že žalovaná je pro absenci odhlášení se poplatníkem měsíčního poplatku částka, a proto žalobě vyhověl, když je nesporné, že žalovaná svou povinnost tento poplatek platit v uvedených měsících nesplnila. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo žalovanou (ta sice úhradu uváděla, ale až v březnu 2022, kdy již řízení bylo několik měsíců zahájeno). Soud rozhoduje dle stavu ke dni vyhlášení rozsudku a ani k dnešnímu dni nebyla úhrada prokázána (žalovanou), ani dohledána (žalobkyní). Bylo tedy žalované uloženo za tyto měsíce poplatek žalobkyni zaplatit. Žalovaná byla nesporně s plněním této své povinnosti v prodlení, soud jí proto dle § 1970 občanského zákoníku uložil dále zaplatit i úrok z prodlení za dobu žalobkyní (ve prospěch žalované) vymezenou, když kapitalizaci žalobkyně provedla aritmeticky korektně a v sazbě, odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Výše těchto nákladů pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku částka a s odkazem na odůvodnění vydaného platebního rozkazu dále z částka, coby náhrady nezastoupenému účastníkovi dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. odpovídajících nákladům, spojených se zasláním předžalobní výzvy, s podáním žalobního návrhu a s vyjádřením k emailové zprávě žalované (ohledně údajné úhrady v březnu 2021). Jelikož je i sama žalobkyně plátcem DPH, přísluší jí tak částka částka, odpovídající navýšení paušální částky dle aktuálně platné sazby této daně. K otázce zastoupení soud shodně odkazuje na závěry nálezu Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3344/12, když na žalobkyni lze v otázce agendy výběru a vymáhání placení televizních poplatků klást vyšší požadavky, než na běžné subjekty soukromého práva, což se neslučuje s paušální delegací veškeré této agendy na advokáta, resp. nárokování mimosmluvní odměny za jeho služby (a to tím spíše, jak vágně byla v tomto případě formulována výzva k plnění, která je jedním z předpokladů pro přiznání náhrady nákladů řízení).
7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o nezanedbatelné plnění, není vyloučeno, že bude dohledána předchozí úhrada a žalobkyni takový drobný odklad zřejmě ekonomicky neohrozí. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod. Pokud žalovaná část z uloženého plnění (či celé nebo dokonce více – žalobkyně totiž na nákladech řízení pravidelně požaduje více, než je soud ochoten přiznat) již uhradila, výroky tohoto rozsudku přirozeně neznamenají, že žalovaná má hradit shodnou pohledávku duplicitně. Žalovaná však musí být schopna případnou předchozí úhradu prokázat, a to žalobkyni, případně orgánu veřejné moci, na který by se žalobkyně obrátila s požadavkem na vykonání rozsudku. Pokud naopak dojde ke zpětvzetí žaloby dříve, než rozsudek žalobkyni dojde, avšak dosud nabyde právní moci, soud bude rozhodovat o zastavení řízení. Žalobkyně by však měla počítat s tím, že soud v takovém konkrétním případě nepřizná náhradu nákladů řízení, navýšenou o další úkon právní služby.
8. Údaje ke splnění peněžité pohledávky žalovaná nalezne v již dříve doručovaném žalobním návrhu v sekci F), soud nicméně neručí za jejich případnou změnu v mezidobí a jejich ověření je tak záležitostí mezi účastníky řízení (tj. bez ingerence soudu, pro který řízení končí vydáním rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.