Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 28/2022-51
Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Radkem Solařem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
; zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 2 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím od 6. 2. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucího z částky 2 000 Kč za dobu od 17. 2. 2018 do 5. 2. 2021 a o zaplacení úroku z prodlení jdoucích z částky 2 000 Kč od 6. 2. 2021 do zaplacení ve výši 0,25 % ročně, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím od 6. 2. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucího z částky 2 000 Kč za dobu od 17. 2. 2018 do 5. 2. 2021 a o zaplacení úroku z prodlení jdoucích z částky 2 000 Kč od 6. 2. 2021 do zaplacení ve výši 0,25 % ročně, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím od 17. 2. 2018 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností právnická osoba se sídlem adresa, obec a číslo, IČO, dne datum prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne úvěr ve výši 2 000 Kč, který se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit nejpozději do 16. 2. 2018. Žalovaný však právní předchůdkyni žalobkyně ničeho neuhradil, žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení tohoto dluhu s tím, že tato pohledávka za žalovaným byla původní věřitelkou žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum. Žalovaný však žalobkyni neuhradil ničeho, ač k tomu byl ještě vyzván předžalobní upomínkou ze dne 2. 2. 2021
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.
4. Ze žalobkyní předložených listin, to je ze smlouvy o úvěru ze dne datum, dokladu o převodu částky 2 000 Kč dne datum na účet číslo bankovní účet, dále ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi společností právnická osoba a žalobkyní dne datum, dopisu společnosti právnická osoba žalovanému ze dne 2. 2. 2021 – oznámení o postoupení pohledávky, a z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne 2. 2. 2021 – předžalobní upomínky spolu s poštovním podacím lístkem z téhož dne, soud vzal za prokázán skutkový stav, jak byl žalobkyní tvrzen v podané žalobě, na nějž proto v dalším pro stručnost odkazuje.
5. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba a žalovaný v souladu s ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) mezi sebou uzavřeli smlouvu o zápůjčce (nikoli o úvěru, neboť úroky sjednány nebyly), když právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému a poskytla peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky. Přitom se jedná o úvěr spotřebitelský ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.
6. Podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (tedy podle úpravy platné do 30. listopadu 2016), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
7. právnická osoba svou povinnost z uzavřené smlouvy splnila, když žalovanému dohodnuté úvěrové prostředky poskytla, před jejich poskytnutím však nedostatečně posoudila schopnost žalovaného tuto půjčku splatit, neboť ani na výzvu soudu netvrdila, z jakých konkrétních příjmů a z jakých konkrétních výdajů žalovanému se vycházelo při posouzení této schopnosti žalovaného poskytnuté peněžní prostředky původnímu věřiteli vrátit. Uzavřená smlouva je tak neplatnou.
8. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit poskytnuté peněžní prostředky z titulu bezdůvodného obohacení, jakož i úrok z prodlení, kdy v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku je žalobkyně jako věřitelka oprávněna požadovat, aby jí žalovaný zaplatil i úrok z prodlení, ten však až od data, kdy byl žalovaný vyzván k zaplacení této pohledávky předžalobní upomínkou - za dřívější období pak bylo nutno nárok na zaplacení úroku z prodlení zamítnout. Soud proto podané žalobě vyhověl v rozsahu nároku na vrácení poskytnuté úvěrové jistiny a ve zbývající části žalobu zamítl, kdy současně v řízení bylo prokázáno, že tato pohledávka včetně jejího příslušenství byla žalobkyni postoupena předchozí věřitelkou ve smyslu ustanovení § 1879 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl za použití ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. a žalobkyně, která zaznamenala neúspěch pouze v nepatrné části, přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 489 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby v částce 400 Kč, dále odměny advokáta stanovené dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), dále paušální náhrady hotových výdajů za tyto tři úkony právní služby v částce 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a konečně částky 189 Kč jako 21 % DPH z výše uplatněných položek odměny a náhrad (tedy vyjma zaplaceného soudního poplatku), kterou je advokát povinen odvést podle zákona o DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), když zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebudou-li povinnosti stanovené v rozsudku včas a řádně splněny, lze navrhnout výkon rozhodnutí.