Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 84/2022-26

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem v ČR: obec a číslo, PSČ obec, a zároveň bytem v SR: příjmení 10, PSČ příjmení

o zaplacení 4 446 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 4 446 Kč,

kapitalizovaný úrok z prodlení v částce 4 520,20 Kč,

s úrokem z prodlení

ve výši 7,25 % ročně z částky 4 446 Kč od datum do datum,

ve výši 7,5 % ročně z částky 4 446 Kč od datum do datum,

ve výši 10,75 % ročně z částky 4 446 Kč od datum do datum,

a s úrokem z prodlení od datum do zaplacení z částky 4 446 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

II. Žalované se proti žalobkyni právo na náhradu nákladů nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 4 446 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení v částce 4 520,20 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4 446 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % ročně z částky 4 446 Kč od [datum] do [datum], ve výši 10,75 % ročně z částky 4 446 Kč od [datum] do [datum], a s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z částky 4 446 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá. II. Žalované se proti žalobkyni právo na náhradu nákladů nepřiznává.

1. Žalobkyně učinila v návrhu na zahájení řízení doručeném soudu dne datum předmětem řízení peněžitý nárok vůči žalovanému na zaplacení částky 4 446 Kč s příslušenstvím. Veškerá žalobkyní nárokovaná peněžitá plnění vycházela dle žalobkyně ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne datum právním předchůdcem žalobkyně (společností právnická osoba, IČO, která žalobou uplatněné pohledávky postoupila smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Žalobkyní nárokovaná částka 4 446 Kč představovala dle žalobních tvrzení dluh žalované na„ celkové dlužné částce“, kterou se žalovaná uvedenou smlouvou zavázala dle žalobkyně právnímu předchůdci žalobkyně danou smlouvou uhradit. Z celkem požadované částky šlo konkrétně v části rovné částce 2 888,89 Kč o dluh žalované na jistině půjčky (z původní ve smlouvě sjednané výše jistiny zápůjčky 3 000 Kč), a v části rovné částce 1 557,11 Kč o dluh žalovaného na smlouvou sjednaném„ poplatku“ (z původní ve smlouvě sjednané výše tohoto„ poplatku“ 1 617 Kč). Vedle nárokované částky 4 446 Kč na„ celkové dlužné částce“ se žalobkyně domáhala po žalované z titulu uvedené smlouvy o zápůjčce ještě následujícího. V prvé řadě zaplacení částky 4 520,20 Kč jako kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení (kapitalizovaného za dobu od datum do datum. Rovněž se domáhala zákonných úroků z prodlení z částky 4 446 Kč od datum do zaplacení. Nad rámec uvedeného žalobkyně žalobu odůvodnila i tím, že v uvedené smlouvě o půjčce sjednaná půjčka (rovná částce 3 000 Kč) byla právním předchůdcem žalobkyně žalované v den podpisu smlouvy o půjčce v hotovosti také vyplacena, a že žalovaná se tuto v uvedené smlouvě zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit v rámci sjednaných splátek„ celkové dlužné částky“ v 27ti týdenních splátkách po 171 Kč. Stejně tak se dle žalobkyně žalovaná zavázala těmito splátkami splatit vedle jistiny zápůjčky 3 000 Kč i sjednaný poplatek 1 617 Kč. Žalobkyně tvrdila, že na sjednané splátky„ celkové dlužné částky“ žalovaná uhradila toliko 171 Kč, a proto žalobkyně podala žalobu s v ní vznesenými nároky v této věci. Předmětná žalobou uplatněná pohledávka pak byla na žalobkyni postoupena jejím právním předchůdcem smlouvou o postoupení pohledávek.

2. Ve věci byl přítomen cizí prvek, neboť žalovaná je státním příslušníkem Slovenské republiky. Soud proto také musel činit závěr o své mezinárodní příslušnosti a zvážit i to, jaké hmotné právo je ve věci rozhodné. Že by mezi účastníky existovala dohoda, která by tyto otázky řešila, to nebylo tvrzeno a ani prokázáno. Při řešení otázky mezinárodní příslušnosti vyšel soud z Nařízení Rady EU (příjmení) číslo Brusel I. bis, čl. 18 bod 2, a skutečnosti, že žalovaná jako státní občan Slovenské republiky (a dlužník – spotřebitel, ze smlouvy o půjčky, o závazky z které v tomto řízení šlo – byly jeho předmětem), měla ke dni zahájení tohoto řízení bydliště i v České republice (žalovaná dle svého vyjádření fakticky bydlela k datum střídavě v ČR na adrese adresa žalované adrese svého trvalého bydliště v SR, příjmení 10, příjmení). Na základě toho soud uzavřel, že je ve věci mezinárodně příslušný. Za rozhodné hmotné právo, podle kterého bylo třeba vztahy z předmětné spotřebitelské smlouvy o půjčce (uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, který v té době podnikal v rámci spotřebitelských půjček na území ČR, jak je soudu známo z jeho úřední činnosti) posuzovat, soud posoudil české hmotné právo, a to na základě čl. 6, bod 2 a 3 b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 z datum (ŘÍM I), a to s ohledem na skutečnost, že si toto hmotné právo jako právo rozhodné smluvní strany dané smlouvy o půjčce ujednaly (čl. 16 Smluvních podmínek smlouvy o půjčce, a jsou splněny i další podmínky čl. 6, bod 2 a 3 b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 z datum (ŘÍM I)).

3. Po provedeném dokazování přijal následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobou uplatněné nároky byly na žalobkyni účinně převedeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřenou mezi postupitelem právnická osoba, IČO a žalobkyní jako postupníkem. To bylo pak také právním předchůdcem žalobkyně žalované oznámeno. Právní předchůdce žalobkyně pak uzavřel datum se žalovanou písemnou smlouvu o půjčce číslo téhož dne jím bylo žalované také vyplaceno 3 000 Kč v hotovosti (jako ve smlouvě smluvená hotovostní půjčka), kdy toto žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě o půjčce. V předmětné smlouvě (kvalifikovanou soudem podle jejího obsahu právě jako smlouva o půjčce ve smyslu § 657 a násl. obč. zák.) se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobkyně nejen vrátit půjčený obnos (3 000 Kč), ale rovněž zaplatit souhrnný poplatek ve výši 1 617 Kč, a to vše ve smlouvou rovněž ujednaných 27 týdenních splátkách po 171 Kč. Že by pak nastala jakákoliv skutečnost, která by byla až do dne podání žaloby v této věci (do datum) způsobilá přetrhnout nebo pozastavit běh promlčecí doby k uplatnění práv věřitele z dané smlouvy o půjčce (na vrácení jistiny spolu se souhrnným poplatkem, který měl nepochybně charakter smluvního úroku, a to když právě ten byl jediným peněžitým plněním nad rámec vrácení jistiny, který měla žalovaná při řádném splácení věřiteli, a to jako podnikateli generujícím danými smlouvami zisk, zaplatit...), to tvrzeno a ani prokázáno nebylo. Takovou skutečností pak není ani tvrzení žalobkyně o existenci splátkového kalendáře s ujednáním o nějaké poslední v něm uvedené splátce splatné týden přede dnem datum, a to když tímto žalobkyně jednak zcela zjevně mínila v žalobě právě ve smlouvě sjednaných 27 týdenních splátek po 171 Kč, a jednak proto, že i kdyby tím mínila jakýkoliv jiný splátkový kalendář, pak pokud podle něho byla poslední splátka splatná dle tvrzení žalobkyně rovněž dne datum, pak na dále přijatých závěrech soudu o důvodném uplatnění námitky promlčení ze strany žalované, to ničeho změnit nemůže. U jednání konaného ve věci dne datum pak žalovaná vznesla proti ní v tomto řízení uplatněným nárokům s přísl. výslovně námitku promlčení.

4. Podle z.č. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

5. Podle z.č. se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Podle z.č. , (dále jen jako „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle § 524 odst. 1 a 2 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

9. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. také platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 téhož ust. platí, že jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

10. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle věty první odst. 2 téhož ustanovení se promlčují všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického.

11. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

12. Podle § 103 obč. zák. bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky.

13. Podle § 111 obč. zák. změna v osobě věřitele nebo dlužníka nemá na běh promlčecí doby vliv.

14. Po aplikaci cit. zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce (ve smyslu § 657 obč. zák.), kterou v žalobě tvrdila (když prokázala tuto smlouvu i předání hotovosti na jejím podkladě jako sjednané půjčky), a prokázala i její v žalobě tvrzený obsah (včetně ujednání o úroku, splatném spolu s jistinou půjčky ve splátkách, kdy splatnost té poslední připadala na den datum). Rovněž žalobkyně prokázala, že práva věřitele vůči žalované z této smlouvy vzniklá byla na žalobkyni převedena, a to ve smyslu § 524 odst. 1 a 2 obč. zák. Tato práva sice dále trvají (promlčením nezanikají a žalovaná je může i dobrovolně splnit), nicméně pokud je důvodně vznesena námitka promlčení, nelze je v soudním řízení věřiteli přiznat. Přesně to pak v dané věci nastalo, když žalovaná námitku promlčení vznesla, a to i důvodně. Poslední splátka daných majetkových práv věřitele z dané smlouvy byla splatná již dne datum, a obecná tříletá promlčecí doba (dle § 101 odst. 1 a § 103 obč. zák.) proto u poslední sjednané splátky, plynula do datum. Pokud věřitel dané právo (i s jeho příslušenstvím) uplatnil až dne datum, byla námitka promlčení ze strany žalované vznesena důvodně a bylo proto s oporou v § 100 odst. 1 obč. zák. žalobu v celém rozsahu zamítnout. Tak soud rozhodl ve výroku č. I tohoto rozsudku.

15. Podle obč. zák. pak soud věc posuzoval i s ohledem na z.č. a skutečnost, že předmětná smlouva o půjčce byla uzavřena dne datum. Běh promlčecí doby práv uplatněných žalobkyní v tomto řízení pak soud posuzoval rovněž podle obč. zák. a to na základě z.č. , a to neboť jejich promlčecí doba počala plynout přede dnem datum.

16. Právo na náhradu nákladů řízení svědčilo podle zcela úspěšné žalované, ta se tohoto práva u jednání ale vzdala, a soud proto o náhradě nákladů řízení rozhodl jak uvedeno ve výroku č. II tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.