Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
45 C 140/2020-51
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
za níž jedná Česká republika - anonymizováno 7 slov
sídlem adresa
I) Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 260.000,00 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 260.000,00 Kč od 14.8.2020 do zaplacení, se zamítá.
II) Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám jejího zástupce, částku 1 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 260.000 Kč s příslušenstvím, způsobené mu v řízení u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Řízení bylo zahájeno usnesením Policie České republiky, anonymizováno 17 slov, číslo jednací dne 10.12.2008 pro trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti dle ust. § 252a odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákona (platného do 30.6.2008). Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podal žalobce v zákonné lhůtě, tj. dne 17.12.2008, stížnost, kterou dále doplnil podáním ze dne 22.12.2008. Tato stížnost byla usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v obec ze dne 14.1.2009 číslo jednací zamítnuta. Obžaloba byla v uvedené věci na žalobce podána až dne 8.1.2010 Trestní řízení bylo vedeno u název soudu pod sp. zn. spisová značka. První hlavní líčení bylo nařízeno až na 22.9.2010, tj. 8 měsíců po podání obžaloby. Ve věci samé rozhodl název soudu až rozsudkem ze dne 22.10.2012 č.j. číslo jednací, tedy 2 roky a 9 měsíců po podání obžaloby. Uvedeným rozsudkem byl žalobce podle § 226 písm. b) trestní řádu zproštěn obžaloby, neboť v obžalobě uvedený skutek není trestným činem, na což ostatně žalobce upozorňoval po celé přípravné řízení i v řízení před soudem. Odvolání státního zástupce bylo následně usnesením název soudu ze dne 26.3.2013 č.j. číslo jednací zamítnuto jako nedůvodné. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal Nejvyšší státní zástupce dovolání dne 19.6.2013 Nejvyšší soud následně usnesením ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací usnesení název soudu ze dne 26.3.2013 č.j. číslo jednací a rozsudek název soudu ze dne 22.10.2012 č.j. spisová značka zrušil a věc přikázal název soudu k dalšímu řízení. Soud I. stupně opětovně rozhodl ve věci rozsudkem ze 7.3.2016 č.j. číslo jednací, kterým žalobce shledal vinným ze spáchání trestného činu podle ust. § 252a odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákona ve znění platném do 30.8.2008, a uložil mu trest odmění svobody v trvání 2 let, podmíněně odložený se zkušební dobou jednoho roku. Soud I. stupně tak ve věci opětovně rozhodl po uplynutí dalších dvou let trvání řízení. Usnesením název soudu ze dne 27.6.2016 č.j. číslo jednací bylo odvolání žalobce zamítnuto. Žalobce podal proti uvedenému rozhodnutí dne 17.10.2016 dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací odmítnuto. Nejvyšší soud tak o podaném dovolání rozhodl po téměř dalších třech letech trvání řízení. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce ústavní stížnost, která byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne datum č.j. ústavní nález. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 20.12.2019 Trestní stíhání žalobce tak trvalo celkem 11 let. Žalobci přitom hrozil trest odnětí svobody na dvě léta až osm let. Žalobce od počátku trestního řízení trval na své nevině, přičemž po celou dobu trestního řízení konzistentně vypovídal s tím, že jednání, které mu bylo kladeno za vinu, není trestným činem, jak ostatně nejprve shledal soud I. stupně i soud odvolací. Vzhledem k tomu, že se jednalo o trestní věc, ve které hrozil žalobci trest odnětí svobody na dvě léta až osm let, je zřejmé, že řízení mělo pro žalobce velký význam. Vzhledem k těmto okolnostem je proto zjevné, že celková doba řízení byla zjevně nepřiměřeně dlouhá. Žalobce je proto s ohledem na výše uvedené toho názoru, že mu svědčí vůči českému státu nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem, v tomto případě průtahy v trestním řízení, které však nijak nespecifikoval. Žalobce požadoval zadostiučinění za nemajetkovou újmu délkou řízení ve výši 20.000 Kč za každý jeden rok řízení, přičemž tuto navýšil s ohledem na význam daného řízení pro svou osobu o 30% Celkem tedy požadoval 260.000 Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.
2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 13.2.2020 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 260.000 Kč s přísl., která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném před název soudu pod sp. zn. spisová značka jako soudem I. stupně. K projednání žádosti žalobce došlo dne 19. 10. 2020. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Zadostiučinění v penězích žalobci nebylo poskytnuto, kdy konstatování nesprávného úředního postupu bylo považováno za dostatečné odškodnění. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení s tím, že ve vztahu k žalobci trvalo posuzované trestní řízení 11 let. Jednalo se o velice skutkově složité trestní řízení. Bylo provedeno obsáhlé dokazování, byl vypracován znalecký posudek a proveden výslech značného počtu svědků. Výslech svědka byl proveden také dožádaným soudem a dvakrát byl svědek vyslechnut soudem v Slovenské republice. Na délce řízení se rovněž podepsala skutečnost, že meritorně bylo opakovaně rozhodováno na všech třech stupních obecné soudní soustavy a také Ústavním soudem ČR Odvolací soud rozhodoval dvakrát o odvoláních podaných proti rozsudku soudu I. stupně a také o stížnostech proti procesním rozhodnutím. Nejvyšší soud ČR rozhodoval dvakrát a Ústavní soud ČR celkem dokonce čtyřikrát. V průběhu řízení byly vypracovány tři znalecké posudky ohledně zdravotního stavu žalobce, který se omlouval z nařízených líčení a žádal o jejich odročení. Vzhledem k celkové délce řízení žalovaná konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení a tím k porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě. V daném případě nelze najít žádnou okolnost, která by byla způsobilá vyvrátit domněnku vzniku nemajetkové újmy. Žalobce však byl pravomocně odsouzen rozsudkem název soudu ze dne 7. 3. 2016. Jeho odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo zamítnuto, dovolání bylo odmítnuto a stejně tak byla odmítnuta i jeho ústavní stížnost. Žalobce se tedy prokazatelně dopustil trestného činu, který mu byl kladen za vinu a byl za něj v namítaném trestním řízení pravomocně odsouzen. Žalovaná tak uzavřela, že konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě představuje vzhledem k výše uvedenému odpovídající a dostatečné odškodnění vzniklé nemajetkové újmy, když zadostiučinění v penězích neuznala. S ohledem na shora uvedené žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.
3. Uplatněním nároku na náhradu nemajetkové újmy ze dne 13.2.2020 žalobce požádal prostřednictvím svého právního zástupce u žalované náhradu z nepřiměřené délky trestního stíhání ve věci spisová značka, vedeného u název soudu.
4. Vyjádřením stát. instituce ze dne 17.2.2020 byl žalobce informován prostřednictvím svého právního zástupce, že 13.2.2020 obdrželo stát. instituce žádost o předběžné projednání žalobou uplatněného nároku.
5. Stanoviskem stát. instituce ze dne 19.10.2020 byl nárok žalobce o předběžné projednání nároku vypořádán s tím, že žalobci bylo poskytnuto konstatování nesprávného úředního postupu, které dle žalované představuje odpovídající formu odškodnění, když neshledala důvodným peněžní zadostiučinění.
6. Ze spisu sp.zn. spisová značka název soudu soud zjistil následující: Dne 10.12.2008 bylo ve věci vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání jednak celé jméno žalobce, a dále také jméno jméno pro trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti dle ustanovení § 252a odst. 1 a odst. 3 písm. b) trestního zákona, platného do 30.6.2008, spáchaného ve spolupachatelství dle ustanovení § 9 odst. 2 trestního zákona 3.12.2009 bylo zahájeno trestní stíhání anonymizováno jméno příjmení 27.6.2007 byl do spisu založen záznam o zahájení úkonu v trestním řízení, a sice prošetření trestného činu podílnictví dle § 251 odst. 1 trestního zákona ve věci poškozeného jméno příjmení, kdy se mělo jednat o koupi obrazu. Dne 11.7.2007 byl do spisu založen záznam o zahájení úkonu trestního řízení, podle kterého jméno příjmení oznámil, resp. podal trestní oznámení na neznámého pachatele ve věci legalizace výnosu z trestné činnosti s tím, že obraz, resp. že doposud se, neznámý pachatel prostřednictvím osoby jméno jméno připravuje anonymizována čtyři slova jméno příjmení, tvořící pod pseudonymem anonymizována tři slova názvem anonymizována dvě slova, jehož současná odhadovaná cena je nejméně 5 milionů. Obraz byl odcizen jisté jméno příjmení. Dne 22.8.2008 založila policie zprávu o stavu šetření ve věci poškozené jméno příjmení. Tuto dále doplnila 11.9.2007 13.9.2007 souhlasila státní zástupkyně okresního státního zastupitelství se lhůtou prověřování dané věci do 27.10.2007, a sice na návrh Policie ČR 25.10.2007 požádala policie o prodloužení lhůty k prověřování do 27.12.2007. S tímto návrhem státní zástupkyně 31.10.2007 souhlasila. 27.12.2007 požádala znovu policie o prodloužení lhůty k prověřování do 29.2.2008. Rovněž tomuto návrhu státní zástupkyně 2.1.2008 vyhověla a lhůtu prodloužila. Policie opět požádala 28.2.2008 o prodloužení lhůty k prověřování do 29.4.2008 3.3.2008 státní zástupce dané žádosti vyhověl. Další opakované žádosti byly do spisu založeny 18.4.2008, 19.6.2008, kdy tedy následně lhůta byla celkem prodloužena do 29.8.2008 10.9.2008 vyhodnotila policie úkony trestního řízení ve věci poškozené jméno příjmení, kdy dospěla k závěru, že došlo k trestnému, resp. k jednání, které by mohlo být trestným činem. Dne 2.7.2007 oznámilo stát. instituce, že věc podezření ze spáchání trestného činu proti osobě jméno příjmení, je vedena pod sp.zn. anonymizováno číslo. Státní zástupkyně 6.9.2007 žádala o sdělení stavu věci. Opětovně 14.8.2008. Dne 26.9.2008 požádala policie o prodloužení lhůty k prověřování do 26.11.2008. Státní zástupkyně s tímto souhlasila 30.9.2008 8.10.2008 předložila policie koncept vyšetřovacího spisu, v rámci podezření ze spáchání trestného činu legalizace výnosu z trestné činnosti, státnímu zástupci a poté dne 26.11.2008 požádala o prodloužení lhůty k prověřování do 26.1.2008 (Poznámka soudu: zde se jedná zřejmě o chybu v roce, protože žádost byla vyhotovena 26.11.2008 a bylo požadováno, aby lhůta k prověřování byla prodloužena do 26.1.2008) Státní zástupkyně 5.12.2008 vyhověla a lhůtu k prověřování prodloužila do 26.1.2009 9.3.2009 znovu požádala policie o prodloužení lhůty k vyšetřování, tentokrát ve věci anonymizováno číslo, podle které bylo 10.12.2008 zahájeno trestní stíhání obviněných celé jméno žalobce a jméno jméno s tím, že je dále plánováno vysvětlení ze strany anonymizováno obec, anonymizována dvě slova, anonymizováno příjmení, jméno příjmení, a další důkazy. 10.3.2009 vyhověla státní zástupkyně k žádosti o prodloužení lhůty, a tuto prodloužila do 30.4.2009 21.5.2009 žádala státní zástupkyně o sdělení, zda bylo šetřeno trestní oznámení poškozených pana příjmení a paní příjmení, a s jakým výsledkem. 2.6.2009 sdělila policie, resp. zaslala spisový materiál a přehled plánovaných úkonů ve věci anonymizováno číslo, kdy tedy se jedná o celé jméno žalobce a jméno jméno jako obviněného. Státní zástupkyně sdělila policii, že její sdělení je evidováno pod sp.zn. anonymizováno číslo. Dne 8.9.2009 žádala policie o prodloužení lhůty k vyšetřování dané věci, a sice do 20.10.2009. Státní zástupkyně 29.10.2009 žádala o sdělení stavu věci. Následně 2.11.2009 Policie ČR předložila další zprávu o stavu šetření s tím, že spisový materiál bude státnímu zástupci předložen nejpozději do 20.11.2009 5.1.2010 předložila policie státnímu zastupitelství kopii stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání a kopii spisového materiálu, a sice obou obviněných, tedy celé jméno žalobce a jméno jméno. příjmení jméno jméno byla policii založena 19.12.2008 a 30.12.2008 byla doručena stížnost celé jméno žalobce. 20.1.2009 zaslalo stát. instituce policii usnesení, kterým bylo rozhodnuto o stížnostech obou obviněných s tím, že tyto byly zamítnuty jako nedůvodné. 8.4.2009 předložila policie státnímu zastupitelství kompletní kopii spisového materiálu. 21.4.2009 zaslala policie Okresnímu státnímu zastupitelství v obec znalecký posudek a odpovědi k žádosti policie. Dne 23.1.2008 byla do spisu založena plná moc k zastoupení jméno jméno. 18.12.2008 sdělil právní zástupce jméno jméno, resp. požádal o umožnění nahlédnutí do spisu, kdy tedy tomuto nebylo vyhověno. 23.12.2008 rozhodla státní zástupkyně žádosti o přezkoumání důvodu odepření nahlédnutí do spisu policejním orgánem, kdy tedy sdělila bližší informace právnímu zástupci obviněného. Dne 18.12.2008 policie telefonicky komunikovala s advokátní kanceláří a založila o tom záznam. 19.12.2008 rovněž zde byl založen záznam o nahlédnutí do spisu, kdy do spisu nahlížel advokátní koncipient v zastoupení obou obviněných. 19.12.2008 byl do spisu založen záznam o převzetí kopie spisového materiálu. Téhož dne záznam o pořízení kopie spisu v trestním řízení, kdy tedy tento byl předložen advokátnímu koncipientovi v zastoupení obou obviněných. 22.12.2008, po předchozím nahlédnutí do spisu, byl založen, resp. byla právnímu zástupci obviněných předložena kopie CD, 25 ks, s odposlechy a záznamy telekomunikačního hovoru. 6.3.2009 nahlížel do spisu právní zástupce obou obviněných. Dne 19.2.2009 byl do spisu založen záznam o nahlédnutí do vyšetřovacího spisu ze strany právního zástupce, resp. substituta právního zástupce obou obviněných, a dále 29.4.2009 záznam o pořízení kopie spise v trestním řízení, kdy tedy tato byla pořízena právnímu zástupci obou obviněných. Dne 19.12.2008 byl právní zástupce obou obviněných vyrozuměn o konání úkonu, a sice výslechu obou obviněných. 5.1.2009 se omluvili oba obviněný z úkonu, tedy z výslechu s ohledem na plánovou dovolenou, resp. jeden tedy s ohledem na plánovanou dovolenou, druhý s ohledem na pracovní neschopnost. 12.1.2009 byl právní zástupce obou obviněných vyrozuměn o konání úkonu, a sice výslechu obou obviněných, na den 27.1.2009, rovněž právní zástupci ostatních účastníků. 26.1.2009 sdělil právní zástupce žalobce, že tento není schopen se výslechu, s ohledem na svou pracovní neschopnost, účastnit. 27.1.2009 policie informovala o zrušení původně plánovaného výslechu obviněného celé jméno žalobce. 9.2.2009 policie informovala o konání úkonu výslechu obou obviněných, tedy 3.3.2009 24.2.2009 se omluvil žalobce, jako obviněný, z daného úkonu s tím, že tedy s ohledem na svou zahraniční cestu bude mimo republiku. 2.3.2009 byl plánovaný úkon, výslech celé jméno žalobce a jméno jméno, zrušen. Dne 27.7.2009 byl znovu naplánován úkon, výslech, na 31.7.2009, výslech obviněného příjmení jméno příjmení 30.9.2009 sdělila policie prostřednictvím právního zástupce žalobce, že s ohledem na to, že se celé jméno žalobce, prostřednictvím této kanceláře, omluvil z plánovaného výslechu na 30.9.2009, jeho výslech bude proveden společně s naplánovaným prostudováním vyšetřovacího spisu, a sice 1.10.2009 19.8.2009 zaslal právní zástupce jednoho z obviněných návrh na vypracování znaleckého posudku, jako zástupce obou obviněných, zástupce anonymizováno jméno příjmení, zřejmě. Dne 14.4.2009 byl do spisu založen záznam o nahlédnutí do spisového materiálu, kdy nahlížel advokátní koncipient v zastoupení právního zástupce obou obviněných, 2.9.2009 rovněž, a 9.9.2009 rovněž. 23.4.2009 byl do spisu založen záznam o pořízení kopie spisu v trestním řízení, kdy tedy tuto kopii pořizoval jméno příjmení 23.4.2009 byli účastníci poučeni o poskytování informací o trestním řízení a osobách na něm zúčastněných, resp. jméno příjmení byl takto poučen. 4.5.2009 byl do spisu založen záznam o nahlédnutí do spisového materiálu a pořízení kopie spisu v trestním řízení, kdy tuto pořizoval jméno příjmení 22.5.2009 informoval právní zástupce jméno příjmení a poškozené jméno příjmení o vrácení movité věci, resp. o uplatnění vlastnického práva k vracené movité věci, která měla být vrácena anonymizováno 15.6.2009 byl znovu pořizován záznam kopie spisu v trestním řízení, a sice poškozeným jméno příjmení. 17.8.2009 vyrozuměla policie právní zástupce účastníků o konání výslechu 2.9.2009, kdy měli být vyslechnuti jméno jméno a celé jméno žalobce 2.9.2009 rovněž byli účastníci prostřednictvím svých právních zástupců vyrozuměni o konání úkonu výslechu celé jméno žalobce na den 30.9.2009. Rovněž 2.10.2009, kdy měl být konán výslech celé jméno žalobce, a sice 22.10.2009 16.10.2009 znovu informovala policie účastníky řízení, že 3.11.2009 bude vyslechnut celé jméno žalobce s tím, že plánovaný výslech na 22.10.2009 se neuskuteční, protože obviněný se z tohoto úkonu omluvil z důvodu pracovního vytížení. Dne 24.9.2009 policie zaslala Okresnímu státnímu zastupitelství v obec vyhodnocení úkonu trestního řízení a další plánované úkony ve věci poškozené jméno příjmení. 26.11.2008 policie informovala státní zastupitelství o vyhodnocení úkonu trestního řízení a dalších plánovaných úkonech ve věci poškozené jméno příjmení. 2.6.2009 policie informovala stát. instituce, resp. zaslala spisový materiál a přehled plánovaných úkonů ve věci obou obviněných, anonymizováno celé jméno žalobce a jméno jméno. 2.7.2009 policie informovala okresní státní zastupitelství, resp. předložila spisový materiál a žádost k zaujetí stanoviska v dané věci. Okresní státní zastupitelství následně 7.7.2009 odpovědělo a oznámilo, mimo jiné, že byla oslovena anonymizována tři slova obec, kde měl být anonymizována dvě slova. Co se týče důkladného šetření k materiálu shromážděnému na pracovišti odboru pátrání Policejního prezidia ČR, spis byl skartován. Dále byla objasňována u název soudu skutečnost, kdo byl zadavatelem, výše uvedeného ZP. Dne 15.9.2008 postoupila Policie ČR spisový materiál Policii ČR, anonymizována čtyři slova anonymizována dvě slova 1.8.2008 požádala policie o zhotovení odborného vyjádření k ceně obrazu. Na to odpověděla 1.9.2008 oslovená znalkyně. 6.2.2009 byl do věci přibrán opatřením znalec příjmení příjmení, a tento následně ve věci vyhotovil znalecký posudek. 6.3.2009 požádala policie o proplacení znalečného, resp. se vyjádřila k žádosti o proplacení znalečného. 16.2.2009 byl do věci přibrán nový znalec, a sice anonymizováno jméno jméno. Tento následně vyhotovil znalecký posudek, který předal 17.4.2009 policii osobně. 21.4.2009 zaslala policie potvrzený předávací protokol o předání znaleckého posudku znalci příjmení 21.4.2009 požádala policie anonymizována dvě slova o proplacení znalečného a zaslala současně vyúčtování, předložené znalcem příjmení 10.3.2009 požádala policie celé jméno žalobce, a v kopii anonymizováno jméno příjmení, o vydání e-mailové zprávy s tím, že při výslechu uvedl nějaká fakta, která tedy by měla v této zprávě být založena, resp. zapsána. 7.4.2009 urgovala policie zaslání e-mailové zprávy od celé jméno žalobce. Na to odpověděl 17.4.2009 prostřednictvím svého právního zástupce žalobce celé jméno žalobce s tím, že se ohradil proti zpřístupnění svého počítače. Dne 20.8.2009 se ve věci vyjádřila historička umění jméno příjmení za anonymizováno obec anonymizováno, která se vyjádřila k danému obrazu. Dne 7.4.2009 byl anonymizováno jméno příjmení vyzván k vydání věci, tedy obrazu, oleje na plátně, signovaného autorkou anonymizováno. Dne 8.4.2009 byl vyhotoven předávací protokol, podle kterého byl předán do správy anonymizována čtyři slova anonymizována čtyři slova anonymizována dvě slova od anonymizováno pod anonymizována dvě slova. 7.4.2009 avizoval anonymizována čtyři slova anonymizována čtyři slova anonymizována čtyři slova anonymizováno, resp. pověřil jej k výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a předání, resp. převzetí tohoto obrazu. 20.10.2009 anonymizována čtyři slova anonymizována tři slova se dotazoval, zda nadále trvá zajištění věci movité, tedy obrazu malířky anonymizováno. 2.11.2009 odpověděla policie, že trestní řízení dosud nebylo skončeno, proto i zajištění movité věci nadále trvá, bez změněného rozsahu. Dne 8.4.2009 zaslala policie žádost - vymazání z registru, resp. o vymazání díla, které je v registru vedeno, resp. v registru pátrání po uměleckých dílech a předměty kulturní hodnoty, tedy vedeno. 29.4.2009 odpověděl odbor obecné kriminality na žádost o vymazání uměleckého díla z registru. 2.6.2009 požádala policie anonymizována čtyři slova o umožnění vizuální prohlídky zajištěného uměleckého díla. 24.6.2009 požádala policie název soudu o zaslání znaleckého posudku, vyhotoveného na předmět legalizace výnosu z trestné činnosti, vyhotovený anonymizováno jméno příjmení, soudním znalcem v oboru ekonomika, ceny a odhady se zvláštní specializací, starožitnosti. 1.7.2009 odpověděl název soudu a tento požadovaný znalecký posudek zaslal. Dne 15.6.2009 požádala policie anonymizována tři slova obec o sdělení, zde specifikovaných informací. Nato odpověděla anonymizována tři slova obec 13.7.2009 2.9.2009 znovu požádala policie anonymizována tři slova obec o zaslání kopie veškerých materiálů, kterými galerie disponuje, v souvislosti s dílem nazvaným, obraz anonymizována dvě slova, jako mladého novodobého padělku obrazu. Nato odpověděla Národní galerie 30.9.2009 a zaslala rovněž restaurátorskou expertizu. Dne 17.1.2007 policie požádala o prodloužení doby trvání odposlechů, dále také žádala policejní prezidium o zjištění majitele telefonního čísla a opětovnou žádost o prodloužení odposlechů. 27.6.2007 policie požádala o vydání povolení ke sledování osob. 30.6.2007 bylo povolení vydáno a následně je ve spise založen protokol o tomto sledování. Následně jsou ve spise založeny úřední záznamy o proběhlých schůzkách, jichž se zúčastnili obvinění. 19.7.2007 policie požádala o sledování osob. 20.7.2007 soud vydal povolení ke sledování osob. 15.8.2007 policie vyhotovila protokol o provedeném sledování. Ještě předtím 31.7.2007 policie požádala anonymizována tři slova o sdělení informací, přičemž ten 7.8.2007 odpověděl. Rovněž 30.7.2007 policie podávala ke státnímu zastupitelství podnět k podání návrhu na odposlech a záznam telekomunikačního provozu. 2.8.2007 soud vydal příkaz ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu. Téhož dne soud vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. 16.8.2007 soud obdržel od právnická osoba výpis hovorů. 18.10.2007 policie podala státnímu zastupitelství podnět k návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. 1.11.2007 soud vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. 12.1.2008 policie požádala anonymizována tři slova o předání zachycených odposlechů, který byl 15.1.2008 tedy předán. 4.2.2008 poté policie obdržela výpis hovorů od právnická osoba 23.1.2008 byly policii poskytnuty zjištěné odposlechy. 24.1.2008 soud prodloužil dobu trvání odposlechů. 25.1.2008 soud prodloužil dobu trvání dalších odposlechů. 25.3.2008 policejní prezidium odpovědělo, že zjištění bylo neúspěšné. 2.4.2008 policie požádala o prodloužení doby sledování. 9.4.2008 soud prodloužil dobu sledování. 18.4.2008 policie požádala o prodloužení trvání odposlechů. 23.4.2008 soud dobu odposlechů prodloužil. 2.6.2008 policie požádala o umístění záznamového zařízení na tělo poškozené. Od 18.7.2007 do 28.7.2008 je do spisu zakládáno větší množství podrobných zpráv o provedených sledováních. 7.8.2008 policie požádala o ukončení odposlechů a téhož dne byly odposlechy ukončeny. 10.12.2008 policie předvolala k výslechu obviněného celé jméno žalobce na 14.1.2009 19.12.2008 policie požádala o ukončení odposlechů. 12.1.2009 policie předvolala obviněného celé jméno žalobce na 27.1.2009 26.1.2009 si policie vyžádala informace od 30 anonymizováno po České republice 27.1.2009 policie předvolala na 9.2.2009 obviněného celé jméno žalobce. 28.1.2009 anonymizována dvě slova obec vyhotovil kopie zjištěných odposlechů. Do 3.2.2009 byly policii doručovány odpovědi od galérií. 9.2.2009 policie předvolala obviněného celé jméno žalobce na 3.3.2009 9.2.2009 dále podala vysvětlení příjmení příjmení a téhož dne rovněž jméno příjmení 12.2.2009 podal vysvětlení jméno příjmení, téhož dne jméno příjmení a jméno příjmení 16.2.2009 podal vysvětlení jméno příjmení 17.2.2009 podal vysvětlení jméno příjmení. 14.3.2009 požádala policie anonymizována tři slova o předání údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, a téhož dne o přepis zaznamenaných hovorů. 5.3.2009 anonymizována tři slova údaje poskytl. 5.3.2009 rovněž policie e-mailem kontaktovala pana příjmení s dotazem, kde se nachází anonymizována tři slova, a 9.3.2009 obdržela odpověď. 9.3.2009 dále podal vysvětlení jméno příjmení 12.3.2009 podal vysvětlení jméno příjmení 18.3.2009 podala vysvětlení jméno příjmení 7.4.2009 podal vysvětlení pan příjmení 7.4.2009 rovněž jméno příjmení 14.4.2009 policie žádost opakovala. 22.4.2009 anonymizována tři slova policii odpověděl s tím, že přepis byl vyhotoven. 23.4.2009 byl do spisu založen přepis zaznamenaných hovorů. 12.5.2009 znovu podala vysvětlení jméno příjmení 13.5.2009 podal vysvětlení jméno příjmení 21.5.2009 opět podala vysvětlení jméno příjmení 2.6.2009 podal vysvětlení jméno příjmení. Téhož dne požádala policie o vyhotovení dalších kopií. 9.6.2009 anonymizována dvě slova vyhověl žádosti o sdělení informací. 10.6.2009 byl do spisu založen znalecký posudek. 11.6.2009 podal vysvětlení jméno příjmení 12.6.2009 znovu podal vysvětlení jméno příjmení. 26.6.2009 požádala policie o zrušení stupně utajení na přiložených písemnostech, čemuž 27.7.2009 státní zástupce vyhověl. 27.8.2009 soud obdržel výsledky vyšetřování anonymizováno 17.8.2009 policie předvolala na 2.9.2009 obviněného celé jméno žalobce. 2.9.2009 policie obdržela omluvu obviněného celé jméno žalobce z výslechu, a téhož dne jej předvolala na 30.9.2009. 30.9.2009 opět obdržela policie omluvu celé jméno žalobce z výslechu. 2.9.2009 policie znovu upozornila obhájce o možnosti prostudovat spis. 15.9.2009 požádala policie úřady městských částí o sdělení, zda obvinění spáchali přestupek. 1.10.2009 odpověděla ulice anonymizováno obec a číslo a 15.10.2009 ulice anonymizováno obec a číslo, že obvinění nemají záznam v rejstříku přestupků. 17.8.2009 policie upozornila obhájce obviněných o možnosti prostudovat spis. 2.10.2009 policie předvolala na 22.10.2009 obviněného celé jméno žalobce. 8.10.2009 policie předvolala na 3.11.2009 obviněného celé jméno žalobce. Následně jsou ve spise založeny protokoly z výslechů, které proběhly ve dnech 9.2.2009 a 3.11.2009. Dále je ve spise založeno předvolání obviněného jméno jméno na 29.1.2009, na 3.3.2009 a na 2.9.2009 a protokoly z proběhlých jednání ze dne 29.1.2009, 2.9.2009 a 31.7.2009. Poté je ve spise založen úřední záznam z 27.6.2007 ohledně dostavení se jméno příjmení na policii, a založení určitých listin do spisu. Následuje úřední záznam z 28.2.2008 a z 26.7.2008 ohledně dalšího jednání s jméno příjmení. Poté je ve spise založen úřední záznam o podaném vysvětlení jméno příjmení z 28.1.2009 13.10.2009 policie obdržela omluvu obviněného celé jméno žalobce z výslechu. 11.11.2009 policie opětovně upozornila obhájce na možnost prostudovat spis. Téhož dne byly do spisy založeny záznamy o prostudování spisu. 10.12.2009 policie podala státnímu zastupitelství návrh na podání obžaloby. 8.1.2010 byla název soudu doručena obžaloba. 28.1.2010 soud obdržel návrh obviněného jméno příjmení na předběžné projednání obžaloby a námitku místní nepříslušnosti. 29.1.2010 soudkyně požádala o prodloužení lhůty k učinění prvního úkonu ve věci. Tato byla následně prodloužena do 20.4.2010 12.2.2009 soud obdržel návrh obviněného jméno jméno na předběžné projednání obžaloby a námitku místní nepříslušnosti. 25.2.2010 soud obdržel návrh obviněného celé jméno žalobce na předběžné projednání obžaloby. 13.5.2010 soud obdržel vyjádření poškozené, že souhlasí s anonymizována tři slova 3.5.2010 soud obdržel další podklady od státní zástupkyně. 18.5.2010 soud rozhodl o předložení věci název soudu k rozhodnutí námitek místní nepříslušnosti. 24.5.2010 soud obdržel další doplnění ze strany státní zástupkyně. 23.6.2010 název soudu rozhodl, že místně příslušným je název soudu 6.9.2010 soud nařídil hlavní líčení na 22.9.2010 15.9.2010 soud obdržel žádost obviněného jméno příjmení, aby hlavní líčení bylo vedeno v jeho nepřítomnosti. 17.9.2010 soud obdržel vyjádření poškozené. Hlavní líčení proběhlo 22.9.2010 a bylo odročeno na 25.10.2010 za účelem dalšího dokazování. 4.10.2010 soud obdržel vyjádření obviněného celé jméno žalobce. 21.10.2010 soud obdržel omluvu svědka z hlavního líčení. Hlavní líčení pokračovalo 25.10.2010 a bylo odročeno na 3.11.2010, kdy pokračovalo a bylo odročeno na 19.1.2011 za účelem dalšího dokazování. 11.11.2010 soud obdržel návrh poškozené na vyslechnutí svědka. 18.10.2010 soud obdržel návrh obviněného jméno příjmení na výslech svědka. 19.11.2010 soud jednak zamítl návrh obhájců obviněných na opravu protokolu z jednání a vyzval poškozenou k předložení věci, důležité pro trestní řízení. 22.11.2010 soud obdržel odpověď poškozené. 24.11.2010 soud obdržel vyjádření obviněného jméno příjmení 25.11.2010 soud obdržel návrh obviněného jméno jméno na provedení důkazu. 30.11.2010 soud obdržel opravu výpovědi poškozené. 7.1.2011 soud obdržel omluvu svědka z jednání. 10.1.2011 soud obdržel stížnost obviněného jméno jméno proti rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh na opravu protokolu. 7.1.2011 soud obdržel stejnou stížnost od obviněného celé jméno žalobce. 10.1.2011 soud vyplatil odměnu znalci. 12.1.2011 soud obdržel omluvu svědka z jednání. Hlavní líčení pokračovalo 19.1.2011 a bylo odročeno na 6.4.2011 za účelem dalšího dokazování. 20.1.2011 státní zástupkyně založila do spisu další listiny. 10.3.2011 soud zamítl stížnost obviněných proti rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh na opravu protokolu. 17.3.2011 soud obdržel omluvu svědka z jednání. Hlavní líčení pokračovalo 6.4.2011 a bylo odročeno na 21.4.2011 za účelem předvolání svědka. 6.4.2011 soud rozhodl o opravě protokolu. Hlavní líčení pokračovalo 21.4.2011 a bylo odročeno na neurčito. 30.6.2011 soud rozhodl o předání věcí, důležitých pro trestní řízení, do správy anonymizována čtyři slova anonymizována tři slova 11.7.2011 soud přibral do řízení znalce k podání znaleckého posudku. 5.10.2011 byla věc, důležitá pro trestní řízení, předána anonymizována čtyři slova anonymizována tři slova 1.12.2011 soud obdržel znalecký posudek. 13.12.2011 soud nařídil hlavní líčení na 18.1.2012 15.12.2011 soud vyplatil odměnu znalci. 19.12.2011 obdržel vyjádření žalované. Hlavní líčení pokračovalo 18.1.2012 a bylo odročeno na 15.2.2012 za účelem dalšího dokazování. Dále pokračovalo 15.2.2012 a bylo odročeno na 12.3 za účelem dalšího dokazování, kdy opět pokračovalo a bylo odročeno na 11.4.2012 za účelem dalšího dokazování. 30.3.2012 soud obdržel omluvu svědka z jednání. 3.4.2012 soud obdržel vyjádření anonymizována dvě slova 6.4.2012 soud obdržel žádost obviněného celé jméno žalobce o odročení jednání. Následně bylo hlavní líčení odročeno na 9.5.2012 2.5.2012 soud obdržel vyjádření poškozené. 7.5.2012 soud odročil jednání na neurčito a současně se dotázal obhájců, kdy budou čerpat letní dovolenou. 10.5.2012 soud obdržel vyjádření obviněného jméno příjmení 1.6.2012 soud obdržel vyjádření poškozené. 5.6.2012 soud obdržel znalecký posudek. 28.6.2012 soud obdržel další znalecký posudek. 20.7.2012 soud nařídil hlavní líčení na 10.9.2012 21.8.2012 soud vyplatil odměnu znalcům. 7.9.2012 soud obdržel vyjádření obviněného celé jméno žalobce. Hlavní líčení proběhlo 10.9.2012 a bylo poté odročeno na 15.10.2012 za účelem předvolání svědka. 24.9.2012 soud obdržel vyjádření poškozené. 25.9.2012 proběhlo ohledání obrazu anonymizována dvě slova v anonymizována tři slova obec Hlavní líčení poté pokračovalo 15.10.2012 a bylo přerušeno do 22.10.2012 16.10.2012 soud obdržel vyjádření poškozené. Hlavní líčení pokračovalo 22.10.2012 a byl při něm vyhlášen rozsudek, kterým byli všichni obžalovaní zproštěni obžaloby, jelikož v obžalobě označený skutek není trestným činem. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno 5.11.2012 16.11.2012 soud vyzval státní zástupkyni k doplnění odvolání, jelikož její odvolání do protokolu bylo pouze blanketní. 21.11.2012 soud obdržel doplnění odvolání státní zástupkyně. 15.1.2013 soud předložil věc odvolacímu soudu 21.1.2013 soud obdržel vyjádření obviněného jméno příjmení k odvolání. 21.2.2013 odvolací soud nařídil jednání na 26.3.2013 15.3.2013 soud obdržel žádost obviněného jméno příjmení o odročení jednání. 21.3.2013 soud obdržel vyjádření poškozené. Jednání 26.3.2013 proběhlo a soud při něm odvolání státní zástupkyně zamítl. 28.5.2013 soud rozhodl o vrácení zajištěných věcí důležitých pro trestní řízení, a další věci uložil do úschovy. 3.6.2013 bylo vypraveno rozhodnutí odvolacího soudu, kterým byl zrušen rozsudek soudu I. stupně. 19.6.2013 soud obdržel dovolání státního zastupitelství. 2.7.2013 soud rozeslal dovolání účastníkům. 20.7.2013 soud obdržel vyjádření obviněného celé jméno žalobce. 23.7.2013 soud obdržel vyjádření obviněného jméno jméno. 1.8.2013 soud obdržel vyjádření obviněného jméno příjmení 30.8.2013 Nejvyšší soud vrátil spis název soudu bez věcného vyřízení, jelikož ve spise je nečitelná doručenka, resp. ve spise chybí předkládací zpráva dovolacímu soudu a není tak zřejmé, kdy byl spis dovolacímu soudu předložen. 17.9.2013 soud reklamoval doručenku. anonymizováno následně reklamaci vyřídila, záznam o vyřízení však ve spise chybí. 18.11.2013 byl spis znovu předložen Nejvyššímu soudu 26.3.2014 proběhlo jednání dovolacího soudu a bylo odročeno na 9.4.2014. Jednání 9.4.2014 proběhlo a rozsudek soudu I. stupně i usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odvolání zamítnuto, byl zrušen, jelikož soudy nesprávně věc posoudily. Písemné vyhotovení rozhodnutí bylo vypraveno 4.6.2014 a následně název soudu nařídil hlavní líčení na 25.6.2014. Dne 12.6.2014 soud obdržel žádost obviněného celé jméno žalobce o odročení jednání. 17: 6.2014 soud obdržel žádost o odročení jednání obviněného jméno příjmení 23.6.2014 soud odročil hlavní líčení na 13.8.2014 11.8.2014 soud obdržel žádost o odročení jednání obviněného celé jméno žalobce. 12.8.2014 soud přibral znalce k posouzení zdravotního a psychického stavu obviněného celé jméno žalobce, a současně odročil hlavní líčení na 8.10.2014 3.10.2014 soud obdržel omluvu svědka z jednání. Hlavní líčení 8.10.2014 proběhlo a bylo odročeno na 24.11.2014 a 25.11.2014. 6.11.2014 soud obdržel znalecký posudek. 14.11.2014 soud obdržel omluvu svědka z jednání. Hlavní líčení proběhlo 24.11.2014 a 25.11.2014. Obviněnému celé jméno žalobce při něm byla udělena pořádková pokuta ve výši 5 tis. Kč. Následně bylo odročeno jednání na 19. a 20.1.2015 14.1.2015 soud zrušil pořádkovou pokutu. Téhož dne rozhodl o odměně znalců. 16.1.2015 soud hlavní líčení odročil na 18. a 19.3 z důvodu zatížení soudu větším množstvím vazebních zasedání. 4.2.2015 soud obdržel omluvu svědka z jednání. 13.2.2015 soud vyplatil odměnu znalcům. 24.2.2015 soud požádal slovenský soud o provedení výslechu svědka. 2.3.2015 soud obdržel omluvu svědka z jednání. 4.3.2015 soud obdržel další omluvu svědka z jednání. 5.3.2015 soud obdržel otázky pro svědka od obviněného celé jméno žalobce. 12.3.2015 soud opětovně požádal slovenský soud o provedení výslechu svědka. Hlavní líčení proběhlo ve dnech 18. a 19.3.2015 a bylo odročeno na 27. a 28.5.2015 31.3.2015 obviněný celé jméno žalobce požádal o prodloužení lhůty k doložení důkazů. 3.4.2015 soud obdržel návrh na doplnění důkazů obviněného jméno jméno. 14.4.2015 soud obdržel návrh na provedení důkazů obviněného celé jméno žalobce. 28.4.2015 byl slovenským soudem vyslechnut svědek. Hlavní líčení pokračovalo 27. a 28.5.2015 a bylo odročeno na 13. a 14.7.2015 7.7. soud obdržel omluvu svědka z jednání. 7.7.2015 rovněž proběhl výslech svědkyně v jejím domově, mimo hlavní líčení. Hlavní líčení pokračovalo 13. a 14.7.2015 a bylo odročeno na 30.9.2015 31.8.2015 soud obdržel omluvu svědka z jednání. 24.9.2015 soud požádal o odborné vyjádření Policie ČR 30.9.2015 hlavní líčení pokračovalo a bylo odročeno na 23.11.2015 30.9.2015 soud udělil pořádkovou pokutu svědkovi za opakované nedostavení se k jednání. 26.10.2015 soud obdržel odborné vyjádření Policie ČR 5.11.2015 soud obdržel stížnost svědka proti pořádkové pokutě. 19.11.2015 soud požádal název soudu o výslech svědka. Hlavní líčení pokračovalo 23.11.2015 a bylo odročeno na 6.1.2016 3.12.2015 byl spis předložen odvolacímu soudu k rozhodnutí o stížnosti. 10.12.2015 odvolací soud stížnost svědka zamítl. 16.12.2015 bylo hlavní líčení ze 6.1.2016 odročeno na 3.2.2016, jelikož název soudu bude vyslýchat svědka až po tomto termínu. 8.1.2016 název soudu vyslechl svědka. 2.2.2016 soud obdržel vyjádření obviněného celé jméno žalobce. Hlavní líčení pokračovalo 3.2.2016 a bylo odročeno na 29.2.2016, kdy byly předneseny závěrečné řeči, které byly následně písemně založeny do spisu. Poté ve spise chybí konec protokolu z jednání a není tedy zjevné, jak skončilo, ale z určitého důvodu bylo odročeno. Hlavní líčení pokračovalo 7.3.2016 a byl při něm vyhlášen rozsudek, kterým byli všichni obžalovaní uznáni vinnými, přičemž každý z obžalovaných byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 let podmíněně s tím, že zkušební doba činí jeden rok. Písemné vyhotovení rozsudku bylo vypraveno 14.3.2016 22.3.2016 soud obdržel blanketní odvolání obviněného celé jméno žalobce. 31.3.2016 soud obdržel odvolání obviněného jméno příjmení a 13.4.2016 odvolání obviněného jméno jméno. 20.4.2016 soud vyzval obviněného celé jméno žalobce k odstranění vad odvolání. 26.4.2016 soud obdržel doplnění odvolání obviněného celé jméno žalobce. 5.5.2016 soud předložil spis odvolacímu soudu 9.5.2016 odvolací soud nařídil jednání na 27.6.2016. Jednání v uvedený den proběhlo a všechna odvolání při něm byla zamítnuta. Písemné vyhotovení rozhodnutí bylo vypraveno 17.8.2016 15.8.2016 soud rozhodl o uložení povinnosti odsouzeným nahradit náklady řízení státu. 7.10.2016 soud obdržel dovolání jméno jméno. 12.10.2016 dovolání jméno příjmení 17.10.2016 dovolání celé jméno žalobce. 15.11.2016 soud rozeslal podaná dovolání účastníkům. 19.11.2016 soud obdržel doplnění dovolání jméno jméno. Ve spise chybí předkládací zpráva, a není tedy zjevné, kdy byl spis postoupen Nejvyšším soudu, avšak 20.10.2017 Nejvyšší soud vrátil spis název soudu bez věcného vyřízení, protože odsouzený jméno jméno podal ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu, kterým rozhodl o námitce vyloučení soudců Nejvyššího soudu, přičemž do rozhodnutí o ústavní stížnosti nelze o dovoláních rozhodnout. 15.1.2017 soud obdržel vyjádření státního zastupitelství k podaným dovoláním. 30.1.2017 požádala poškozená o vrácení obrazu, který byl v rámci trestního řízení zajištěn. 30.8.2017 soud obdržel návrh jméno jméno na vydání rozhodnutí, že se ve zkušební době osvědčil. 5.12.2017 si soud opatřil výpisy z evidence rejstříku trestů odsouzených a dále se dotázal, zda se dopustili přestupku, následně rozhodl, že všichni tři odsouzení se ve zkušební době osvědčili. 28.2.2019 soud obdržel od Nejvyššího soudu rozhodnutí o dovolání žalovaných, přičemž není ze spisu zřejmé, kdy byl spis Nejvyššímu soudu předložen, nicméně Nejvyšší soud 30.1.2019 dovolání obžalovaných odmítl. Písemné vyhotovení rozhodnutí bylo vypraveno 5.3.2019. Téhož dne soud rozhodl o uložení povinnosti odsouzeným nahradit náklady řízení státu. Následně bylo do spisu založeno rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 18.6.2019, kterým byla ústavní stížnost jméno jméno odmítnuta. Následně byl spis ukončen. Právní moc odsuzujícího rozsudku tedy nastala 27.6.2016.
7. V dané věci měla být dle zástupce žalobce podána ještě ústavní stížnost, která byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu datum pod č.j. ústavní nález. Tato však do spisu založena nebyla.
8. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
9. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.
10. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").
11. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.
12. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.
13. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.
14. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
15. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.
16. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
17. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.
18. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
19. Posuzované řízení trvalo přibližně 7 roků a 6 měsíců (od vydání usnesení o zahájení trestního stíhání dne 10.12.2008 do právní moci odsuzujícího rozsudku 27.6.2016), přičemž soud nezapočítával do délky daného řízení dobu, po kterou bylo řešeno druhé dovolací řízení, a to v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka, podle kterého„ délka trestního řízení musí být posuzována ode dne sdělení obvinění až po den nabytí právní moci konečného rozsudku ve věci. Délku řízení vyvolanou mimořádnými opravnými prostředky nelze do délky samotného řízení započítávat již z toho důvodu, že mimořádné opravné prostředky, které žalobci podali (dovolání a posléze ústavní stížnost), byly bez dalšího jako nedůvodné odmítnuty. Jednalo se o naprosto nedůvodnou snahu žalobců zvrátit pravomocný odsuzující rozsudek. Nelze přijmout argumentaci žalobců, že v případě využití mimořádných opravných prostředků řízení nadále probíhalo. Řízení o mimořádných opravných prostředcích vybočuje totiž ze zákonem stanovené ochrany a práva stěžovatele na spravedlivý proces a je dáno právě onou "mimořádností", tedy situací, kdy takové (elementární) právo bylo v řádném procesu porušeno. Nelze však v právním státě připustit zneužívání těchto mimořádných opravných prostředků; jejich účelové uplatnění v situaci, kdy je zřejmé, že k jejich uplatnění nejsou splněny zákonem předpokládané důvody, avšak řízení samo se jejich uplatněním prodlouží, což se stane podkladem pro žalobu na náhradu nemajetkové újmy. Zahrnovat řízení o mimořádných opravných prostředcích podaných zjevně nedůvodně do doby řádného řízení by bylo v rozporu se základním principem demokratické společnosti, s principem spravedlivého práva - boni et aequi“. Délka uvedeného řízení přitom zcela odpovídala složitosti věci, její právní a procesní náročnosti a nebyla shledána období nečinnosti soudu. Řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy, kdy soud odvolací rozhodoval meritorně 2x, jednou rozhodoval Nejvyšší soud ČR a všechny soudy činily úkony v přiměřených lhůtách (ojedinělý průtah nastal až v druhé fázi řízení před Nejvyšším soudem, které ovšem do délky řízení není započítáváno). Věc byla složitá po skutkové stránce, kdy předmětem trestního řízení byla legalizace výnosů z trestné činnosti, kdy šlo mimo jiné posouzení hodnoty anonymizována dvě slova jméno příjmení, tvořící pod pseudonymem anonymizováno a s názvem anonymizována dvě slova, jehož odhadovaná cena je nejméně anonymizována dvě slova a který byl odcizen jedné ze svědkyň. Za tímto účelem bylo ve věci provedeno celkem 9 znaleckých posudků. Věc byla složitá i po procesní stránce, ve věci byli obviněni tři obvinění, konalo se celkem 23 hlavních líčení, 5x byla hlavní líčení odročena na žádost obviněných, z toho 3x na žádost současného žádost žalobce, 11x se z účasti na hlavních líčeních omlouvali svědci. Rovněž bylo prováděno dokazování prostřednictvím dožádání nejen k jednomu z českých soudů, ale také k soudu na Slovensku a soud se dotazoval i na Interpol. Ve věci byla každým z obviněných podána námitka místní nepříslušnosti. S ohledem na délku daného řízení přitom nelze délku řízení považovat za nepřiměřenou.
20. Co se týče významu daného řízení pro žalobce, je nepochybné, že tento je zvýšený, protože šlo o trestní věc. Současně však nelze odhlédnout od toho, že sám žalobce v průběhu řízení svým postupem ztěžoval postup orgánů činných v trestním řízení, když již na počátku řízení se 3x žalobce omlouval z výslechu, z toho ve dvou případech přímo v den konání daného úkonu, přičemž jeho výslech byl umožněn až po 1 roce. Poněvadž soud I. stupně neshledal v posuzovaném řízení nesprávný úřední postup, odpovědnost žalované nenastala a žalobu proto zamítl.
21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalované písemně vyjádřila k žalobě, poté se připravovala na ústní jednání, konaná ve dnech 4.1.2022 a 1.3.2022 a těchto se rovněž zúčastnila, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 5 úkonů po 300 Kč.
takto:
Odůvodnění:
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.