Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 414/2021-32
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 6 136 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 500 Kč od 22. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se do částky 2 636 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč, rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 638 Kč od 23. 8. 2020 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným dle výroku I. zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 500 Kč od 22. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se do částky 2 636 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč, rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 638 Kč od 23. 8. 2020 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným dle výroku I. zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 6 136 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne datum poskytla žalobkyně žalované zápůjčku ve výši 3 500 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet vedený na jméno žalované číslo bankovní účet, žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky včetně poplatku ve výši 1 138 Kč vrátit žalobkyni do 22. 8. 2020. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení dosud neuhrazené jistiny ve výši 3 500 Kč, poplatku ve výši 1 138 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč za písemné výzvy odeslané žalované dne 29. 8. 2020, dne 5. 9. 2020, dne 12. 9. 2020, dne 21. 9. 2020 a dne 6. 10. 2020, dále smluvní pokuty sjednané ve smlouvě ve výši 1 498 Kč, když žalovaná přes výzvy žalobkyně této dosud dlužnou částku neuhradila.
Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.
Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný pouze částečně. S ohledem na žalobní tvrzení se soud zabýval nárokem na zaplacení částky 6 136 Kč s příslušenstvím na základě žalobkyní tvrzené smlouvy o zápůjčce dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nicméně žalobkyně v řízení ani neprokázala uzavření uvedené smlouvy, neboť přestože žalobkyně předložila vyhotovení smlouvy o zápůjčce, pak o smlouvu nejde, neboť nebylo dosaženo smluvního konsensu, když dokument není podepsán vydlužitelem – žalovanou, jakožto druhou smluvní stranou. Nejde tedy zjevně o výsledek společné shodné vůle stran, nicméně ke smluvnímu konsensu mohlo dojít i jinak, př. elektronicky (jak tvrdila žalobkyně), ústně či konkludentně, což může být pro strany praktické, nicméně nezbavuje to žádnou ze stran povinnosti bezpečně prokázat smluvní konsensus a jeho úplný obsah. Žalobkyně přitom v řízení neprokázala, tedy neunesla důkazní břemeno ve smyslu ust. § 118a odst. 3 OSŘ, když neúčastí na jednání soudu se zbavila možnosti poučení soudem, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí zápůjčky a následně příslušnou smlouvu s ní uzavřela (akceptovala návrh smlouvy předložené žalobkyní). Oznámením o provedení příkazu k úhradě ze dne 23. 7. 2020 žalobkyně prokázala, že z bankovního účtu číslo bankovní účet vedeného na žalobkyni byla dne 23. 7. 2020 poukázána částka 3 500 Kč na bankovní účet číslo bankovní účet vedený na jméno žalované. Vzhledem k tomu, že žalovaná netvrdila, tudíž ani neprokazovala právní titul, na základě něhož jí byla žalobkyní vyplacena tato částka, došlo na straně žalované co do částky 3 500 Kč ke vzniku bezdůvodného obohacení, které je žalovaná povinna v souladu s ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), žalobkyni vydat. Soud tak žalované výrokem I. uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně výzvou ze dne 15. 7. 2021, podanou k poštovní přepravě dne 16. 7. 2021, kdy soud ve smyslu ust. § 573 OZ vycházel z domněnky dojití výzvy dne 21. 7. 2021, vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky, přičemž žalovaná tuto povinnost nesplnila, dostala se do prodlení s plněním a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované úroky z prodlení dle ust. § 1970 OZ ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 22. 7. 2021 v souladu s ust. § 1958 odst. 2 OZ.
Ve zbývajícím rozsahu co do částky 2 636 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč a rozdílu mezi žalobkyní požadovaným příslušenstvím a soudem přiznaným úrokem z prodlení dle výroku I. soud žalobu jako nedůvodnou zamítl s ohledem na absenci právního titulu, když žalobkyně neprokázala uzavření jí tvrzené smlouvy o zápůjčce, z níž odvozovala nárok na zaplacení poplatku, smluvní pokuty a nákladů spojených s odesláním výzev k úhradě.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že poměr úspěchu a neúspěchu každé z účastnic byl obdobný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ). Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.