Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

45 C 50/2020-62

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov

sídlem adresa

pro zaplacení 2 133 428 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 2.133.428,00 Kč spolu s

10 % úrokem z prodlení od 24.3.2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované částku 1 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 2.133.428,00 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení od 24.3.2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované částku 1 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované náhrady škody ve výši 2 133 428 Kč s příslušenstvím z titulu nesprávného úředního postupu podle Svoji žalobu žalobce odůvodnil tak, že v rámci řízení u název soudu, sp. zn.: spisová značka, došlo k tzv. jiné vadě řízení – ztrátě soudního spisu při jeho doručování soudnímu znalci, po které neproběhla ani částečná, jednoznačně ze strany soudu avizovaná, rekonstrukce soudního spisu – jež způsobila stav důkazní nouze. V důsledku nesprávného úředního postupu soudu, spočívajícího v neprovedení rekonstrukce soudního spisu po jeho ztrátě soudem, tak došlo k nenávratné ztrátě pro soudní řízení významných důkazních prostředků, čímž bylo zapříčiněno neunesení důkazního břemene ze strany žalobce bez jakéhokoli zavinění na straně žalobce. V soudním spise tak byly založeny nenahraditelné důkazy, zejména fotografie předložené žalobcem, vč. popisu jejich autorem, fotografie předložené svědkem, vč. popisu k těmto fotografiím, veškeré svědecké výpovědi v části týkající se faktického popisu předložených plánků a fotografií, a to vč. nákresů provedených při soudním jednání k jednotlivým fotografiím a plánkům (k množství a rozložení zboží ve skladu, k rozsahu zatopení místa a k dalším skutečnostem podstatným pro rozhodnutí), veškerá komunikace se příjmení, vč. doručenek a podacích archů, veškerá komunikace se zákazníkem (tj. anonymizována dvě slova), vč. doručenek a podacích archů, podklady od zákazníka dokládající vznik škody a její rozsah, doklady ke zboží s popisem zacházení se zbožím, vč. hygienických požadavků na toto zboží, zápisy od hasičských jednotek zasahujících na místě, skladová evidence (množství a druh zboží, které bylo ve skladu v době škodní události), příslušné příjemky a výdejky k poškozenému zboží, veškerá komunikace s pojišťovnou, vč. příloh, doručenek a podacích archů, předložené meteorologické snímky z doby škodní události, další dokumenty k prokázání rozsahu poškození vichřicí (kde přesně byla utržená část střechy – u světlíku). V důsledku uvedeného nesprávného úředního postupu soudu vznikla žalobci škoda (materiální újma vyjádřitelná v penězích), neboť tato za situace, jež po ztrátě soudního spisu nastala (důkazní nouze, výrazné zhoršení postavení žalobce, jakožto procesního subjektu civilního řízení, a nemožnost unést důkazní břemeno z důvodu ztráty důkazních materiálů), bez sebemenšího zavinění žalobce, byl nucen přistoupit, s ohledem na snahu zabránit dalšímu nárůstu nákladů řízení a tím i nárůstu už tak markantní škody, jež mu vznikla, k uzavření soudního smíru se příjmení (schválen Usnesením název soudu ze dne 25. 1. 2019, č.j.: číslo jednací), čímž pro futuro ztratil možnost domoci se uspokojení svého právoplatného nároku na náhradu škody vůči příjmení. Škoda, která tak poškozenému žalobci vznikla, dosahuje částky ve výši 2. 133. 428 Kč s přísl., tedy částky odpovídající částce žalované před civilními soudy. Mezi vzniklou škodou (v částce 2. 133. 428 Kč s přísl.) a shora popsaným nesprávným úředním postupem soudu je dána příčinná souvislost, tedy jest evidentní, že kdyby nedošlo ke ztrátě soudního spisu, resp. po ztrátě soudního spisu by proběhla právními normami vyžadovaná rekonstrukce soudního spisu, pak by se poškozená neocitla v důkazní nouzi a všemi do soudního spisu založenými nenahraditelnými důkazními prostředky, z nichž vyplývala existence jí uplatňovaného nároku na náhradu škody a jeho oprávněnost, by se domohla uspokojení svého žalobou uplatněného nároku. Žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalované dne 23. 3. 2020.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že žalobce u ní svůj nárok uplatnil dne 23. 3. 2020. K mimosoudnímu projednání žádosti žalobce došlo dne 23. 11. 2020, přičemž žalovaná konstatovala, že v dané věci nejsou splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu. Žalovaná učinila nesporným, že že v řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka došlo ke ztrátě spisového materiálu, a to při jeho doručování soudnímu znalci. název soudu však následně provedl rekonstrukci tohoto spisového matriálu, jak vyplývá ze samotného spisu a ze seznamu listin zrekonstruovaného spisu, který byl v souladu s úředním postupem zaslán účastníkům řízení spolu s informací o definitivní ztrátě spisu a jeho provedené rekonstrukci, a to přípisem ze dne 15.6.2018. Účastníci řízení byli dále požádáni o součinnost s kompletizací spisu, a to zejména o zaslání jejich procesních podání a listin, k čemuž účastníci nejprve žádali prodloužení poskytnuté lhůty, kterému soud vyhověl, načež účastníci informovali soud, že ve věci dospěli ke smírnému vyřešení věci. Soud neshledal navržený smír v rozporu se zákonem, procesními předpisy, ani účelem řízení, proto jej schválil usnesením ze dne 25.1.2019, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne 31.1.2019. Žalovaná naopak činí předmětem sporu žalobcem tvrzený vznik odpovědnosti státu za škodu podle , tj. sporuje existenci tvrzeného nesprávného úředního postupu soudu spočívajícího v nerekonstruování spisu, vzniku tvrzené škody a příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem a škodou. Žalobce uvádí, že jí měl příjmení anonymizováno 6 slov způsobit škodu na zboží ve výši 4.133.428 Kč, nahradil jí částku 2.000.000 Kč, zbytek však nikoliv, proto na něj žalobce podal žalobu. V rámci řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka došlo ke ztrátě spisu, v němž byly důkazy, které žalobce podle svého tvrzení není schopen znovu předložit, soud měl slibovat spis rekonstruovat, ale podle tvrzení žalobce tak neučinil. Žalobce tak měl být nucen uzavřít s žalovanou soudní smír, jímž se zřekl svých nároků. Smír byl schválen usnesením název soudu ze dne 25.1.2019, č.j. číslo jednací. Z šetření provedeného žalovanou však vyplývá, že v tomto případě není naplněna ani jedna z podmínek, s nimiž je spojeno přiznání náhrady škody podle Co se týká podmínky porušení právní povinnosti (tj. existence nesprávného úředního postupu), tvrzený nesprávný úřední postup spočívající v tom, že soud podle tvrzení žalobce neprovedl rekonstrukci ztraceného spisu, nebyl prokázán, neboť soud podle zjištění žalované rekonstrukci spisu provedl a o jejím provedení účastníky řízení informoval přípisem ze dne 15.6.2018. K uvedenému však byla nutná součinnost účastníků s kompletizací spisu, o niž byli soudem požádáni. Účastníci však místo toho přistoupili k uzavření soudního smíru. Žalovaná tedy na základě právě uvedených skutečností musí sporovat tvrzení žalobce na straně 2 žaloby, že po ztrátě spisu„ neproběhla ani částečná, jednoznačně ze strany soudu avizovaná, rekonstrukce soudního spisu – jež způsobila stav důkazní nouze“; z šetření žalované naopak jednoznačně vyplývá, že soud provedl poměrně rozsáhlou rekonstrukci spisového materiálu a byl připraven v řízení pokračovat, avšak po uzavření soudního smíru již k tomu neměl příležitost. Co se týká podmínky vzniku škody, tvrzená škoda nebyla prokázána v řízení vedeném u název soudu pod sp.zn. spisová značka, zejména z toho důvodu, že po uzavření soudního smíru soud již nemohl provádět dokazování a rozhodnout, zda tvrzená škoda vznikla, popř. v jaké výši. V rámci žádosti o odškodnění podané k žalované žalobcem taktéž vznik a výši škody pouze tvrdil, ale nepředložila žádné důkazy tato tvrzení prokazující. Vznik a výše tvrzené škody tedy nebyla ani v jednom z právě uvedených řízení prokázána. Co se týká podmínky příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti (nesprávným úředním postupem) a vznikem škody, ani splnění této podmínky nebylo žalovanou zjištěno, neboť žalobce se vzdal všech případných nároků vůči druhé straně sporu uzavřením předmětného soudního smíru. Žalobce přitom mohl trvat na tom, aby soud o jeho žalobě věcně rozhodl, samotný soud ho žádal o předložení dalších důkazů, zejména o zaslání jeho procesních podání a listin. Žalobce tvrdí, že kdyby nedošlo ke ztrátě spisového materiálu, soudní řízení vedené u název soudu pod sp.zn. spisová značka by v plném rozsahu vyhrál. Toto tvrzení musí žalovaná též sporovat, neboť dané soudní řízení před uzavřením soudního smíru dále probíhalo s cílem prokázat vznik a výši tvrzené škody, výsledek tohoto řízení tedy nelze s naprostou jistotou odhadnout. Lze tedy uzavřít, že v daném případě není dána existence žádné z podmínek vzniku odpovědnosti státu za škodu podle , a z tohoto důvodu je třeba požadavek na odškodnění považovat za nedůvodný.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z uplatnění nároku na náhradu škody podle zákona o odpovědnosti za škodu ze dne 23. 3. 2020, zaslané Ministerstvu spravedlnosti a doručenky datové zprávy ze dne 23. 3. 2020, soud zjistil, že žalobce žalovaný nárok u žalované uplatnil dne 23. 3. 2020.

5. Z usnesení o schválení smíru ze dne 25. 1. 2019 ve věci číslo jednací, soud zjistil, že název soudu schválil smír mezi účastníky s tím, že žalobcem byla právnická osoba anonymizováno, tedy současný žalobce, žalovanou společností byl příjmení anonymizováno 6 slov, kdy tedy smír byl navržen ve znění, že uzavřením smíru jsou mezi nimi s konečnou platností vypořádány veškeré jejich vzájemné nároky, vzniklé ze smlouvy o nájmu ze dne 23. 10. 2008, týkající se zde specifikovaného objektu, a veškeré nároky z odpovědnosti za škodu, která vznikla v souvislosti s bouřkou dne 17. 7. 2009, při které došlo k poškození a částečnému stržení části střechy daného objektu. Účastníci se dohodli, že mezi sebou nebudou uplatňovat žádné nároky a uzavřením smíru je mezi nimi věc vyřešena. Dále soud rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku žalobci. V odůvodnění uvedeného usnesení název soudu konstatoval, že žalobce 10. 1. 2019 navrhl schválený smír s tím, že důvodem, pro který žalobce dále neuplatňuje svůj nárok a je nucen uzavřít s žalovanou smír, je ztráta spisu soudem, která způsobila faktickou nemožnost unést důkazní břemeno. Společně se spisem totiž mělo dojít ke ztrátě zásadních důkazů, které nelze v řízení nahradit, kdy se jedná o nenahraditelné důkazy typu fotografií předložených žalobcem, včetně popisu jejím autorem, dále fotografií předložených svědkem, svědeckými výpověďmi v části týkající se faktického popisu předložených plánků a podobně. Žalobce tedy z důvodu ztráty spisu by nebyl v řízení úspěšný a je nucen uzavřít soudní smír.

6. Ze sdělení název soudu ze dne 16.11.2020 soud zjistil, že k žádosti o stanovisko stát. instituce ze dne 6.11.2020 název soudu ministerstvu sdělil, že především nesouhlasí, že by došlo k nesprávnému úřednímu postupu, nebo že by neprovedl rekonstrukci spisu, jak tvrdí žalobce s tím, že byť ke ztrátě spisu v této věci skutečně došlo. K tomu stručně rekapituluje ztrátu spisu, kdy tedy prováděl následně šetření a vyčerpal možnosti k nalezení spisu v civilním řízení. Proto tedy poté přistoupil k rekonstrukci spisu. Z popsaného děje tedy dovozuje, že nedošlo ztrátou spisu k nesprávnému úřednímu postupu, když zasílání spisového materiálu znalci je výrazem užívané procesní praxe, je-li jeho obsah nezbytný pro znaleckou činnost, což soud předpokládá, byť současný řešitel nebyl seznámen se zasílaným materiálem. Soud si je rovněž vědom, že mu nepřísluší rozhodovat o tom, zda ztrátou spisu byla, či nebyla způsobena žalobci škoda, a v jaké výši, či kdo tuto škodu zavinil. Rovněž však není pravdou, že by soud neprovedl rekonstrukci spisu. Tato byla provedena, jak vyplývá ze samotného spisu, k čemuž soud přikládá seznam listin zrekonstruovaného spisu, jak byl v souladu s úředním postupem zaslán účastníkům řízení, spolu s informací o definitivní ztrátě spisu a jeho provedené rekonstrukci.

7. Ze spisu název soudu anonymizována dvě slova, sp.zn.: spisová značka, soud zjistil, že usnesením ze dne 21.2.2017 byl ve věci ustanoven znalec a byl mu zadán znalecký posudek. Znalci byl následně 24.3.2017 zaslán spis k vyhotovení znaleckého posudku s tím, že mu byla poskytnuta lhůta pěti měsíců od doručení spisu. Následně soud žádal 22.11.2017 o sdělení, kdy bude vyhotoven znalecký posudek s tím, že tedy znalec přislíbil, poté co byl 5.10.2017 kontaktován, že ověří, zda obdržel spis a telefonicky tedy sdělí tuto skutečnost. Protože se soudu nepodařilo znalce telefonicky kontaktovat, byl tedy kontaktován znalec písemně. Dále soud 22.11.2017 reklamoval zásilku u České pošty, kterou byl zaslán spis o celkové váze 5 kg znalci. 20. prosince 2017 na základě odpovědi ze 6.12.2017 byla reklamována zásilka s dodacím číslem anonymizováno číslo anonymizováno, současně byl přiložen také podací arch u anonymizováno z centrální podatelny. Dále byl kontaktován znalec s tím, že se podařilo u anonymizováno zjistit, že spis byl odeslán a doručen 31.3.2017, kdy tedy tento měla převzít paní příjmení a je tedy žádáno o opětovný pokus o nalezení spisu a sdělení, kdo je paní příjmení a zda byla oprávněna přebírat za něj zásilky. Jedná se o přípis z 16.1.2018. Téhož dne byla kontaktována právě paní příjmení s tím, že jí bylo uloženo, aby nejpozději ve lhůtě 5 dnů soudu sdělila, zda jí prostřednictvím anonymizována dvě slova byla zásilkou, podanou 28.3.2017 a doručenou 31.3.2017, zda tedy převzala zásilku určenou pro soudního znalce příjmení příjmení. Rovněž byla kontaktována anonymizována dvě slova, Centrální podatelna obec 16.1.2018, kdy bylo žádáno o prošetření doručení zásilky, podané 28.3.2017 a doručené údajně 31.3.2017 na recepci v anonymizována dvě slova v obec. Současně bylo žádáno, aby bylo sděleno na jakou adresu byla zásilka fakticky doručena a aby případně byla zjednána náprava a o uvedeném informován soud. Dále byla do spisu založena kopie Výzvy k vyzvednutí zásilky, resp. Potvrzení o převzetí zásilky ze dne 31.3.2017, adresované název soudu jméno příjmení o váze 5 kg. Soud obdržel 3.1.2018 odpověď anonymizováno s tím, že byla zaslána kopie stvrzeného dodacího dokladu zásilky, která měla být podána 28.3.2017 a byla doručena 31.3.2017 s tím, že tuto zásilku převzala za pana příjmení paní příjmení. Rovněž soud obdržel kopii podacího archu, podle kterého tedy uvedená zásilka byla skutečně odesílána 28.3.2017. Znalec byl 5.10.2017 telefonicky kontaktován, zda obdržel spis spisová značka, protože se do dnešního dne nevrátila, ani nenalezla u původní rejstříkové vedoucí doručenka. anonymizována dvě slova je momentálně v zahraničí. Přislíbil, že provede kontrolu, zda spis obdržel a telefonicky sdělí, zda se tak skutečně stalo. Znalec byl 14.11.2017 opětovně kontaktován k tomu, aby byl zjištěn stav vypracování znaleckého posudku a rovněž reklamována doručenka spisu. 22.11.2017 byl znovu kontaktován znalec. Tento je ovšem nedostupný, resp. byl tedy učiněn pokus o kontaktování znalce, který je dále nedostupný, proto byl písemně znalec kontaktován s tím, že 22.11.2017 byl požádán o sdělení, že slíbil kontrolu obdržení spisu, a tuto dosud nesdělil. 22.11.2017 byla znovu reklamována zásilka u anonymizováno a bylo žádáno o navrácení této zásilky. 6.12.2017 sdělila anonymizováno v odpovědi na reklamaci, že adresátem zásilky byl jméno příjmení, zásilka byla dodána 31.3.2017. Jestliže adresát zpochybňuje dodání zásilky, doporučuje anonymizováno zahájit reklamaci, která může být uplatněna na kterékoli poště v země po předložení podacího dokladu. 8.12.2017 odpověděl znalec na dotazy soudu s tím, že se omlouvá, že se snažil dovolat zpět na číslo, které mu telefonovalo, ale nepodařilo se mu spojit. Vzhledem k tomu, že ani nevěděl komu má volat a koho hledat, tak nemohl odpovědět. Kontrolou došlé pošty uvedený spis nedohledal. 14.12.2017, dle úředního záznamu, soud telefonicky komunikoval se znalcem s tím, že tento ani dodatečně spis nedostal do dispozice, nicméně pokusí se jej do 18.12.2017 dohledat. 20.12.2017 sdělil znalec, že spis nenalezl. Téhož dne byla provedena reklamace u pošty dle jejího přípisu s tím, že tedy bylo žádáno o zaslání dodejky a informaci komu a kdy byl spis dodán. 3.1.2018 sdělila anonymizováno, že zásilka byla dodána 31.3.2017 na recepci budovy ulice a číslo, obec, a tuto převzala paní příjmení. Rovněž byla přiložena výzva a potvrzení o převzetí zásilky. Soud znovu 17.1.2018 telefonicky kontaktoval znalce, kterému sdělil informace od anonymizováno s tím, že jej požádal o opětovné prošetření umístění spisu s tím, že bude na jeho žádost zaslán ještě elektronicky tento dotaz e-mailem, což následně 6. února 2018 soud učinil. 16. ledna 2018 soud znovu kontaktoval paní příjmení s tím, že tedy byla žádána, zda omylem nebyl doručen spis určený pro soudního znalce právě jí. Téhož dne soud žádal anonymizováno o sdělení a o prošetření doručení zásilky u anonymizováno, načež obdržel odpověď ze 6.2.2018, že paní jméno příjmení je zaměstnána jako invalidní důchodkyně a nemá žádné oprávnění přebírat poštu. V příloze je zasíláno potvrzení o převzetí zásilky z anonymizováno, kde není podpis paní jméno příjmení, viz 2x vzorový podpis. Pokud se balík objeví, obratem se, osoba která jej obdržela, ozve. Rovněž je přiložena fotokopie potvrzení o převzetí zásilky se zakroužkovaným podpisem příjemce, který se neshoduje s naskenovaným podpisem jméno příjmení, resp. s jejími dvěma podpisy, kdy je zcela odlišný. 14.2.2018 sdělila anonymizováno k opakované žádosti o upřesnění dodání zásilky, že tedy uvedenou zásilku předal doručovatel 31.3.2017 na adrese ulice a číslo v obec, bohužel, na doklad nepoznačil přepis jména osoby, která stvrdila převzetí zásilky svým podpisem. Zásilka nebyla určena do vlastních rukou, ani do vlastních rukou výhradně jen adresáta, proto se při doručení v bytě adresáta, případně provozovně, příjemce neprokazuje žádným dokladem. Při pořizování zásilky na dodání byla do systému chybně zavedena adresa ulice a číslo, z tohoto důvodu je tato adresa vytištěna na dodacím dokladu, který byl obdržen ze strany soudu. Nicméně doručovatel zásilku dodal na správnou adresu ulice a číslo 1.3.2018 dal soudce pokyn, aby tedy s ohledem na to, že nebyl v rámci provedeného šetření spis dohledán, aby tedy byla provedena rekonstrukce spisu. Na základě toho 14.6.2018 byl do spisu založen záznam, že ze spisu nebylo zjištěno, že by účastníci byli vyzváni k doložení chybějících listin, a proto tak soud učiní nyní, kdy současně zadal kanceláři pokyn, aby kontaktovala účastníky s přípisem, že ve shora rubrikované věci byla provedena rekonstrukce spisu, když spis je postrádán od svého odeslání znalci. Při rekonstrukci spisu se podařilo obnovit pouzey, jak jsou uvedeny v přiloženém seznamu, a proto soud žádá o založení zbylých listin, které byly založeny v původním spise a nyní zde založeny nejsou, zejména žaloby, vyjádření, plných mocí, kopií listinných důkazů apod. Tento přípis byl účastníkům odeslán 15.6.2018. Dle doručenky bylo žalobci doručeno, společně se seznamem listin ze spisu, 18.6.2018, žalovanému téhož dne. Rovněž anonymizováno příjmení 20.6.2018 a 18.6.2018 právnímu zástupci anonymizováno jméno příjmení. Co se tohoto týče, soud konstatuje, že do spisu nebyla žaloba založena, když je zde založen pouze přípis, týkající se výzvy podle 118a anonymizováno jméno příjmení s výčtem jednotlivých údajů, které v žalobě chybí, a podkladů které tedy nejsou k žalobě doloženy. 18.7.2018 žádal anonymizováno jméno příjmení soud o prodloužení lhůty k předložení listin při rekonstrukci spisu s tím, že je zdravotně indisponován a žádá tedy soud o prodloužení lhůty o dalších 14 dnů. O totéž požádal 19. července 2018 právní zástupce žalovaného s tím, že tedy nerozumí překvapivému sdělení, že tedy došlo ke ztrátě celého soudního spisu, kdy současně zjistil, že věc již nebude nadále rozhodovat soudce anonymizováno příjmení, ale nový soudce anonymizována dvě slova a s ohledem na to, že tedy tytoy potřebuje dát dohromady, tedy žádá o prodloužení lhůty o 60 dnů. 25.7.2018 soud sdělil zástupcům účastníků k jejich žádostem o prodloužení lhůty, že jim tuto prodlužuje o 60 dnů od doručení přípisu o prodloužení lhůty. 14.8.2018 žádal žalobce o sdělení informací ke spisu, zda tedy v mezidobí nedošlo k nalezení spisu. Žádnouu k tomu nepřiložil. Soud žalobci odpověděl 20.8.2018 s tím, že tedy ke ztrátě spisu došlo při jeho doručování ustanovenému znalci příjmení jméno příjmení a blíže tedy popisuje informace, které zde již byly několikrát sděleny, a dosud tedy nebyl nalezen. 3.10.2018 poté oznámil zástupce žalovaného projednávání mimosoudní dohody mezi účastníky řízení s tím, že s ohledem na dosažení mimosoudní dohody, nepovažuje za smysluplné doplňovaty, které doposud nejsou součástí soudního spisu. Soud 16.10.2018 sdělil, resp. odpověděl zástupci žalovaného, že vzal na vědomí smírné řešení sporu s tím, že uložil ve lhůtě 20 dnů od doručení výzvy předložit odsouhlasené znění oběma stranami a s tím, že v případě splnění povinností, tedy předložení odsouhlaseného znění smíru oběma stranami, není nutné prozatím doplňovat dříve požadovanéy, s výjimkou žaloby ve věci, a sice pro přesné vymezení předmětu sporu. Právní zástupce žalobce sdělil 13.11.2018, resp. potvrdil, že obě strany souhlasí se smírným řešením sporu a je tedy potřeba delší čas na finalizaci návrhu, nejpozději do 14 dnů. Soud poté 3.1.2019 nařídil ve věci ústní jednání na 21.1.2019. Následně byl soudu zaslán návrh soudního smíru 9.1.2019 10.1.2019 byl telefonicky kontaktován zástupce žalobce z důvodu zaslaného návrhu na smír s tím, že souhlasil s možností drobného přeformulování návrhu, např. vynecháním slova či další v sousloví žádné další nároky s tím, že mezi účastníky by schváleným návrhem smíru měl být pouze první odstavec pod předznamenáním„ Návrh“. Zbytek by měl být v odůvodnění usnesení jako odůvodnění postoje žalobce. Následně byl zaslán právním zástupcem žalobce finální návrh, opatřený jeho ověřeným podpisem, a sice 10.1.2019, kdy rovněž byla do spisu založena fotokopie návrhu na vydání platebního rozkazu, tedy žaloby. Tato byla založena jako na č.l. 285. Soud následně obdržel souhlas žalovaného, resp. jeho právního zástupce, se smírem, a sice 16.1.2019. Poté 18.1.2019 soud jednání odročil s ohledem na navržený smír, se kterým žalovaná vyslovila souhlas. Dále telefonicky kontaktoval účtárnu tamního soudu, zda byly provedeny vyplacené platby pro konečné rozhodnutí a poplatky a náklady s tím, že tyto žádné nebyly. Dále bylo zjišťováno v jaké výši byl zaplacen soudní poplatek v dané věci u název soudu 18.1.2019 zaslal právní zástupce žalobce v předstihu návrh soudního smíru tak, jak byl mezi stranami dohodnut s tím, že trvá na tom, aby v soudním smíru byl uveden důvod, pro který k uzavření smíru došlo a dovoluje si požádat soud o informaci, zda dohodnutý smír v uvedeném znění je akceptovatelný a mohou očekávat jeho schválení. Následně soud schválil uvedený smír, kdy do spisu rovněž založilu, prokazující zaplacení soudního poplatku před název soudu. Smír byl schválen 25.1.2019 a nabyl právní moci 31.1.2019. Současně bylo rozhodnuto o vrácení části soudního poplatku. Poté již byla provedena pouze tzv. post agenda a byl vyřešen soudní poplatek a ve věci byl podán návrh na náhradu škody.

8. Z dalších provedených důkazů soud žádná další relevantní skutková zjištění pro posouzení dané věci nezjistil.

9. Předmětnou věc soud posoudil podle následujících právních předpisů.

10. Dle , zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

11. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

12. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

13. Dle ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

14. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

15. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

16. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

17. Podřazením zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Pro úspěšnost žalob o náhradu škody proti státu z titulu nesprávného úředního postupu je zásadní kumulativní splnění tří zákonných podmínek - existence nesprávného úředního postupu, vznik škody a existence vztahu příčinné souvislosti mezi škodnou událostí, tedy nesprávným úředním postupem a vznikem škody na straně žalobce.

18. Soud se tedy zabýval posouzením, zda uvedené podmínky v předmětném řízení byly splněny. Co se týče existence nesprávného úředního postupu, bylo mezi účastníky nesporné, že v posuzovaném řízení došlo ke ztrátě soudního spisu při jeho doručování znalci. Nelze však přisvědčit žalobci, že ve věci nebyla ani částečně provedena rekonstrukce spisu. V řízení byl prokázán přesný opak, jelikož název soudu po zjištění, že předmětný spis byl ztracen, znalce kontaktoval, situaci se snažil vyřešit, ve věci byla podána reklamace doručenky a poté, co měl soud postaveno na jisto, že soudní spis nemůže běžnými způsoby získat zpět, zahájil rekonstrukci spisu. O tom byli účastníci informováni a byla od nich vyžádána součinnost. Na uvedenou skutečnost následně účastníci reagovali návrhem na schválení soudního smíru. Přestože ztráta soudního spisu je nešťastnou událostí, nelze bez dalšího konstatovat, že jde o nesprávný úřední postup, jelikož jde o situaci předvídanou vnitřním kancelářským řádem pro okresní, krajské a vrchní soudy a z tohoto důvodu existuje institut rekonstrukce spisu. Pokud tedy název soudu učinil kroky směřující nejprve k získání ztraceného spisu a v momentě, kdy toto bylo bezúspěšné, zahájil rekonstrukci spisu, postupoval správně a nejde o nesprávný úřední postup.

19. Přestože nebyla splněna první podmínka – tedy existence nesprávního úředního postupu, soud považuje za účelné vyjádřit se i k ostatním podmínkám. K druhé podmínce, tedy vzniku škody, lze konstatovat, že ani vznik škody nebyl prokázán. Žalobce se v tomto řízení domáhá náhrady škody, jejíž výši určil nárokem, který uplatnil u název soudu v řízení sp.zn.: spisová značka a kterého se nedomohl. Avšak vznik škody, tedy ani její výše, nebyla v předmětném řízení prokázána. Právě naopak, řízení skončilo soudním smírem, ve kterém se žalobce veškerých nároků vzdal. Pokud se nyní žalobce snažil v tomto řízení prokázat, že jeho nárok byl v původním řízení oprávněný, je takový postup neúčelný. Kompenzační řízení vedené u zdejšího soudu neslouží jako opravný prostředek, kterým je možné zvrátit průběh jiných soudních řízení, nýbrž lze v tomto řízení pouze odškodnit nesprávný úřední postup již vzniklý. Soud nemůže přezkoumávat, zda důkazy předložené žalobcem v posuzovaném řízení byly dostatečné k prokázání tvrzené škody, jelikož pokud by zdejší soud konstatoval, že nárok žalobce v posuzovaném řízení byl oprávněný či nikoliv, nepřípustné by tak nahrazoval jiné rozhodnutí soudu. Pokud je tedy žalobce přesvědčen, že jeho nárok byl oprávněný, měl trvat na soudním rozhodnutí a neuzavírat s protistranou soudní smír.

20. Konečně co se týče poslední podmínky, tedy příčinné souvislostí mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem a vznikem škody, lze konstatovat, že i pokud by výše zmíněné dvě podmínky byly splněny, přesto by absentovala podmínka příčinné souvislosti. I pokud bychom hypoteticky akceptovali, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, schválením soudního smíru došlo k přetržení příčinné souvislosti, jelikož soud nemůže ovlivnit, zda účastníci skončí řízení smírem. Soud může v rámci své činnosti na účastníky řízení určitým způsobem působit a ke smírnému řešení je vést, ale zda skutečně účastníci požádají o schválení soudního smíru, je zcela v jejich dispozici. Pokud je soudu návrh na schválení soudního smíru dán, soud následně pouze přezkoumává, zda není v rozporu se zákonem a zda daná věc skončení smírem umožňuje, a pokud jsou obě podmínky splněny, soud musí smír schválit. Soud nemůže přezkoumávat, z jakého důvodu účastníci smír uzavřeli. Z tohoto důvodu pak nemůže požadovat žalobce náhradu škody za nesprávný úřední postup, pokud soudu nebyla dána možnost řízení dokončit a ve věci rozhodnout, jelikož nelze předjímat, jak by řízení dopadlo. Je možné, že pokud by řízení skončilo rozsudkem, bylo by žalobci vyhověno a vůbec by se následně nemusel náhrady škody domáhat. Vzhledem k tomu, že soud však rozhodnout nemohl, zůstává uvedené pouze v hypotetické rovině, proto nelze mít příčinnou souvislost za prokázanou.

21. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl prokázán nesprávný úřední postup, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi a není tedy dána odpovědnost žalované za tvrzenou škodu, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle . Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené částkou 300 Kč za úkon. Za čtyři úkony (písemné vyjádření ve věci ze dne 25. 11. 2020, písemné vyjádření ve věci ze dne 8. 6. 2021, příprava na jednání a účast na jednání) ji tedy přísluší částka ve výši

1 200 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.