Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 44/2022-30
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 30 225 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni
jednak částku 6 115 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 115 Kč od datum do zaplacení,
jednak částku 358 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 358 Kč od datum do zaplacení,
a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá
jednak v části o zaplacení částky 11 506 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 3 466,05 Kč, kapitalizovaného úroku 10 213,01 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 362,37 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 247,37 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 13 362,37 Kč od datum do zaplacení,
a jednak v části o zaplacení částky 12 246 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 2 691,18 Kč, kapitalizovaného úroku 7 929,79 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 566,85 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 208,85 Kč od datum do zaplacení, a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9 566,85 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni jednak částku 6 115 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 115 Kč od [datum] do zaplacení, jednak částku 358 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 358 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá jednak v části o zaplacení částky 11 506 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 3 466,05 Kč, kapitalizovaného úroku 10 213,01 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 362,37 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 247,37 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 13 362,37 Kč od [datum] do zaplacení, a jednak v části o zaplacení částky 12 246 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 2 691,18 Kč, kapitalizovaného úroku 7 929,79 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 566,85 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 208,85 Kč od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9 566,85 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně učinila žalobou podanou u soudu dne datum předmětem řízení dva peněžité nároky s příslušenstvím vůči žalovanému (první na zaplacení částky 17 621 Kč s příslušenstvím a druhý na zaplacení částky 12 604 Kč s příslušenstvím), a postoupené z původního věřitele žalovaného společnosti právnická osoba, IČO, resp. právnická osoba, IČO, na žalobkyni (smlouvou o postoupení pohledávek z datum, uzavřené právním nástupcem společnosti právnická osoba, IČO, společností právnická osoba, IČO, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem).
2. Jde-li o první z těchto dvou nároků ve výši 17 621 Kč s příslušenstvím (dále tento žalobou vznesený nárok též jen jako„ N1“), pak šlo o nárok ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne datum uvedenou společností právnická osoba, IČO a žalovaným. Žalobkyní na něm v žalobě nárokovaná částka 17 621 Kč představovala dle obsahu žalobních tvrzení dluh žalovaného na„ celkové dlužné částce“, kterou se žalovaný uvedenou smlouvou zavázala dle žalobkyně právnímu předchůdci žalobkyně uhradit. Z této částky šlo konkrétně v části rovné částce 13 362,37 Kč o dluh žalovaného na jistině zápůjčky (z původní ve smlouvě sjednané výše jistiny zápůjčky 15 000 Kč), a v části rovné částce 3 988,72 Kč o dluh žalovaného na v uvedené smlouvě sjednaném„ poplatku za hotovostní inkaso splátek“ a o dluh žalovaného na v uvedené smlouvě sjednaném„ poplatku za životní pojištění“ ve výši 269,91 Kč Vedle nárokované částky 17 621 Kč na„ celkové dlužné částce“ se žalobkyně domáhala po žalovaném z titulu uvedené smlouvy o půjčce z datum (dále tato smlouva o půjčce z datum již jen jako„ S1“) ještě následujícího. V prvé řadě zaplacení částky 10 213,01 Kč jako kapitalizovaného smluvního úroku za poskytnutí předmětné zápůjčky (kapitalizovaného za dobu od datum do datum a vypočteného sjednanou pevnou úrokovou sazbou 23,72 % ročně z nesplacené jistiny zápůjčky – částky 13 362,37 Kč), dále přiznání částky 3 466,05 Kč jako kapitalizovaného úroku z prodlení za prodlení žalovaného s vrácením nesplacené jistiny zápůjčky v částce opět 13 362,37 Kč (kapitalizovaného při sazbě 8,05 % ročně za dobu od datum do datum), a dále smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 8,05 % ročně, a to v obou případech jdoucích od datum do zaplacení a v obou případech počítaných opět z nesplacené jistiny zápůjčky, tedy částky 13 362,37 Kč.
3. Jde-li o druhý z těchto dvou nároků ve výši 12 604 Kč s příslušenstvím (dále tento žalobou vznesený nárok též jen jako„ N2“), pak šlo o nárok ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne datum uvedenou společností právnická osoba, IČO a žalovaným. Žalobkyní na něm v žalobě nárokovaná částka 12 604 Kč představovala dle obsahu žalobních tvrzení dluh žalovaného na„ celkové dlužné částce“, kterou se žalovaný uvedenou smlouvou zavázal dle žalobkyně právnímu předchůdci žalobkyně uhradit. Z této částky šlo konkrétně v části rovné částce 9 566,85 Kč o dluh žalovaného na jistině zápůjčky (z původní ve smlouvě sjednané výše jistiny zápůjčky 16 000 Kč), v části rovné částce 2 855,98 Kč o dluh žalovaného na v uvedené smlouvě sjednaném„ poplatku za hotovostní inkaso splátek“ a v části rovné částce 181,17 Kč o dluh žalovaného na v uvedené smlouvě sjednaném„ poplatku za životní pojištění“. Vedle nárokované částky 12 604 Kč na„ celkové dlužné částce“ se žalobkyně domáhala po žalovaném z titulu uvedené smlouvy o půjčce z datum (dále tato smlouva o půjčce již jen jako„ S2“) ještě následujícího. V prvé řadě zaplacení částky 7 929,79 Kč jako kapitalizovaného smluvního úroku za poskytnutí předmětné zápůjčky (kapitalizovaného za dobu od datum do datum a vypočteného sjednanou pevnou úrokovou sazbou 23,72 % ročně z nesplacené jistiny zápůjčky – částky 9 566,85 Kč), dále přiznání částky 2 691,18 Kč jako kapitalizovaného úroku z prodlení za prodlení žalovaného s vrácením nesplacené jistiny zápůjčky v částce opět 9 566,85 Kč (kapitalizovaného při sazbě 8,05 % ročně za dobu od datum do datum), a dále smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně a i úroku z prodlení v sazbě 8,05 % ročně, a to v obou případech jdoucích od datum do zaplacení a v obou případech počítaných opět z nesplacené jistiny zápůjčky, tedy částky 9 566,85 Kč.
4. Nad rámec uvedeného žalobkyně žalobu odůvodnila i tím, že v S1 i S2 sjednané zápůjčky byly právním předchůdcem žalobkyně žalovanému po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně vždy v den podpisu smlouvy o zápůjčce v hotovosti také vyplaceny, a že žalovaný se tyto zápůjčky v rámci v S1 i S2 sjednané celkové dlužné částky zavázal právnímu předchůdci žalobkyně splatit, a to v obou případech v rámci v S1 a i S2 sjednaných splátek„ celkové dlužné částky“ a v obou případech v 58ti týdenních splátkách (v S1 po 457 Kč a v S2 po 487 Kč). Žalobkyně konečně tvrdila, že sjednané splátky„ celkové dlužné částky“ z S1 a i z S2 žalovaný řádně nesplácel, a proto žalobkyně podala žalobu v této věci.
5. Žalovaný zůstal v průběhu celého řízení procesně pasivní a nevyužil tedy ani svého práva se k návrhu žalobkyně vyjádřit anebo práva tvrdit na svoji obranu jakékoliv rozhodující skutečnosti. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
6. Soud pak po provedeném dokazování prostřednictvím dále uvedených důkazů přijal následující skutková zjištění.
7. Ve vztahu k N1 soud zjistil konkrétně z dále uvedených důkazů následující. Z listiny označené jako„ smlouva o půjčce“ (s v ní uvedeným číslo) ze dne datum soud zjistil, že žalovaný tuto uzavřel jejím podpisem s právnická osoba, IČO, a ve smlouvě podpisem také potvrdil, že na jejím podkladě převzal v hotovosti od uvedené společnosti částku 15 000 Kč, kterou se mu také uvedenou smlouvou uvedená společnost zavázala poskytnout. Smluvní strany této smlouvy v ní sjednaly i závazek žalovaného tuto částku uvedené společnosti vrátit, a to se sjednaným úrokem s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 3000 Kč, za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a 406 Kč za službu životního pojištění. Celkovou dlužnou částku se pak žalovaný zavázal vrátit formou zvoleného hotovostního inkasa v 58. týdenních splátkách po 457 Kč, s tím, že první splátka byla splatná nejpozději do datum a každá další vždy nejpozději do dalšího sedmidenního období (poslední tedy datum). Ve smlouvě její smluvní strany odkázaly také stran úpravy některých svých práv a povinností i na„ Smluvní podmínky“, o kterých žalovaný podpisem smlouvy prohlásil, že s těmito souhlasí, a že se s nimi seznámil. Že by žalovaný na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce zaplatil více než samotnou žalobkyní tvrzených 8 885 Kč to tvrzeno a ani prokázáno nebylo. Naopak bylo Smlouvou o postoupení pohledávek z datum (a ve spojení s výpisem z obchodního rejstříku k osobě právního předchůdce žalobkyně) prokázáno, že N1 byl i se svým příslušenstvím postoupen na žalobkyni. Za prokázané ale již soud nevzal, že by právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím zjištěné zápůjčky žalovanému dne datum s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet tuto zápůjčku sjednanými splátkami 457 Kč týdně, resp. že tak učinil na základě dostatečných podkladů a informací, ze kterých bylo tehdy zřejmé, že žalovaný bude schopen tyto splátky splácet. To pak proto, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně při žalovaným tehdy v rámci žalovaným vyplněné zákaznické karty deklarovaných měsíčních výdajů domácnosti žalovaného 9 142 Kč a příjmu 14 158 Kč (čistou mzdu), tyto údaje i řádně prověřil (listiny, z kterých k tomu mělo dle zákaznické karty dojít, předloženy soudu nebyly...). K vrácení i nesplacené části zápůjčky z S1 byl žalovaný vyzván již v oznámení o postoupení pohledávky z datum provedeného vůči žalovanému právním předchůdcem žalobkyně, a to do 10 dní od jeho doručení žalovanému. K jeho doručení žalovanému došlo (při jeho prokázaném odeslání žalovanému dne datum) dle soudu (a při pravidelném běhu doručování Českou poštou, s.p.) nejpozději datum, a v této výzvě stanovená 10ti denní lhůta k úhradě dluhu i z S1 (včetně jeho jistiny na poskytnuté zápůjčce) proto plynula do datum.
8. Ve vztahu k N2 soud zjistil konkrétně z dále uvedených důkazů následující. Z listiny označené jako„ smlouva o půjčce“ (s v ní uvedeným číslo) ze dne datum soud zjistil, že žalovaný tuto uzavřel jejím podpisem s právnická osoba, IČO, a ve smlouvě jejím podpisem také potvrdil, že na jejím podkladě převzal v hotovosti od uvedené společnosti částku 16 000 Kč, kterou se mu také uvedenou smlouvou uvedená společnost zavázala poskytnout. Smluvní strany této smlouvy v ní sjednaly i závazek žalovaného tuto částku uvedené společnosti vrátit, a to se sjednaným úrokem s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč, za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč a 406 Kč za službu životního pojištění. Celkovou dlužnou částku se pak žalovaný zavázal vrátit formou zvoleného hotovostního inkasa v 58. týdenních splátkách po 487 Kč, s tím, že první splátka byla splatná nejpozději do datum a každá další vždy nejpozději do dalšího sedmidenního období (poslední tedy datum). Ve smlouvě její smluvní strany odkázaly také stran úpravy některých svých práv a povinností i na„ Smluvní podmínky“, o kterých žalovaný podpisem smlouvy prohlásil, že s těmito souhlasí, a že se s nimi seznámil. Že by žalovaná na své závazky ze zjištěné smlouvy o půjčce zaplatila více než samotnou žalobkyní tvrzených 15 642 Kč, to tvrzeno a ani prokázáno nebylo. Naopak bylo Smlouvou o postoupení pohledávek z datum (a ve spojení s výpisem z obchodního rejstříku k osobě právního předchůdce žalobkyně) prokázáno, že N2 byl i se svým příslušenstvím postoupen na žalobkyni. Za prokázané, ale již soud nevzal, že by právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím zjištěné zápůjčky žalované dne datum s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet tuto zápůjčku sjednanými splátkami 487 Kč týdně, resp. že tak učinil na základě dostatečných podkladů a informací, ze kterých bylo tehdy zřejmé, že žalovaný bude schopen tyto splátky splácet. To pak proto, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně při žalovaným tehdy v rámci žalovaným vyplněné zákaznické karty deklarovaných měsíčních výdajů domácnosti žalovaného 7 824 Kč a příjmu 17 168 Kč (čistou mzdu), tyto údaje i řádně prověřil (listiny, z kterých k tomu mělo dle zákaznické karty dojít, předloženy soudu nebyly...). K vrácení i nesplacené části zápůjčky z S2 byl žalovaný vyzván již v oznámení o postoupení pohledávky z datum provedeného vůči žalované právním předchůdcem žalobkyně, a to do 10 dní od jeho doručení žalovanému. K jeho doručení žalované došlo (při jeho prokázaném odeslání žalované dne datum) dle soudu nejpozději datum, a v této výzvě stanovená 10ti denní lhůta k úhradě dluhu i z S1 (včetně jeho jistiny na poskytnuté zápůjčce) proto plynula do datum.
9. Podle § 1879 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
11. Podle věty první § 2392 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
12. Podle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016, zákona o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
13. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
17. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
18. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
19. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Soud nejprve uzavřel, že žalobou uplatněné nároky (v rozsahu, v nichž byla žaloba nakonec posouzena jako důvodná), byly na žalobkyni platně postoupeny zjištěnou smlouvou o postoupení pohledávek z datum, a to z právního nástupce (právnická osoba, IČO) právního předchůdce žalobkyně (společnosti právnická osoba, IČO).
21. Soud dále hodnotil, zda lze uzavřít, že zjištěné S1 a S2 (svojí povahou a dle jejich zjištěného obsahu smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 o.z.) byly uzavřeny mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (jako spotřebitelem) platně, a to i s ohledem na jejich povahu jako spotřebitelských úvěrů ve smyslu z.č. 145/2010 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016. Při tomto právním hodnocení pak soud přihlédl i k závěrům prezentovaných v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, a uzavřel, že závěr o platném uzavření S1 a S2 jako smluv o spotřebitelském úvěru přijmout nelze. To pak pro neunesení břemene důkazního na straně žalobkyně ohledně jejích tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně. V daném případě žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně vycházela z údajů získaných žalovaného uvedených v zákaznické kartě. Žalobkyně netvrdila, jaké byly konkrétní poměry žalovaného, jaké doklady žalovaný předložil, jaké ověřil, a k důkazu navrhla pouze zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr, z níž vyplývá pouze to, že příjmy žalovaného měly být ověřeny na základě výplatních lístků a pracovní smlouvy a pokud jde o výdaje žalovaného, tyto měly být ověřeny nájemní smlouvou a výpisem SIPO. Žalobkyně neprokázala, že by příjmy a výdaje žalovaného byly věrohodným způsobem doloženy a ověřeny. Jednal-li soud bez účasti žalobkyně za splnění podmínek § 101 odst. 3 o.s.ř., znemožnila tím žalobkyně soudu jí stran této skutečnosti poskytnout u nařízeného jednání poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Za tohoto skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, což vede k závěru o absolutní neplatnosti předmětné S1 a i S2 (§ 580 a 588 o.z.), resp. k závěru o nemožnosti posouzení obou těchto smluv jako platně uzavřených. Byť pak soud S1 a ani S2 nemohl z podaných důvodů posoudit jako platné, z čehož rezultuje nedůvodnost žaloby stran nárokovaného smluvního příslušenství N1 a i N2 (veškerých nárokovaných smluvních úroků a i nedoplatků na všech nárokovaných poplatcích), pak prokázanou skutečností zůstává, že žalovaný od právního předchůdce žalobkyně na základě S1 a i S2 obdržel hotovost v celkové výši 31 000 Kč (15 000 Kč z titulu neplatné S1 + 16 000 Kč z titulu neplatné S2), a dále i ta, že k vrácení částky 13 362,37 Kč na poskytnuté zápůjčce z titulu S1 a částky 9 566,85 Kč na poskytnuté zápůjčce z titulu S2, byl žalovaný vyzván v oznámení o postoupení pohledávek z datum a ve lhůtě do datum.
22. Proto nic nebrání žalobě vyhovět alespoň co do té její části, která vyjadřuje částkou 6 473 Kč (6 115 Kč z titulu neplatné S1 a 358 Kč z titulu neplatné S2) část ještě žalovaným žalobkyni (resp. právnímu předchůdci žalobkyně) nevráceného bezdůvodné obohacení žalovaného získaného jím na úkor poskytovatele spotřebitelského úvěru – resp. jeho právního nástupce – žalobkyně, která do jeho práv vstoupila po postoupení předmětných pohledávek na její osobu. Tyto částky lze proto žalobkyni z titulu dvou zjištěných ale zároveň absolutně neplatných smluv, resp. z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2993 o.z.) přiznat, a to i se zákonným úrokem z prodlení od splatnosti těchto nároků, založené v obou případech právě výzvou k jich zaplacení. K té došlo v obou případech dle zjištěného skutkového stavu poprvé oznámením o postoupení pohledávky z datum, a to dne datum (tedy po uplynutí v oznámení stanovené desetidenní lhůty počínající ode dne doručení oznámení žalovanému, které soud, při pravidelném běhu pošty, má za uskutečněné dne datum, tři dny po prokázaném odeslání předmětného oznámení). Od datum je proto žalovaný s oporou v § 1968 o.z. v prodlení s vrácením částky 6 473 Kč (6 115 Kč + 358 Kč) a žalobkyni proto od tohoto dne přísluší i zákonný úrok z prodlení z této částky až do jejího zaplacení (§ 1970 o.z.). Proto soud žalobě vyhověl co do částky 6 473 Kč i s úrokem z prodlení v požadované sazbě 8,05 % ročně (nižší sazbě než je sazba zákonná) od datum do zaplacení (výrok č. I rozsudku). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu z vyložených důvodů zamítl pro neunesení břemene důkazního na straně žalobkyně jak odůvodněno již výše (viz. výrok č. II rozsudku).
23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení prakticky neúspěšná a naopak úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly a není tedy náhradu čeho mu přiznat.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného
vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v
obec ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené jí tímto rozhodnutím, může se oprávněná domáhat jejich
splnění exekučním návrhem.