Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 152/2022-21

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 19 600 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 13. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do částky 9 600 Kč a rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 600 Kč od 18. 6. 2021 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným dle výroku I. tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 13. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá do částky 9 600 Kč a rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 600 Kč od 18. 6. 2021 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným dle výroku I. tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že žalovaný dne datum uzavřel s žalobkyní smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč uhradit do 17. 6. 2021. Ve smlouvě byla sjednána sankce pro případ prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky ve výši 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pěti splátek, uplatnila žalobkyně taktéž nárok na sankci v celkové výši 2 500 Kč.

2. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně v řízení prokázala, že na základě smlouvy o podnikatelském úvěru číslo ze dne datum žalobkyně vyplatila žalovanému částku 10 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet vedený na jméno žalovaného číslo bankovní účet dne datum. Soud má za prokázané, že mezi stranami došlo k uzavření smlouvy o úvěru dne datum ve smyslu ust. , (dále jen„ OZ“), avšak s ohledem na níže uvedené dospěl k závěru, že tato smlouva je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. neplatná. Za vadná považuje soud ujednání o výši poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z částky úvěru denně, a to za každý den čerpání úvěru do dne konečné splatnosti úvěru, neboť žalovaný se smlouvou se splatností v trvání 70 dnů zavázal společně s tímto poplatkem na poskytnutou jistinu ve výši 10 000 Kč zaplatit celkem částku 7 000 Kč, tedy jistinu navýšenou o 70 %. Mimo to byla ve smlouvě sjednána sankce v podobě smluvní pokuty ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky, dále sjednán úrok z prodlení v případě prodlení trvajícího do 90 dnů ode dne konečné splatnosti ve výši 0,5 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně, či ve výši 0,02 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně v případě prodlení trvajícího více než 90 dnů ode dne konečné splatnosti úvěru, dále sankce v podobě smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. Pokud se jedná o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč, je třeba uvést, že obchodní praxe akceptuje zpravidla zvláštní poplatek za rezervaci finančních prostředků, nicméně jeho obvyklá výše se pohybuje mezi 1- 2 % takto rezervovaných finančních prostředků. Pokud žalobkyně určuje poplatek ve výši 1 % čerpané jistiny úvěru denně, tedy 365 % ročně, pak je zřejmé, že naprostá většina poplatku neslouží k úhradě nákladů za poskytnutí úvěru. V případě těchto„ nákladů“ tedy nejde o nic jiného než o formu úroku z úvěru. Úrokem se přitom rozumí sjednaná odměna za přenechání peněz k užívání, tedy cena služby poskytované podnikatelským subjektem, která samozřejmě zahrnuje přiměřený zisk a současně náklady na jeho dosažení. Za úrok, tedy cenu užívání peněz, tak soud považuje veškeré náklady, které musí úvěrovaný vynaložit, aby dosáhl zamýšlené transakce a je nerozhodné, jak je formálně označí úvěrující. V dané smlouvě byl pro dobu trvání smlouvy určen úrok (poplatek) ve výši 365 % ročně, v době, kdy se obvyklá průměrná úroková sazba krátkodobých spotřebitelských úvěrů pohybovala okolo 10 % ročně. Judikatura soudů přitom standardně považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Podstatným přesahem je zpravidla takový přesah, který původní veličinu navyšuje o desítky procent. Nicméně podstatný přesah obvyklé úrokové sazby může být odůvodněn rizikovostí dané transakce, zejména s ohledem na osobu, které peněžní prostředky poskytuje. Zvláštní rizikovost dané transakce ovšem z ničeho nevyplývá a žalobkyně ji ani netvrdila. Tato rizikovost však nemá vliv v situaci, je-li sjednaná výše úroku zcela (extrémně) nepřiměřená obvyklé výši úroku (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ), jak je tomu v daném případě (úrok ve výši 365 % ročně). Při hodnocení souladu smlouvy s dobrými mravy je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena a k jejímu dalšímu obsahu. Smlouva byla uzavřena adhézním způsobem; žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jejíž obsah nemohl reálně nijak ovlivnit. Soud přihlédl rovněž k tomu, že pro případ porušení téže povinnosti, je žalovaný stižen i další podstatnou sankcí, a to smluvní pokutou, stanovenou na horní hranici zákonné přípustnosti, určené v ust. zákona o spotřebitelském úvěru, a dalšími smluvními pokutami včetně úroku z prodlení ve sjednané výši. Zhodnotil-li uvedené okolnosti soud v jejich souhrnu, včetně toho, že smlouva nestanoví žádné sankce pro případ, kdy by byla porušena žalobkyní, dospěl k závěru, že zkoumaná smlouva je právním jednáním, které se dobrým mravům příčí a tedy jednáním neplatným. Soud v této souvislosti poukazuje na judikaturu Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 11. 2020, č.j. -47. V případě žalobkyní uplatněného nároku na zaplacení částky 100 Kč s příslušenstvím, pak žalobkyně ani neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve smyslu ust. , odst. 3 , na základě jakého právního titulu se domáhá po žalovaném zaplacení této částky.

3. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. , mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. . Žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku ve výši 10 000 Kč, soud tedy podané žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 10 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. , a to v souladu s ust. včetně úroku z prodlení v žalobkyní požadované výši, dle za dobu od 13. 7. 2021 do zaplacení, když v této době byl žalovaný prokazatelně v prodlení s úhradou na základě výzvy k úhradě ze dne 30. 6. 2021, odeslané prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 30. 6. 2021 (dle ust. tato zásilka došla žalovanému dne 7. 7. 2021, který měl povinnost plnit ve stanovené třídenní lhůtě, tedy do 12. 7. 2021).

4. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jakožto neplatného právního jednání byly další nároky spočívající ve zbývajícím poplatku, stejně jako smluvní pokutě s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala, nedůvodné.

5. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. , kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného byl obdobný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.