Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

207 C 17/2021-94

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 17.213 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 1.944 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 9. 3. 2021 do zaplacení.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalované požadovala zaplacení částky ve výši 8.004 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 35.448 Kč ve výši 10% ročně od 21. 2. 2020 do 16. 3. 2020 ve výši 236,32 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 32.948 Kč ve výši 10% ročně od 17. 3. 2020 do 16. 4. 2020 ve výši 283,72 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 30.448 Kč ve výši 10% ročně od 17. 4. 2020 do 15. 5. 2020 ve výši 245,28 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 27.948 Kč ve výši 10% ročně od 16. 5. 2020 do 11. 6. 2020 ve výši 209,61 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 25.448 Kč ve výši 10% ročně od 12. 6. 2020 do 21. 7. 2020 ve výši 282,76 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 22.948 Kč ve výši 10% ročně od 22. 7. 2020 do 18. 8. 2020 ve výši 178,48 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 19.948 Kč ve výši 10% ročně od 19. 8. 2020 do 16. 9. 2020 ve výši 160,69 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 17.448 Kč ve výši 10% ročně od 17. 9. 2020 do 16. 10. 2020 ve výši 145,40 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 14.948 Kč ve výši 10% ročně od 17. 10. 2020 do 16. 11. 2020 ve výši 128,72 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12.448 Kč ve výši 10% ročně od 17. 11. 2020 do 16. 2. 2021 ve výši 318,12 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 9.948 Kč ve výši 10% ročně od 17. 2. 2021 do 8. 3. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 9.948 Kč ve výši 1,75 % ročně od 9. 3. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 8.004 Kč ve výši 8,25 % ročně od 9. 3. 2021 do zaplacení, částky ve výši 7.265,20 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,95 % ročně, a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 21. 2. 2020 do zaplacení, tj. úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,95 % ročně z částky 27.734,25 Kč od 21. 2. 2020 do 15. 5. 2020 ve výši 4.760 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,95 % ročně z částky 25.451,78 Kč od 16. 5. 2020 do 11. 6. 2020 ve výši 1.387,53 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,95 % ročně z částky 22.951,78 Kč od 12. 6. 2020 do 21. 7. 2020 ve výši 1.853,60 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,95 % ročně z částky 20.451,78 Kč od 22. 7. 2020 do 18. 8. 2020 ve výši 1.156,12 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,95 % ročně z částky 17.451,78 Kč od 19. 8. 2020 do 16. 9. 2020 ve výši 1.021,96 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,95 % ročně z částky 14.951,78 Kč od 17. 9. 2020 do 16. 10. 2020 ve výši 905,70 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,95 % ročně z částky 12.451,78 Kč od 17. 10. 2020 do 16. 11. 2020 ve výši 779,34 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,95 % ročně z částky 9.951,78 Kč od 17. 11. 2020 do 16. 2. 2021 ve výši 1.848,28 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,95 % ročně z částky 7.451,78 Kč od 17. 2. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 21. 2. 2020 dosáhne částky 115.430 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 1.944 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 9. 3. 2021 do zaplacení. II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalované požadovala zaplacení částky ve výši 8.004 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 35.448 Kč ve výši 10% ročně od 21. 2. 2020 do 16. 3. 2020 ve výši 236,32 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 32.948 Kč ve výši 10% ročně od 17. 3. 2020 do 16. 4. 2020 ve výši 283,72 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 30.448 Kč ve výši 10% ročně od 17. 4. 2020 do 15. 5. 2020 ve výši 245,28 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 27.948 Kč ve výši 10% ročně od 16. 5. 2020 do 11. 6. 2020 ve výši 209,61 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 25.448 Kč ve výši 10% ročně od 12. 6. 2020 do 21. 7. 2020 ve výši 282,76 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 22.948 Kč ve výši 10% ročně od 22. 7. 2020 do 18. 8. 2020 ve výši 178,48 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 19.948 Kč ve výši 10% ročně od 19. 8. 2020 do 16. 9. 2020 ve výši 160,69 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 17.448 Kč ve výši 10% ročně od 17. 9. 2020 do 16. 10. 2020 ve výši 145,40 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 14.948 Kč ve výši 10% ročně od 17. 10. 2020 do 16. 11. 2020 ve výši 128,72 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12.448 Kč ve výši 10% ročně od 17. 11. 2020 do 16. 2. 2021 ve výši 318,12 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 9.948 Kč ve výši 10% ročně od 17. 2. 2021 do 8. 3. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 9.948 Kč ve výši 1,75 % ročně od 9. 3. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 8.004 Kč ve výši 8,25 % ročně od 9. 3. 2021 do zaplacení, částky ve výši 7.265,20 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,95 % ročně, a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 21. 2. 2020 do zaplacení, tj. úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,95 % ročně z částky 27.734,25 Kč od 21. 2. 2020 do 15. 5. 2020 ve výši 4.760 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,95 % ročně z částky 25.451,78 Kč od 16. 5. 2020 do 11. 6. 2020 ve výši 1.387,53 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,95 % ročně z částky 22.951,78 Kč od 12. 6. 2020 do 21. 7. 2020 ve výši 1.853,60 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,95 % ročně z částky 20.451,78 Kč od 22. 7. 2020 do 18. 8. 2020 ve výši 1.156,12 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,95 % ročně z částky 17.451,78 Kč od 19. 8. 2020 do 16. 9. 2020 ve výši 1.021,96 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,95 % ročně z částky 14.951,78 Kč od 17. 9. 2020 do 16. 10. 2020 ve výši 905,70 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,95 % ročně z částky 12.451,78 Kč od 17. 10. 2020 do 16. 11. 2020 ve výši 779,34 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,95 % ročně z částky 9.951,78 Kč od 17. 11. 2020 do 16. 2. 2021 ve výši 1.848,28 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 75,95 % ročně z částky 7.451,78 Kč od 17. 2. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 21. 2. 2020 dosáhne částky 115.430 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 17.213 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou uzavřely dne 12. 9. 2018 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30.000 Kč, k vyplacení úvěru žalované došlo dne 14. 9. 2018. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 108,84 % p. a. splácet ve 48 měsíčních splátkách po 2.004 Kč. Žalovaná však úvěr řádně nesplácela, když žalobkyni do data zesplatnění úvěru uhradila 14 splátek (dne 19. 9. 2018, 14. 11. 2018, 13. 12. 2018, 14. 1. 2019, 14. 2. 2019, 12. 4. 2019, 15. 5. 2019, 15. 5. 2019, 13. 6. 2019, 16. 7. 2019, 14. 8. 2019, 13. 9. 2019, 14. 10. 2019 a 14. 1. 2020) po 2.004 Kč. V důsledku prodlení žalované se splátkou číslo patnáct po dobu delší než 65 dní došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 19. 2. 2020. Žalovaná dlužila žalobkyni k datu zesplatnění zbývající původní jistinu úvěru ve výši 27.734,25 Kč a dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 5.217,53 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 1.497 Kč, konkrétně za každou splátku, se kterou byla žalovaná v prodlení o délce větší jak 30 dnů, tedy za splátky č. 14, 15, 16. Žalobkyni vzniklo v důsledku prodlení žalované dle bodu 6.2. smlouvy právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 1.000 Kč, tedy ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů, žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu nákladů u splátek č. 6, 7, 14, 15, 16. Žalobkyně žalobním návrhem požadovala rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 21. 2. 2020 do data vyhotovení žalobního návrhu, tj. do 22. 3. 2021, ve výši 7.265,20 Kč. Žalobkyně požadovala dále zákonný úrok z prodlení z dlužné nové jistiny úvěru v celkové výši 7.451,78 Kč, ze smluvní pokuty v částce 1.497 Kč a z nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením žalované v částce 1.000 Kč a úrok ve výši 75,95 % p. a. ze zbývající dlužné původní jistiny úvěru. Dne 3. 3. 2021 byla žalované prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána výzva k zaplacení dlužné jistiny a jejího příslušenství před podáním žaloby, přičemž žalovaná do dnešního dne pohledávku neuhradila.

2. Žalovaná byla v řízení zcela nečinná.

3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, bylo zjištěno, že žalobkyně má povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení s datem oprávnění k činnosti datum.

4. Z výpisu záznamů z registru SOLUS bylo zjištěno, že ke dni 11. 9. 2018 zde nemá žalovaná žádný záznam.

5. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) ze dne 11. 9. 2018 bylo zjištěno, že CBS skóre žalované činilo 386 bodů, kdy tato hodnota představuje střední riziko, úvěr bývá limitován výší vyplacené částky.

6. Z předsmluvního formuláře podepsaného žalovanou dne 12. 9. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná byla seznámena se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru.

7. Prohlášením klientů – informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne 12. 9. 2018 bylo prokázáno, že žalovaná byla seznámena s informacemi pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru (žalobkyní), včetně kontaktních údajů na žalobkyni a možnosti ověřit si oprávnění žalobkyně k činnosti zprostředkovatele.

8. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaná jako své příjmy uvedla částku 7.600 Kč představující rodičovský příspěvek a částku 3.800 Kč jako ostatní příjem. Mezi výdaji žalované je uvedena částka 3.410 Kč představující životní minimum žalované, částka 2.000 Kč potřebná pro jedno dítě v domácnosti a částka 1.000 Kč určená na bydlení. Dále je počítáno s částkou 1.000 Kč jakožto rezervou, žalované tak zůstala částka 3.990 Kč, která představovala volné zdroje, z nichž byla žalovaná schopna splácet úvěr. V dokumentu je dále uvedeno, že žalovaná je svobodná.

9. Z Oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 25. 7. 2018 bylo zjištěno, že žalované byl od 1. 7. 2018 do 30. 6. 2019 přiznán příspěvek na bydlení v částce 3.825 Kč a z Oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 9. 8. 2018 bylo zjištěno, že žalované byl od 24. 5. 2019 přiznán rodičovský příspěvek ve výši 7.600 Kč.

10. Z kopie občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila totožnost žalované prostřednictvím občanského průkazu, jehož kopii pořídila.

11. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru číslo podepsané žalovanou dne 12. 9. 2018, který byl žalobkyní akceptován dne 14. 9. 2018, soud zjistil, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru v celkové výši 30.000 Kč na bankovní účet číslo bankovní účet, kdy celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit ve 48 splátkách po 2.004 Kč měsíčně, činila 96.192 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 108,84 % p. a. a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru s tím, že tato zápůjční úroková sazba je vyjádřena jako roční efektivní úroková míra (sazba). Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Jako zprostředkovatel úvěru je v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru označena jméno příjmení. Dle části B) smlouvy odst. 1.. je smlouva uzavřena v okamžiku doručení oznámení o schválení úvěru žalované. Žalovaná výslovně souhlasila, že jí úvěr může být poskytnut i před uzavřením smlouvy. V odst. 2.. části B) smlouvy bylo uvedeno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě, a to v maximální souhrnné výši 115.430,40 Kč. Podle odst. 6.1. části B) smlouvy vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitla v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však ve výši 2.999 Kč za každý kalendářní rok, se splatností ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty. Podle odst. 6.2. části B) smlouvy má žalobkyně vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s jejím prodlením o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé splátky se splatností do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Podle odst. 6.3. části B) smlouvy je žalobkyně v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, oprávněna odepřít plnění veškerých svých závazků ze smlouvy a automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle odst. 6.2. části B) smlouvy. Žalobkyně je povinna žalovanou před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout jí k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Podle odst. 6.4. části B) smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalované úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dále podle odst. 6.5. části B) smlouvy, jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Místem uzavření smlouvy je obec.

12. Splátkovým kalendářem ke smlouvě o úvěru číslo bylo prokázáno, že žalovaná měla zaplatit 48 měsíčních splátek po 2.004 Kč, přičemž splátky byly splatné 16. den příslušného kalendářního měsíce.

13. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne 25. 10. 2018 a přílohy tohoto vyjádření soud neučinil žádná skutková zjištění, když vyjádření se vztahuje k problematice úročení pohledávek, a to včetně vzájemného vztahu mezi efektivní a nominální úrokovou sazbou, přičemž tato problematika není pro zjištění skutkového stavu relevantní.

14. Ze společného prohlášení o poskytování osobního účtu soud zjistil, že žalovaná souhlasila s tím, aby úvěr dle úvěrové smlouvy číslo byl vyplacen na účet č. bankovní účet, jehož majitelkou je jméno příjmení a jméno příjmení souhlasila s tím, aby úvěr poskytovaný žalované byl vyplacen na účet č. bankovní účet, jehož je jméno příjmení majitelkou a současně, aby z tohoto účtu byly hrazeny splátky úvěru.

15. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 14. 9. 2018 byla na účet č. bankovní účet vyplacena částka 30.000 Kč.

16. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 17. 9. 2018 a splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru číslo bylo zjištěno, že žalobkyně akceptovala návrh žalované na uzavření smlouvy o úvěru číslo ze dne 12. 9. 2018. Žalovaná měla úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách po 2.004 Kč, splátka byla splatná vždy 16. den v měsíci.

17. Z dodejky s datem převzetí dne 18. 9. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná uvedeného dne převzala oznámení o schválení úvěru zaslané jí žalobkyní.

18. Kartou klienta bylo prokázáno, že dne 14. 9. 2018 byl žalované vyplacen úvěr v částce 30.000 Kč, nominální výše úvěru činila 96.192 Kč. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila do dne zesplatnění úvěru splátky v celkové výši 28.056 Kč.

19. Z příkazu k povolení inkasa soud zjistil, že na účtu č. bankovní účet bylo dne 12. 9. 2018 nastaveno ve prospěch účtu žalobkyně inkaso s limitem 2.100 Kč.

20. Z výzvy k zaplacení ze dne 17. 12. 2019 soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní upozorněna, že splátka č. 14, splatná dne 16. 11. 2019 a splátka č. 15, splatná dne 16. 12. 2019, nebyly uhrazeny a žalovaná byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů.

21. Z výzvy k zaplacení ze dne 16. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní upozorněna, že splátka č. 15, splatná dne 16. 12. 2019 a splátka č. 16, splatná dne 16. 1. 2020, nebyly uhrazeny a žalovaná byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů.

22. Z výzvy k zaplacení ze dne 17. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní upozorněna, že splátka č. 15, splatná dne 16. 12. 2019, splátka č. 16, splatná dne 16. 1. 2020 a splátka č. 17 splatná dne 16. 2. 2020, nebyly uhrazeny a žalovaná byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 65 dnů.

23. Z oznámení ze dne 19. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně k datu 19. 2. 2020 zesplatnila veškeré závazky žalované vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy, když žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů a současně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, v celkové výši 35.448 Kč.

24. Z čestného prohlášení zaměstnance žalobkyně ze dne 25. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně odesílala dokumenty prostřednictvím hybridní pošty České pošty s. p.

25. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 3. 2021 bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k okamžité úhradě zesplatněného úvěru, pokut a poplatků.

26. Z poštovního podacího archu ze dne 3. 3. 2021 bylo zjištěno, že zásilka obsahující předžalobní výzvu, byla odeslána žalované dne 3. 3. 2021.

27. Ze sdělení právnická osoba ze dne 13. 12. 2021 bylo zjištěno, že v září roku 2018 byly bezúčelové spotřebitelské úvěry bez zajištění poskytovány s úrokovými sazbami od 4,4 do 9,9 % p. a., podle typu a parametrů úvěru a dle rizikovosti klienta.

28. právnická osoba ze dne 8. 12. 2021 bylo prokázáno, že úroková sazba u spotřebitelských úvěrů uzavřených v září 2018 ve výši 25.000 Kč splatných ve 48 měsíčních splátkách činila 9,91 %.

29. Ze sdělení právnická osoba ze dne 8. 12. 2021 bylo zjištěno, že v září roku 2018 byly u spotřebitelských nezajištěných ve výši 30.000 Kč v odpovídajících pásmech stanoveny a sjednávány úrokové sazby v rozpětí 6,9 % p. a – 14,1 % p. a.

30. právnická osoba ze dne 8. 12. 2021 bylo zjištěno, že právnická osoba obvykle požadovala roční úrok 14,9 % ve smlouvách o spotřebitelském úvěru, které byly uzavřeny v období září roku 2018.

31. Ze sdělení právnická osoba ze dne 10. 12. 2021 vyplynulo, že v září 2018 byla u neúčelových úvěrů do 49.000 Kč standardně sazba 12,90 % - 16,90 %.

32. Ze sdělení právnická osoba ze dne 16. 12. 2021 bylo zjištěno, že dotazovaným parametrům odpovídá úroková sazba ve výši 13,87 % ročně.

33. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je právnickou osobou, která je od 11. 5. 2018 oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru podepsaným dne 12. 9. 2018 v obec požádala žalovaná žalobkyni o poskytnutí úvěru v částce 30.000 Kč. Poskytnutí úvěru žalované bylo žalobkyní schváleno dne 14. 9. 2018, dne 14. 9. 2018 byl úvěr v částce 30.000 Kč vyplacen na účet uvedený žalovanou. Žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 2.004 Kč, celkem tak byla žalovaná zavázána zaplatit částku 96.192 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 108,84 % p. a. a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru s tím, že tato zápůjční úroková sazba je vyjádřena jako roční efektivní úroková míra (sazba). Jiná odměna za poskytnutí úvěru ujednána nebyla. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované lustrací v registru SOLUS, kdy v tomto registru neměla žalovaná žádný záznam, a dále v nebankovním registru klientských informací (NRKI), přičemž v tomto registru žalovaná vykazovala skóre 386, což je kategorie klientů se středním rizikem. V rámci prověřování úvěruschopnosti žalobkyně posuzovala příjem žalované plynoucí z dávek státní sociální podpory, kdy čistý měsíční příjem žalované činí 11.400 Kč, dále byly vzaty v úvahu výdaje žalované sestávající z životního minima žalované ve výši 3.410 Kč, výdajů na dítě ve výši 2.000 Kč a výdajů na bydlení ve výši 1.000. K těmto výdajům byla připočítána rezerva v částce 1.000 Kč. Uvedené částky výdajů přitom nebyly žalovanou nijak doloženy. Porovnáním částky příjmu žalované a částek výdajů žalované následně dospěla žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované k částce volných zdrojů ve výši 3.990 Kč a úvěr byl zprostředkovatelem doporučen ke schválení. Ve smlouvě o úvěru bylo ujednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění úvěru, když poté tento úrok i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny, a to až do doby její úplné úhrady, že žalobkyně bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě odpovídající sjednané roční efektivní úrokové míře, a to v maximální souhrnné výši 115.430,40 Kč. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že žalované vzniká povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitla v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však ve výši 2.999 Kč za každý kalendářní rok, se splatností ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty a náhradu účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalované o délce 15 dnů ve výši 200 Kč u každé splátky se splatností do 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Podle odst. 6.3. části B) smlouvy v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů podle odst. 6.2. části B) smlouvy s tím, že se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalované úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Nadto bylo ve smlouvě sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná se dostala do prodlení o délce 65 dnů u splátky č. 15 splatné dne 16. 12. 2019, proto byl úvěr žalobkyní ke dni 19. 2. 2020 zesplatněn. V září roku 2018 jiné bankovní subjekty poskytovaly spotřebitelské úvěry ve výši 30.000 Kč splatné ve 48 měsíčních splátkách s úrokem v rozmezí od 4,4 % ročně do 16,9 % ročně, nejčastěji přibližně okolo 14 % ročně.

34. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

35. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

36. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

37. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

38. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

39. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

40. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

41. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

42. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

43. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

44. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

45. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

46. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -697/18 musí být články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky článku 23. Články 28 a 3 směrnice č. 2008/48 ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

47. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

48. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , dospěl k závěru, že„ při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ V citovaném rozhodnutí přitom Nejvyšší soud České republiky rovněž vyslovil, že„ nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše roků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ V citovaném rozhodnutí pak nejvyšší soud shledal nepřiměřenou a odporující dobrým mravům výši úroků, která téměř čtyřnásobně přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry.

49. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný pouze částečně. S ohledem na aktuální judikaturu citovanou výše bylo v prvé řadě povinností soudu zjišťovat, zda žalobkyně splnila svoji povinnost zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit úvěr, o jehož poskytnutí žalovaná požádala, když tato povinnost vyplývá pro žalobkyni z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěru uvedla, že jejími jedinými příjmy jsou příjmy z dávek státní sociální podpory. Skutečnost, že žalovaná má na tento příjem nárok a je jí tento příjem vyplácen, byla doložena oznámeními o přiznání příslušných dávek státní sociální podpory. Výdaje žalované byly vyčísleny celkovou částkou 7.410 Kč, s tím, že tato částka zahrnuje životní minimum žalované (3.410 Kč), výdaje na dítě (2.000 Kč), výdaje na bydlení (1.000 Kč) a rezerva (1.000 Kč). V projednávaném případě má soud za to, že žalobkyně své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované dostála.

50. I přes výše uvedené je však smlouva o úvěru neplatná, a to podle § 580 odst. 1 a § 588 o. z., tedy absolutně, když ujednaná výše úroků 108,84 % ročně je evidentně v rozporu s dobrými mravy. Při tomto svém závěru vycházel soud ze sdělení několika bankovních ústavů, na které se obrátil s dotazem, jaké úroky byly obvykle požadovány ve smlouvách o spotřebitelském úvěru v daném čase a místě, při výši poskytnuté jistiny 30.000 Kč a splatnosti úvěru ve 48 měsíčních splátkách. Takto bylo soudem zjištěno, že horní hranice úrokových sazeb činila u obdobných úvěrů maximálně 16,90 % ročně. V daném případě tedy sjednaná sazba úroku představuje více než šestinásobek soudem zjištěné nejvyšší úrokové sazby u bankovního úvěru, proto nelze než v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. konstatovat rozpor sjednané úvěrové sazby s dobrými mravy a z toho vyplývající absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru dle § 588 o. z. K této neplatnosti je přitom soud povinen ve shodě s uvedeným ustanovením přihlédnout i bez návrhu. Pokud jde pak o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Ujednání o výši úroků by mohlo být od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na § 1802 o. z., který řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány), avšak smlouva o úvěru je podle § 2395 o. z. smlouvou úplatnou. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti by se vztahoval na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků vůbec uzavřít. Smlouvu o úvěru by tedy bylo třeba s ohledem na dikci § 576 o. z. posoudit jako neplatnou v celém rozsahu i z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroků.

51. Vzhledem k těmto závěrům soudu o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru v celém jejím rozsahu dle § 588 o. z., soud posoudil nárok žalobkyně uplatněný žalobním návrhem jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně plnila na účet žalované bez právního důvodu. Soud ve smyslu § 2993 o. z. přiznal žalobkyni částku bezdůvodného obohacení ve výši 1.944 Kč, když uvedené odpovídá právu žalobkyně na vrácení toho, co plnila ve prospěch žalované, a to po odpočtu toho, co žalovaná na úvěr splatila, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne 14. 9. 2018 převedla na účet uvedený žalovanou částku 30.000 Kč, žalovaná žalobkyni zaplatila částku v celkové výši 28.056 Kč. Spolu s částkou bezdůvodného obohacení byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení dle o. z. ve výši vyplývající z , který byl žalobkyni přiznán ode dne 9. 3. 2021, neboť poštovním podacím archem ze dne 3. 3. 2021 bylo prokázáno, že výzva k úhradě byla předána provozovateli poštovních služeb k doručení žalované dne 3. 3. 2021. Ve smyslu o. z. se uvedená výzva považuje za doručenou dnem 8. 3. 2021. Jelikož lhůta k plnění byla stanovena žalobkyní jako neprodlená, nastalo prodlení žalované dne 9. 3. 2021. K dřívějším výzvám k úhradě soud nepřihlížel, když žalobkyně nemá k dispozici potvrzení o odeslání těchto výzev a čestné prohlášení zaměstnance žalobkyně o odesílání dokumentů prostřednictvím hybridní pošty, soud nepovažuje za dostatečné k prokázání odeslání těchto výzev. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobou uplatněný nárok výrokem II. tohoto rozsudku zamítnul.

52. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , ve znění pozdějších předpisů tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalované, která byla ve sporu převážně úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly z důvodu její pasivity v řízení.

53. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle věta před středníkem , když pro stanovení jiné lhůty k zaplacení nebo pro povolení splátek neshledal žádné důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.