Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 108/2022-33
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Klimentem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 2 931 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení o zaplacení částky 2 931 Kč s příslušenstvím se co do úroku z prodlení ve výši 2 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 331 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 331 Kč od 17. 4. 2021 do 10. 12. 2021 kapitalizovaným částkou 125 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se co do částky 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 600 Kč od 17. 4. 2021 do 10. 12. 2021 kapitalizovaným částkou 31 Kč, zamítá.
IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 879,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení o zaplacení částky 2 931 Kč s příslušenstvím se co do úroku z prodlení ve výši 2 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 331 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 331 Kč od 17. 4. 2021 do 10. 12. 2021 kapitalizovaným částkou 125 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se co do částky 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 600 Kč od 17. 4. 2021 do 10. 12. 2021 kapitalizovaným částkou 31 Kč, zamítá. IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 879,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 931 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 29. 11. 2017 do 26. 4. 2018 kapitalizovaným částkou 158 Kč. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne datum pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Komplexní pojištění vozidla NAMÍRU“, pojištěno bylo vozidlo Škoda Octavia, registrační značka. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 4 461 Kč půlročně. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné splatné ve lhůtě splatnosti. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 16. 4. 2021. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 7. 1. 2021 do 16. 4. 2021, a poplatek ve výši 600 Kč za odeslání upomínky a pokusu o smír.
2. Ačkoliv žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, považoval soud uvedená tvrzení žalobkyně za zcela nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání –, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby uvedla, jakým způsobem došla výpočtu dlužného pojistného, jakou výši z žalobou uplatněné částky tvoří neuhrazené pojistné (příp. jakou poplatky či další sankce) a z čeho dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě daných poplatků a jakým způsobem došlo k takovému sjednání.
3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 31. 3. 2022 mj. upřesnila, že poplatky ve výši 2 × 300 Kč se opírají o číslo odst. 11 Všeobecných pojistných podmínek VPP R číslo a vycházejí ze Sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění, účinného od 1. 7. 2019 (dále jen„ Sazebník“), kdy poplatek 300 Kč za odeslání upomínky s upozorněním na možný zánik pojištění ze dne 22. 2. 2021 je účtován dle položky 1 Sazebníku, a poplatek 300 Kč za odeslání pokusu o smír po zániku pojištění ze dne 24. 5. 2021 je účtován dle položky 2 Sazebníku. Žalovaný podpisem pojistné smlouvy stvrdil, že se seznámil s pojistnými podmínkami, a to jak s všeobecnými, tak i se zvláštními a dodatkovými, tedy i se sazebníky. Veškeré materiály jsou poskytnuty klientům v tištěné brožuře, případně jsou dostupné v elektronické podobě, o čemž je žalovaný vždy řádně zpraven. Žalobkyně zároveň vzala žalobu zpět co do úroku z prodlení ve výši 2 Kč.
4. Dle § 96 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ve spojení s odst. 2 věty prvé téhož ustanovení, je žalobce oprávněn vzít zpět návrh na zahájení řízení zčásti nebo zcela, v důsledku čehož soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to aniž by ve věci již bylo soudem jednáno. Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil, aniž by v souladu s ustanovením § 96 odst. 3,4 o. s. ř. k zastavení řízení vyžadoval souhlas žalovaného.
5. Žalovaný je občanem cizího státu, jedná se proto o věc s cizím prvkem, kdy soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost pro jednání a rozhodnutí dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. Žalobkyně je právnickou osobou, která má sídlo v České republice a žalovaný je státním občanem Moldavské republiky. Vzhledem k tomu, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, kterou je vázána i Moldavská republika (vyhláška č. 95/1983 Sb.), se nevztahuje na problematiku občanskoprávních závazkových vztahů, aplikoval soud úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, které vstoupilo v účinnost dnem 10. 1. 2015. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Tím je dána příslušnost českých soudů pro projednání a rozhodnutí této věci. Podle čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Žalovaná není státním příslušníkem České republiky, má zde však své bydliště, a příslušnost českých soudů je tak dána taktéž dle čl. 14 uvedeného nařízení.
6. Žalovaný se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.
7. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
8. Po skutkové stránce dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena pojistná smlouva číslo s počátkem pojištění od datum, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla Škoda Octavia, registrační značka. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 4 461 Kč půlročně. Součástí soudního spisu jsou také nepodepsané Pojistné podmínky Komplexní pojištění vozidla NAMÍRU a Sazebník nákladů na vymáhání pojistného. Dále se žalovaný zavázal ročně hradit 800 Kč za sjednané doplňkové pojištění skel s limitem pojistného plnění 5 000 Kč. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne 7. 1. 2021. K jeho úhradě byl vyzván upomínkou, v níž byl upozorněn na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 16. 4. 2021 zanikla, přičemž žalovaný dluží na pojistném za dobu do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo, částku 2 331 Kč. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení.
9. Dle § 3 odst. 1, věty první a druhé zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. Dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Dle § 13 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo.
10. Doplňkové pojištění skel soud posoudil takto: Podle § 2758 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.
11. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně v části dlužného pojistného. V části týkající se poplatků soud žalobu z níže uvedených důvodů zamítl.
12. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ze které žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě.
13. Dle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Dle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Dle § 118a odst. 1 o. s. ř.; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Dle § 118a odst. 3 o. s. ř.; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.
14. Vzhledem k povaze tohoto řízení, pro které platí zásada dispoziční a projednací, je zásadně věcí účastníků řízení tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení, a proto je žalobkyně povinna tvrdit veškeré pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a k jejich prokázání označit důkazy. V daném případě byly tyto povinnosti žalobkyní týkající se výše uvedených nedostatků k výzvě soudu splněny.
15. V řízení tedy (kromě výše uvedeného) bylo dále prokázáno, že mezi účastníky nedošlo ke sjednání žalobou uplatňovaných poplatků, když žalovaná jako spotřebitel nepodepsala předložený sazebník ani Komplexní pojištění vozidla NAMÍRU, z nichž žalobkyně dovozuje oprávněnost těchto nároků. Samotný podpis pod tzv. včleňovací klauzuli pro uplatnění poplatků podle sazebníku sám o sobě nepostačuje. Nepostačuje ani předložený (žalovaným nepodepsaný) sazebník a pojistné podmínky Komplexní pojištění vozidla NAMÍRU. Soud tedy zamítl žalobu co do těchto poplatků, jakož i úroků z prodlení z těchto poplatků. Žalovaný jako spotřebitel (přímo) nepodepsal předložené Pojistné podmínky Komplexní pojištění vozidla NAMÍRU a sazebník, tudíž v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl s těmito dokumenty seznámen dostatečným (konkrétním a efektivním) způsobem a nikoliv toliko podpisem obecně formulované proklamace. V tomto směru bylo naopak v souladu se závěry o skutkovém stavu prokázáno, že k takovému sjednání (z popsaných důvodů) nedošlo, tudíž soud již ve věci nenařizoval jednání, neboť v řízení nepřetrvala potřeba žalobkyni poučovat ve smyslu ust. § 118a o. s. ř. a byly splněny další nutné podmínky pro rozhodnutí bez jednání (viz výše). Je třeba zdůraznit, že soud nezamítl nárok v důsledku neunesení některého z břemen zatěžujících žalující stranu, když skutkový stav byl náležitě a dostatečně soudem zjištěn na základě účastníky předložených listinných důkazů zcela souladně s tvrzením žalobkyně. Jedná se pouze o právní hodnocení zjištěných závěrů o skutkovém stavu, přičemž není hospodárné nařizovat kvůli tomu jednání, když je možno vyjít toliko účastníky předložených listinných důkazů. Soud z těchto zjištění vycházel, a dospěl k závěru o neopodstatněnosti daného nároku, přičemž takový postup (postoj) sám o sobě vyloučen není, což vyplývá nejen z legislativní úpravy, ale i názoru Nejvyššího soudu ČR, který jej aproboval v rámci zachování a utvrzení zásady hospodárnosti řízení.
16. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a za dobu od 17. 4. 2021 do 10. 12. 2021 činí z neuhrazeného pojistného celkem 126 Kč. Protože žalovaný se ocitl v prodlení toliko s neuhrazeným pojistným, nikoliv s náklady souvisejícími s jeho upomínáním, zamítl soud žalobu co do úroku z prodlení uplatněného žalobkyní z nákladů na upomínání k úhradě dlužného pojistného, jak je blíže uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 879,40 Kč, přičemž tato částka představuje 59,06 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,53 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20,47 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 931 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.
18. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.
19. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Proti výroku I. lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Okresnímu soudu v Liberci, písemně nebo v elektronické podobě podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci.
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.