Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
18 C 144/2021-110
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; název žalobkyně, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
obec, ulice a číslo, PSČ obec
zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení
advokát, sídlem adresa, obec
o zaplacení 7 265 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.265 Kč s 9,75% úrokem z prodlení od 19.2.2019 do zaplacení do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 6.445 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobce.
III. České republice – Městskému soudu v Brně se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.265 Kč s 9,75% úrokem z prodlení od 19.2.2019 do zaplacení do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 6.445 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobce.</b> <b>III. České republice – Městskému soudu v Brně se náhrada nákladů řízení nepřiznává.</b>
1. Předmět řízení tvoří pohledávka žalobce za žalovaným vzniklá z důvodu, že žalovaný coby provozovatel osobního automobilu registrační značka neměl od 25.4.2018 do 9.11.2018 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vozidlo bylo nepojištěno 199 dní. Žalovaný na výzvu k úhradě příspěvku nereagoval, ničeho neuhradil, příspěvek je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní bez pojištění, jde o částku 6.965 Kč, žalobce se dále domáhá poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.
2. Závěr ohledně stručného skutkového posouzení věci soud na základě provedeného dokazování dovodil takový, že žalovaný byl evidován jako vlastník/provozovatel vozidla registrační značka, a to minimálně v období od 16.3.2017 do 7.9.2021, když tuto skutečnost soud zjistil ze zprávy Městského úřadu Rosice, odbor dopravy, současně ze zaslané karty vozidla, ze které se podává, že jde o osobní automobil značky Mazda, registrační značka, VIN kód, zelené barvy (dále jen„ předmětné vozidlo“), s datem technické prohlídky 3.6.2019 a platností do 3.6.2021. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne 4.1.2019 soud zjistil, že předmětné vozidlo bylo od 15.3.2017 do 24.4.2018 pojištěno u právnická osoba (č. smlouvy číslo), v období od 25.4.2018 do 9.11.2018 pak k předmětnému vozidlu nebylo sjednáno žádné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy povinné ručení. Touto výzvou žalobce vyzýval žalovaného k úhradě příspěvku za 199 dní bez pojištění s denní sazbou 35 Kč, celkem příspěvek 6.965 Kč a náklady uplatnění ve výši 300 Kč, celkem k úhradě částky 7.265 Kč. Žalobce zasílal následně upomínky, a to dne 14.3.2019, 26.4.2019, před podáním žaloby rovněž předžalobní výzvu k úhradě žalované částky dne 6.1.2020. Žalovaný ničeho neuhradil.
3. Ze zprávy Policie ČR ze dne 15.9. 2021 ohledně předmětného vozidla bylo soudu sděleno, že toto od dubna do listopadu 2018 nebylo evidováno jako odcizené, zničené nebo účastno dopravní nehody.
4. Podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit anonymizováno příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
5. Dle odst. 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
6. Dle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.
7. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit anonymizováno náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
8. Dle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů anonymizováno spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
9. Dle odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady anonymizováno podle odst. 4 zaniká, pokud anonymizováno do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odst. 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se anonymizováno prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.
10. Dle odst. 7 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů anonymizováno, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit anonymizováno okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti anonymizováno uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů anonymizováno u soudu.
11. Podle § 12 odst. 1 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká
a/ dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla,
b/ dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo,
c/ dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení,
d/ odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla,
e/ dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit,
f/ výpovědí podle zvláštního právního předpisu,
g/ dohodou,
h/ uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno.
12. Podle odst. 2 § 12 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je pojistník povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli skutečnosti uvedené v odst. 1 písm. a/ až d/. Dle odst. 3 zanikne-li vozidlo, které podléhá registraci vozidel, je dnem zániku pojištění odpovědnosti den zápisu jeho zániku v registru silničních vozidel s výjimkou případu, kdy osoba oprávněná požádat o zápis zániku vozidla nemohla z důvodu nezávislých na její vůli takovou žádost podat a jestliže tak učinila bezodkladně, kdy tyto překážky pominuly. V takovém případě je dnem zániku pojištění odpovědnosti den, kdy nastala nevratná změna znemožňující jeho provoz.
13. Ohledně stručného právního hodnocení věci soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná, když žalobce má nárok na úhradu příspěvku dle § 4 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť v řízení soud skutkově uzavřel, že žalovaný jako vlastník předmětného vozidla neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zák. č. 168/1999 Sb., a to v době od 25.4.2018 do 9.11.2018 (tj. 199 dní). Ze skutkových závěrů soud jednoznačně uzavřel, že námitky žalovaného ve vztahu k předmětnému vozidlu a jeho vlastnictví nebyly důvodné, když tyto námitky byly velmi široké a zahrnovaly bez jakékoliv logiky prakticky všechna ustanovení zákona, kterými lze odůvodnit neexistenci nároku žalobce. Z tohoto důvodu také soud hodnotí námitky žalovaného jako účelové a obstrukční. Z dokazování soud jednoznačně uzavřel, že předmětné vozidlo nebylo ani v uvedené období odcizeno, rozhodně ani nebylo převedeno na třetí osobu, ani nebylo vyřazeno z provozu, rovněž tak ani nezaniklo (zde by žalovaného stíhala povinnost zapsat jeho zánik v registru silničních vozidel dle § 12 odst. 2 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Obdobně k dalším námitkám, i tyto se ukázaly jako nedůvodné, a to že by bylo vozidlo vyřazeno z provozu, z registru silničních vozidel, že by bylo vyvezeno do jiného státu či bylo pojištěno v tuzemsku nebo v zahraničí, nebo že by stálo mimo pozemní komunikace, když k posledním žalovaný nenavrhl důkazy, soud uzavřel, že je tedy neprokázal.
14. Závěr soudu o účelovosti prakticky všech vznesených námitek žalovaným je odůvodněn především vysvětlením samotného žalovaného, který si nevzpomíná, že by se stal vlastníkem či provozovatelem předmětného vozidla, ale vztah k jinému vozidlu značky Fiat si uvědomuje, nad to poukazuje na informace od svého otce, který měl předmětné vozidlo právě v době od 25.4.2018 do 9.11.2018 vidět někde na Břeclavsku na soukromém pozemku. Je potom s podivem, proč - pokud by žalovaný neměl k předmětnému vozidlu vztah vlastníka či provozovatele - by si měl jeho otec zrovna předmětného vozidla někde v blíže nespecifikované obci na Břeclavsku zaparkovaném navíc na soukromém pozemku vůbec všimnout. Dle názoru soudu toto vyjádření žalovaného jednoznačně potvrzuje účelovost všech jeho námitek a skutečnost, že zápis v kartě vozidla o jeho vlastnictví je zcela odpovídající. Navíc jeho další obrana ve směru, že nikdy neřídil motorové vozidlo a neměl řidičský průkaz je zcela lichá, pokud vedle toho uvádí, že svůj vztah coby provozovatele k jinému vozidlu značky Fiat si uvědomuje.
15. Rovněž námitky ve vztahu k výzvě žalobce soud nepovažuje za důvodné, když tato výzva žalobce má náležitosti dle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kdy k zachování příslušné lhůty je třeba výzvu odeslat v souladu s ust. § 4 odst. 6 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výzva byla odeslána 4.1.2019, období nepojištění bylo od dubna 2018, tedy nešlo o období delší než 1 rok. Žalobkyně pak soudu prokázala podacím archem odeslání výzvy, kdy nebylo povinností žalobce pátrat po případné jiné adrese žalovaného, tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce.
16. Soud zamítl návrh opatrovníka na provádění dalších požadovaných důkazů, a to zejména výslech otce žalovaného po jeho návratu, když považuje tento důkaz za zcela nadbytečný, navíc podtrhuje účelovost vyjádření žalovaného, když nedokáže specifikovat ani dobu návratu. Nadbytečné pro rozhodnutí také byly ostatní důkazní návrhy, zadání znaleckého posudku na zdravotní stav v době podpisu listiny ve vztahu k registru vozidel by s ohledem na skutková zjištění bylo zcela nadbytečné a nezměnilo by to právní hodnocení ve věci, kdy vlastnictví vozidla se nenabývá podpisem do registru vozidel, jde pouze o evidenční registr; dotaz na tuzemské a zahraniční pojišťovny byl zcela nadbytečný, neboť takové šetření prováděl žalobce, měl od nich zprávy. Prohlídka vozidla by rovněž nezměnila rozhodnutí ve věci, stejně jako znalecký posudek na stav vozidla, dotaz u České pošty na doručení výzev žalovanému, zcela nadbytečné by bylo dokazování správním spisem registru vozidel k předmětnému vozidlu, stejně jako výslechem žalovaného, výslechem svědka hmotněprávního zástupce žalovaného a konečně soudu není zřejmo, k jakému účelu by sloužil dotaz, kdo pojistil vozidlo po žalovaném období do současnosti, tato informace by pro rozhodnutí ve věci neměla žádný význam, proto byly tyto důkazní návrhy jako nadbytečné pro rozhodnutí zamítnuty.
17. Vzhledem ke všemu výše uvedenému soud tedy uzavřel, že nárok žalobce je dán, žalobě bylo proto vyhověno, když výše příspěvku se opírá o ust. § 4 odst. 3 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, za 199 dní s denní sazbou 35 Kč pak jde o částku příspěvku ve výši 6.965 Kč, k tomu náklady uplatnění ve výši 300 Kč zcela v souladu s § 4 odst. 4 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Soud vyhověl žalobci také, pokud jde o požadované příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 o.z. a vl. nař. č. 351/2013 Sb., když počátek prodlení je stanoven ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené k úhradě příspěvku v první výzvě. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud vyhověl s ohledem na zdravotní, sociální a finanční možnosti žalovaného jeho žádosti a stanovil delší lhůtu k plnění.
18. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce byl ve věci úspěšný a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení, které u něj spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1.000 Kč, dále v nákladech za právní zastoupení, které sestávají ze 3 úkonů právní služby po 200 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. § 14b (převzetí zastoupení, výzva, žaloba), 3x paušál režijních výloh po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., dále 2 úkony právní služby po 1.500 Kč (účast na jednání dne číslo a 24.11.2021) dle vyhl. č. 177/1996 Sb. § 7, § 11, k tomu 2x paušál režijních výloh po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% daň z přidané hodnoty, celkem náklady řízení žalobce představují částku 6.445 Kč. Soud s ohledem na návrh opatrovníka žalovaného zkoumal, zda ve věci jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele pro případné výjimečné nepřiznání náhrady nákladů řízení, avšak došel k závěru, že v tomto případě uložení náhrady nákladů řízení nepředstavuje nepřiměřenou tvrdost, žádné důvody hodné zvláštního zřetele soud neshledal, a to i s ohledem na způsob obrany žalovaného, proto žalovanému uložil povinnost náklady řízení žalobci zaplatit. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému zaplatit tyto náklady řízení žalobce k rukám jeho advokátky. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud vyhověl s ohledem na zdravotní, sociální a finanční možnosti žalovaného jeho žádosti a stanovil delší lhůtu k plnění.
19. Výrok o nákladech řízení státu se opírá o ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., když soud nepřiznal České republice náhradu nákladů řízení, neboť u žalovaného shledal předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaný je dlouhodobě nemocný a současně hospitalizovaný, je nemajetný, bez příjmů.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí a exekuce.