Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 98/2021-34

Zmenené rozhodnutím 15 C 98/2021-55
„Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Hendrichovou ve věci žalobkyně: [[osobní údaje žalobkyně]] zastoupená advokátem [[údaje o zástupci]] proti žalovanému: [[osobní údaje žalovaného]] pro 35.760,60 Kč / zápůjčka, doplňující rozsudek takto: I. Rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 29. 6. 2021 č. j. 15 C 98/2021- 34 se doplňuje o další výrok: Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 7.977 Kč a částky 17.122 Kč zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů v řízení o vydání doplňujícího rozsudku."

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Hendrichovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 35.760,60 Kč / zápůjčka

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4.900,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.900,60 Kč od 22. 12. 2017 do zaplacení, částku 5.761 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5.761 Kč od 27. 07. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 8.710,13 Kč od 18. 11. 2016 do 21. 12. 2017 z částky 3.809,53 Kč, od 22. 12. 2017 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3.726 Kč, úroku ve výši 28 % ročně z částky 8.710,13 Kč od 25. 06. 2019 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 14.011,52 Kč ve výši 8,05 % ročně od 18. 11. 2016 do 26. 07. 2021, z částky 8.250,52 Kč od 27. 07. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku 7335,03 Kč, úroku ve výši 27 % ročně z částky 14.011,52 Kč od 25. 06. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech soudní poplatek za žalobu ve výši 1.789 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4.900,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.900,60 Kč od 22. 12. 2017 do zaplacení, částku 5.761 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5.761 Kč od 27. 07. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 8.710,13 Kč od 18. 11. 2016 do 21. 12. 2017 z částky 3.809,53 Kč, od 22. 12. 2017 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3.726 Kč, úroku ve výši 28 % ročně z částky 8.710,13 Kč od 25. 06. 2019 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 14.011,52 Kč ve výši 8,05 % ročně od 18. 11. 2016 do 26. 07. 2021, z částky 8.250,52 Kč od 27. 07. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku 7335,03 Kč, úroku ve výši 27 % ročně z částky 14.011,52 Kč od 25. 06. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech soudní poplatek za žalobu ve výši 1.789 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení 35.760,60 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o zápůjčce ze dne 27. 10. 2016 číslo (dále jen Smlouva I.) a ze smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 6. 2016 číslo (dále jen Smlouva II.). Těmito smlouvami právní předchůdce žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO) poskytnul žalovanému zápůjčku ve výši 9.000 Kč, žalovaný měl vrátit půjčku ve formě 60 týdenních splátek po 283 Kč, včetně souhrnného poplatku ve výši 7.977 Kč (Smlouva I.) a zápůjčku ve výši 20.000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit ve formě 60 týdenních splátkek po 619 Kč, a to včetně souhrnného poplatku ve výši 17.122 Kč (Smlouva II.). Žalovaný uhradil celkem na zápůjčku ze Smlouvy I. částku 4.099,40 Kč a ze Smlouvy II. částku 14.239 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky, jež tvoří předmět tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 na žalobkyni.

2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle , , ve znění pozdějších předpisů.

4. Protože se žalovaný ve věci nevyjádřil, provedl soud k důkazu pouzey předložené žalobkyní, a to v rozsahu níže uvedeném s ohledem na soudem uvedený právní názor. Ostatníy předložené žalobkyní soud neprováděl, neboť z nich nebylo možné zjistit právně významné skutečnosti. Zjištění učiněná z listin předložených žalobkyní pokládá soud za skutkový závěr ve věci samé, jelikož si tato dílčí skutková zjištění neodporují:

5. A) Smlouvou o zápůjčce ze dne 27. 10. 2016 číslo ze dne 1. 6. 2016 číslo má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně jako„ Provident“ a žalovaný jako„ Zákazník“ uzavřeli celkem dvě smlouvy o zápůjčce. Právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému půjčku ve výši 9.000 Kč, žalovaný měl vrátit půjčku ve formě 60 týdenních splátek po 283 Kč, včetně souhrnného poplatku ve výši 7.977 Kč (Smlouva I.) a částku 20.000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit ve formě 60 týdenních splátkek po 619 Kč, a to včetně souhrnného poplatku ve výši 17.122 Kč (Smlouva II.).

6. B) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky, jež tvoří předmět tohoto řízení, na žalobkyni, oznámením o postoupení pohledávky, že právní předchůdce žalobkyně oznámil postoupení pohledávek žalovanému.

7. C) Předžalobní upomínkou má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovaného o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby.

8. D) Soud přihlédl k tvrzením žalobkyně, jež jsou v její neprospěch, s tím, že žalovaný uhradil celkem částku 4.099,40 Kč (Smlouva I.), resp. 14.239 Kč (Smlouva II.).

9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce byla uzavřena dne 27. 10. 2016, je třeba s ohledem na ustanovení č. , účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ “) aplikovat na tento právní vztah právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení .

10. Podle přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

12. Podle § 1815 k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

13. Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

14. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

16. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy ve smyslu ustanovení . Na základě Smlouvy I. právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 9.000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto zápůjčku splácet týdenními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně souhrnného poplatku. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, žalovaný uhradil celkem částku 4.099,40 Kč. Na základě Smlouvy II. právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto zápůjčku splácet týdenními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně souhrnného poplatku. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, žalovaný uhradil celkem částku 14.239 Kč. Pohledávky, jež jsou předmětem tohoto řízení, byly na žalobkyni platně postoupeny shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s  a násl. .

17. Žalobkyně má nepochybně právo na vrácení jistiny. Další ujednání smlouvy, zejména o souhrnném poplatku musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz a násl. ) národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

18. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení a násl. , která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek a zakázaných ujednání (zneužívajících klauzulí) obsahuje . Oproti příloze směrnice ustanovení mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen , ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou nemá žádné účinky, protože se k němu dle nepřihlíží (žalovaný se tohoto ujednání nedovolává).

19. Nejprve soud zvažoval, zda smlouva o jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. a nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. (dostupné na www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokut 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

20. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzované zápůjčky vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může být několikanásobně převyšující částku poskytnutou. Smlouva je jako celek neplatná pro významnou nerovnováhu vzájemných práv a povinností smluvních stran (nevyváženost vzájemných práv a povinností), RPSN dle Smlouvy I. činí 239 %, sdle Smlouvy II. 90,99 % přičemž jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost jednotlivých ujednání smlouvy vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením pouze nepřihlížet dle a pro rozpor s dobrými mravy dle .

21. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej ). Protože žalovaný uhradil částku 4.099,40 Kč, ale byla mu poskytnuta částka 9.000 Kč, resp. 14.239 Kč, ale byla mu poskytnuta částka 20.000 Kč, musel soud vypořádat účastníky poskytnutá plnění podle neplatné smlouvy. Protože výše žalobkyní poskytnutého plnění přesahuje plnění poskytnuté žalovaným (9.000 Kč - 4.099,40 Kč Smlouva I. 20.000 Kč – 14.239 Kč - Smlouva II.), soud žalobě v rozdílu poskytnutých plnění vyhověl. Soud žalobě vyhověl i ohledně zákonného úroku z prodlení z přiznané částky v souladu s  . Původně sjednanou splatnost Zápůjček lze pokládat za výzvu k vrácení bezdůvodného obohacení.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn tím, že poměr úspěchu a neúspěchu ve věci byl u obou účastníků téměř shodný.

23. Soud rozhodl dle z. č. , položka 2 bod 2., položka 1 bod 1. písm. b) Sazebníku (nedošlo k vydání elektronického platebního rozkazu s ohledem na vady smlouvy mezi účastníky).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.