Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 296/2021-69

Okresní soud v Prostějově rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Malechovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa, obec a číslo

zastoupený advokátkou titul jméno příjmení

sídlem adresa, obec a číslo,

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa, obec,

pro doručování na adrese adresa žalované

o zaplacení částky 32.598 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17.806 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17.806 Kč od 9. 11. 2021 do zaplacení, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky 8.194 Kč s úrokem z prodlení ve výši 412,04 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26.000 Kč od 1. 5. 2021 do 8. 11. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.194 Kč od 9. 11. 2021 do zaplacení, částky 6.598,98 Kč a úroku ve výši 902,64 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 23.485,22 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 27. 2. 2021 dosáhne částky 65.553 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17.806 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17.806 Kč od 9. 11. 2021 do zaplacení, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba na zaplacení částky 8.194 Kč s úrokem z prodlení ve výši 412,04 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26.000 Kč od 1. 5. 2021 do 8. 11. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.194 Kč od 9. 11. 2021 do zaplacení, částky 6.598,98 Kč a úroku ve výši 902,64 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 23.485,22 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 27. 2. 2021 dosáhne částky 65.553 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 24. 11. 2021 domáhal po žalované peněžitého plnění ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovanou uzavřel dne 18. 9. 2020. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 24.000 Kč na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s dohodnutými poplatky a úroky v 36 měsíčních splátkách po 1.497 Kč. Dále se žalovaná zavázala hradit pojištění ve výši 49 Kč měsíčně. Schopnost žalované byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované a z dalších zdrojů a databází. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze 6.194 Kč.

2. Žalovaná jako fyzická osoba se k žalobě nevyjádřila, přestože jí žaloba byla doručena v souladu s ustanovením (dále jen ) do vlastních rukou na adresu v souladu s ustanovením

3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:

4. Podle návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne 18. 9. 2020 žalovaná požádala o úvěr ve výši 24.000 Kč v délce trvání 36 měsíců, při celkové výši splátky 1.497 Kč. Žalobce úvěr schválil písemně dne 22. 9. 2020.

5. Podle hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru uzavřené pod číslo žalovaná uvedla své kontaktní a identifikační údaje a údaje o zaměstnání. Podle jejího sdělení byla zaměstnána u zaměstnavatele právnická osoba od 1. 5. 2020 (hlavní pracovní poměr), žila u rodičů, její vzdělání – výuční list, její celkové příjmy činily 26.000 Kč. Ke svým výdajům uvedla celkovou částku 7.360 Kč tvořenou životním minimem ve výši 3.860 Kč a náklady na bydlení ve výši 3.500 Kč. Údaje o svých majetkových poměrech žalovaná doložila přehledem transakcí – příjmů na svém bankovním účtu od zaměstnavatele za měsíce červen – září 2020, podle kterých činil průměrný příjem za toto období 23.656,50 Kč. Podle výpisu záznamů z registrů SOLUS žalovaná neměla ke dni podání žádosti o úvěr žádný záznam. Podle výpisu z nebankovního rejstříku klientských informací měla žalovaná vysoké skóre segmentu – nejlepší segment klientů.

6. Podle dokladu o vyplacení úvěru žalobce byl žalované vyplacen úvěr 24.000 Kč dne 21. 9. 2020 na účet č. bankovní účet, který žalovaná uvedla ve smlouvě jako své bankovní spojení k výplatě úvěru a k inkasování splátek úvěru.

7. Podle předžalobní výzvy ze dne 3. 11. 2021 podané k poštovní přepravě téhož dne byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dluhu v celkové výši 26.000 Kč.

8. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.

11. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2).

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Z citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že soud by měl posuzovat otázku platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pouze v případě, že žalovaný jako dlužník namítne nedodržení povinností žalobce jako věřitele v souvislosti s uzavíráním smlouvy a jeho povinností prověřit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Výklad citovaného ustanovení je však modifikován rozsudkem Soudního dvora EU ve věci ze dne 5. 3. 2020, podle kterého je české právo ukládající povinnost spotřebiteli dovolat se neplatnosti úvěrové smlouvy v rozporu s unijním právem a soud je proto povinen z úřední povinnosti zkoumat postup věřitele při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to zda tento postup odpovídá evropskému právu, tj. směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Podle článku 8 této směrnice„ členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi.“ Podle článku 23 uvedené směrnice„ členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“

17. K míře pečlivosti věřitele při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele se vyjádřil v rámci předchozí úpravy o spotřebitelském úvěru i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 pod sp. zn. . V tomto rozhodnutí uvedl„ že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

18. Podle citovaných rozhodnutí a při aplikaci eurokonformního výkladu vnitrostátní právní úpravy spotřebitelských smluv je zřejmé, že informace věřitelem získané od spotřebitele jsou z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti až doplňkové. Primární povinností věřitele je zjistit si spolehlivost potřebných údajů i z jiných zdrojů než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. Takto by měl věřitel např. zkoumat a objektivně ověřovat skutečnou výši příjmů a výdajů, zejména v souvislosti s bydlením, vyživovacími povinnostmi, splatnými dluhy a zjišťovat další informace přímo ovlivňující komplexní závěry věřitele o majetkové situaci dlužníka. Pokud tyto povinnosti věřitel důsledně před uzavřením smlouvy o úvěru nesplní, je důsledkem aplikace sankce v podobě neplatnosti smlouvy.

19. V daném případě žalobce tvrdil a prokázal, že provedl šetření ohledně majetkové situace dlužníka v části příjmové, když zjistil výši příjmů dlužníka z hlavního pracovního poměru. Skutečné měsíční příjmy (mzda) však v posledních 4 měsících pracovního poměru činily pouze 23.656 Kč, nikoliv žalovanou uváděných 26.000 Kč. Dále žalobce provedl částečné šetření k majetkové situaci dlužníka v části výdajové, když zajistil výpis záznamů z registru SOLUS, podle kterého žalovaná nebyla evidován pro jiný neuhrazený závazek. Podle výpisu z Nebankovního registru klientských informací (NRKI) žalovaná dokonce dosahovala skóre nejlepšího segmentu klientů. Žalobce však dále žádným způsobem neověřoval skutečnou výši žalovanou uváděných výdajů. Soud proto dospěl k závěru, že úkony, které učinil věřitel za účelem odborného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, byly nedostatečné a smlouva o úvěru je ve smyslu ustanovení pro rozpor se zákonem neplatná.

20. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení podle a 2 , které přijal žalovaný jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal, že žalované poskytl bezhotovostním převodem na její účet částku 24.000 Kč, žalovaná uhradila částku 6.194 Kč, bylo žalobě vyhověno pouze ve výši rozdílu mezi oběma uvedenými částkami, neboť na jiná plnění, která žalobce požadoval na základě smlouvy o úvěru, mu nárok nevznikl. Žalovaná byla zavázána i úhradě úroku z prodlení podle ustanovení a ve spojení s ode dne následujícího poté, co byla žalované doručena podle o.z. předžalobní upomínka ze dne 3. 11. 2021.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení za situace, poměr úspěchu a neúspěchu obou stran byl téměř shodný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ- 797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.