Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 254/2021-132

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Ungrem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 35 863,72 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 976 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 976 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 18 887,72 Kč, zbytku požadovaného úroku z prodlení a požadovaného smluvního úroku, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 976 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 976 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 18 887,72 Kč, zbytku požadovaného úroku z prodlení a požadovaného smluvního úroku, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 29 223 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 223 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, dále smluvní pokutu ve výši 9 612,72 Kč a úroku ve výši 86,12 % ročně z částky 24 784,80 Kč od 29. 7. 2020 do 21. 8. 2020 ve výši 1 356,72 a úroku ve výši 10 % ročně z částky 24 784,80 Kč od 22. 8. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 107 193 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že jako úvěrující uzavřela dne 9. 1. 2020 s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 86,12 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 2 121 Kč, a to počínaje měsícem únorem 2020, na základě sjednaného splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Součástí splátek byla platba 260 Kč sjednaná jako úhrada za pojištění. Kredibilita žalovaného pak byla prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisu z bankovního účtu a prohlášení dlužníka, a dále lustrací v databázích příjmení a anonymizováno. Žalovaný úvěr nehradil, když do data zesplatnění uhradila 7 522 Kč. V důsledku prodlení se splátkou č. 4 splatnou dne 23. 5. 2020 pak došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, a to k datu 27. 7. 2020. Dle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré neuhrazené úroky za poskytnutí úvěru staly součástí jistiny, kdy tato celkem činila částku 28 943,86 Kč. Po zesplatnění žalovaný dne 31. 8. 2020 uhradil částku 500 Kč. V bodě 6.5 smlouvy byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od 1. 11. 2020 až do jejího zaplacení. Žalobkyně pak kapitalizovala smluvní pokutu ke dni podání žaloby. Celková dlužná pohledávka tak sestávala z dlužné jistiny ve výši 28 443,86 Kč, úhrady za pojištění ve výši 780 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 9 612,72 Kč a nominálního úroku ve výši 86,12 % ročně z částky 24 784,80 Kč od 29. 7. 2020 do zaplacení. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně na předmětný dluh ničeho neuhradila.

2. Žalobkyně vzala podáním doručeným soudu dne 15. 11. 2021 zpět žalobu co do částky 2 972 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 972 Kč ode dne 1. 11. 2020 do zaplacení (co se týká nároku uplatněného v odst. I. bod 1) žalobního návrhu) a co do úroku ve výši 61,55 % p. a. z částky 24 784,80 Kč od 29. 7. 2020 do 21. 8. 2020 (co se týká nároku uplatněného v odst. I. bod 3) žalobního návrhu). Soud v uvedeném rozsahu řízení zastavil usnesením ze dne 17. 1. 2022, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne 16. 2. 2022.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z předsmluvního formuláře a úvěrové smlouvy číslo vyplynulo, že tuto uzavřela žalobkyně jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným. Na základě shora uvedené smlouvy se pak žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč při úrokové sazbě ve výši 86,12 % ročně. První splátka úvěru měla být uhrazena v únoru 2020. V bodě 6.3 pak bylo sjednáno pro případ, že by se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části po dobu 65 dnů oprávnění žalobkyně odepřít plnění závazků ze smlouvy, dále automatické zesplatnění úvěru, kdy dnem zesplatnění se stává okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, smluvní pokuty a náhrady nákladů. V bodě 6.5 pak bylo dále sjednáno, že žalobkyni v případě, že žalovaná po zesplatnění úvěru neuhradí novou jistinu, vzniká právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Z části A) smlouvy a přílohy č. 1 smlouvy vyplývá, že mezi stranami bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 260 Kč měsíčně splatné spolu se splátkou úvěru. Ze splátkového kalendáře vyplynulo, že první splátka měla být uhrazena dne 23. 2. 2020 a poslední splátka dne 23. 1. 2021. Z dokladu o vyplacení jistiny úvěru má soud dále za prokázané, že žalovaný celý úvěr čerpal dne 10. 1. 2020 bezhotovostně převodem na účet. Z dopisů ze dne 23. 6. 2020 a 24. 7. 2020 vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovaného v souvislosti s jeho prodlením k úhradě splátek č. 4-6 splatných dne 23. 5. 2020, resp. 23. 6. 2020, resp. 23. 7. 2020. Z karty klienta má soud za prokázané, že žalovaný celkem na uvedený závazek zaplatil částku 8 022 Kč. Z dopisu ze dne 27. 7. 2020 vyplynulo, že ke shora uvedenému dni došlo k zesplatnění úvěru, kdy tento sestával z jistiny 24 784,80 Kč kapitalizovaného úroku 4 159,06 Kč a poplatku za pojištění 780 Kč.

5. Z ostatních listinných důkazů provedených při jednání (ověření v registru příjmení a anonymizováno, formuláře hodnocení klienta, dokladů o příjmech žalované včetně pracovní smlouvy) soud neučinil žádná podstatná skutková zjištění s ohledem na právní posouzení věci.

6. Podle ustanovení , ve znění účinném od 1. 1. 2014, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení , 2 , ve znění účinném od 1. 1. 2014, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Předně je třeba odkázat na ustanovení a n. , ve znění účinném od 1. 1. 2014, ze kterého vyplývá, že podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru jsou povinnost úvěrujícího poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a povinnost úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Je však nutno zdůraznit, že pokud účastníci ve smlouvě úrok sjednají, musí jít o úrok přiměřený, neboť dle judikatury Nejvyššího soudu ČR jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel (úvěrující), který poskytuje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Z předmětné smlouvy o úvěru pak plyne, že úrok byl sjednán ve výši 86,12 % ročně. O uvedeném úroku nelze v žádném případě uvažovat jako úroku přiměřeném, když soudu je s jeho rozhodovací účinnosti známé, že v lednu 2020 se úroková míra bank pro obdobné typy úvěrů pohybovala okolo 9,65 % ročně a žalobkyně požaduje úrokovou míru více než osminásobnou, a z tohoto pohledu úvěrujícím požadovaný úrok se jeví jako nepřiměřený. Pokud v daném období byly bankami poskytovány úvěry a zápůjčky, kdy se úroková sazba pohybovala okolo 10 % za jeden rok, tak i v případě, že by soud vzal v úvahu, že se může jevit přiměřenou i úroková sazba 3 krát vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky ohledně svojí kredibility (bonity), je možné jako přiměřený úrok hodnotit úrokovou sazbou okolo 30 % za rok. V daném případě ji však sjednaná úroková sazba podstatně překračuje. V této souvislosti pak soud odkazuje i na ustálenou rozhodovací praxi název soudu – viz např. rozsudek ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, nebo ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka. Ke shora uvedenému pak soud dále doplňuje, že jako neplatné shledává i ujednání o smluvních pokutách, kdy tyto jsou kumulovány v podstatě za tatáž prodlení, kdy výše smluvní pokuty se odvíjí toliko od délky prodlení úvěrované (žalované), kdy i náhradu nákladů v souvislosti s prodlením s úhradou splátek soud ve své podstatě považuje za smluvní pokutu. Rovněž tato ujednání soud shledává jako nepřiměřená a nemravná.

9. S ohledem na shora uvedené proto nelze než uzavřít, že celý obchod nelze zhodnotit jinak, než jako nemravný, byť zde mohou být určité úvahy o tom, že žalovaný si měl počínat zodpovědněji při uzavírání takto koncipované smlouvy o úvěru. Nicméně soud má za to, že úvěrujícímu, který zneužívá postavení klienta a požaduje nepřiměřené částky, nelze přiznat soudní ochranu. Pro rozhodnutí v dané věci je také klíčové, že získání vysoké odměny za půjčení peněžních prostředků ve formě úroků a dosažení zisku prostřednictvím dalších smluvních ujednání je podstatou a základem sjednaného obchodu žalobkyně, která by předmětnou částku žalovanému nepůjčila a smlouvu by neuzavřela, pokud by žalovaný na její podmínky nepřistoupila. Z tohoto pohledu je třeba smlouvu hodnotit jako celek a jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze od sebe oddělovat. S ohledem na skutečnost, že soud hodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně nesplatnou ve smyslu ustanovení , ve znění účinném od 1.1.2014, posoudil právní vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení podle a n. , ve znění účinném od 1.1.2014. V řízení pak bylo prokázáno, že ze strany žalobkyně byla žalovanému poskytnuta částka 25 000 Kč a žalovaný žalobkyni zaplatil celkem částku 8 022 Kč. S ohledem na shora uvedené tak soud výrokem pod bodem I. žalobě vyhověl toliko ohledně zbývající části bezdůvodného obohacení v částce 16 976 Kč, když ve zbývající části žalovaný nárok zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení , ve znění účinném od 1.1.2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením

10. Žalovaný byl v řízení z větší části úspěšný a dle by měl právo na poměrnou náhradu nákladů řízení proti žalobkyni. Jelikož žalovanému žádné náklady nevznikly, soud výrokem III. tohoto rozsudku žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které se podává ve lhůtě do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí či provedení exekuce.