Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 202/2021-61
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Zamítá se žaloba o zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Zamítá se žaloba o zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení a úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o půjčce číslo (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce (dále jen„ smluvní podmínky“) otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také částku částka, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši částka a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, a to v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum. Ke dni datum provedla předchůdkyně žalobkyně vyčíslení pohledávky, kdy dlužná jistina činila částka a dlužný poplatek částku částka. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno a to celkem částka. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částka. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni s účinností k tomuto datu. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby bylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno celkem částka. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení celkové dlužné jistiny ve výši částka. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do data postoupení datum a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení počítaný z aktuální dlužné jistiny od datum do datum); kapitalizovaný úrok ve výši částka (jedná se o úrok ve výši 19,98 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši částka od datum, tj. ode marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky půjčky dle splátkového kalendáře, do data postoupení datum a kapitalizovaný úrok počítaný z aktuální dlužné jistiny od datum do datum); zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení, (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ) a úrok ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu dne datum se žalobkyně ani její zástupce nedostavili, řádně se však omluvili. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo řádně doručeno dne datum, postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ OSŘ“). Soud proto věc projednal v nepřítomnosti účastníků, přičemž podle ustanovení
§ 101 odst. 3 OSŘ vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Ze smlouvy o půjčce číslo soud zjistil, že ji uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel se žalovaným jako zákazníkem dne datum a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal půjčenou finanční částku ve výši
částka spolu s poplatkem ve výši částka, vypočteným jako součet úroku ve výši částka, poplatku za administrativní činnost ve výši částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, tedy celkem částka zaplatit v hotovosti v 60 splátkách po částka a poslední splátku ve výši částka. První splátku byl žalovaný povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána.
4. Ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud z čl. 3 zjistil, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 19,98 % ročně. Z čl. 11 smluvních podmínek soud zjistil, že smluvní strany se dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Podle čl. 19 smluvních podmínek právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného s placením splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.
5. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne
datum soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky číslo to nejpozději do datum. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že výzva k plnění byla žalovanému odeslána dne datum na adresu uvedenou ve smlouvě (adresa žalovaného).
6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne datum, a její nedílnou součástí se stala Příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce
číslo.
7. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud také zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o půjčce číslo celkem částka bez příslušenství. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesláno dne datum na adresu adresa žalovaného, jak soud zjistil z poštovního podacího lístku.
8. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že jsou v ní informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů, které sloužily předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalovaného splácet půjčku. Z této karty soud dále zjistil, že žalovaný bydlí v domě společně s rodiči. Je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u právnická osoba s.r.o., se sídlem adresa, na pracovní pozici dělník. Uvedl, že u předchůdkyně žalobkyně má ještě jednu půjčku. Příjem žalovaného představuje čistá mzda ze zaměstnaneckého poměru ve výši částka. Běžné měsíční výdaje činí celkem částka, z toho částka částka představuje nájemné/inkaso, částka částka představuje výdaje za telefon a částka částka tvoří výdaje domácnosti. Tyto žalovaným tvrzené skutečnosti měla předchůdkyně žalobkyně ověřit z pracovní smlouvy, výplatní pásky a dokladu SIPO.
9. Z tabulky umoření smlouvy číslo soud zjistil, že žalovaný na předmětnou půjčku uhradil celkem částku částka, na jistinu půjčky uhradil částka a výše dlužné jistiny činí
částka.
10. Soud se předně zabýval tím, zda předchůdkyně žalobkyně při uzavírání výše uvedené smlouvy o půjčce řádně posoudila schopnost žalovaného splácet půjčku ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ ZSÚ“) a dospěl k závěru, že nikoliv. Byť žalobkyně předložila zákaznickou kartu, ve které žalovaný uvedl výši svých příjmů a výdajů, nenavrhla a ani nepředložila žádné důkazy k prokázání svých tvrzení týkajících se skutečného ověření žalovaným uvedených tvrzení v zákaznické kartě při uzavírání smlouvy o půjčce. Zástupce žalobkyně sdělil, že kopie dokladů žalovaného nemá k dispozici. Z listin předložených žalobkyní tak nelze učinit závěr, že by předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila schopnost žalovaného splácet půjčku ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 ZSÚ ověřením skutečné výše příjmů a výdajů žalovaného z jeho předložených listin. Ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaný měl v době uzavření této smlouvy o půjčce u předchůdkyně žalobkyně dřívější půjčku. Předchůdkyně žalobkyně se ale nezabývala tím, proč žalovaný opakovaně žádá o poskytnutí peněžních prostředků. Navíc v kolonce„ Běžné měsíční výdaje domácnosti“ není nic uvedeno o splátkách dřívější půjčky. Předchůdkyně žalobkyně nezkoumala údaje o výdajích žalovaného, neboť předložením minimálně výpisu z bankovního účtu žalovaného by zjistila jeho měsíční příjmy a výdaje.
11. Na základě shora uvedených skutečností sice předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy o půjčce částky částka, nicméně již neposoudila řádně schopnost žalovaného půjčku splatit, neboť nezjišťovala příjmy a výdaje žalovaného ověřením předložených listin. V důsledku toho je smlouva podle § 9 odst. 1 ZSÚ neplatná. Podle § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, neboť smlouva odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Účastníkům z tohoto neplatného právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Zde soud odkazuje na judikaturu (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018,
sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III ÚS 4129/18 ).
12. Převzal-li tedy žalovaný částku částka na základě neplatné smlouvy, byl by povinen tuto částku podle § 2991 odst. 2 o. z. žalobkyni vrátit, a to poníženou o úhrady, které žalovaný na tuto smlouvu právní předchůdkyni žalobkyně již poskytl. Žalovaný na půjčku předchůdkyni žalobkyně uhradil částku částka, a to částku částka do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávky a částku částka od podpisu smlouvy o postoupení pohledky. Žalovaný žalobkyni nic nedluží a nárok žalobkyně na úhradu jistiny půjčky tak není důvodný. Stejně tak není důvodný nárok žalobkyně na úroky z půjčky za období od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení za období od datum do zaplacení, neboť k uvedeným datům již žalovaný žalobkyni nic nedlužil. Za první výzvu k plnění považuje soud Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum. V té době již žalovaný na pohledávku uhradil částku částka. K prodlení žalovaného tímto nedošlo, proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.
13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ , když žalovaný měl ve věci plný úspěch, avšak náklady v tomto řízení mu žádné nevznikly.
14. S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 OSŘ obsahuje písemné vyhotovení rozsudku zkrácené odůvodnění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ ).