Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 52/2021-77

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 127 312,31 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 10 172 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do

-) částky 15 885,27 Kč,

-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 851,60 Kč,

-) kapitalizovaného úroku ve výši 2 310,50 Kč,

-) zákonného úroku z prodlení z částky 16 023,50 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši 10 %,

-) úroku 29 % ročně z částky 16 023,50 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 33 332 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá co do

-) částky 67 923,04 Kč,

-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 078,25 Kč,

-) kapitalizovaného úroku ve výši 4 576,46 Kč,

-) zákonného úroku z prodlení z částky 61 087,32 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši 10 %,

-) úroku 29 % ročně z částky 61 087,32 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 10 172 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do -) částky 15 885,27 Kč, -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 851,60 Kč, -) kapitalizovaného úroku ve výši 2 310,50 Kč, -) zákonného úroku z prodlení z částky 16 023,50 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši 10 %, -) úroku 29 % ročně z částky 16 023,50 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 33 332 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žaloba se zamítá co do -) částky 67 923,04 Kč, -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 078,25 Kč, -) kapitalizovaného úroku ve výši 4 576,46 Kč, -) zákonného úroku z prodlení z částky 61 087,32 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši 10 %, -) úroku 29 % ročně z částky 61 087,32 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný dne 22. 12. 2018 uzavřel s právnická osoba, smlouvu o zápůjčce číslo právnická osoba měla poskytnout žalovanému v hotovosti 21 000 Kč. Žalovaný měl tuto částku vrátit společně s kapitalizovaným úrokem 29 % ročně ve výši 5 146 Kč, odměnou za administraci poskytnutí a splácení ve výši 7 275 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu ve výši 4 626 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 114 Kč nejpozději do 22. 6. 2020. Žalovaný však řádně nesplácel, když poslední splátka byla uhrazena dne 30. 9. 2019 a žalovaný uhradil celkově pouze částku 10 828 Kč.

2. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný dne 16. 9. 2018 uzavřel s právnická osoba, smlouvu o zápůjčce číslo právnická osoba měla poskytnout žalovanému v hotovosti 80 000 Kč. Žalovaný měl tuto částku vrátit společně s kapitalizovaným úrokem 29 % ročně ve výši 26 367 Kč, odměnou za administraci poskytnutí a splácení ve výši 29 004 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu ve výši 13 400 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 6 199 Kč nejpozději do 16. 9. 2020. Žalovaný však řádně nesplácel, když poslední splátka byla uhrazena dne 3. 6. 2019 a žalovaný uhradil celkově pouze částku 46 668 Kč.

3. právnická osoba před poskytnutím zápůjček provedl vyhodnocení informací a dokumentů poskytnutých žalovaným o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, tzv. zákaznické karty žalovaného, a dospěl k závěru, že je schopen poskytnuté částky řádně splatit. právnická osoba postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Žalovaný přes výzvy žalobkyně již nezaplatil nic dalšího na dlužné částky. Žalobkyně proto navrhla, aby to žalovanému uložil soud.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

5. Žalobkyně prokázala, že právnická osoba si s žalovaným sjednala dané smlouvy a poskytla žalovanému částky 21 000 Kč a 80 000 Kč (prokazuje to podpis u prohlášení žalovaného na jednotlivých smlouvách, přičemž žalovaný tuto skutečnost nepopíral a část poskytnutých prostředků ve výši 10 828 Kč a 46 668 Kč i dle tabulek umoření vrátil). právnická osoba na žalobkyni postoupila pohledávku, kterou měla za žalovaným (prokazuje to smlouva o postoupení pohledávky včetně přílohy). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (prokazuje to oznámení ze dne 6. 1. 2021). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby dopisem odeslaným dne 28. 6. 2021 (prokazuje to výzva k úhradě a podací lístek).

6. Žalobkyně neprokázala, že právnická osoba před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a že by měla k dispozici podklady pro závěr, že nebyly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti dluh splatit. Žalobkyně o tomto předložila pouze zákaznické karty žalovaného k žádostem o spotřebitelský úvěr ze dne 11. 9. 2018 a 22. 12. 2018, které si vyplnil žalovaný sám. Žalobkyně nepředložila žádné dokumenty (pracovní smlouvu, výplatní pásky, doklady SIPO, nájemní smlouvy, lustrace v ISIR), z nichž by bylo možné před poskytnutím finančních částek tvrzení ověřit. Z evidence práv pro osobu plyne, že žalovaný nemá v katastru nemovitostí zapsáno žádné právo.

7. Soud provedl všechny označené důkazy. Věrohodnost provedených listinných důkazů nebyla ničím zpochybněna, a proto soud vychází z jejich obsahu.

8. Soud došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu. právnická osoba poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč a 80 000 Kč na základě smluv o zápůjčce v tvrzeném znění. právnická osoba před tvrzeným uzavřením smluv nezkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného a neopatřila si potřebné informace a podklady umožňující úvěruschopnost posoudit. Žalovaný uhradil právnická osoba částky 10 828 Kč a 46 668 Kč právnická osoba postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

9. Po právní stránce soud věc posoudil podle , („o. z.“). Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru (zápůjčky) žalovanému řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného ve smyslu , o spotřebitelském úvěru. Podle zák. o spotřebitelském úvěru byl povinen ověřit úvěruschopnost žalovaného způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů, a nelze se tedy paušálně odvolávat na údaje poskytnuté žalovaným jako spotřebitelem. Právní předchůdce žalobkyně si neobstaral dostatečné informace k ověření příjmů ani výdajů žalovaného, ani o existenci a způsobu plnění jeho případných dosavadních dluhů. Podle věta první zák. o spotřebitelském úvěru je proto takto uzavřená smlouva neplatná.

10. K neplatnosti je třeba přihlédnout i z úřední povinnosti podle , (dále jen „o. z.“), nikoli jen na základě případné námitky spotřebitele (podle věta druhá zák. o spotřebitelském úvěru). Ve svém usnesení ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. , Ústavní soud označil„ koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv“ za„ nesouladnou i s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, tedy koncepci porušující závazky, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodních smluv (, odst. 2y a a y), která je neslučitelná s podstatou a účelem takové právní úpravy, jež má být projevem zásady ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele), v soukromém právu korigující uplatnění zásady autonomie vůle.“ Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ,„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.“ (k tomu viz též nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ).

11. Shledá-li soud určitou smlouvou neplatnou, nebrání to přisoudit účastníku nárok na plnění odpovídající vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. Soud může též určit dobu (resp. lhůtu) pro vydání nastalého bezdůvodného obohacení (vrácení poskytnuté částky). Mezi účastníky zjevně nastal spor o vrácení jistiny, neboť žalovaný dobrovolně neplnil, a to platí i přes to, že se k věci nevyjádřil a sám neuvedl žádné argumenty, do kdy je schopen poskytnutou jistinu vrátit. Vzhledem k absenci tvrzení i důkazních návrhů k této otázce ze strany žalovaného, který mohl argumentovat pro určení jiné lhůty, soud určil jako přiměřenou lhůtu 30 dnů od právní moci rozsudku. Žalovaný proto byl povinen přijaté částky, resp. jejich nevrácené části ve výši 10 172 Kč a 33 332 Kč, vydat právní předchůdkyni žalobkyně. Po postoupení pohledávky na žalobkyni je žalovaný povinen tyto částky vydat žalobkyni.

12. Vzhledem k neplatnosti předmětných smluv o zápůjčce žalovanému nevznikla povinnost hradit úroky či jakékoli odměny nebo poplatky v souvislosti s poskytnutím. Žalovaný se rovněž neocitl v prodlení s povinností splatit poskytnuté částky, neboť lhůta k plnění je určena v souladu s citovaným zákonným ustanovením teprve tímto rozsudkem. Soud proto žalobu v rozsahu nároku na poplatky za poskytnutí zápůjčky, úroků, a úroku z prodlení zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , („“). Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 34,17 %, žalovaný v rozsahu 65,83 %. Žalovaný by měl tedy právo na náhradu 31,66 % svých nákladů řízení, ale v řízení mu žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání. Odvolání se podává do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 8 O odvolání rozhoduje Městský soud v Praze.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí.