Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 273/2021-57
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Králem jako samosoudcem ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 3.265,39 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.265,39 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 3.265,39 Kč od 20.11.2013 do zaplacení a s 29% úrokem ročně z částky 3.265,39 Kč od 20.11.2013 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1.489 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.265,39 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 3.265,39 Kč od 20.11.2013 do zaplacení a s 29% úrokem ročně z částky 3.265,39 Kč od 20.11.2013 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1.489 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 3.265,39 Kč s příslušenstvím, neboť mezi právním předchůdcem žalobce, a to společností právnická osoba (dříve pod názvem právnická osoba či právnická osoba) a žalovaným byla dne 12.5.2009 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno k tomuto běžnému účtu. V souladu se smlouvou a dispozicemi byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 5.000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázala, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání anonymizováno a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Tyto své smluvní povinnosti žalovaný však neplnil, závazek ze smlouvy porušil, když překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu a banka využila svého práva ze smlouvy a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno a debetní zůstatek na běžném účtu ve výši 7.467,40 Kč převedla dne 16.8.2013 na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet. Dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně a včas splácena, a proto banka využila svého práva a celou dlužnou částku dopisem ze dne 19.11.2013 zesplatnila ke dni 19.11.2013 a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 7.467,40 Kč. Následně byla pohledávka postoupena, což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne 17.7.2019 a žalovaný byl dále vyzván k úhradě dlužné částky představující předmět tohoto sporu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Městský soud v Brně provedl důkaz smlouvou o poskytování bankovních produktů a služeb včetně výňatku z aktuálního sazebníku cen za peněžní a obchodní služby a dispozicí ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 12.5.2009, 27.1.2005, smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne 12.5.2009, smlouvou o postoupení pohledávek číslo ze dne 18.6.2019 včetně přílohy číslo úrokovým lístkem právnická osoba, oznámením o zesplatnění ze dne 19.11.2013, dohodou o postoupení pohledávky ze dne 18.6.2019 včetně oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3.7.2019 a výzvou k plnění se základním skutkovým právním rozborem předcházející žalobě ze dne 6.4.2020, ze kterých soud zjistil a vzal za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce (právnická osoba - dříve právnická osoba či právnická osoba) a žalovaným byla dne 12.5.2009 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, ve které si účastníci sjednali vedení běžného účtu pro žalovaného s následným poskytováním kontokorentního úvěru anonymizováno k běžnému účtu. V souladu s uzavřenou smlouvou poskytl žalobce - právní předchůdce žalovanému úvěrový limit ve výši 5.000 Kč, kdy žalovaný se ve smlouvě zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 100 dnů čerpání anonymizováno a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu, který nepřekročí. Ve smlouvě se současně žalovaný zavázal, že tento se neocitne v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze smlouvy, čehož nedostál a tento překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. příjmení tak využila svého práva ze smlouvy a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 7.467,40 Kč převedla dne 16.8.2013 na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet. Po převedení debetního zůstatku ve výši 7.467,40 Kč na zvláštní účet umožnila banka žalovanému jeho splácení ve splátkách, které však nebyly žalovaným řádně a včas hrazeny, a proto banka využila svého práva a v souladu se smlouvou celou dlužnou částku dopisem ze dne 19.11.2013 zesplatnila ke dni 19.11.2013 a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 7.467,40 Kč. Žalovaný i nadále zůstal v platbách nečinný. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.6.2019 s účinností ke dni 21.6.2019 byla předmětná pohledávka postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 17.7.2019. Výzvou ze dne 6.4.2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 16.4.2020.
4. Protože v projednávané věci nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, soud v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), posuzoval daný závazkový vztah ve smyslu zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen obch.z.) ve znění platném do 31.12.2013 a to jak co do dlužné jistiny tak co do dlužných úroků z prodlení.
5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je plně důvodná, neboť v průběhu řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah, a to uzavřením smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb, ve které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěrový limit ve výši 5.000 Kč a žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání anonymizováno a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu. Své smluvní povinnosti však žalovaný nedostál, když tento překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, jež nebyl uhrazen ani poté co byl debetní zůstatek převeden na zvláštní úvěrový účet žalobce s možností jeho splácení prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. S ohledem na shora uvedené, jakož i na naprostou nečinnost žalovaného v průběhu celého řízení, soud tak žalobě bez dalšího vyhověl, a to jak co do dlužné jistiny, tak co do dlužných úroků z prodlení ve smyslu ust. § 517 obchodního zákoníku ve spojení s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvému dni prodlení. Nad shora uvedené soud doplňuje, že žalovaný byl v průběhu celého řízení naprosto nečinný, na svoji obranu ničeho netvrdil ani neprokázal, a to ať již co do otázky uhrazení dlužné částky či neopodstatněnosti podané předmětné žaloby.
6. Lhůta ke splnění povinnosti byla soudem stanovena s odkazem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v rozsahu 3 dnů.
7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, jakož i v nákladech za právní zastoupení, a to za tři úkony právní služby po 200 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč, to vše vyjma SOPu vynásobeno o 21% DPH (§ 14b odst. 1,5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 137 odst. 3 o.s.ř.) tedy celkem 1.489 Kč, z čehož DPH představuje 189 Kč.
8. S ohledem na výši předmětu tohoto sporu podléhá odůvodnění tohoto rozhodnutí ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.
9. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup dle § 115a o.s.ř., soud ve věci vyhlásil rozhodnutí, aniž by nařídil jednání.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem na výkon soudního rozhodnutí nebo exekucí.