Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
24 C 270/2021-46
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Pelikánem, Ph.D., ve věci
žalobce příjmení jméno a právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 45 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 5 460 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 30 000 Kč a 8,5% roční úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 19.12.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci 9,75% roční úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 29.8.2020 do 18.12.2021 a 1,25% roční úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 19.12.2021 do zaplacení, a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 535,75 Kč zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce na nákladech řízení částku ve výši 160,14 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se co do kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 5 460 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 30 000 Kč a 8,5% roční úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 19.12.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci 9,75% roční úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 29.8.2020 do 18.12.2021 a 1,25% roční úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 19.12.2021 do zaplacení, a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 535,75 Kč zamítá.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce na nákladech řízení částku ve výši 160,14 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou došlou soudu dne 27.5.2021, po částečném zpětvzetí žaloby o úrok ve výši 5 460 Kč a smluvní pokuty 15 000 Kč, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku ve výši 30 000 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 29.8.2020 do zaplacení ve výši 9,75 %, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 535,75 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, dne 20.12.2018 smlouvu o úvěru číslo ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 31.12.2018, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit předchůdci žalobce částku 35 460 Kč s příslušenstvím do 21.1.2019 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.8.2020 byla s účinnosti ke dni 28.8.2020 pohledávka, která ke dni postoupení činila celkem 50 460 Kč, a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 30 000 Kč, úroku ve výši 5 460 Kč a smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč, postoupena na žalobce.
2. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Smlouva o úvěru číslo ze dne 20.12.2018, doplněná dne 31.12.2018, obsahuje označení účastníků smlouvy, výši úvěru 30 000 Kč a další smluvní podmínky, neobsahuje podpisy účastníků. Z potvrzení o provedené platbě The pay ze dne 21.12.2018 a ze dne 31.12.2018 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba, poskytla žalovanému celkem částku 30 000 Kč Dohodou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi společností právnická osoba, a žalobcem dne 19.8.2020 bylo prokázáno, že společnost právnická osoba, jako postupitel postoupil na žalobce pohledávky uvedené v příloze č. 1, mezi jinými i pohledávku za žalovaným (pořadové číslo). Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8.9.2020 bylo žalovanému odesláno dne 9.9.2020. Výzvou před podáním žaloby ze dne 3.5.2021, odeslanou dne 5.5.2021, vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky do 12.5.2021.
4. Pro platné uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), půjčky (§ 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník – „obč. zák.“), popř. zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, jak to vyplývá z předpisů upravujících spotřebitelské úvěry (odst. 26 úvodních ustanovení a čl. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, § 9 zákona č. 145/2010 Sb., účinného od 1.1.2011 do 24.2.2013, § 9 zákona č. 43/2013 Sb., účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016, a § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., účinného od 1.12.2016). Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015, (jenž lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (jenž lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li žalobce žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 39 obč. zák., § 9 zákona č. 43/2013 Sb., účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016, § 580 o. z.). Posouzení neplatnosti právního jednání i bez návrhu je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva z důvodu ochrany spotřebitele je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku. Spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva. Rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18 rozhodl o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“. Z uvedených důvodů soud přihlédl k neplatnosti právního jednání i bez návrhu (§ 588 o. z.).
5. Žalobce byl u jednání soudu dne 10.2.2022 poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k prokázání schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Podáním ze dne 15.2.2022 vzal žalobce žalobu částečně zpět (§ 96 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu) s odůvodněním, že nedisponuje důkazními prostředky, kterými by mohl prokázat, že byla s dostatečnou péči zkoumána schopnost žalovaného splácet úvěr. Za tohoto stavu bylo nutno vyhodnotit smlouvu o úvěru ze dne 20.12.2018, doplněnou dne. 31.12.2018, jako neplatnou, neboť odporuje zákonu (§ 580 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. – o. z.).
6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
7. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Soud dospěl k závěru, že žalobě lze z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) částečně vyhovět, a proto zavázal žalovaného vydat žalobci poskytnuté peněžní prostředky, které žalovaný nevrátil ve výši 30 000 Kč. Žalovaný byl požádán o plnění (za situace, že nebyla prokázána dřívější výzva k vydání bezdůvodného obohacení doručená do dispozice žalovanému) doručením žaloby (17.12.2021). Žalovaný byl povinen vydat bezdůvodné obohacení prvního dne poté (18.12.2021), kdy byl o plnění požádán (§ 1958 o. z.). Následujícího dne po splatnosti, tedy dnem 19.12.2021, se žalovaný dostal do prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba činila pro druhé pololetí r. 2021 0,5 %, a proto úrok z prodlení byl přiznán ve výši 8,5 % ročně.
11. Ve zbytku byla žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci 9,75% roční úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 29.8.2020 do 18.12.2021 a 1,25% roční úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 19.12.2021 do zaplacení, a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 535,75 Kč, zamítnuta.
12. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci úspěch jen částečný, a proto soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva poměrně rozdělil. Soud ve smyslu příslušných ustanovení občanského soudního řádu stanovil odměnu za právní služby v souladu s ustanoveními o odměně uvedenými ve vyhlášce č. 177/1996 Sb. ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“). Řízení o peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto soud pro stanovení náhrady nákladů řízení do podání návrhu na zahájení řízení včetně aplikoval § 14b advokátního tarifu s přihlédnutím k celkové výši odměny podle § 14b odst. 4 advokátního tarifu.
13. Náklady řízení se skládají z odměny advokáta za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, podání žaloby, účast u jednání - § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ advokátního tarifu) ve výši 4 400 Kč (3 x 500 Kč + 2 900 Kč) podle § 14b advokátního tarifu Náklady řízení se dále skládají z náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby stanovené podle § 14b odst. 5 písm. a/ a b/ advokátního tarifu ve výši 600 Kč (3 x 100 Kč + 1 x 300 Kč), Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 5 000 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 6 050 Kč Celkem činí náklady řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 800 Kč, částku 7 850 Kč. Žalobce byl úspěšný v rozsahu 51,02 %. Odečtením neúspěchu (48,98 %) od úspěchu vzniklo žalobci právo na náhradu 2,04 % nákladů řízení, což v přepočtu činí 160,14 Kč
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.).