Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
17 C 67/2022-10
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Fejtovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 22. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. jméno jméno, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 22. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa].
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení celkem částky 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 22. 6. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba jako věřitel uzavřela se žalovanou jako dlužníci dne 21. 6. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě po prověření úvěruschopnosti žalované byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná spolu s žádostí o poskytnutí úvěru byla lustrována v CEE, ISIRu a dalších dostupných databázích, zda nemá pohledávku po splatnosti. Částka 20 000 Kč byla žalované zaslána bankovním převodem na účet žalované č. ú. bankovní účet s uvedením identifikace platby půjčky v podobě variabilního symbolu, kterým bylo rodné číslo žalované. Žalovaná se zavázala částku 20 000 Kč vrátit v ujednané lhůtě splatnosti. Žalovaná ve lhůtě splatnosti dlužnou jistinu nezaplatila. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Žalovaná byla vyzývána k úhradě dluhu, na výzvy právní předchůdkyně žalobkyně a následně i žalobkyně nereagovala, dlužnou částku do podání žaloby nezaplatila.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Soud provedl ve věci dokazování následujícími listinami, z nichž zjistil dále uvedené skutečnosti:
- z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 21. 6. 2019 a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že společnost právnická osoba, se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč se splatností 21. 6. 2021, přičemž procentní sazba úroku činila 120 %, RPSN 213,4 % a celková splatná částka byla 53 495,13 Kč,
- z potvrzení o provedené platbě, že z účtu společnosti právnická osoba byla odeslána částka 20 000 Kč na účet č. bankovní účet pod variabilním symbolem, kterým je rodné číslo žalované,
- z dopisu ze dne 3. 12. 2021, že právní zástupce žalobkyně vyzývá žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru číslo do tří dnů,
- ze smlouvy o postoupení pohledávek, z dopisu ze dne 19. 11. 2021, z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2021, že společnost právnická osoba, jako postupitel postupuje na žalobkyni jako nabyvatele ve smlouvě specifikované pohledávky ve stavu ke dni 31. 10. 2021 včetně pohledávky za žalovanou. Dopisem ze dne 3. 12. 2021 bylo postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni oznámeno žalované,
- z veřejné části obchodního rejstříku soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze od 17. 12. 2015 a jako předmět podnikání má zapsáno, mimo jiné, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.
- ze sdělení ČSOB, že na účet číslo bankovní účet byla dne 21. 6. 2019 připsána částka 20 000 Kč, majitelem účtu je žalovaná.
4. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaná se zaregistrovala na stránkách právnická osoba, právní předchůdkyně žalobkyně, požádala o úvěr ve výši 20 000 Kč, právnická osoba, úvěr 20 000 Kč žalované poskytla dne 21. 6. 2019 bezhotovostně na její účet. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 20 000 Kč spolu s úrokem do 21. 6. 2021 se zavázala zaplatit částku 53 495,13 Kč. Žalovaná částku 20 000 Kč nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021 právnická osoba, pohledávky za žalovanou z uvedené smlouvy o úvěru postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo oznámeno žalované dopisem právního zástupce žalobkyně podaným obec poště s.p. k doručení dne 3. 12. 2021. Právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne 3. 12. 2021 vyzýval žalovanou k zaplacení dlužné částky.
5. Uvedený závěr o skutkovém stavu věci soud dále hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení:
§ 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
§ 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
§ 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
§ 588 věta první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
§ 2 odst. 3 o. z., výklad právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
§ 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
§ 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
§ 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
§ 86 odst. 2 věta první ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
§ 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
6. Při právním hodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že dne 21. 6. 2021 uzavřeli právnická osoba, tedy právní předchůdkyně žalobkyně jakožto úvěrující a žalovaná jakožto úvěrovaná smlouvu, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z. a dle § 104 a následujících z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně poukázala na účet žalované dle smlouvy požadovanou částku 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 53 495,13 Kč právní předchůdkyni žalobkyně do 21. 6. 2021. Žalovaná peněžní prostředky včetně příslušenství do data splatnosti neuhradila. Žalobkyně uplatnila pohledávku z titulu nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela předmětnou smlouvu jakožto podnikatelka a profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů, a bylo proto její povinností v souladu s cit. ust. § 86 odst. 1 a § 86 odst. 2 ZoSÚ před uzavřením smlouvy posoudit schopnost žalované úvěr splácet, a to mimo jiné i na základě porovnání příjmů a výdajů žalované, která smlouvu uzavřela jakožto spotřebitel. Žalobkyně neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost splnila, a tudíž o této rozhodné skutečnosti (povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované) neunesla břemeno důkazní. Soud proto vyložil ustanovení § 86 ZoSÚ a § 580, § 588 o. z. ve prospěch žalované, jakožto spotřebitele (použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější dle § 1812 odst. 1 o. z.) tak, že právní předchůdkyně žalobkyně zákonné povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované nedostála, a dospěl proto k závěru, že smlouva je absolutně neplatná. Soud má za to, že dlouhodobě uplatňovaná a obecně známá koncepce ochrany spotřebitele zakotvená ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 a směrnici 93/13, ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie a také Nejvyššího soudu ČR vztahující se ke smlouvám o spotřebitelském úvěru, nemůže vést k jinému výkladu ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ než takovému, že při neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí podle § 86 ZoSÚ, je nutno posoudit smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 21. 6. 2019 jako absolutně neplatnou a k této neplatnosti pak soud přihlédl z úřední povinnosti ve smyslu dle § 86, § 87 ZoSÚ. Žalobní nároky z neplatné smlouvy o úvěru ze dne 21. 6. 2019 nemůže soud důvodně přiznat. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaná přijala dne 21. 6. 2019 od právní předchůdkyně žalobkyně plnění z neplatné smlouvy ve výši 20 000 Kč, kterou dosud žalobkyni nevrátila. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z., které je žalovaná povinna vrátit žalobkyni v souladu s ust. § 2991 odst. 1 o.z. a § 87 odst. 1 o.z., neboť smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou platně postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 o.z. Žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení dlužné částky, dle tvrzení žalobkyně žalovaná dlužnou částku nezaplatila. Soud proto shledal žalobní nárok na zaplacení částky 20 000 Kč co do základu a výše důvodný a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, jehož základ (prodlení se zaplacením nastalo 22. 6. 2021, tedy den po splatnosti 21. 6. 2021) vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. a jeho výše 8,25 % ročně z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“) ve výši 300 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle § 14b odst. 5 AT v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty dle § 14a AT v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, dvojmo, u podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 odst. 1 o.s.ř.).