Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 104/2022-36
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr Michaelou Dvořáčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 233 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se částečně, co do částky 1 383 Kč, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 473 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 337,81 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 3 000 Kč ve výši 10% ročně od datum do datum a ve výši 1,5% ročně od datum do zaplacení, zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 489,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení se částečně, co do částky 1 383 Kč, zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 473 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 337,81 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 3 000 Kč ve výši 10% ročně od [datum] do [datum] a ve výši 1,5% ročně od [datum] do zaplacení, zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 489,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný dne datum uzavřel se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal jej vrátit nejpozději do datum. Žalovaný nevrátil úvěr řádně a včas, vznikla mu tak povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně požaduje vedle jistiny ve výši 3 000 Kč rovněž smluvní pokutu ve výši 1 233 Kč, paušální náhradu nákladů na upomínání ve výši 150 Kč a náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. V rámci příslušenství požaduje úrok z prodlení zčásti v běžící a zčásti v kapitalizované výši.
2. Podáním soudu doručeným dne datum žalobkyně žalobu vzala částečně zpět v částce 1 383 Kč, která přestavuje smluvní pokutu ve výši 1 233 Kč a náklady na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobkyně tak dále požaduje zaplacení pouze jistiny úvěru ve výši 3 000 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a úroku z prodlení v běžící a kapitalizované výši.
3. Žalovaný se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřil.
4. K nařízenému jednání se žalobkyně omluvila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.
5. Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
6. Soud na základě listin založených ve spise dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
7. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 30 dní. Úrok nebyl mezi stranami sjednán. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne datum vyplacen v hotovosti. /viz smlouvu o úvěru na č. l. 13 spisu, formulář na č.l. 15, 16 spisu/. Žalovaný nevrátil úvěr řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně jej proto upomínala k úhradě /viz upomínky na č.l. 18 spisu /. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni /viz smlouvu o postoupení pohledávek v systému ISAS /. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum /viz dopis na č. l. 22 spisu, včetně podacího archu na č. l. 26 spisu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne datum vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu na č. l. 25, podací arch na č.l. 27 spisu /. Žalobkyně vyčíslila úkony mimosoudního vymáhání pohledávky /viz výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky na č.l. 77 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
8. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odst. 4 ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.
9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala část žaloby, co do částky 1 383 Kč zpět před tím, než soud ve věci začal jednat, soud řízení, aniž si vyžádal souhlas žalovaného, zastavil (výrok I. rozsudku).
10. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně na základě podepsané smlouvy o úvěru předala žalovanému v hotovosti dne datum částku ve výši 3 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně upomínán k úhradě dluhu před podáním žaloby.
11. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
12. Podle § 2390 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
15. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
21. V souvislosti s touto smlouvou žalobkyně v řízení netvrdila a neprokázala, že ve smyslu § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr žalovanému po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že dostála své povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudil soud předmětnou smlouvu o úvěru dle výše uvedeného ustanovení jako absolutně neplatnou, přičemž k absolutní neplatnosti je dle § 588 o. z. soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
22. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 3 000 Kč z neplatné smlouvy o úvěru, čímž se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaný na smlouvu neuhradil ničeho, je povinen vrátit částku ve výši 3 000 Kč, o kterou se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně bezdůvodně obohatil. Žalovaný byl povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o. z. V daném případě bylo prokázáno, že výzva žalovanému k úhradě dluhu před podáním žaloby byla zaslána v rámci oznámení o postoupení pohledávky, kde byla lhůta k plnění stanovena do 10 dnů od doručení výzvy, odeslané dne datum. Dnem datum se výzva považuje za doručenou, dne datum nastala splatnost dluhu. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení ode dne následujícího, a to ve výši 8,5 % ročně, která je v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že by byl žalovaný o úhradu dluhu upomínán dříve a žalobkyně tak měla nárok na úrok z prodlení od dřívějšího data. Rovněž pokud se týká nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 473 Kč, tento nárok soud s ohledem na zjištěnou neplatnost smlouvy o úvěru shledal za nedůvodný (výrok II. a III. tohoto rozsudku).
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 489,92 Kč, přičemž tato částka představuje 16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 233 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 000 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 200 Kč ve výši 462 Kč. Ohledně aplikace ust. § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok IV. rozsudku).
24. Lhůta k plnění ve výrocích II. a IV. byla určena podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Žalobkyně má právo v případě, že žalovaný nesplní svou povinnost ve stanovené lhůtě dobrovolně podat návrh na provedení soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na provedení exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.