Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
3 C 12/2022-37
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kopeckou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 31 740,72 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 22 019 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 22. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení dalších 9 721,72 Kč, zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 317 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 1 431 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 22 019 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 22. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení dalších 9 721,72 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 317 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 1 431 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19. 1. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení 31 740,72 Kč s příslušenstvím. V žalobě a jejím doplnění ze dne 22. 3. 2022 uváděla, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba byla dne 21. 12. 2020 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 27 000 Kč. Úvěr byl poskytnut bankovním převodem na účet žalovaného č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo. Úvěr měl být splacen nejpozději dne 21. 6. 2021, žalovaný se však dostal do prodlení s vrácením poskytnutého úvěru. Před postoupením pohledávky zaplatil na svůj dluh celkem 6 281 Kč Smlouvou ze dne 27. 1. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena současné žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh za žalovaným 35 740,72 Kč a sestával ze součtu výběrů a poplatků za výběry ve výši 28 565,18 Kč již snížených o případné úhrady, z náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 500 Kč (2 x 250 Kč) a z úroků za čerpání ve výši 6 674,54 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaný zaplatil 4 000 Kč. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje zaplacení 31 740,72 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dluhu do zaplacení.
2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil, pouze se dotazoval, zda je možné, aby dluh uhradil ve splátkách. Na následnou výzvu soudu, aby sdělil, z jakých konkrétních důvodů není schopen zaplatit žalovanou částku a žádá o povolení splátek, a aby tyto důvody doložil listinnými důkazy, žalovaný již nereagoval, proto se soud jeho žádostí již dále nezabýval.
3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:
5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 21. 12. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba se zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 80 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 10,50 % měsíčně, tj. 126 % ročně. RPSN činilo 231,39 %. Žalovaný byl povinen poskytnutý úvěr spolu s úroky splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 11 % nesplaceného úvěru s úrokem nebo splátkami ve výši 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek bude vyšší. Pro případ prodlení bylo sjednáno, že věřitel může po žalovaném požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč, zaplacení zákonných úroků z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Při prodlení žalovaného se splacením jedné splátky po dobu delší než dva měsíce nebo při prodlení se splacením více než dvou splátek byl věřitel oprávněn prohlásit úvěr za okamžitě splatný. Pro případ, že by úhrada žalovaného na jeho závazek nestačila k zaplacení všech splatných dluhů, měly být hrazeny nejprve na smluvní pokutu, poplatky za čerpání, úrok z úvěru, jistinu a poté na ostatní dluhy. Tytéž informace pak vyplynuly i z listiny nazvané jako standartní informace o spotřebitelském úvěru.
6. Z výpisu o žádosti o půjčku ze dne 21. 12. 2020 vyplynulo, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí peněžních prostředků ve výši 27 000 Kč.
7. Podle potvrzení o provedené platbě byla žalovanému poskytnuta jistina úvěru ve výši 27 000 Kč převodem na účet specifikovaný v odstavci 1. odůvodnění tohoto rozsudku.
8. Z faktury bylo zjištěno, že dluh žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně ke dni 21. 6. 2021 činil 35 740,72 Kč a sestával ze součtu výběrů a poplatků za výběry ve výši 28 565,18 Kč, z náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 500 Kč (2 x 250 Kč) a z úroků za čerpání ve výši 6 674,54 Kč.
9. Z platební bilance se podává, že žalovanému byla vyplacena jistina úvěru ve výši 27 000 Kč dne 21. 12. 2020. Za období od poskytnutí úvěru do 7. 6. 2021 byl žalovanému účtován úrok v celkové výši 13 771,72 Kč a celkem pět náhrad účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením s úhradou splátek po 250 Kč. Do postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh zaplatil 6 281 Kč.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 ve spojení s oznámením právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2021 bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni.
11. Z výzvy ze dne 29. 7. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení žalované částky s upozorněním, že v opačném případě bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla odeslána žalovanému dne 29. 7. 2021, jak vyplývá z podacího lístku.
12. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 21. 12. 2020 úvěrová smlouva, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč. Poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 126 % ročně byl žalovaný povinen splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou splátek a do splatnosti dluhu dne 21. 6. 2021, tj. za 6 měsíců, na svůj dluh sestávající z jistiny úvěru, úroku a náhrad nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením s úhradou splátek ve výši 1 250 Kč uhradil 6 281 Kč. Na základě smlouvy ze dne 27. 1. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Po postoupení pohledávky žalovaný zaplatil na svůj dluh dalších 4 000 Kč.
13. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.
14. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 27 000 Kč, který měl žalovaný splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou splátek. Požadavek žalobkyně na zaplacení jistiny úvěru, jakož i nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 1 250 Kč proto soud považuje za důvodný.
18. Úrok sjednaný ve smlouvě ve výši 126 % ročně soud považuje za nepřiměřeně vysoký a nemravný. V době uzavření úvěrové smlouvy, tj. v prosinci 2020, totiž činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na kontokorenty a revolvingové úvěry 12,25 % ročně. Přitom podle ustálené judikatury platí, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013, půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu přečinu lichvy podle § 218 odst. 1 tr. zákoníku.
19. Podle názoru soudu by proto úrok měl představovat maximálně 15 % z půjčené částky, a to právě pro případ splácení ve lhůtě šesti měsíců. Ujednání o úroku v části, ve které převyšuje soudem akceptovatelnou výši, soud tedy považuje dle § 39 obč. zák. za neplatné.
20. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků částku ve výši 15 % z půjčky za šest měsíců, tj. 4 050 Kč, tak žalovanému zbývá k úhradě částka 22 019 Kč (27 000 Kč jistina půjčky + 4 050 Kč soudem přiznaný úrok + 1 250 Kč náklady v souvislosti s prodlením žalovaného – 10 281 Kč zaplacených žalovaným).
21. Žalovaný existenci ani výši dlužné částky nikterak nesporoval. Bylo přitom na něm, aby prokázal, že žalobkyni, případně její právní předchůdkyni, poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím splatil, což však neudělal.
22. S ohledem na výše uvedené proto soud vyhověl podané žalobě částečně, a to výrokem I., kdy zavázal žalovaného uhradit žalobkyni 22 019 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení.
23. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o.z., jeho výše se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění.
24. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 9 721,72 Kč s příslušenstvím.
25. Žalobkyně zaplatila za podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 270 Kč dle položky 2 bod 1. písm. c) Sazebníku soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že soud elektronický platební rozkaz nevydával, postupoval podle položky 2 bodu 2. Sazebníku a žalobkyni doměřil soudní poplatek do výše dle položky 1 bod 1. písm. b) Sazebníku z žalované částky 31 740,72 Kč, tedy do výše 1 587 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku III. povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 317 Kč.
26. Ve sporu byla částečně úspěšná žalobkyně a má dle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na poměrnou náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Žalobě bylo vyhověno co do částky 22 019 Kč (69 % žalované částky) a pro 9 721,72 Kč byla žaloba zamítnuta (31 % z žalované částky). Odečteme-li úspěch od neúspěchu (69 % - 31 %), má žalobkyně právo na zaplacení 38 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 270 Kč, doměřovaným soudním poplatkem ve výši 317 Kč, odměnou ve výši 1 500 Kč za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 500 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 3 765 Kč. Z takto vypočtené výše nákladů řízení žalobkyni přísluší 38 %, tj. částka 1 431 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit příslušnou část nákladů tohoto řízení žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
27. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, a to prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se její splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.