Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
6 C 214/2021-61
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Mužíkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 6.658,73 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný celé jméno žalovaného je povinen zaplatit žalobci právnická osoba částku 5.758,73 Kč a dále zaplatit
- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 539,36 Kč,
- zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.758,73 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení v části o 900 Kč se zastavuje.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení na soudním poplatku částku
400 Kč a na náhradě nákladů řízení za právní zastoupení advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno. částku 1.452 Kč, to vše k jeho rukám do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen zaplatit žalobci [právnická osoba] částku 5.758,73 Kč a dále zaplatit - kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 539,36 Kč, - zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.758,73 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Řízení v části o 900 Kč se zastavuje. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení na soudním poplatku částku 400 Kč a na náhradě nákladů řízení za právní zastoupení advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno]. částku 1.452 Kč, to vše k jeho rukám do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 27. 5. 2021, ve znění doplnění ze dne 20. 1. 2022, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 6.658,73 Kč představující jistinu pohledávky, dále úroky ve výši 800,03 Kč, zákonné úroky z prodlení ve výši 539,36 Kč, úroky ve výši 18,9 % ročně z částky 6.658,73 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z částky 6.658,73 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení. Žalobce nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne 7. 11. 2018 smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalovanému na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr. Limit kontokorentu byl sjednán do výše 5.000 Kč. Úrok z kontokorentu byl sjednán ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný se dále zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu a v případě, že tento závazek poruší, byl povinen nepovolený debetní zůstatek vyrovnat. Žalovaný dne
31. 12. 2019 sjednaný kontokorent překročil o 219,84 Kč, k čemuž byly připočítány poplatky ve výši 1.200 Kč a debetní úroky od 31. 1. 2020 do 31. 3. 2020 ve výši 238,89 Kč. Žalobce se stal věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení ze dne 28. 1. 2021. Žalovaný, ani přes výzvy, dlužnou částku neuhradil.
V podání ze dne 20. 1. 2022 vzal žalobce žalobu zčásti zpět co do částky 900 Kč představující náklady spojené s prodlením.
Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal nečinný.
Žalovaný se k jednání nařízenému na den 27. 1. 2022 bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání mu bylo doručeno dne 13. 12. 2021, a to postupem dle ust. § 49odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). K jednání soudu se nedostavili ani žalobce a jeho právní zástupce, kteří se ovšem z neúčasti na jednání omluvili, a soud proto na základě ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků řízení.
Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.
Smlouvu o kontokorentním úvěru ze dne 7. 11. 2018 má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi právnická osoba a žalovaným. Předmětem smlouvy byl závazek původního věřitele, poskytnout žalovanému úvěr v podobě povolení přečerpání bankovního účtu žalovaného č. bankovní účet v celkové výši 5.000 Kč s tím, že úrok byl sjednán ve výši
18,90 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky právnická osoba
Z výpisu z bankovního účtu č. bankovní účet za období od 1. 2. 2020 do 29. 2. 2020 a za období od 1. 3. 2020 do 31. 3. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný přečerpal sjednaný kontokorent, kdy konečný zůstatek včetně poplatků a smluvní pokuty za prodlení ve výši 900 Kč, činil 6.658,73 Kč.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2021 a z oznámení o postoupení ze dne
19. 2. 2021 ve spojení s příslušným dokladem o jeho oznámení, má soud za prokázané, že žalobce se stal věřitelem předmětné pohledávky.
Z výzvy k plnění ze dne 4. 3. 2021 ve spojení s příslušným dokladem o jejím odeslání vyplývá, že žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovaného k zaplacení.
Z ostatních soudem provedených důkazů nevyplynulo již nic významného pro rozhodnutí věci.
Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle ust. § 1968 věta prvá o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
Podle ust. § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle ust. § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř., může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.
Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce, coby úvěrujícím, a žalovaným, coby úvěrovaným, byla uzavřena platná smlouva o úvěru v souladu s ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě níž žalobce poskytl žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 5.000 Kč. S ohledem na to, že žalovaný porušil svůj závazek dorovnat nepovolený debetní zůstatek, tj. překročení úvěru, vznikla mu povinnost zaplatit nejen čerpanou částku, ale i sjednané poplatky. Protože žalovaný svůj dluh, dle tvrzení žalobce, dobrovolně nezaplatil a žalovaný ničeho nesporoval, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí ve výroku I. zcela vyhověl. Současně soud ve výroku II. řízení zčásti zastavil o částku 900 Kč, a to v návaznosti na částečné zpětvzetí žaloby.
Povinnost žalovaného zaplatit žalobci i úroky z prodlení má oporu v ust. 1970 o.z., na základě kterého je žalovaný povinen zaplatit žalobci úroky z prodlení v důsledku svého prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobci, a to ve výši stanovené Nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení.
Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení celkem částku 1.852 Kč. Tato částka zahrnuje odměnu advokáta ve výši 900 Kč (3x odměna po 300 Kč dle ust. §14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (3x náhrada po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, spočívající v převzetí věci, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky); a z těchto všech částek 21% DPH dle ust.
§ 137 odst. 3 o.s.ř. v celkové výši 252 Kč a žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.