Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 18/2022-47

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Danou Zelenkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

zaplacení částky 5 564 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 731,46 s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 1 832,54 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 1 079,30 Kč, úroků z prodlení kapitalizovaných částkou 456 Kč a ve výši 10% ročně z částky 4 000 Kč od datum do datum a smluvního úroku ve výši 20,98% ročně z částky 4000 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 731,46 s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do částky 1 832,54 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 1 079,30 Kč, úroků z prodlení kapitalizovaných částkou 456 Kč a ve výši 10% ročně z částky 4 000 Kč od [datum] do [datum] a smluvního úroku ve výši 20,98% ročně z částky 4000 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedeného úvěru, původně poskytnutého ve výši 4 000 Kč, smluvního úroku ve výši 20,98% ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 531,46 Kč, zákonného úroku z prodlení a poplatků za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 032,54 Kč. To vše s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaná ale poskytnutý úvěr zcela nevrátila a nezaplatila ani další sjednané nároky.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Z předložené smlouvy o úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba poskytl žalované úvěr ve výši 4 000 Kč. Úvěr byl splatný ve splátkách po 148 Kč týdně počínaje dnem datum hotovostním výběrem splátek. Smlouva byla uzavřena v listinné formě, žalovaná smlouvu vlastnoručně podepsala, svůj podpis nijak nezpochybňovala. Výplata finančních prostředků dne byla prokázána podpisem smlouvy.

4. Žalovaná se kromě jistiny úvěru zavázala zaplatit poplatek za uzavření smlouvy ve výši 800 Kč, výsledná RPSN činila 230%. Dále se žalovaná zavázala zaplatit náklady spojené s úvěrem ve výši 364 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč.

5. Podle smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni.

6. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná zaplatila v nepravidelných a nestejných splátkách celkem 800 Kč, poslední platba byla vybrána datum. Peníze byly započteny na poplatky.

7. Podle č. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán.

10. Smlouva byla uzavřena úvěrujícím jako podnikatelem a úvěrovaným jako spotřebitelem (§ 420 a § 1810 a násl. o. z.), s ohledem na formulářový typ smlouvy a připojené obchodní podmínky je zjevné, že se jedná o smlouvu adhezní ve smyslu číslo o. z., u níž neměla žalovaná jako úvěrovaný možnost jednat o konkrétních parametrech smlouvy či obchodních podmínek.

11. V první řadě je třeba přihlížet k přirozenoprávním principům upraveným v § 1 až 8 o. z. Je třeba chránit dobré mravy a veřejný pořádek a neposkytovat ochranu zjevně nemravnému a nepoctivému jednání, a to i v případech, kdy se této ochrany výslovně dotčená osoba nedovolává (§ 547 o. z.).

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Naproti tomu podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 586 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

14. Podle § 1800 odst. 2 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.

15. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

16. Z uvedeného vyplývá, že podle nového je ingerence soudu do soukromoprávních ujednání stran striktně vázána na míru, v jaké jsou chráněné zájmy (dobré mravy, účel zákona a veřejný pořádek) ujednáním stran dotčeny. Je-li porušení uvedených zájmů„ zjevné“, jde o neplatnost absolutní a soud je povinen zakročit z úřední povinnosti podle o. z., tedy i bez námitky (návrhu) poškozené strany ve smyslu a 586 o. z., resp. o. z. V případě adhezních smluv se stejným způsobem posoudí všechny„ zvláště nevýhodné doložky“.

17. Ze stejných principů vychází při ochraně spotřebitele i judikatura Soudního dvora EU. obec právo je v tomto směru částečně transponovanou směrnicí č. 93/13 EHS. Základní povinností členského státu EU je zamezit zneužívajícím klauzulím, tyto nejsou pro spotřebitele závazné. Tento postulát směřuje i k národním soudům a k jejich povinnosti volit v rámci národního práva eurokonformní výklad tak, aby uvedeného účelu bylo dosaženo - viz např. rozhodnutí ve věci příjmení (C číslo), nebo Pohotovosť (C číslo).

18. Ve věci Banco Espaňol (C číslo) Soudní dvůr uzavřel, že uvedená směrnice brání takové právní úpravě členského státu, která neumožňuje soudu, aby bez námitky podané spotřebitelem posoudil z úřední povinnosti v jakémkoli stadiu řízení zneužívající charakter klauzule o úrocích z prodlení obsažené ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím či poskytovatelem a spotřebitelem, a že také brání, aby soud při rozhodnutí o neplatnosti zneužívající klauzule doplnil uvedenou smlouvu tak, že změní obsah této klauzule. Tato možnost by totiž mohla přispět k eliminaci odrazujícího účinku pro prodávající a poskytovatele spočívající v tom, že se takové zneužívající klauzule vůči spotřebiteli jednoduše neuplatní.

19. Podle § 1802 o. z. mají-li být u adhezní smlouvy plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

20. V daném případě strany smlouvy sjednaly úrokovou sazbu ve výši 20,98% po dobu trvání smlouvy, úrok ve výši 364 Kč byl ve smlouvě vyčíslen jako konečná částka a celkový náklad na úvěr spolu s poplatkem a hotovostním inkasem splátek. příjmení 364 Kč tak byla stanovená jako konečná výše smluvního úroku. Tuto částku soud přiznal, neboť sazba 20,98% ročně je odpovídající tomu, že šlo o úvěr na mimobankovním trhu. Co do části žaloby, kterou žalobkyně požadovala úrok i nadále od datum do zaplacení ale byla žaloba zamítnuta vzhledem k ujednání smlouvy o úroku ve výši 364 Kč.

21. Ve světle shora uvedených skutkových zjištění má soud za to, že ujednání stran o poplatku za administrativní činnost je ve skutečnosti ujednáním o úroku, tedy o civilním plodu peněz, neboť se jedná o další platbu za jejich dočasné poskytnutí. Ujednání o výši tohoto úroku je ale absolutně neplatné podle § 588 o. z., neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Úrok ze zápůjčky či úvěru je obecně možný (v komerčních vztazích obvyklý), nelze však tolerovat tzv. lichevní smlouvy. Zvýšená rizikovost poskytování půjček a úvěrů na nebankovním trhu není sama o sobě důvodem, pro který by úvěry měly být poskytovány se stále vyšší úrokovou sazbou, byť nejrůznějším způsobem zakuklenou pod různými„ úplatami“,„ poplatky“,„ odměnami“ apod., popř. pod smluvními pokutami, nýbrž důvodem, pro který by úvěr (půjčka) neměl být poskytován vůbec.

22. Celkový úrok ve výši 20,98 % ročně, který byl přiznán, je sám o sobě vyšší než obvyklý úrok bank a podle názoru soudu se jeví jako skutečné maximum, jehož překročení je důvodem pro zásah soudu z úřední povinnosti. V daném případě činila RPSN dokonce 230 %. Proto soud návrh žalobkyně na zaplacení poplatku ve výši 800 Kč zamítl. Shodně byla zamítnuta částka ve výši 1 032,54 Kč za hotovostní inkaso splátek. Právní předchůdce žalobkyně si část poplatku za uskutečněná inkasa započetl z uhrazené částky a další inkaso se neuskutečnilo.

23. Celkově tak soud žalobkyni přiznal jistinu ve výši 4 000 Kč, úrok ve výši 364 Kč a část poplatku za hotovostní inkaso 4 splátek ve výši 167,46 Kč (1200 Kč – žalovaných 1 032,54 Kč za inkaso). Žalovaná by tedy měla uhradit 4 531,46 Kč, 800 Kč již bylo uhrazeno, soud tak přiznal částku ve výši 3 731,46 Kč a uložil žalované povinnost dlužnou částku žalobkyni, na kterou byla pohledávka podle § 1879 a násl. o. z. postoupena, zaplatit.

24. Dále soud žalované uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle a o. z. ve spojení s ode dne datum, nebož podle oznámení o postoupení pohledávka byla splatnost pohledávky stanovena žalobkyní na 10 dní od obdržení dopisu, datovaného datum. Tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu. Ve zbytku ale soud s ohledem na shora uvedené, žalobu zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná co do 67%, nárok na náhradu nákladů řízení v tomto poměru z částky 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 564 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).