Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 35/2022-35

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 26 786,16 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 20.1.2021 do zaplacení a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 20.1.2021 do zaplacení a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbývající části zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 10. 12. 2021 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 957,20 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 543,94 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 553,15 Kč, se zákonným úrokem z prodlení a s úrokem ve výši 29 % vždy z částky 17 957,20 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a dále částku ve výši 8 828,96 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 304,72 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 240,30 Kč a se zákonným úrokem z prodlení a s úrokem ve výši 29 % ročně vždy z částky 8 828,96 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, jakož i náhradu nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO uzavřela se žalovaným dne 9. 11. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 34 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se pak zavázal půjčenou částku spolu s poplatkem ve výši 27 291 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 332 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce, z odměny za zpracování a doručení ve výši 8 728 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 10 231 Kč uhradit právní předchůdkyni žalobkyně v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 406 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 5. 2019. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, porušil tím své závazky ze smlouvy, když poslední splátku uhradil dne 28. 6. 2019. Ke dni 22. 10. 2019 představuje dlužná jistina částku 17 957,20 Kč a dlužný poplatek 10 333,80 Kč. Po tomto datu pak žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný tak na základě této smlouvy uhradil celkem částku 33 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně pak svoji pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 s účinností ke dni 5. 1. 2021 postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně dopisem ze dne 18. 12. 2020 vyrozuměn. Na základě této žaloby pak žalobkyně požaduje po žalovaném k zaplacení dlužnou jistinu ve výši 17 957,20 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 553,15 Kč představující sjednané úroky ve výši 29 % ročně z dlužné nezaplacené jistiny ve výši 17 957,20 Kč od 10. 5. 2019, tj. od marného uplynutí pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení. Dále pak kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 543,94 Kč představující zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 17 957,20 Kč od 28. 7. 2019, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku ani přes písemnou upomínku neuhradil.

2. Dále pak žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO uzavřela se žalovaným dne 30. 8. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 36 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se pak zavázal půjčenou částku spolu s poplatkem ve výši 30 800 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 439 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce, z odměny za zpracování a doručení ve výši 9 212 Kč a z částky za administrativní činnost ve výši 15 149 Kč uhradit právní předchůdkyni žalobkyně v pravidelných 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 1 114 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 10. 2018. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, porušil tím své závazky ze smlouvy, když poslední splátka byla uhrazena dne 28. 6. 2019. Ke dni 22. 10. 2019 představovala dlužná jistina částku 8 828,96 Kč a dlužný poplatek částku 5 631,04 Kč. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhradil celkem 52 340 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně pak svoji pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 s účinností ke dni 5. 1. 2021 postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně dopisem ze dne 18. 12. 2020 vyrozuměn. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném k zaplacení dlužnou jistinu ve výši 8 828,96 Kč, kapitalizované úroky ve výši 6 240,30 Kč představující sjednaný úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 828,96 Kč od 25. 10. 2018, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 304,72 Kč představující zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 828,96 Kč od 6. 7. 2019, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku ani přes písemnou upomínku neuhradil.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí bez jednání dle ust. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud tedy postupoval v souladu s ustanovením , jehož souhlas předpokládal, a ve věci jednání nenařizoval.

5. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce číslo má soud za prokázané, že tuto uzavřela společnost právnická osoba se žalovaným dne 9. 11. 2017, když na základě této smlouvy půjčila žalovanému částku 34 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 27 291 Kč, celkem tak částku 61 291 Kč v pravidelných 18 měsíčních splátkách ve výši 3 406 Kč, když poslední splátka byla stanovena na den 9. 5. 2019. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. RPSN byla ve výši 127,87 %, úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Před podpisem této smlouvy pak byla vyplněna zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr. Ze smlouvy o zápůjčce číslo má soud za prokázané, že tuto uzavřela společnost právnická osoba se žalovaným dne 30. 8. 2017, když na základě této smlouvy půjčila žalovanému částku 36 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 30 800 Kč, tedy celkem částku 66 800 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách ve výši 1 114 Kč, když poslední splátka byla stanovena na den 24. 10. 2018. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. RPSN byla ve výši 227,17 %, úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně. Před uzavřením smlouvy pak byla vyplněna zákaznická karta, a to dne 30. 8. 2017. Z výzvy ze dne 28. 6. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky vyzývala. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 má soud za prokázané, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávek na žalobkyni a zároveň ho vyzvala k úhradě dlužné částky. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný dlužnou částku neuhradil.

6. Žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě jejího postoupení dle ust. , . Mezi původními účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. . Na vztah mezi původními účastníky dále dopadá , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Podle ust. věty druhé z. s. ú., ve znění účinném od 1. 12. 2016, věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná, přičemž námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

7. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Podle rozsudku Nejvyššího soudu z datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

8. V daném případě žalobkyně netvrdila a neprokazovala, zda a jakým způsobem původní věřitel s odbornou péčí posoudil a ověřil úvěruschopnost žalované, v tom směru pouze tvrdila, že původní věřitel vycházel z údajů sdělených žalovanou a nahlédl do blíže neoznačených„ databází“ a odkázala na kartu zákazníka, z ní však způsob zjištění a ověření údajů nevyplývá. Protože splnění uvedené povinnosti původního věřitele se nepodařilo zjistit, musel soud dospět k závěru, že původní věřitel nedostál své zákonné povinnosti dle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú., a tudíž je takováto smlouva neplatná.

9. Shora citované ust. § 87 odst. 1 z. s. ú. svým jazykovým výkladem vede k závěru, že porušení povinnosti dle ust. § 87 odst. 1 věty druhé z. s. ú. vyvolává relativní neplatnost smlouvy, kterou musí dlužník namítnout a soud ji z vlastní povinnosti nezkoumá. Tento výklad je však v rozporu s evropským právem, jak konstatoval rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo anonymizováno, kde uvedl, že„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a  Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Z uvedeného jasně vyplývá, že je vlastní povinností soudu zabývat se otázkou, zda poskytovatel úvěru náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele, a to i bez námitky dlužníka, a pokud poskytovatel úvěru této povinnosti nedostál, je povinností soudu z tohoto porušení dovodit následek stanovený vnitrostátním právem, tj. absolutní neplatnost smlouvy. Z výše uvedených důvodů proto soud tento závěr dovodil i v daném případě.

10. Podle ,2 , , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Nárok žalobkyně je tedy nezbytné s ohledem na shora uvedené posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu ustanovení , kdy veškeré nároky žalobkyně s výjimkou vrácení jistiny jsou nedůvodné. Je však evidentní, že žalovaný si zapůjčil v případě smlouvy číslo finanční prostředky ve výši 34 000 Kč, avšak z tvrzení vyplývajících z podané žaloby vyplývá, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ještě před podáním žaloby zaplatil částku 33 000 Kč, tedy zbývá doplatit částka 1 000 Kč. Ve vztahu ke smlouvě o zápůjčce číslo si pak žalovaný zapůjčil částku 36 000 Kč, avšak z titulu této smlouvy uhradil částku 52 340 Kč, tedy více, než jí bylo půjčeno. S ohledem na tuto skutečnost a na právní posouzení nároku žalobkyně, jakožto nároku na vydání bezdůvodného obohacení, tedy soud žalobě vyhověl pouze co do částky 1 000 Kč. Jelikož se žalovaný se zaplacením této částky dostal do prodlení, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ustanovení , jehož výše je přiznána v zákonné sazbě ode dne 20.1.2021, tedy ode dne následujícího po doručení a uplynutí lhůty ve výzvě ze dne 6.1.2021. V tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle , kdy to je žalovaný, kdo byl ve věci úspěšnější, avšak ze spisu nemá soud za prokázané, že by žalovanému náklady řízení vznikly a proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

13. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle věta druhá a uložil žalovanému splnit povinnosti vyplývající z tohoto rozhodnutí v obecné 3 denní lhůtě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu bude ukládat vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.