Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 37/2022-24

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Kadlecovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 14 124 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 4 482 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 480,08 Kč za období od 12. 12. 2020 do 6. 6. 2021 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 8. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 4 482 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 480,08 Kč za období od 12. 12. 2020 do 6. 6. 2021 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 8. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhá zaplacení částky 14 124 Kč s příslušenstvím jako neuhrazeného spotřebitelského úvěru ve výši 12 000 Kč poskytnutého žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 15. 9. 2020 platné a účinné ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 11. 11. 2020, uzavřené prostředky komunikace na dálku (na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně webová adresa), přičemž poskytnutá částka měla být splacena nejpozději dne 11. 12. 2020. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle , , ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ “) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek

4. Žalobkyně svým podáním ze dne 4. 3. 2022 vzala žalobu částečně, co do nároku na zaplacení částky 4 482 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 2 358 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 124 Kč, zpět, jelikož nedisponuje důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované. Soud tedy postupoval podle , 2 a řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I.).

5. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel pomocí prostředků komunikace na dálku dne 15. 9. 2020 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o úvěru číslo ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 11. 11. 2020, na jejímž základě byly dne 15. 9. 2020 žalovanému převodem na bankovní účet č. bankovní účet poskytnuty finančních prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se poskytnutou částku zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně do 87 dnů, tj. do dne 11. 12. 2020. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně pro poskytování úvěrů splatných jednorázově. Dne 15. 7. 2020 provedl, žalovaný za účelem ověření jeho totožnosti verifikační platbu ve výši 0,01 Kč (prokázáno smlouvami o úvěru, obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně a výpisy u účtu). Právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně upomínala žalovaného k zaplacení dlužné částky (prokázáno upomínkou ze dne 29. 10. 2020, 11. 1. 2021, 12. 1. 2021 a 10. 7. 2021). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž postoupila svou pohledávku z výše uvedené smlouvy na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 včetně seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne 10. 6. 2021 bylo žalovanému oznámeno postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky a poštovním podacím lístkem ze dne 11. 6. 2021). Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne 1. 9. 2021 k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou a poštovním podacím lístkem ze dne 3. 9. 2021).

6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

7. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle zákon o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, v účinném znění (dále jen„ směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená

15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný zamýšleli uzavřít smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupoval žalovaný jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotř. úvěru.

16. Zákon o spotř. úvěru zakotvuje povinnost poskytovatele úvěru, posoudit před uzavřením smlouvy nebo změnou smlouvy, spočívající v navýšení závazku, úvěruschopnost spotřebitele, tedy schopnost spotřebitele splácet úvěr s ohledem na jeho majetkové poměry, a to na základě nezbytných, spolehlivých a dostatečných informací získaných od spotřebitele. Poskytovatel úvěru je s ohledem na splátky úvěru povinen porovnat příjmy a výdaje spotřebitele včetně plnění předchozích závazků. Úvěr pak může poskytnout pouze tehdy, pokud nemá důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Sankcí za nedostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je pak neplatnost uzavřené smlouvy. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (srov. např. rozsudek z 5. 3. 2020, OPR-Finance, C -679/18 nebo ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést. Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně a aby neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti na základě informací získaných od žadatele o úvěr a z dostupných databází. Cílem směrnice harmonizující vnitrostátní právní úpravu této oblasti je chránit spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností, neboť spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice často vede k akceptaci předem stanovených neměnných smluvních podmínek. Účinnou ochranu pak poskytuje sankce v podobě absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, v důsledku které věřitel ztrácí nárok na ostatní smluvní finanční plnění, vyjma poskytnuté částky a zákonných nároků (úrok z prodlení).

17. V posuzovaném případě žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy a poskytnutím úvěru žalovanému řádně posoudila jeho úvěruschopnost, naopak k výzvě soudu výslovně uvedla, že žádnými důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje a z tohoto důvodu vzala žalobu částečně zpět. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele pak byla absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) pouze jistina poskytnuté částky a úrok z prodlení podle § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s § 1958 o. z. ve výši požadované žalobkyní. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl (výrok II.).

18. Žalobkyně dále požadovala částku 256 Kč jakožto náklady za mimosoudní vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky. Soud zastává názor, že administrativně a personálně dostatečně vybavený věřitel má právo na náhradu nákladů spojených se zasláním výzvy, pokud ji zašle sám a po nezaplacení pohledávky by se měl obrátit na advokátní kancelář, která by již přeskočila fázi upomínání a rovnou přistoupila k sepisu žaloby. Vzhledem k tomu, že soud standardně přiznává paušální náklady za předžalobní upomínku nelze navyšovat další náklady za mimosoudní vymáhání, které účastníci ve smlouvě neměli sjednány. Soud proto žalobu v této části zamítl (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle a přiznal žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná v poměrně nepatrné části, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady se v souladu s  sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle , advokátní tarif (dále jen„ AT“), odměna ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč, dle AT, náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a d) AT) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč.

20. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ), když soud neshledal důvody k jejímu prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.