Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 212/2019-51

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 52.575,97 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9 525 Kč s 9% úroky z prodlení ročně od 2. 8. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 43 050,97 s 9% úroky z prodlení ročně z částky 13 582,77 Kč od 2. 8. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9 525 Kč s 9% úroky z prodlení ročně od 2. 8. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 43 050,97 s 9% úroky z prodlení ročně z částky 13 582,77 Kč od 2. 8. 2018 do zaplacení, zamítá. III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 31. 10. 2019 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 52 575,97 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky řízení byla dne 19. 9. 2017 uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč na bankovní účet uvedený ve smlouvě č. bankovní účet. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy jsou smluvní podmínky a formulář pro standardní informace. Úrok byl sjednán ve výši 161,07 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit včetně úroku z úvěru v 18 měsíčních splátkách ve výši 3 744 Kč. Žalobce své smluvní povinnosti vůči žalovanému splnil a úvěr ve výši 25 000 Kč mu poskytl. Žalovaný však své povinnosti neplnil, sjednané splátky nehradil ve výši a lhůtách splatnosti dle smlouvy, čímž se dostal do prodlení se splácením úvěru, a proto žalobce úvěr ke dni 1. 8. 2018 zesplatnil. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou pravidelné měsíční splátky je žalobce oprávněn žádat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za neuhrazení první splátky a dále pro případ zesplatnění požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Domáhá se žalobou úhrady zůstatku jistiny úvěru ve výši 23 107,77 Kč, úroků z úvěru ve výši 18445,44 Kč, smluvní pokuty za prodlení s úhradou pravidelné měsíční splátky ve výši 499 Kč a smluvní pokuty za prodlení s úhradou zesplatněné pohledávky ve výši 10 523,76 Kč. Dlužné částky žalovaný nezaplatil ani na základě zaslané předžalobní upomínky ze dne 10. 4. 2019. K dotazu soudu, jakým způsobem žalobce prověřil před uzavřením smlouvy o úvěru schopnost žalovaného úvěr splácet, zdůraznil, že z dikce samotného ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost relativní, zkoumanou pouze na námitku spotřebitele, v tomto případě žalovaného. Doplnil, že úvěruschopnost žalovaného prověřoval vyhledáváním žalovaného v centrální evidenci exekucí (bez záznamu), v insolvenčním rejstříku (bez záznamu), získáním informací přímo od žalovaného – žalovaný spolu s žádosti o poskytnutí úvěru uvedl, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba, k čemuž doložil svou čistou mzdu ve výši 20 822 Kč výplatnicí za měsíc červenec 2017 a prověřováním pohybů na bankovním účtu žalovaného – žalobce standardně prověřuje pravidelné měsíční příjmy ze zaměstnání, jiné příjmy a obrat na účtu žalovaného za předcházející časové období před uzavřením smlouvy o úvěru, v tomto případě za předcházející kalendářní měsíc.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z žalobcem předložených listin soud zjistil, že dne 19. 9. 2017 uzavřel žalobce a žalovaný smlouvu nazvanou jako smlouva o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka číslo. Součástí uzavřené smlouvy byly smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka datované 21. 7. 2017. Z uzavřené smlouvy bylo zjištěno, že se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, a to na dobu 18 měsíců bezhotovostním převodem na účet bankovní účet. Úrok byl sjednán ve výši 161,07 % ročně. Úvěr měl být splácen 18 měsíčními splátkami ve výši 3 744 Kč, první splátka měla být uhrazena 14. 10. 2017. Pro případ prodlení pak byly sjednány úroky z prodlení v zákonné výši a smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou pravidelné měsíční splátky. Dále si účastníci sjednali povinnost úhrady poplatku za každou upomínku ve výši 450 Kč, možnost zesplatnění úvěru v případě prodlení s úhradou byť jen části pravidelné splátky. Pro tento případ pak byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně.

5. Uzavření smlouvy o úvěru předcházelo podepsání formuláře obsahující základní informace o spotřebitelském úvěru dne 18. 9. 2019 žalovaným, současně žalovaný žalobci předložil výpis z účtu č. bankovní účet za měsíc srpen 2019. Z tohoto výpisu z účtu soud zjistil, že počáteční zůstatek činí 2 000 Kč a konečný 0 Kč, žalovaný celkem v 94! případech čerpal úvěr opakovaně v různých částkách od rozličných subjektů (např. prostřednictvím právnická osoba, Creamfinance Czech, právnická osoba, právnická osoba), přijatými částkami ihned po přijetí další úvěry splácel. Dne 10. 8. 2017 přijal na svůj účet mzdu ve výši 20 022 Kč, téhož dne splatil úvěr na účet č. bankovní účet ve výši 18 702,77 Kč a ihned ze stejného účtu čerpal úvěr ve výši 1 180,77 Kč. Žalobce provedl lustraci žalovaného v centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem. Z potvrzení o provedení platby soud zjistil, že žalobce dne 19. 9. 2017 poukázal na účet žalovaného 25 000 Kč. Z přehledu splátek úvěr vyplynulo, že žalovaný dne 20. 12. 2017 zaplatil žalobci splátku 11 731 Kč a dne 10. 1. 2018 splátku ve výši 3 744 Kč.

6. Z upomínky ze dne 8. 6. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky ve výši 15 746,23 Kč do 30 dnů ode dne doručení výzvy s tím, že byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru a s tím související sankce. Přípisem ze dne 21. 8. 2018 bylo žalovanému oznámeno, že úvěr dle úvěrové smlouvy číslo byl ke dni 1. 8. 2018 zesplatněn, dlužná částka činila 42 764,73 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 27. 8. 2018. Současně byl upozorněn na možnost soudního příp. exekučního řízení. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 10. 4. 2019.

7. Z dalších listinných důkazů předložených žalobcem k důkazu soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže.

8. Podle , (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaný byl spotřebitelem – viz ) splnil svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.

14. Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

15. Konkrétně v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , Nejvyšší soud konstatoval,„ že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

16. Ze skutkových tvrzení žalobce a jím předložených listin vyplynulo, že žalobce ověřoval příjmy žalovaného doložené výpisem z účtu za měsíc srpen 2017 (výplatní páska ani pracovní smlouva soudu předložena nebyla). V tomto směru nelze žalobci nic vytknout. Soudu však zůstává nejasný způsob, jakým žalobce přistoupil k hodnocení poměru příjmů a výdajů žalovaného, když z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet za měsíc srpen 2017 jednoznačně vyplynul závěr, že žalovanému na jeho účtu nezůstávají vůbec žádné disponibilní prostředky, které by mohl použít na splácení závazku ze smlouvy o úvěru číslo nejen to: dle pohybu na účtu je žalovaný vysoce předluženou osobou, která čerpá jeden úvěr za druhým a přijatými částkami z úvěrů další již splatné závazky z jiných úvěrů splácí, finance žalovaného jsou v žalostném stavu. Žalobce údaje zjištěné z výpisu z účtu žalovaného za měsíc srpen 2017 nepodrobil racionální kritice a soudu zůstává utajena úvaha žalobce, na základě které vyhodnotil úvěruschopnost žalovaného kladně. Soud proto uzavírá, že žalobce nepostupoval s odbornou péčí, pokud dospěl k závěru, že žalovaný je úvěruschopný, jeho schopnost uvažovaný spotřebitelský úvěr řádně splácet je podložena a úvěr mu přes informace podávající se z jeho účtu za měsíc srpen 2017 poskytl.

17. Soud proto s ohledem na výše uvedené uzavírá, že žalobce neposoudil úvěruschopnost žalovaného řádně, proto je uzavřená smlouva o úvěru číslo ze dne 19. 9. 2017 je absolutně neplatná s odkazem na zákona o spotřebitelském úvěru. Soud v tomto směru zdůrazňuje, že přestože smlouva o úvěru číslo byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena za účinnosti , o spotřebitelském úvěru, s odkazem na usnesení Ústavního soudu ze dne 6. října 2021 sp. zn. existuje povinnost obecného soudu k eurokonformnímu výkladu věty druhé , o spotřebitelském úvěru, i případné přímé použití směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru.

18. Poskytnutá jistina úvěru ve výši 25 000 Kč byla žalobci ze strany žalovaného vrácena v rozsahu částky 15 475 Kč, jak bylo prokázáno přehledem splátek úvěru. Žalobci tak vznikl dle a násl. nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve formě poskytnuté částky ve výši 25 000 Kč s odečtením toho, co bylo žalovaným již vráceno, tedy částky 15 475 Kč. Soud proto žalobě částečně vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 9 525 Kč (25 000 Kč – 15 475 Kč) včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle ve spojení s  (I. výrok). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 8. 6. 2018, v té stanovil lhůtu do 30 dnů od doručení zásilky. Žádá-li proto žalobce úroky z prodlení od 2. 8. 2018, má na ně nárok s ohledem prodlení žalovaného, které soud datuje k 13. 7. 2018 (dle výzva došla žalovanému tři dny po jejím odeslání, tedy 11. 6. 2018, lhůta k úhradě uplynula 12. 7. 2018).

19. Ve zbytku soud žalobu zamítl (II. výrok), protože pro absolutní neplatnost smlouvy o úvěru číslo žalobce nemá nárok na smlouvou sjednané poplatky, úroky z úvěru ani smluvní pokutu.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením Žalovaný byl ve věci více úspěšný, měl by proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto mu právo na jejich náhradu nebylo přiznáno.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do l5 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.