Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 179/2022-20
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 4 590 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 590 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 707,73 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 590 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 707,73 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 4 590 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná se stala držitelkou televizního přijímače, čímž jí vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku, tuto povinnost splnila dne datum. Držením televizního přijímače jí pak vznikla povinnost platit televizní poplatek v zákonem stanovené výši. Žalovaná svoji povinnost řádně a včas neplnila a televizní poplatky za měsíce únor 2019 až listopad 2021 ve výši 135 Kč měsíčně neuhradila. I přes písemnou výzvu žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.).
3. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná se v květnu 2003 přihlásila do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Tento poplatek však včas a řádně nehradila, neboť žalobkyni nezaplatila platby za měsíce únor 2019 až listopad 2021. Žalobkyně žalovanou ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 10. 12. 2021, žalovaná však ani poté ničeho neuhradila.
4. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.
5. Podle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč.
6. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.
7. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.
8. Žalované jakožto držiteli televizního přijímače vznikla v souvislosti s citovaným ustanovením § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaná tuto povinnost řádně nesplnila, když žalobkyni neuhradila poplatky za období 34 měsíců po 135 Kč, tj. v celkové výši 4 590 Kč. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované úrok z prodlení, jehož výše je dána § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014. Úrok z prodlení pak byl kapitalizován do dne vyhotovení žaloby, tedy k datu datum. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, má tak vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Přestože byla žalobkyně zastoupena v řízení advokátem, nebylo jí s ohledem na nález Ústavního soudu ČR, sp.zn. ÚS spisová značka, v němž se Ústavní soud vyslovoval k odůvodněnosti a účelnosti zastupování anonymizováno advokátem, přiznána náhrada nákladů za zastoupení advokátem. Nejedná se účelně vynaložené náklady, neboť žalobkyně je dostatečně materiálně a personálně vybavena, aby byla schopna hájit svá práva i bez zastoupení advokátem, zejména za situace, kdy se nejedná o skutkově a právně náročné případy. Soud tak přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, představovaných jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, jednak paušální náhradou hotových výdajů žalobkyně. Soud tuto náhradu přiznal analogicky dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. Toto ustanovení bylo do občanského soudního řádu zavedeno proto, aby byly uhrazeny hotové výdaje, které vznikají úspěšnému účastníku v souvislosti s řízením i v těch případech, kdy není zastoupen a kdy tyto náklady tedy nejsou hrazeny v rámci paušální náhrady nákladů advokáta. Pokud pak žalobkyně v řízení sice zastoupena je, nicméně s ohledem na stanovisko Ústavního soudu náklady na takové zastoupení nelze považovat za účelně vynaložené, nelze z téhož důvodu odepřít žalobkyni rovněž paušální náhradu nákladů, které jí v souvislosti s tímto řízením vznikly. Opačný postup by založil nerovnost. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů za dva úkony po 100 Kč (podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.), tj. celkem 200 Kč. Celková výše nákladů přiznaných žalobkyni tak činí 600 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.