Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 60/2022-53
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 16 360,77 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 138 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 138 Kč za dobu od 30. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3 222,77 Kč, úroku ve výši 2 372,06 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 14 996,94 Kč za dobu od 15. 2. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 222,27 Kč za dobu od 30. 11. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 921,5 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 138 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 138 Kč za dobu od 30. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3 222,77 Kč, úroku ve výši 2 372,06 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 14 996,94 Kč za dobu od 15. 2. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 222,27 Kč za dobu od 30. 11. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 921,5 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 14. 2. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 16 360,77 Kč s úrokem ve výši 2 372,06 Kč, dále s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 14 996,94 Kč za dobu od 15. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 286 Kč kapitalizovaným za dobu od 30. 11. 2021 do 15. 2. 2022, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 360,77 Kč za dobu od 15. 2. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dne 4. 1. 2021 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo na základě které byl sjednán úvěrový rámec 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že poskytnuté peněžní prostředky bude splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,97 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Celkem žalovaná čerpala částku 15 660 Kč, na kterou dosud uhradila 2 522 Kč. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalované na základě kreditního skóre žalované, kdy vycházela ze statistického modelu ve vztahu k pravidelným měsíčním výdajům žalované s odůvodněním, že je to nejpřesnější způsob posouzení úvěruschopnost spotřebitele, který si řady svých pravidelných měsíčních výdajů není vědom.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 14. 4. 2022 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.
5. Ze smlouvy o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 4. 1. 2021 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovaným. Žalobkyně na základě této smlouvy se zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr v měsíčních splátkách ve výši 2,97 % úvěrového rámce, tj. 297 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 24,88 % ročně. Žalovaná uvedla adresu bydliště: ulice a číslo, obec, dále žalovaná uvedla ke své majetkové situaci, že je zaměstnána u právnická osoba, anonymizováno s měsíčním čistým příjmem ve výši 25 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti žalovaná neuvedla, žalovaná je vdaná, bezdětná a bydlí v podnájmu.
6. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaná má 3 další úvěry, které splácí. Žalobkyně stanovila pravidelné měsíční výdaje žalované takto: 3 550 Kč jako životní minimum, 1 200 Kč jako splátka úvěru a 297 Kč jako splátka úvěru ze Smlouvy.
7. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad ke Smlouvě soud zjistil, že žalovaná čerpala celkem částku 15 660 Kč a uhradila na tuto částku 2 522 Kč.
8. Z dopisu ze dne 15. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu ze Smlouvy ve lhůtě 14 dnů ode dne sepsání výzvy, a to z důvodu prodlení žalované s úhradou splátek úvěru.
9. Z podacího archu soud zjistil, že dne 16. 11. 2021 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalované.
10. Z dopisu ze dne 7. 12. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ze Smlouvy ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výzvy a upozornila ji na podání žaloby v případě nezaplacení.
11. Z podacího archu soud zjistil, že dne 3. 12. 2021 2020 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalované dle smlouvy o úvěru.
12. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaná čerpala na základě Smlouvy částku v celkové výši 15 660 Kč, na kterou dosud uhradila žalobkyni částku 2 522 Kč. Žalobkyně nedoložila soudu, že zkoumala s odbornou péčí úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru.
13. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
15. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
17. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
18. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi účastníky řízení měla charakter smlouvy o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zároveň se jedná o smlouvu spotřebitelskou podle § 1810 o. z., neboť žalovaná byla při uzavření smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně jí poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel úvěru není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ je zapotřebí, aby spotřebitel namítal neplatnost úvěrové smlouvy (tj. relativní neplatnost). Zde je však třeba dle názoru soudu vycházet ze Směrnice, která je závazná pro soud a jejíž článek 23 stanoví, že sankce za porušení povinností stanovených směrnicí mají být účinné a odrazující. Soud vykládá § 87 ZoSÚ v souladu s touto směrnicí, a proto sám z moci úřední přihlíží k neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru v zájmu ochrany spotřebitele. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované pouze z jejího tvrzení, kdy žalovaná uvedla, že její příjem je ve výši 25 000 Kč měsíčně, tuto informaci si žalobkyně nikterak neověřila a nedoložila soudu ani k výzvě učiněné usnesením ze dne 11. 2. 2022, č. j. 115 C 60/2022 -25, důkazy na podporu jejího tvrzení, že zkoumala úvěruschopnost žalované řádně, tj. s odbornou péčí. Z doložených listinných důkazů nelze určit pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalované, je naopak zřejmé, že žalovaná měla vícero věřitelů (úvěrová zpráva). Z uvedeného má soud za to, že žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 15 660 Kč a žalovaná dosud na tuto částku uhradila 2 522 Kč, je tedy z neplatné smlouvy podle § 2991 o. z. povinna uhradit žalobkyni částku 13 138 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně podle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 za dobu od 30. 11. 2021 do zaplacení. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vznikl žalobkyni ode dne 30. 11. 2021, neboť žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 15. 11. 2021, který jí byl doručen dne 19. 11. 2021 (§ 573 o. z.), a ve kterém byla stanovená lhůta k plnění 14 dnů ode dne sepsání výzvy, tj. do 29. 11. 2022. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu úroků ani části žalobou nárokovaného úroku z prodlení.
19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 921,5 Kč, přičemž tato částka představuje 38 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 69 % a úspěchu žalované v rozsahu 31 %). Náklady řízení žalobkyně jsou v celkové výši 2 452 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna zástupce žalobkyně ve výši 900 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč a částka odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a režijních paušálů ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž osvědčení o registraci plátce DPH zástupce žalobkyně doložil soudu. Odměna a režijní paušály byly přiznány za tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění), přičemž odměna za 1 úkon právní služby činí 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 advokátního tarifu (tedy 3 x 300 Kč), režijní paušál za jeden úkon právní služby činí 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (tedy 3 x 100 Kč). Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalované a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně.
20. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.