Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 66/2022-58
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Návrh žalobce, aby bylo žalovanému uloženo za povinnost uhradit mu částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši číslo ročně od datum do zaplacení, částku částka s úrokem ve výši číslo ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, s úrokem ve výši číslo ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Návrh žalobce, aby bylo žalovanému uloženo za povinnost uhradit mu částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši [číslo] ročně od [datum] do zaplacení, částku [částka] s úrokem ve výši [číslo] ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], s úrokem ve výši [číslo] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky celkem částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne datum se žalobcem Smlouvu o úvěru číslo na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši částka. Dne datum byl úvěr vyplacen žalovanému. S touto smlouvou vyslovil žalovaný souhlas a zavázal se zaplatit poskytnutý úvěr včetně úroku sjednaného ve výši nominální úrokové sazby číslo ročně v číslo měsíčních splátkách po částka počínaje měsícem číslo dle splátkového kalendáře. Součástí všech splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši částka. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla rovněž prověřena dle dokladů o příjmech, z výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka. Zde bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Žalovaný však neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu číslo smlouvy, když žalobce touto žalobou uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka, tj. částka za každou splátku x 2, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce dny dnů. V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, dle bodu číslo smlouvy, neboť pokud se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce anonymizováno dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru (což se stalo u splátky číslo splatné dne datum). K datu datum tak došlo k zesplatnění celého úvěru. Součástí nové jistiny se stala celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru dle bodu číslo smlouvy. Tuto novou jistinu ve výši částka byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Aktuální částka, kterou žalobce požaduje po žalovaném, je částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve [[]] číslo ročně od datum do zaplacení, částka částka s úrokem ve výši číslo ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, s úrokem ve výši číslo ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka. Dle bodu anonymizováno smlouvy, jestliže žalovaný nezaplatí po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši číslo z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, což je v daném případě ode dne datum do zaplacení. Žalobce požaduje smluvní pokutu v sazbě číslo z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to počínaje dnem datum do zaplacení, což je k datu vyhotovení žaloby částka částka. Sjednané úroky za poskytnutí úvěru ve výši číslo ročně jsou požadovány z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od datum, tj. z částka Náklady řízení byly účtovány.
2. Pravomoc a příslušnost Okresního soudu v Klatovech k projednání této věci (žalovaný je státním příslušníkem země republiky) vyplývá z čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních sporech. Dle tohoto ustanovení může být osoba, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, žalována v jiném členském státě, než kde má bydliště, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pro účely tohoto ustanovení je tímto místem v případě nároku ze smlouvy o poskytování služeb (čl. 7 odst. 1 ) místo, kde služby podle smlouvy byly poskytnuty, což je v daném případě Česká republika, okres okres. Rozhodným právem, kterým se řídí uzavřená smlouva, je právo české, zejm. z. č. 89/2012 Sb. , tedy právo platné v České republice v době uzavření smlouvy.
3. Soud jednal dne datum bez přítomnosti žalovaného, když zástupce žalobce byl přítomen a u žalovaného bylo doručeno fikcí dnem číslo číslo. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, proto postupoval dle § 101 odst. 2 , 3 o. s. ř. o. s. ř. a rozhodl bez přítomnosti žalovaného.
4. Žalobce soudu předložil Návrh na uzavření Smlouvy o úvěru ze dne datum, kterou žalobce akceptoval dne datum. Z části A) Smlouvy vyplývá, že celková výše úvěru činí částka a celková částka, kterou by měl žalovaný splatit je částka. Tuto se zavázal splácet v číslo měsících po částka, zápůjční úroková sazba činí číslo ročně a byla dohodnuta jako pevná po celou dobu trvání úvěru. Při odstoupení od smlouvy činí částka úroku splatná za 1 kalendářní den částka RPSN na úvěr je číslo. Dále byl předložen Předsmluvní formulář týkající se popisu úvěru, ze dne datum, Oznámení o schválení úvěru číslo přehled splátek, Informace o pojištění, Hodnocení klienta ke smlouvě ze dne datum, Dodatek číslo k návrhu smlouvy o úvěru ze dne datum, přihláška do pojištění, Karta klienta, doklad o vyplacení úvěru ze dne datum (vyplaceno částka), výpis z běžného účtu žalovaného, výzva k zaplacení ze dne datum, datum, datum, datum. Žalovaný ani na výzvy dluh neuhradil, proto se žalobce obrátil na soud a požadoval nároky, které jsou specifikované v tomto odůvodnění.
5. Podle § 580 odst. 1o.z. (platného v době uzavření Smlouvy o úvěru), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). obec mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. příjmení způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.). Soud v daném případě posoudil uzavřenou Smlouvu o úvěru mezi žalobcem a žalovaným, uzavřenou dne datum, ve smyslu § 588 o. z., jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. a č. l. A) Smlouvy. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě žalovaný s textem smlouvy vyslovuje souhlas, proto jeho obsah těžko mohl ovlivnit. Z uzavíraného kontraktu je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele úvěru - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud považuje toto právní jednání (Smlouvu o úvěru) za neplatné pro rozpor s dobrými mravy nejen pro svoji nepřiměřenost ve vztahu k právům žalovaného, ale také z toho důvodu, že žalobce požaduje po žalovaném zaplacení celkové částky částka, což je více jak dvojnásobek částky, než která byla žalovanému půjčena. Žalovaný již uhradil žalobci částku částka částka + částka + částka. Obchodní úrok stanovený žalobcem ve výši číslo byl určen jako pevná výpůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru (část A) smlouvy) a zcela jasně neadekvátně přesahuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, není stanovena s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, při jakési„ toleranci“ cca trojnásobku těchto obvyklých sazeb u nebankovních subjektů. Požadavek přiměřenosti zde věřitel nerespektoval a vytvořil tak značnou nerovnováhu stran v neprospěch žalovaného, čímž naplnil obsah ustanovení § 1813 o. z., přičemž takovéto jednání je tímto ustanovením zakázáno. To se týká i nastavením řady pokut, nákladů a úroků, které na sebe různě navazují a stávají se tak nepřehlednými jako celá koncepce smlouvy (viz např. čl. 4 smluvního ujednání smlouvy, čl. 6, 7, atd.). Veškerá tato ujednání spolu úzce souvisí, dle názoru soudu je nelze oddělit, neboť jsou takto záměrně nastavena žalobcem, bez tohoto ujednání by smlouvu věřitel těžko uzavřel, a proto soud považuje celou Smlouvu o úvěru za neplatné právní jednání, tzn. včetně ujednání o smluvních pokutách a dalších nákladech. Smlouva je nepřehledným právním jednáním a stejně tak je nepřehledné i nepřezkoumatelné to, co vlastně žalobce po žalovaném požaduje a jak vykonstruovaně k žalovaným částkám dospěl. Soud dodává, že věřitel se nemůže dožadovat právní ochrany s odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobce je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i jednoduše porovnáním částky půjčené s částkou, která má být věřiteli vrácena.
6. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení:„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný prokazatelně obdržel částku částka a dle tvrzení žalobce splatil pouze„ část“ dluhu ve výši dle karty klienta celkem částka. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy ze strany žalovaného nezbývá žádná částka, naopak na straně žalobce došlo nyní k bezdůvodnému obohacení u částek, uhrazených žalovaným nad částka. Žaloba byla proto v plném rozsahu zamítnuta. Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobce domáhat ani plnění týkající se jiných úroků či poplatků než faktického plnění.
7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl v převážné míře úspěch žalovaný, ale protože žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nepožadoval, ponese si každý z účastníků náklady řízení ze svého. Proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.