Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 20/2022-16
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivou Winklerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 6 060 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 060 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 530,25 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 060 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobce titul jméno příjmení, titul do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 060 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 530,25 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 060 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobce [titul] [jméno] [příjmení], [titul] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobce se návrhem ze dne 29. 10. 2021 domáhal proti žalovanému zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že účastníci, resp. žalovaný a právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, uzavřeli dne 29. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit smluvnímu věřiteli celkem částku ve výši 13 652 Kč v 45 týdenních splátkách po 304 Kč, s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 7. 7. 2020. Celkovou částku tvoří jistina (7 000 Kč) a poplatek sestávající se z pevného úroku (932 Kč), částka za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení (2 728 Kč) a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení (1 642 Kč) a pojistného za doplňkové pojištění (1 350 Kč). Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, celkem na jistinu do smlouvy o postoupení pohledávek uhradil 940 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 uzavřené mezi původním věřitelem (právnická osoba) a žalobcem došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobce požadoval zaplatit částku 6 583,81 Kč jakožto dlužnou jistinu, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 8. 2. 2020 (konec lhůty pro úhradu poslední splátky) do 18. 12. 2020 (530,25 Kč) a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 060 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvy dlužnou částku neuhradil.
Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.
V souladu s § 115a o.s.ř. soud věc projednal bez nařízení jednání.
Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce (společnost právnická osoba) a žalovaný uzavřeli dne 29. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě společnost právnická osoba poskytla žalovanému půjčku ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku spolu s úroky a poplatky v celkové výši 13 652 Kč splatit v 45 týdenních splátkách se splatností poslední splátky 7. 2. 2020. Od 8. 2. 2020 je žalovaný v prodlení se zaplacením žalované částky, přičemž do uzavření smlouvy o postoupení uhradil na jistinu pouze 940 Kč. Pohledávka byla společností právnická osoba smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupena na žalobce. Tato skutečnost byla následně žalovanému oznámena dopisem ze dne 6. 1. 2021. Žalobce dále žalovaného marně vyzval k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 28. 6. 2021.
Po právní stránce soud posoudil věc tak, že žalovaný a původní věřitel (poskytovatel úvěru) uzavřeli 29. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z.; původní věřitel v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek tak je kromě příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smluv o zápůjčce rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú.
Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného
(§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této smlouvy má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C -679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy.
Žalobce v žalobě neuvedl žádná relevantní tvrzení o tom, jakým způsobem jeho právní předchůdce provedl před uzavřením smlouvy posouzení úvěruschopnosti žalovaného a sám v žalobě uvedl, že požaduje pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení. Z toho důvodu soud žalobce nevyzýval k doplnění žaloby o tvrzení, jakým konkrétním způsobem byly před poskytnutím úvěru prověřeny majetkové a výdělkové poměry žadatele a aby k doplněným tvrzením označil a předložil důkazy.
Žalovaný dosud na smlouvu uhradil částku 940 Kč, kterou žalobce zcela započetl na jistinu a požaduje tak rozdíl mezi poskytnutou částkou a částkou, která byla žalovaným uhrazena. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobce tak, jak byl žalobou uplatněn, je dán, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Úrok z prodlení soud přiznal žalobci v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. , když neshledal důvody pro její prodloužení.
O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a plně úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přiznal celkem částku 1 489 Kč, a to za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč, za tři režijní paušály po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 189 Kč dle §§ 11 , 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. , dle § 137 odst. 3 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.