Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 95/2022-52
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 45 547,49 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do kapitalizovaného úroku ve výši 21 297,97 Kč za dobu od 13. 2. 2021 do 11. 8. 2021 zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 100 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 100 Kč za dobu od 14. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 315,69 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 37 415,69 Kč za dobu od 12. 8. 2021 do 13. 9. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 315,69 Kč za dobu od 14. 9. 2021 do zaplacení, částky 450 Kč a částky 8 131,8 Kč, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se co do kapitalizovaného úroku ve výši 21 297,97 Kč za dobu od 13. 2. 2021 do 11. 8. 2021 zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 100 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 100 Kč za dobu od 14. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 315,69 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 37 415,69 Kč za dobu od 12. 8. 2021 do 13. 9. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 315,69 Kč za dobu od 14. 9. 2021 do zaplacení, částky 450 Kč a částky 8 131,8 Kč, zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 9. 3. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 37 415,69 Kč s úrokem ve výši 21 297,97 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 37 415,69 Kč za dobu od 12. 8. 2021 do zaplacení, částky 450 Kč a částky 8 131,8 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne 12. 6. 2020 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému převodem na jeho účet částku 40 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku řádně a včas splácet v 30 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 990 Kč. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného jeho lustrací v dostupných registrech dlužníků (insolvenční rejstřík, evidence exekucí, CCB) a dále rovněž z informací sdělených žalovaným a z výplatních pásků žalovaného. Žalobkyně uvedla, že žalovaný dosud uhradil částku 32 900 Kč. Dne 11. 8. 2021 žalobkyně prohlásila úvěr za splatný z důvodu opakovaného prodlení žalovaného s úhradou sjednaných splátek. Žalobkyně se domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 37 415,69 Kč, úroku ve výši 21 297,97 Kč, úroku z prodlení z dlužné jistiny za dobu od 12. 8. 2021 do zaplacení, nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 450 Kč a smluvní pokuty ve výši 8 131,8 Kč. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu tak, že opět uvedla, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z informací poskytnutých žalovaným a z lustrace žalovaného v registrech dlužníků.
2. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 21. 7. 2022 žalobkyně vzala svou žalobu zpět co do částky 21 297,97 Kč odpovídající kapitalizovanému úroku ve výši 111,33 % ročně za období od 13. 2. 2021 do 11. 8. 2021. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby učiněnému před zahájením jednání ve věci soud řízení v souladu s § 96 odst. 1 , odst. 2, odst. 3 a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř. “) v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 9. 5. 2022 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
5. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.
6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru anonymizována dvě slova číslo bylo zjištěno, že ji uzavřeli účastníci řízení, žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v 30 měsíčních splátkách ve výši 3 990 Kč, první splátka měla být uhrazena dne 12. 7. 2020. Sjednán byl úrok ve výši 111,33 % ročně. Smlouva byla podepsána smluvními stranami dne 12. 6. 2020.
7. Ze Smluvních podmínek ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru anonymizována dvě slova bylo zjištěno, že žalovaný je povinen hradit žalobkyni poplatek za zaslanou upomínku ve výši 450 Kč, dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč pro případ prodlení žalovaného se splátkou úvěru. V případě, že dojde k zesplatnění úvěru, je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Žalovaný podepsal smluvní podmínky dne 12. 6. 2020.
8. Z potvrzení o provedení tuzemské platby bylo zjištěno, že dne 19. 6. 2020 byla zaslána částka 40 000 Kč na účet č. bankovní účet.
9. Ze sdělení anonymizováno bylo zjištěno, že majitelem účtu č. bankovní účet je žalovaný.
10. Z lustrace žalovaného v Centrální evidenci exekucí bylo zjištěno, že žalovaný ke dni 12. 6. 2020 není veden jako povinný v rámci exekučního řízení.
11. Z Úvěrové zprávy NRKI-BRKI bylo zjištěno, že žalovaný ke dni 12. 6. 2020 má uzavřené další úvěrové smlouvy, 3 jeho žádosti o úvěr byly odmítnuty, jeho celkové měsíční splátky činí 6 484 Kč a zbývá mu doplatit na úvěrech částku 247 004 Kč.
12. Z výplatních lístků žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný měl za období duben až květen 2020 průměrný čistý příjem ve výši 28 530,50 Kč
13. Z dopisu z dne 9. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně tímto dopisem oznámila žalovanému, že došlo k zesplatnění úvěru ze smlouvy číslo ke dni 11. 8. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.
14. Z dopisu ze dne 17. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala tímto dopisem žalovaného k úhradě dlužných splátek úvěru.
15. Z dopisu ze dne 1. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala tímto dopisem žalovaného k úhradě dlužných splátek úvěru.
16. Z dopisu ze dne 13. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala tímto dopisem žalovaného k úhradě dlužných splátek úvěru.
17. Z dopisu ze dne 15. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala tímto dopisem žalovaného k úhradě dlužných splátek úvěru.
18. Z dopisu ze dne 27. 8. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky ve lhůtě 14 dnů ode dne předání výzvy k poštovní přepravě s upozorněním na podání žaloby v případě jejího nezaplacení, tato výzva byla žalovanému zaslána poštou dne 30. 8. 2021.
19. Z výše uvedených listinných důkazu soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho účet dne 19. 6. 2020 částku ve výši 40 000 Kč. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného jeho lustrací v databázích dlužníků a dále z dvou výplatních lístků za měsíce předcházející měsíci uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný nehradil úvěr řádně a včas.
20. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
21. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
22. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
24. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
25. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi účastníky řízení měla charakter smlouvy o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zároveň se jedná o smlouvu spotřebitelskou podle § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel úvěru není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ je zapotřebí, aby spotřebitel namítal neplatnost úvěrové smlouvy (tj. relativní neplatnost). Zde je však třeba dle názoru soudu vycházet ze Směrnice, která je závazná pro soud a jejíž článek 23 stanoví, že sankce za porušení povinností stanovených směrnicí mají být účinné a odrazující. Soud vykládá § 87 ZoSÚ v souladu s touto směrnicí, a proto sám z moci úřední přihlíží k neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru v zájmu ochrany spotřebitele. Z doložených listinných důkazů nelze určit pravidelné měsíční výdaje žalovaného, je naopak zřejmé, že žalovaný měl vícero věřitelů a jeho 3 žádosti o úvěr byly odmítnuty. Žalobkyně k aktuální majetkové situaci žalovaného v době uzavření smlouvy doložila pouze dva výplatní lístky, ze kterých nelze určit, zda je žalovaný zaměstnán na dobu určitou – do kdy anebo na dobu neurčitou. Žalobkyně nikterak nedoložila, a to ani k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 19. 4. 2022, č. j. 115 C 95/2022 -43, pasivní majetkovou stránku žalovaného. Z listinných důkazů poskytnutých žalobkyní nelze určit, jaké měl žalovaný pravidelné měsíční výdaje, zda má vyživovací povinnost, zda je zaměstnán v pracovním poměru uzavřeném na dobu neurčitou anebo na dobu určitou a dokdy. Z uvedeného má soud za to, že žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho účet částku 40 000 Kč a žalovaný dosud na tuto částku uhradil dle tvrzení žalobkyně částku 32 900 Kč, je tedy z neplatné smlouvy podle § 2991 o. z. povinen uhradit žalobkyni částku 7 100 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně podle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 za dobu od 14. 9. 2021 do zaplacení. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vznikl žalobkyni ode dne 14. 9. 2021, neboť žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 27. 8. 2021, ve kterém určila lhůtu k plnění 14 dnů ode dne předání výzvy k poštovní přepravě, tj. ode dne 30. 8. 2021. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo právo na úhradu poplatku, smluvní pokuty ani části žalobou nárokovaného úroku z prodlení.
26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , jelikož procesně úspěšnému žalovanému (v rozsahu 89 % předmětu řízení, tj. žalované částky včetně jejího příslušenství) dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
27. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.