Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
19 C 38/2022-20
Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 2 026 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 026 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 142 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 026 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 142 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se svého nároku po žalované dožaduje z titulu pojistné smlouvy, která byla uzavřena mezi účastnicemi řízení dne datum s počátkem pojištění téhož dne; ve smlouvě bylo ujednáno roční pojistné ve výši 4 844 Kč. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně neuhradila pojistné za období od datum do datum.
2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání.
3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 6. 4. 2022 č. j. 19 C 38/2022 -18 byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se v poskytnuté lhůtě (ani později) nevyjádřila, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”).
4. Soud na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalované, jež v řízení neuplatnila žádnou procesní obranu) dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla dne datum uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, resp.„ Autopojištění označení pojištění “, a to vozidla registrační značka, značka automobilu, typ značka vozidla. Povinností žalované bylo plnit řádně pojistné, žalovaná však předepsané pojistné neuhradila a tato skutečnost měla za následek zánik pojistného ke dni datum; dlužné pojistné za období od datum do datum ve výši 1 426 Kč však žalovaná neuhradila, a neučinila tak ani posléze na základě dvou upomínek. Za odeslání dvou upomínek přitom vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované rovněž ujednané poplatky v celkové výši 600 Kč.
6. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou je třeba hodnotit jako právní vztah založený pojistnou smlouvu, jenž se řídí ustanoveními § 2758 a násl. občanského zákoníku ve spojení s příslušnými ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně byla (resp. měla být) v pozici pojistitele připravena v případě nahodilé události poskytnout pojistné plnění a povinností žalované bylo hradit ujednané pojistné. Jelikož si žalovaná tuto povinnost nesplnila, došlo v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. k zániku daného právního vztahu, pojistiteli nicméně náleží alikvotní část pojistného podle ustanovení § 13 odst. 2 téhož zákona.
7. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, přísluší žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
8. Prvním výrokem proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 026 Kč, představující součet dlužného pojistného a paušálních nákladů na upomínání žalované, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od datum do datum ve výši 142 Kč.
9. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 600 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení. Pro úplnost soud dodává, že přikročil k použití § 14b advokátního tarifu, neboť se – ani tentokrát – neztotožnil s tvrzením žalobkyně, že podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu není možno podřadit pod tzv. formulářové žaloby; podle podepsaného soudu totiž naopak nemůže být žádných pochyb o tom, že právě předmětný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je nutno podřadit pod podání předvídaná v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, neboť k tomuto závěru vede již prostá obsahová komparace jednotlivých – obdobných – návrhů žalobkyně.
10. Nadto je možno konstatovat, že„ je s podivem“, poukazuje-li JUDr. jméno příjmení v návrhu na„ množství produktů“ a na skutečnost, že„ jednotlivé produkty se řídí i různými zákony“, že se tvrzená variabilita téměř neodráží v textu předkládaných návrhů, ve kterých navíc (striktně vzato) nezřídka absentují i rozhodná skutková tvrzení (v posuzované věci skutečná výše dlužného pojistného), jež si soud patrně má„ domýšlet“ z předložených důkazů. Jakkoli uvedená skutečnost soud, jenž přiměřeně zohlednil zásadu hospodárnosti a rychlosti řízení, nevedla k vydání usnesení, kterým by žalobkyni vyzval, aby doplnila svůj návrh, je současně zřejmé, že právě tato skutečnost může vést k otázce, zda je vůbec namístě v daném případě považovat zastoupení advokátem za účelně vynaložený náklad řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.