Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

50 C 175/2021-34

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 6 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 6 000 Kč od 6. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. V části požadující zaplatit zákonný úrok z prodlení z částky 6 000 Kč od 27. 4. 2018 do 5. 2. 2021 ve výši 8,5 % ročně, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 6 000 Kč od 6. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. V části požadující zaplatit zákonný úrok z prodlení z částky 6 000 Kč od 27. 4. 2018 do 5. 2. 2021 ve výši 8,5 % ročně, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému dne 26. 2. 2018 úvěr ve výši 6 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do 26. 4. 2018. Žalovaný nezaplatil na dluh ze smlouvy o úvěru ničeho. Dne 1. 1. 2021 postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru původní věřitelka na žalobkyni. Dále žalobkyně uvedla, že pokud soud neuzná nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu neplnění smluvních povinností ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud nárok žalobkyně vypořádal jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Na výzvu soudu, aby žalobkyně předložila důkazy prokazující, že původní věřitelka řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, žalobkyně uvedla, že byl žalovaný lustrován prostřednictvím databází ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Výsledky lustrace v těchto databázích žalobkyně nepředložila a žádné jiné důkazy prokazující zkoumání úvěruschopnosti žalovaného k provedení nenavrhla.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud učinil následující skutkový závěr. Původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému dne 26. 2. 2018 úvěr ve výši 6 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do 26. 4. 2018. Žalovaný nezaplatil na dluh ze smlouvy o úvěru ničeho. Soud nemá za prokázané, že před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dne 1. 1. 2021 postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru původní věřitelka na žalobkyni. Následně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do 5. 2. 2021.

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.

7. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Na otázku zdali neposouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/2018 (OPR- Finance s.r.o. proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

14. V souzené věci původní věřitelka nejednala s odbornou péčí, když neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Smlouva o úvěru je tak absolutně neplatná a soud vypořádal neplatnou smlouvu podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a tím tak zcela vyhověl eventuálnímu procesnímu návrhu žalobkyně. Žalovaný obdržel od původní věřitelky plnění ve výši 6 000 Kč. Za toto plnění nezaplatil žalovaný ničeho a původní věřitelka resp. žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 6 000 Kč.

15. Žalovaný pak měl podle o. z. plnit dluh ihned poté, co k tomu byla žalobkyní vyzván, tedy nejpozději do 5. 2. 2021. Ode dne následujícího přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle o. z. ve spojení s  Pokud požadovala žalobkyně úroky z prodlení za dřívější období, soud v této části žalobu zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež měla ve věci pouze nepatrný neúspěch, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.