Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
50 C 171/2021-40
Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 18 106,38 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 106,38 Kč a dále úrok 21,99 % ročně z částky 16 306,38 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 16 306,38 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 106,38 Kč a dále úrok 21,99 % ročně z částky 16 306,38 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 16 306,38 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 18 106,38 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba, dále jen„ banka“) a žalovaný uzavřeli dne 28. 1. 2013 Smlouvu o bankovních produktech a službách (dále jen„ Smlouva“) k účtu č. bankovní účet, kterou se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného běžný účet. Součástí Smlouvy byly i ujednání o zřízení možnosti kontokorentního úvěru s úvěrovým limitem 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal udržovat na účtu minimální zůstatek. Zůstatek na účtu žalovaného vykazoval dluh, v souladu se smluvními podmínkami, banka prohlásila úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k jeho zaplacení. Žalovaný dluh nezaplatil a pohledávka je ve výši 16 306,38 Kč na jistině, 1 800 Kč na poplatcích, úroku z prodlení ve výši 10% ročně od 29. 1. 2021 do zaplacení, smluvním úroku ve výši 21,99% ročně od 29. 1. 2021 do zaplacení.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Ze Smlouvy ze dne 28. 1. 2013, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout bankovní služby a vedení běžného účtu. Na základě Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 24. 3. 2016, se dohodli na zřízení kontokorentního úvěru Flexikredit s povoleným limitem čerpání do výše 14 000 Kč, žalovaný měl splatit 14 769,65 Kč. Účastníci se dohodli na úrokové sazbě 21,99 % ročně, v případě nepovoleného debetu pak 29 % ročně. Výše splácení povoleného debetu nebyla ve Smlouvě dohodnuta.
Z výpisu z úvěrového účtu ze dne datum vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 16 306,38 Kč, poplatky činily 1 800 Kč, žalovaný neuhradil ničeho.
Z dopisu ze dne 11. 11. 2019 označeného jako ukončení poskytování Flexikreditu k běžnému účtu, soud zjistil, že tímto dopisem bylo bankou oznámeno žalovanému, že přečerpal povolený debet, když dlužná částka činila 14 906,38 Kč a proto banka ukončila povolený limit Flexikredit.
Z dopisu ze dne 13. 11. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky, která tehdy činila 16 306,38 Kč, že banka zrušila povolený debet Flexikredit a dlužný zůstatek je převeden na úvěrový účet, žalovaný měl uvedený dluh splatit v osmi měsíčních splátkách po 2 038,29 Kč, splatných vždy do každého 12. dne v měsíci.
Žalovaný úvěr řádně nesplácel, žalobkyně jej zesplatnila ke dni 17. 3. 2020, jak soud zjistil z dopisu ze dne 19. 3. 2020. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 18 106,38 Kč.
Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 23. 2. 2021 (doložené včetně dokladu o doručení) vyplývá, že žalovaná byla opakovaně vyzvána k zaplacení před podáním žaloby.
Podle § 3028 odst.3 . zák.č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o.z.) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy, tedy v posuzovaném případě zák.č.40/1964 Sb. , Občanským zákoníkem (dále jen„ obč. z.“) a zák.č. 513/1991 Sb. , Obchodním zákoníkem (dále jen„ obch.z.“).
Podle § 497 obch.z. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 502 obch.z. je dlužník povinen od poskytnutí peněžních prostředku platit úroky ve sjednané výši.
Podle § 506 obch.z. je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit, pokud je dlužník v prodlení s placením dvou nebo více splátek.
Podle § 365 obch.z. je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby, než poskytne řádné plnění nebo závazek zanikne jiným způsobem.
Podle § 369 obch.z. je-li dlužník v prodlení se splacením peněžitého závazku nebo jeho části a není-li smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené části úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
Podle § 262 odst. 4 obch.z. ve vztazích podřízených obchodnímu zákoníku, pokud je jednou ze stran nepodnikatel, uplatní se její odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle předpisů občanského zákoníku .
Podle § 517 odst. 2 . obč.z. je- li dlužník v prodlení s plnění peněžitého závazku, má věřitel právo požadovat vedle jistiny i úrok z prodlení ve výši stanovené zvláštním předpisem, kterým je v posuzovaném případě nařízení vlády č. 142/1994 Sb. v platném znění.
V posuzovaném případě, bylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy v roce 2013, tedy před účinností zákona č. 89/2012 Sb. Žalovaný řádně nesplácel poskytnutý úvěr, dostal se do prodlení a žalobce využil svého práva požadovat splacení celé zbývající dlužné částky najednou, poté, co jej vyzval k tomuto způsobu úhrady v souladu s dohodnutými obchodními podmínkami a proto soud jej zavázal k placení dlužné částky i jejího příslušenství, tvořeného smluvním úrokem, úrokem z prodlení v zákonné výši, když další položky žalobce nepožadoval.
Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
Ze Smlouvy ze dne 27. 2. 2019, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalované poskytnout bankovní služby, vedení běžného účtu, jakož kontokorentní úvěr s povoleným limitem čerpání do výše 10 000 Kč. Účastníci se dohodli na úrokové sazbě 24 % ročně, v případě nepovoleného debetu pak 29% ročně. Výše splácení povoleného debetu nebyla ve Smlouvě dohodnuta.
Z přehledu platební historie vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši 13 884,60 Kč, žalovaná uhradila 0 Kč.
Z dopisu ze dne 10. 11. 2019 označeného jako ukončení poskytování Flexikreditu k běžnému účtu, soud zjistil, že tímto dopisem byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky, která tehdy činila 12 615,15 Kč a že banka zrušila povolený debet Flexikredit a dlužný zůstatek je převeden na úvěrový účet, na kterém byl dluh ke dni 3. 12. 2019 ve výši 13 884,61 Kč, který měla žalovaná splatit v devíti měsíčních splátkách po 1 542,73 Kč, jak soud zjistil z dopisu ze dne 3. 12. 2019.
Žalovaná úvěr řádně nesplácela, žalobkyně jej zesplatnila ke dni 7. 4. 2020, jak soud zjistil z dopisu ze dne 79. 4. 2020. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka na 15 684,61 Kč.
Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 23. 2. 2021 (doložené včetně dokladu o doručení) vyplývá, že žalovaná byla opakovaně vyzvána k zaplacení před podáním žaloby.
V posuzovaném případě, bylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy. Žalovaný řádně nesplácel poskytnutý úvěr, dostal se do prodlení a žalobce využil svého práva požadovat splacení celé zbývající dlužné částky najednou, poté, co jej vyzval k tomuto způsobu úhrady v souladu s dohodnutými obchodními podmínkami a proto soud jej zavázal k placení dlužné částky i jejího příslušenství, tvořeného smluvním úrokem, úrokem z prodlení v zákonné výši, když další položky žalobce nepožadoval. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 517 odst. 2 občanského zákoníku , dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 684,61 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.