Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 91/2022-24
Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 7 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se částečně zastavuje ohledně nároku žalobce proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 6 735,12 Kč jako kapitalizovaného úroku a částky 2 500 Kč jako smluvní pokuty.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v zákonné výši 598,63 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 12. 10. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 710 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit ČR- Okresnímu soudu v Písku na části soudního poplatku částku 600 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se částečně zastavuje ohledně nároku žalobce proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 6 735,12 Kč jako kapitalizovaného úroku a částky 2 500 Kč jako smluvní pokuty. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v zákonné výši 598,63 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 12. 10. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 710 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. IV. Žalovaný je povinen zaplatit ČR- Okresnímu soudu v Písku na části soudního poplatku částku 600 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal po žalovaném zaplacení částky 7 500 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. s odůvodněním, že původní věřitel uzavřel dne 6. 5. 2020 se žalovanou smlouvu o úvěru č. číslo, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek, na kterých se žalovaný zaregistroval zadáním svých osobních údajů, přičemž na základě těchto údajů mu byl zřízen uživatelský účet. Žalovaný zažádal o poskytnutí konkrétního úvěru. Žalovaný si zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru, výši úvěru a počet dnů splácení. Poté se mu zobrazila výše poplatku za poskytnutí úvěru a celková částka k úhradě. Žalovaný kliknul na políčko:,,Chci půjčit“ a odsouhlasil všechny dokumenty. Žádost o poskytnutí úvěru byla žalovanému schválena a finanční částka odeslána na jeho bankovní účet. Žalovaný do sjednané doby splatnosti řádně částku neuhradil, když neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že žalovaný do termínu splatnosti neuhradil svůj závazek, byl původní věřitel oprávněn nárokovat si smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, a to prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 10. 2021. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 14 969,54 Kč, z toho jistina ve výši 5 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 460,50 Kč, smluvní úroky za poskytnutí úvěru ve výši 1 050,62, smluvní pokuta ve výši 2 500 Kč (za období od 6. 6. 2020 do 30. 1. 2021), kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 734,42 Kč a náklady na vymožení pohledávky ve výši 224 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání konanému dne 11. 5. 2022 se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, ačkoliv byl řádně předvolán postupem podle § 49 odst. 4 o.s.ř. Žalobce se z jednání omluvil a věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř.
3. Podáním ze dne 27. 4. 2022 vzal žalobce žalobu částečně zpět, co do částky 6 735,12 Kč jako kapitalizovaného úroku a částky 2 500 Kč jako smluvní pokuty. Podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. může žalobce vzít za řízení pět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud proto výrokem I. zastavil řízení v tomto rozsahu.
4. Provedeným dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne 6. 5. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit úvěr do 5. 6. 2020. Žalovaný nezaplatil řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení ze dne 11. 10. 2021 na žalobce.
5. Smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 6. 5. 2020 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru). Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
6. Žalobce na výzvu soudu, aby doplnil svá tvrzení o skutečnosti, na základě kterých byla posouzena úvěruschopnost žalovaného a označil důkazy k jejich prokázání, uvedl, že důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr bohužel nedisponuje a s ohledem na to vzala žalobu částečně zpět (odstavec č. 3 odůvodnění).
7. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Žalobce v daném případě pouze uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je zřejmé, že nemohl žalobce posoudit, zda bude žalovaný schopen úvěr splácet. Řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného přitom zákon spatřuje především v porovnání příjmů a výdajů žalovaného. Bez tohoto porovnání nelze posoudit, zda bude žalovaný schopen úvěr splácet.
9. Soud uzavřel, že právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, když nezkoumal příjmy žalovaného, čímž jednal v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, kterému nelze přiznat právní ochranu. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele, osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (33 Cdo 2178/2018 ). S ohledem na výše uvedené shledal soud smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky absolutně neplatnou ve smyslu § 588 o.z., neboť právní předchůdce žalobce jednal v rozporu se zákonem a současně svým jednáním zjevně narušil veřejný pořádek, k čemuž soud přihlédl i bez návrhu. Jelikož smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl žalovanému vzniknout závazek zaplatit žalobci úvěr ani úroky či poplatky.
10. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 5 000 Kč, čímž došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného. Soud proto uložil žalovanému podle § 2991 odst. 1 , 2 o.z. povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, neboť kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. , když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.
11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. odst. 2 věta první o.s.ř. , neboť žalobce zavinil částečné zastavení řízení a ve zbytku měl ve sporu úspěch. Žalobce tak byl úspěšný v rozsahu 67 % a žalovaný v rozsahu 33 %. Soud po odečtení neúspěchu žalobce od jeho úspěchu stanovil, že žalobci přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 34 % Náklady řízení žalobce tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh, výzva k plnění) podle § 14b odst. 1 , § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč Celkem náklady řízení žalobce činí 2 089 Kč, z toho 34 % představuje částku 710 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce.
12. Žalobce zaplatil soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 400 Kč. V daném případně nebylo možno vydat elektronický platební rozkaz s ohledem na skutečnost, že byl požadován poplatek za poskytnutí úvěru ve výši odporující dobrým mravům, proto soud uložil žalobci výrokem III. povinnost k doplacení soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 600 Kč, když výše soudního poplatku z návrhu činí 1 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozsudkem splněny řádně a včas, může se oprávněný domáhat jejich splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.