Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
50 C 209/2021-54
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 79 851,98 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 79 851,98 Kč a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 69 316 Kč od 17. 5. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 20 325 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 79 851,98 Kč a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 69 316 Kč od 17. 5. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 20 325 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 79 851,98 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřeli účastníci 30. 8. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě obdržel žalovaný úvěr ve výši 70 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal úvěr prostřednictvím splátek vrátit. Dále žalovaný uzavřel pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění schopnosti splácet úvěr žalovaným. Za to se žalovaný zavázal platit žalobkyni měsíčně pojistné ve výši 6,99 % měsíční splátky úvěru. Před uzavřením smlouvy posoudila žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.
2. Žalovaný neplnil řádně a včas své povinnosti z uzavřených smluv a vznikl mu tak dluh v celkové výši 79 851,98 Kč, skládající se z jistiny ve výši 69 316 Kč, pojistného ve výši 605 Kč, dlužných úroků ve výši 7 330,98 Kč, dlužné úhrady nákladů za ukončení smlouvy věřitelem ve výši 1 500 Kč a dlužné úhrady nákladů za upomínky ve výši 1 100 Kč.
3. Soud ve věci nařídil jednání a provedl dokazování. Ze smlouvy o úvěru ze dne 30. 8. 2019 soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě obdržel žalovaný úvěr ve výši 70 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal úvěr prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 1 734 Kč vrátit.
4. Z pojistné smlouvy soud zjistil, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění schopnosti splácet úvěr žalovaným. Za to se žalovaný zavázal platit měsíčně pojistné ve výši 6,99 % měsíční splátky úvěru.
5. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr nahlédnutím do veřejných a neveřejných registrů a databází a posouzením příjmů a výdajů žalovaného.
6. Z přehledu splátek soud zjistil, že žalovaný neplnil své povinnosti z uzavřených smluv řádně a včas. Vznikl mu tak dluh na jistině ve výši 69 316 Kč, dluh na úroku ve výši 7 330,98 Kč, dluh na pojištění ve výši 605 Kč a dluh na náhradě nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč.
7. Soud tak učinil skutkový závěr, že základě uzavřené smlouvy o úvěru obdržel žalovaný úvěr ve výši 70 000 Kč. Ten se žalovaný zavázal splácet prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 1 734 Kč. Dále žalovaný uzavřel s žalobkyní pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění schopnosti splácet úvěr žalovaným. Za to se žalovaný zavázal platit měsíčně pojistné ve výši 6,99 % měsíční splátky úvěru. Před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný neplnil řádně a včas své povinnosti a vznikl mu tak dluh na jistině ve výši 69 316 Kč, dluh na úroku ve výši 7 330,98 Kč, dluh na pojištění ve výši 605 Kč a dluh na náhradě nákladů s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč.
8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.
9. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
15. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
16. Na základě zjištěného skutkového stavu a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jelikož se žalobkyni předloženými důkazy podařilo prokázat, že žalobkyně splnila veškeré své zákonné a smluvní povinnosti a naopak žalovaný tyto povinnosti nesplnil a je v prodlení s jejich plněním.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 325 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 627 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 79 851,98 Kč sestávající z částky 4 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 800 Kč ve výši 2 898 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.