Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 C 1/2022-40
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jakubem Antošem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 3 216 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 216 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 037 Kč od 21. 2. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 2 179 Kč od 22. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, JUDr. jméno příjmení, advokáta, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 216 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 037 Kč od 21. 2. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 2 179 Kč od 22. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 3 216 Kč s tím, že dne 20. 2. 2021 při jízdě ve vlaku číslo směr obec anonymizována dvě slova, dne 21. 2. 2021 při jízdě ve vlaku číslo směr obec Hl. nádraží a dne 21. 2. 2021 ve vlaku číslo směr obec dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba) se žalovaná nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby po ní žalobkyně požadovala jízdné ve výši 37 Kč za první uvedenou jízdu, ve výši 135 Kč za druhou uvedenou jízdu, ve výši 44 Kč za třetí uvedenou jízdu a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč za každou z žalovaných jízd, žalovaná ovšem požadované nezaplatila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 8. 2021 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna zmocněncem dopravce, na základě plné moci, JUDr. jméno příjmení, příjmení, advokátem, v oznámení o postoupení pohledávky a žalobkyní ve výzvě k zaplacení, když obojí bylo žalované zasláno dne 9. 8. 2021 a 11. 8. 2021 na poslední známou adresu, ta však přesto dluh nesplnila. K výzvě soudu žalobkyně dne 17. 1. 2021 doplnila svá žalobní tvrzení ohledně postoupení pohledávky s tím, že není v daném případě potřeba postoupení prokazovat, stačí, když o něm žalovaná bude vyrozuměna. Podáním ze dne 25. 4. 2022 pak doplnila svá žalobní tvrzení a důkazní prostředky v tom smyslu, že administrativní chybou bylo v oznámení o postoupení pohledávky a ve výzvě k zaplacení žalobkyně omylem uvedeno chybné datum uzavření smlouvy o postoupení pohledávek (14. 7. 2021, č. 1232021001 – pozn. soudu), neboť tato smlouva byla uzavřena dne 3. 8. 2021 pod č. 1232021002, přičemž doložila tuto smlouvu.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud jednal dne 6. 5. 2022 v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se bez omluvy nedostavila.
3. Soud z„ Oznámení o závadách“ a„ Potvrzení o nedodržení SPPO“ ze dne 20. 2. 2021 číslo ze dne 21. 2. 2021 číslo číslo zjistil, že žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, a to dne 20. 2. 2021 na lince vlaku číslo mezi stanicemi obec v obec a obec anonymizována dvě slova a dne 21. 2. 2021 jednak na lince vlaku číslo mezi stanicemi obec anonymizována dvě slova a obec, druhak na lince vlaku číslo mezi stanicemi obec a obec anonymizována dvě slova. Na výzvu kontrolora se ani v jednom případě neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Výše jízdného a přirážky k jízdnému pak vyplývají ze smluvních přepravních podmínek (Samoobslužný způsob odbavení cestujících účinný od 13. 12. 2020) a Tarifu právního předchůdce žalobkyně účinného od 1. 1. 2021 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 8. 2021 včetně výňatku ze seznamu pohledávek právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba, postoupil pohledávky na nynější žalobkyni. Existence (a zejm. účinnost) této smlouvy vyplývá rovněž ze záznamu z registru smluv ke Smlouvě o postoupení pohledávek, jenž soud pořídil úřední činností. Z oznámení o postoupení pohledávek o výši jistiny 1 037 Kč, 1 135 Kč a 1 044 Kč z 9. 8. 2021 vč. podacích archů, všechny ze dne 9. 8. 2021 (ke každé z jednotlivých jízd), a dále z plné moci k oznámení postoupení pohledávky ze dne 5. 5. 2021 pak vyplývá, že žalovaná byla vyzvána právním zástupcem předchůdce žalobkyně a právním zástupcem současné žalobkyně k úhradě žalovaných částek, zároveň bylo tímto způsobem oznámeno postoupení předmětných pohledávek z právního předchůdce žalobkyně, společnosti právnická osoba, na žalobkyni.
4. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.
5. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.
6. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.
7. Protože se žalovaná ani v jednom případě neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatila, je nárok žalobkyně důvodný, přičemž pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o.z. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a.t. ”) z tarifní hodnoty ve výši 3 216 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal 2 úkony spočívající ve výzvách k plnění k jednotlivým jízdám žalované, neboť s ohledem na blízkou časovou i skutkovou souvislost předmětu nároku rozdělení předžalobních výzev na 3 samostatné listin y neshledal z hlediska uplatňování práva jakkoli účelným. Rovněž tak neshledal účelně vynaloženými náklady dvoje doplnění žalobkyně, a to ze 17. 1. 2021 a 25. 4. 2022, neboť se jedná o tvrzení a důkazy, které měly být součástí již původní žaloby, resp. o odstraňování vad žaloby. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
9. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.