Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 C 451/2021-44
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jakubem Antošem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
doručovací adresa adresa žalovaného
o zaplacení 49 841,39 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:
částku ve výši 49 841,39 Kč,
kapitalizovaný úrok ve výši 228,94 Kč,
úrok ve výši 23,99 % ročně z částky 49 754,39 Kč od 15. 1. 2021 do zaplacení,
zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 754,39 Kč od 15. 1. 2021 do zaplacení,
to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 336 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, Mgr. jméno příjmení, advokátky, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: částku ve výši 49 841,39 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 228,94 Kč, úrok ve výši 23,99 % ročně z částky 49 754,39 Kč od 15. 1. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 754,39 Kč od 15. 1. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 336 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně podala dne 20. 9. 2021 žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 841,39 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně odůvodnila svůj nárok tak, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba (dále jen„ banka"), IČO, s žalovaným dne 17. 5. 2018 uzavřela smlouvu o vydání kreditní karty číslo která je smlouvou o úvěru, přičemž obsahem smlouvy byl závazek banky poskytnout úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč, kteréžto prostředky mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná hodnota úvěru byla úročena sjednanou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný se pak zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků, včetně všech poplatků a nákladů dle platného Ceníku banky. Úroky, poplatky a vzniklé náklady banky byly splatné pravidelně měsíčně vždy k datu splatnosti povinné minimální splátky. Žalovaný závažně porušil své povinnosti, když řádně nesplácel čerpaný úvěr, a banka na základě tohoto porušení smluvních povinností přistoupila k zesplatnění všech pohledávek za žalovaným, a to dopisem ze dne 25. 7. 2020. Před podáním žaloby uhradil žalovaný dne 9. 7. 2021 částku 4 000 Kč, kterou žalobkyně započetla na kapitalizované úroky a poplatky. Žalovaná částka tak sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce 49 754,39 Kč, z částky ve výši 228,94 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku, z částky 87,00 Kč sestávající z poplatků dle výpisu. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 23,99 % p.a. z částky 49 754,39 Kč od 15. 1. 2021 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 49 754,39 Kč od 15. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaný do dne podání žaloby na výše uvedený dluh nad rámec výše uvedeného nezaplatil ničeho, přestože byl předžalobně upomenut. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 25. 1. 2021 mezi právnická osoba a.s. IČO (dále jen přechodný věřitel) a bankou a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 2. 2021, uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba a.s..
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud jednal dne datum v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Banka uzavřela s žalovaným dne 17. 5. 2018 smlouvu o vydání kreditní karty anonymizováno číslo na základě které byla žalovanému vydána tato kreditní karta, celková výše úvěrového limitu byla sjednána na 50 000 Kč, zápůjční úroková sazba činila 23,99 % z čerpané částky a povinná minimální měsíční splátka činila 3,2 % z dlužné částky, minimálně 200 Kč. Výše povinné minimální splátky a úrokové sazby vyplývá rovněž z Ceníku banky účinného od 1. 4. 2018, přičemž z tohoto Ceníku je rovněž patrné, že inkaso celkové dlužné částky z kreditní karty činí 29 Kč měsíčně. Banka ověřovala zaměstnání a výši příjmů žalovaného v rámci dotazníku uvedeného ve smlouvě. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky banky, Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby a obchodní a technické podmínky pro používání kreditních karet (předmětná smlouva, souhlas s podmínkami smlouvy z 29. 5. 2018, kopie cestovního pasu žalovaného). Dle článku 9 Všeobecných obchodních podmínek banky ve znění účinném k 13. 1. 2018 (dále jen VOP) má banka za poskytnuté služby právo na úhradu poplatků dle příslušného Ceníku a právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti se sjednanými bankovními službami v souladu s Ceníkem. Dle Obchodních podmínek pro kreditní karty účinných od 13. 1. 2018, článku IX. je držitel karty povinen alespoň 1x v měsíci splácet dlužnou částku alespoň ve výši minimální splátky. Podle článku X. je držitel karty povinen splácet bance z vyčerpané a dosud nesplacené částky poskytnutých peněžních prostředků úvěrového limitu sjednané úroky. Dle článku XVI. k porušení smlouvy dojde tehdy, když držitel karty poruší jakoukoli svou smluvní povinnost, zejména když je v prodlení s úhradou jakékoli pohledávky banky za ním. Za této situace je banka oprávněna mj. prohlásit veškeré pohledávky za držitelem karty za splatné. Poslední splátku úvěru žalovaný takto poskytl dne 16. 3. 2020 v částce 7 411,69 Kč. Žalovaný dále nehradil své závazky plynoucí z placení minimálních částek úvěru řádně a včas, přičemž konečný zůstatek ke dni 21. 7. 2020 činil - 54 070,33 Kč včetně úroků a poplatků. Poplatky z této částky činily (3 x 29 =) 87 Kč (souhrnný výpis z účtu žalovaného ke dni 21. 7. 2020). Banka dopisem ze dne 27. 7. 2020 zesplatnila pro neplacení minimálních splátek veškeré závazky žalovaného plynoucí z poskytnutého úvěru ke dni 25. 7. 2020 a požadovala tak po něm okamžitou úhradu dlužné částky 54 070,33 Kč (předmětný dopis, přehled podacích čísel z 23. 6. 2021).
4. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek z 29. 8. 2018 je patrné, že banka uzavřela s přechodným věřitelem tuto smlouvu. Z navazující smlouvy o postoupení pohledávek z 25. 1. 2021 včetně tabulky postoupených pohledávek a potvrzení úplaty ze dne 8. 2. 2021 soud zjistil, že banka postoupila předmětnou pohledávku na přechodného věřitele. Z dále navazující smlouvy o postoupení pohledávek z 9. 2. 2021 včetně tabulky postoupených pohledávek soud vzal za prokázané, že předmětná pohledávka byla ze strany přechodného věřitele postoupena na žalobkyni. Z vyrozumění o postoupení pohledávky z 25. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl vyrozuměn o postoupení předmětné pohledávky na přechodného věřitele. Z oznámení o postoupení pohledávky z 30. 3. 2021 a seznamu odeslaných oznámení z 30. 3. 2021 je patrné, že žalovanému bylo postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni oznámeno. Z předžalobní výzvy datované dne 8. 4. 2021, potvrzení o odeslání, a seznamu odeslaných předžalobních výzev ze dne 8. 4. 2021 soud vzal za prokázané, že žalovaný byl žalobkyní předžalobně vyzván k úhradě 65 989,91 Kč.
5. Po takto provedeném řízení soud již další dokazování neprováděl, neboť měl skutkový stav za dostatečně prokázaný. Na základě shora citovaných listinných důkazů a uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Žalobkyně se stala vlastníkem žalované pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 2. 2021 uzavřené s přechodným věřitelem, jenž byl nabyvatelem této pohledávky na základě předcházející smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 1. 2021, aktivní legitimace žalobkyně tedy vyplývá z ust. § 1879 a 1880 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.). V řízení bylo prokázáno, že banka s žalovaným uzavřeli dne 17. 5. 2018 smlouvu o úvěru v podobě smlouvy o vydání kreditní karty (§ 2395 o.z.), na základě které byla žalovanému vydána kreditní karta anonymizováno číslo u banky byl zřízen speciální účet k této kartě. Poněvadž žalovaný od poslední úhrady úvěrované částky (18. 2. 2020) nehradil své smluvní povinnosti k měsíční minimální úhradě čerpané částky úvěru, banka přistoupila v souladu se smluvním ujednáním k zesplatnění veškerých závazků žalovaného. Dlužná částka činila 54 070,33 Kč, na kterou dle tvrzení žalobkyně žalovaný ještě uhradil dne 9. 7. 2021 částku 4 000 Kč, jež žalobkyně započetla na kapitalizované úroky a poplatky. Žalovaná částka se tak skládá z částky 49 841,39 Kč (nesplacená jistina 49 754,39 Kč + dlužné poplatky ve výši 87 Kč), z neumořené části kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 228,94 Kč a z požadovaných smluvních a zákonných úroků. Žalovaný byl k uhrazení částky vyplývající z předmětného úvěru upomenut předžalobní výzvou ze dne 8. 4. 2021. Žalovaný v řízení zároveň netvrdil ani neprokázal, že by tuto částku byť částečně uhradil. Vzhledem k výše uvedenému soud rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.
6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 994 Kč. Dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 6 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.) z tarifní hodnoty ve výši 49 841,39 Kč dle § 7 bod. 5 a § 8 odst. 1 a.t., ve výši 3 100 Kč za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. b), d) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a sepsání žaloby), dále 3 paušální částky náhrady po 300 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby (podle § 13 odst. 3 a.t.), vše včetně příslušné 21 % DPH ve výši 2 142 Kč Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 14 336 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
7. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem ve stanovených lhůtách, může se žalobkyně po jeho právní moci domáhat výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.