Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

117 C 129/2022-57

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o: 37 935,06 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 252 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 252 Kč za dobu od 22. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 17 220,47 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 2 376 Kč za dobu od 22. 12. 2020 do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 17 220,47 Kč za dobu od 22. 12. 2020 do zaplacení a co do částky 8 462,59 Kč se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 252 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 252 Kč za dobu od 22. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 17 220,47 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 2 376 Kč za dobu od 22. 12. 2020 do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 17 220,47 Kč za dobu od 22. 12. 2020 do zaplacení a co do částky 8 462,59 Kč se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 25. 1. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 472,47 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 8 462,59 Kč s odůvodněním, že dne 25. 11. 2018 uzavřela žalobkyně zastoupená prodejcem právnická osoba s žalovaným smlouvu o úvěru č. SU4002077081, jejímž předmětem bylo financování nákupu zboží specifikovaného žalovaným – chladnička, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 32 990 Kč a žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit celkovou částku ve výši 57 024 Kč ve 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 188 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci, počínaje dnem 15. 12. 2018. Úrok byl sjednán ve výši 30,52 % ročně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z údajů uvedených v úvěrové smlouvě a výsledků lustrace žalovaného v dostupných bankovních i nebankovních registrech a interních registrech, a rovněž z dostupných geostatistických údajů, přičemž dospěla k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, když neuhradil 18. splátku splatnou dne 15. 5. 2020, a byl tedy dle smlouvy povinen uhradit žalobkyni dlužnou jistinu úvěru spolu s příslušenstvím, náklady a sankcemi dle úvěrových podmínek a sazebníku poplatků. Dle písemné výzvy (zesplatnění) ze dne 1. 12. 2020 činila dlužná částka závazků žalovaného 29 472,47 Kč. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném úhradu dlužných splátek do zesplatnění úvěru ve výši 8 316 Kč, zbývající části dlužné jistiny ve výši 21 156,47 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužných částek od 22. 12. 2020 do zaplacení Zároveň žalobkyně po žalovaném požaduje úhradu smluvní pokuty dle sazebníku ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 21 156,47 Kč za dobu od 22. 12. 2020 do dne podání žaloby, tj. do 25. 1. 2022, ve výši 8 462,59 Kč. K úhradě dluhu byl žalovaný žalobkyní vyzván výzvou ze dne 7. 9. 2021 a dne 8. 10. 2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 31. 5. 2022, se nedostavil, svou neúčast neomluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného ( ).

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi žalobkyní zastoupenou právnická osoba s.r.o. a žalovaným byla dne 25. 11. 2018 uzavřena smlouva č. SU4002077081, jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 32 990 Kč účelově vázaného na nákup zboží (chladnička). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 30,52 % ročně splatit žalobkyni ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 1 188 Kč splatných do 15. dne v měsíci počínaje dnem 15. 12. 2018. Celková částka 57 024 Kč měla být uhrazena do 15. 11. 2022. Ve smlouvě se žalovaný v případě prodlení se splácením úvěru zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 10 % z každé dlužné splátky a ve výši 0,1 % denně z jiné dlužné částky, než je měsíční splátka. V případě prodlení s úhradou tří a více měsíčních splátek a neuhrazení dluhu ani v dodatečné lhůtě 30 dnů od výzvy k úhradě, je žalobkyně oprávněna prohlásit jistinu úvěru za okamžitě splatnou. Ve smlouvě žalovaný uvedl, že je od 1. 6. 2018 zaměstnána na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem ve výši 20 000 Kč, je ženatý, celkový příjem domácnosti činí 32 000 Kč, bydlí v podnájmu/pronajatém bytě (domě), náklady na bydlení činí 4 300 Kč, splátky ostatních úvěrů činí 2 000 Kč, ostatní měsíční výdaje činí 0 Kč, vyživovací povinnost nemá (prokázáno úvěrovou smlouvou č. SU4002077081 ze dne 25. 11. 2018, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 25. 11. 2018 a mandátní smlouvou č. U číslo ze dne 20. 5. 2013). Úvěr byl žalovaným čerpán dne 5. 12. 2018 vyplacením částky 32 990 Kč na účet prodejce (prokázáno potvrzením o poskytnutí/proplacení úvěru ze dne 5. 12. 2018). Žalovaný žalobkyni uhradil částku v celkové výši 20 738 Kč, poslední platba byla učiněna dne 14. 4. 2020 (prokázáno přehledem plateb pro smlouvu č. SU4002077081). Přípisem ze dne 1. 12. 2020 odeslaným dne 4. 12. 2020 oznámila žalobkyně žalovanému, že z důvodu marné výzvy k úhradě dlužné částky došlo ke dni 1. 12. 2020 k zesplatnění dosud nesplatných dlužných částek, a vyzvala žalovaného k úhradě částky v celkové výši 29 472 Kč nejpozději do 21. 12. 2020 (prokázáno zesplatněním pohledávky ze dne 1. 12. 2020 a přiloženou dodejkou). Dne 7. 9. 2021 žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 43 724,47 Kč (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 7. 9. 2021 a podacím archem ze dne 7. 9. 2021). Dne 8. 10. 2021 žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 43 931,47 Kč (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 8. 10. 2021 a podacím archem ze dne 8. 10. 2021). Z ostatních listin provedených k důkazu soud nic podstatného ve věci nezjistil.

4. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla dle ust. a následujících uzavřena dne 25. 11. 2018 smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 32 990 Kč účelově vázaný na nákup zboží. Úvěr byl žalovaným čerpán dne 5. 12. 2018 vyplacením částky 32 990 Kč na účet prodejce. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně uvedla, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě žalovaným sdělených údajů, přičemž žalovaného lustrovala v dostupných bankovních i nebankovních registrech a interních registrech a vycházela rovněž z dostupných geostatistických údajů. Na základě tohoto posouzení dospěla k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Svá tvrzení žalobkyně, ač byla soudem poučena v souladu s ust. , nijak nedoložila ani nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, jakým způsobem a s jakým výsledkem tuto svou zákonnou povinnost splnila. V rámci úvěrové smlouvy je uveden pouze čistý příjem žalovaného ve výši 20 000 Kč, celkový příjem domácnosti ve výši 32 000 Kč, náklady na bydlení v nájmu či podnájmu ve výši 4 300 Kč, splátky ostatních úvěrů ve výši 2 000 Kč, ostatní měsíční výdaje v nulové výši, žádný doklad osvědčující výši příjmu či výdajů žalovaného či dalších členů jeho domácnosti však soudu doložen nebyl. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením předmětné smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného řádně a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku v celkové výši 32 990 Kč, pak je dle ust. věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný však žalobkyni před podáním žaloby již částečně plnil, a to v celkové částce 20 738 Kč. Tato plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 12 252 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 32 990 Kč – úhrada ve výši 20 738 Kč). Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. a rovněž nárok na úrok z prodlení z celkové dlužné částky 12 252 Kč, a to ode dne 22. 12. 2020, když žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván oznámením o zesplatnění závazku ze dne 1. 12. 2020 se lhůtou do 21. 12. 2020. Výše úroku z prodlení je dána Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.

5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. , když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

6. O povinnosti k úhradě nákladů řízení rozhodl soud podle negativním výrokem, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.