Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 105/2021-35
Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Kopeckou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 17.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši
9 % p.a. z částky 17.000 Kč od 8. 8. 2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni úrok ve výši 25,85 % p.a.
z částky 17.000 Kč od 8. 7. 2017 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2.252 Kč k rukám
advokáta Mgr. jméno příjmení, Ph.D., do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky 17.000 Kč od 8. 8. 2018 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni úrok ve výši 25,85 % p.a. z částky 17.000 Kč od 8. 7. 2017 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2.252 Kč k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D., do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 17.000 Kč s příslušenstvím v procentní podobě. Skutkově tvrdí, že dne 7. 7. 2017 její právní předchůdkyně (právnická osoba, IČO) a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru číslo na základě které byla žalovanému vyplacena částka 17.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkem 29.410 Kč, to vše v pravidelných 13 měsíčních splátkách do 7. 8. 2018. Dne 11. 12. 2019 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 17.000 Kč, neboť žalovaný ničeho nezaplatil, a úroku ve smluvené výši a úroku z prodlení v zákonné výši. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že původní věřitel prověřil vnitřní kritéria (maximální počet tří závazků u jiných věřitelů, žádné zahájené exekuční řízení, negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, požadavek na předložení příjmů a výdajů, lustrace v centrální evidenci exekucí a databázích inkasních agentur). Žalovaný byl povinen vyplnit pravdivě veškeré výdaje. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Účastníci souhlasili s postupem podle § 115a o.s.ř.
4. Smlouva o spotřebitelském úvěru je datována dnem 7. 7. 2017. Je v ní uvedeno, že byla uzavřena mezi právnická osoba a žalovaným. Ve smlouvě je uvedena výše úvěru 17.000 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru 12.410 Kč. Celková dlužná částka je vyčíslena ve výši 29.410 Kč s tím, že bude zaplacena ve 13 měsíčních splátkách po 2.210 Kč. Je zde uvedena úroková sazba 25,85 % p.a. z poskytnuté jistiny (zjištěno ze smlouvy).
5. Dne 7. 7. 2017 byla vyplněna žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, ve které žalovaný uvedl, že je zaměstnancem, je rozvedený, v domácnosti jsou dvě výdělečně činné osoby, nemá vyživovací povinnost, bydlí v nájmu, je zaměstnán na dobu neurčitou, má průměrný měsíční příjem 12.000 Kč, průměrné měsíční příjmy celé domácnosti uvedl ve výši 12.000 Kč. Průměrné měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 2.914 Kč za bydlení, 190 Kč za energie, 2.000 Kč za stravování, výživné, 2.600 Kč jako splátky úvěru. Průměrné měsíční výdaje žadatele jsou uvedeny ve výši 3.852 Kč a průměrné měsíční výdaje celé domácnosti ve výši 7.704 Kč. Jako doklady k příjmům jsou zaškrtnuty pracovní smlouva, mzdový výměr, čestné prohlášení a jako doklady k výdajům jsou zaškrtnuty smlouvy a pokladní doklady. K této žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru je přiložena finanční analýza, credit scoring, pracovní smlouva ze dne 2. 5. 2017 (je zde uveden den nástupu do práce 1. 5. 2017, pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou se zkušební dobou tři měsíce), mzdový výměr ze dne 2. 5. 2017 (je uvedena měsíční mzda ve výši 12.000 Kč), smlouva o ubytování ze dne 4. 4. 2017 (ubytování sjednáno na dobu určitou do 30. 6. 2017, ubytovací poplatek ve výši 2.914 Kč), nečitelný příjmový doklad ze dne 21. 6. 2017 (zjištěno z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, pracovní smlouvy, mzdového výměru, smlouvy o ubytování).
6. Žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky dne 6. 2. 2020 (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky).
7. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení dne 26. 2. 2020, tato výzva byla předána k poštovní přepravě téhož dne a žalovaný byl vyzván, aby zaplatil dlužnou částku ve výši 32.138,14 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 9.873 Kč (zjištěno z výzvy k zaplacení a podacího lístku).
8. V posuzovaném případě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy ze dne 7. 7. 2017 poskytla žalovanému částku 17.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit s navýšením v celkové výši 29.410 Kč ve splátkách. Žalovaný nezaplatil na pohledávku ničeho. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni podle § 1879 o.z.
9. Byla uzavřena smlouva o úvěru (podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky). S ohledem na okolnost, že smlouvu uzavřel žalovaný jako fyzická osoba a že se zavázal kromě jistiny vrátit úroky i poplatek, je nepochybné, že mezi stranami se jedná o spotřebitelský úvěr a že předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně je právě poskytování spotřebitelských úvěrů. Žalovaný měl ve vztahu ze smlouvy postavení spotřebitele, a proto vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku o tomto smluvní typu dopadají na tento závazek také ustanovení § 1810 a následujících o.z., která regulují spotřebitelské smlouvy a ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
10. Právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka byla podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru povinna zjišťovat úvěruschopnost žalovaného. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky, navazuje zákon o spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016, zejména na novelu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, provedenou zákonem č. 43/2013 Sb. Také při výkladu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském se musí prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.
11. Z uvedených tvrzení a důkazů soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně povinnost uloženou tímto ustanovením nesplnila. Bylo na žalobkyni, aby navrhla a předložila takový důkaz, který bude způsobilý prokázat její tvrzení o úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně předložila vyplněnou a žadatelem podepsanou žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, pracovní smlouvu, mzdový výměr, smlouvu o ubytování a nečitelný pokladní doklad. Soud tyto důkazy zhodnotil a dospěl k závěru, že předloženými důkazy se žalobkyni nepodařilo prokázat tvrzení, že náležitě zkoumala schopnost žalovaného splatit spotřebitelský úvěr, a tvrzení, že žalovaný byl schopen spotřebitelský úvěr splatit. K příjmové stránce byla sice předložena pracovní smlouva a mzdový výměr, nebylo už ale zkoumáno, zda pracovní poměr trval v době uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, když byla sjednána zkušební doba tři měsíce. Ve mzdovém výměru je uvedena částka 12.000 Kč, která je také uvedena jako celkové příjmy domácnosti, nicméně není zohledněno, že se jedná o hrubou mzdu, ze které musí být sražena daň. K výdajové stránce byla předložena pouze smlouva o ubytování, která ale skončila 30. 6. 2017 a v době uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebyla částka za bydlení aktualizována. K tvrzeným výdajům nebyly jiné částky dokladovány a ověřovány, nebyly zjišťovány výpisy z účtu dlužníka za období alespoň několika měsíců, v nichž by byl zachycen vývoj jeho finanční stránky v čase.
12. Právní předchůdkyně žalobkyně porušením povinnosti s odbornou péčí a dostatečně ověřit úvěruschopnost žalovaného porušila jeho právo na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ho nadměrně zadlužují. Porušením povinnosti uložené v citovaném ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zároveň porušila veřejný pořádek, v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Přesto byla s žalovaným uzavřena předmětná smlouva, kterou je nutno v souladu s cíli zákona vyhodnotit jako jednání uzavřené v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tedy právní jednání ve smyslu § 580 o. z. a § 588 o. z. absolutně neplatné. Pokud poskytovatel úvěru neposoudí s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se o neplatnost absolutní (shodně rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 4. 2021 č.j. 15 Co 78/2021-51).
13. Speciálním ustanovením je § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Toto zákonné ustanovení v případě neplatné smlouvy o úvěru z důvodu porušení povinnosti úvěrujícího uvedené v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá spotřebiteli povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka 17.000 Kč, tento nezaplatil ničeho, tedy žalobkyně jako nástupkyně poskytovatele úvěru má nárok na vrácení částky 17.000 Kč, která představuje poskytnutou jistinu. Úroky z prodlení ve výši požadované žalobkyní z částky 17.000 Kč byly přiznány od 8. 8. 2018, neboť jistina měla být vrácena do 7. 8. 2018. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a zástupci žalobkyně byla na nákladech řízení přiznána částka 2.252 Kč: zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tři úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč za výzvu k zaplacení, převzetí zastoupení a sepis žaloby podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a 21% DPH ve výši 252 Kč.
15. Ustanovení § 14b advokátního tarifu se nijak nedotýká ústavně zaručeného práva žalobce na zastoupení advokátem ve smyslu čl. 37 odst. 2 LZPS, stanoví specifické sazby mimosmluvní odměny a výši náhrady paušálních výdajů za úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení v řízeních zahájených návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a to v závislosti na výši předmětu řízení. Aplikace uvedeného zákonného ustanovení předpokládá kumulativní splnění podmínek v podobě návrhu podaném na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, používaných opakovaně týmž žalobcem, který v řízení dosáhl procesního úspěchu, přičemž předmět řízení nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Toto ustanovení se uplatní obecně a bezvýjimečně ve všech případech, na které hypotéza uvedené normy dopadá, bez možnosti úvahy soudu o jeho použitelnosti či jakékoliv moderace.
16. Ustanovení § 14b advokátního tarifu pojem návrhu podaném na ustáleném vzoru nijak nevymezuje. Podle soudní praxe je jím návrh, který se shoduje či významně blíží pojmu formulářová žaloba, který ústavněprávní judikatura (srov. nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012 ve věci sp. zn. I. ÚS 3923/2011, bod 28 – neboť právě na něj bylo reagováno novelizací advokátního tarifu vyhláškou č. 120/2014 Sb.) definuje jako návrh mající podobu využitého vzoru, který se odlišuje jen v minimální míře, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován, základ právní argumentace včetně její stylizace a formálního vyjádření však bude totožný či jen s drobnými odchylkami.
17. V projednávané věci bylo řízení zahájeno návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu vyhotoveným na příslušném elektronickém formuláři, a to žalobcem, který ve skutkově i právně obdobných věcech podává takové návrhy opakovaně, jak je známo okresnímu soudu z jeho úřední činnosti. Návrhy, jimiž žalobce uplatňuje své nároky, mají podobu ustáleného vzoru a liší se pouze v údajích o žalovaném a ve skutkových okolnostech vymezujících předmět řízení tak, jak formulářovou žalobu definuje judikatura Ústavního soudu. Skutečnost, že se jednotlivá žalobní tvrzení odlišují potud, aby odpovídala konkrétním skutkovým okolnostem té či oné věci tak, aby mohla být projednána, není způsobilá vyloučit závěr, že se jedná o ustálený vzor, resp. formulářovou žalobu, když nelze mít pochybnosti o tom, že pojem formulářová žaloba je totožný s pojmem ustálený vzor, jak vyplývá z odůvodnění návrhu vyhlášky č. 120/2014 Sb. Výše zmíněná vzorovost návrhu nijak nesouvisí s použitím formuláře pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který nijak nebrání individualitě návrhu, a ani s počtem podávaných žalob či návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu, které se mohou vzájemně lišit.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.