Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
17 C 101/2021-59
Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Hanou Stuchlíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 89 070,33 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 79.956,94 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 79.956,94 Kč od 28. 7. 2021 do zaplacení, dále částku 5.751,97 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.751,97 Kč od 28. 7. 2021 do zaplacení, a dále částku 3.361,42 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 20.247,40 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 79.956,94 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 79.956,94 Kč od 28. 7. 2021 do zaplacení, dále částku 5.751,97 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.751,97 Kč od 28. 7. 2021 do zaplacení, a dále částku 3.361,42 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 20.247,40 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Žalobkyně se podanou žalobou dne 17. 8. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 89.070,33 Kč s příslušenstvím, které v žalobě vyčíslila. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru číslo na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr se stanoveným úvěrovým rámcem ve výši 85.000 Kč. Dále bylo ve smlouvě o úvěru sjednáno splácení úvěru v počtu pevně stanovených měsíčních anuitních splátek v ujednané výši, skládajících se z platby na jistinu a úrok, ve výši 1.785 Kč. Před uzavřením smlouvy provedla žalobkyně s odbornou péčí posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a to i na základě informací získaných od žalovaného při osobním pohovoru s ním, přičemž získané informace si dále ověřila nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a shledala, že žalovaný je schopen splácet požadovaný úvěr. Protože ze strany žalovaného docházelo k opakovanému porušování smluvních ujednání (prodlení s úhradou měsíčních splátek ze strany žalovaného) zaslala mu žalobkyně oznámení o prohlášení úvěru za splatný, kde žalovaného informoval o prohlášení jeho úvěru za splatný ke dni 3. 3. 2021, a současně ho vyzvala k úhradě již splatné částky. Žalovaná částka je tvořena načerpanou neuhrazenou jistinou úvěru ve výši 79.956,94 Kč, dále úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni zesplatnění v částce 5.751,97 Kč, jež byl žalovanému vyčíslen v oznámení o prohlášení úvěru za splatný, dále úrokem z prodlení počítaným z částky dlužné jistiny a kapitalizovaným, ke dni předání případu k vymáhání do advokátní kanceláře, tj. ke dni 27. 7. 2021 v částce 1.672,05 Kč, jde pak o úrok z prodlení počítaný v zákonné sazbě z částky jistiny, a to za období ode dne následujícího po dni zesplatnění, do 27. 7. 2021, dále úrokem z prodlení počítaným z částky dlužného obchodního úroku a kapitalizovaným, ke dni předání případu k vymáhání do advokátní kanceláře, tj. ke dni 27. 7. 2021 v částce 189,37 Kč, jde pak o úrok z prodlení počítaný v zákonné sazbě z částky obchodního úroku, a to za období ode dne následujícího po dni zesplatnění, do 27. 7. 2021, a dále částkou 1.500 Kč, což je pohledávka tvořena dílčími poplatky předepsanými žalovanému.
2. Soud vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a poučil ji, že v případě, že soudu své stanovisko v určené lhůtě nesdělí, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že žalovaná na výzvu soudu nereagovala a že žalobkyně souhlasila (již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud mohl ve věci rozhodnout, aniž nařídil jednání.
3. Z listinných důkazů, které žalobkyně předložila k prokázání svých skutkových tvrzení, učinil soud následující skutková zjištění:
-) ze smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru anonymizována dvě slova, že dne 11. 1. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr, s výší úvěrového rámce 85.000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat od 11. 1. 2019, a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 1.785 Kč; dále byla ujednána roční úroková sazba ve výši 16,9%, a pro případ porušení smluvních ujednání bylo ujednáno oprávnění žalobkyně prohlásit úvěr za ihned splatný a vyzvat žalovaného k předčasnému splacení;
-) před uzavřením úvěrové smlouvy poskytl žalovaný žalobkyni informace pro posouzení jeho schopnosti splácet úvěr, a to zejména informace o jeho bydlišti, vzdělání, rodinném stavu, pracovním poměru a jeho čistého měsíčního příjmu;
-) z potvrzení o výši příjmu, že čistý měsíční příjem žalovaného činil 62.640 Kč;
-) z výpisu z úvěrového účtu žalovaného, že ke dni 10. 6. 2021 činila výše dlužné jistiny 79.956,94 Kč, výše úroku smluvního 5.751,97 Kč a výše splatných poplatků 1.500 Kč;
-) z dopisu ze dne 5. 3. 2021, že žalobkyně sdělila žalovanému, že prohlašuje úvěr k 3. 3. 2021 za splatný z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek;
-) z předžalobní upomínky ze dne 29. 7. 2021, že vyzvala žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého zástupce k plnění s upozorněním na možnost případného soudního sporu; výzva byla zaslána žalovanému doporučeným dopisem.
4. Na základě takto provedených důkazů soud tedy zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena výše uvedená smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s dohodnutými poplatky v pravidelných měsíčních splátkách, což však nesplnil, a proto žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný.
5. Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat – vzhledem k tomu, že se žalobkyně domáhá nároků ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 11. 1. 2019 - podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 30. 6. 2020 (dále jen„ o.z.“).
6. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Přestože z § 87 odst. 1 s. ú. vyplývá, že jde o neplatnost relativní, judikatorně již bylo vyřešeno, že se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Z těchto rozhodnutí vyplývá, že nezkoumá-li soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Existuje totiž nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele, ale i společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Pokud úvěrující při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného vyjde pouze z nedoloženého prohlášení úvěrovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nesplní povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Věřitelé mají k posouzení úvěruschopnosti dlužníků povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou údaje o životním a existenčním minimu nebo o průměrných výdajích obyvatelstva (z databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
11. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva řídící se režimem ustanovení § 2395 a násl. o.z. Vzhledem k tomu, že poměry žalovaného a jeho úvěruschopnost byly zjištěny dostatečně, byla tato smlouva uzavřena platně. Žalobkyně svým smluvním povinnostem dostála, když žalovanému poskytla úvěr ve sjednané výši, který však žalovaný nesplácel řádně a včas, proto žalobkyně prohlásila úvěr za splatný (dle tvrzení žalobkyně, která však žalovaný nijak nepopíral a zůstal v řízení zcela nečinný). Soud tedy uznal žalobu důvodnou a podanou po právu, proto jí v plném rozsahu vyhověl a to včetně nároku na sjednané úroky i úroky z prodlení (srov. ustanovení § 1970 o.z.).
6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 3.259 Kč, a dále nákladů právního zastoupení žalobkyně podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), t.j. odměna za 3 úkonů právní služby po 4.380 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu, převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění se základním a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé), dále 3x náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Dále advokátu byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. přiznána 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 2.948,40 Kč Náklady řízení v celkové výši 20.247,40 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.)
7. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. v délce tří dnů.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Havlíčkově Brodě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.