Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 58/2022-52
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 43 599,74 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se částečně zastavuje v té části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 10 500 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 5 000 Kč ode dne datum do zaplacení a z částky 5 500 Kč ode dne datum do zaplacení.
II. Zamítá se žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku
33 097,74 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši p. a. z částky 33 099,74 Kč od
datum do zaplacení, a dále s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky
5 000 Kč ode dne datum do dne datum a z částky 5 500 Kč ode dne
datum do datum.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se částečně zastavuje v té části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 10 500 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 5 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení a z částky 5 500 Kč ode dne [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Zamítá se žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 33 097,74 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši p. a. z částky 33 099,74 Kč od [datum] do zaplacení, a dále s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 5 000 Kč ode dne [datum] do dne [datum] a z částky 5 500 Kč ode dne [datum] do [datum].</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou, která byla soudu doručena dne datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 43 599,74 Kč společně s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení a úhrady nákladů, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované.
2. Žalobkyně se svého nároku domáhá z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, která byla uzavřena dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně, tj. společností právnická osoba a žalovanou. Na základě smlouvy o revolvingovém úvěru žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 55 899,74 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději datum. Žalovaná úvěr vyčerpala, ale do splatnosti peněžní prostředky nevrátila. Celková výše nároku žalobkyně činí 43 599,74 Kč. Žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum nabyla pohledávku za žalovanou.
3. Žalobkyně v dalším vyjádření doplnila, že žalovaná vyčerpala částku 48 100 Kč, přičemž před podáním žaloby uhradila částku 5 000 Kč dne datum, částku 2 300 Kč dne
datum a dne datum částku ve výši 5 000 Kč. V průběhu řízení – po podání žaloby - uhradila žalovaná částku ve výši 5 000 Kč dne datum a dne datum částku ve výši 5 500 Kč a žalobkyně v tomto rozsahu včetně úroku z prodlení vzala žalobu zpět.
4. Soud řízení částečně zastavil pro částečně zpětvzetí žaloby, které bylo učiněno před zahájením jednání ve věci samé, tedy podle § 96 odst. 4 o. s. ř. nepotřeboval souhlas žalované a řízení ve věci částečně zastavil v rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala částky ve výši 10 500 Kč společně s úroky z prodlení.
5. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, ze kterého se žalovaná omluvila, neboť je matkou postižených dvojčat a nemá možnost si zajistit hlídání na tento termín. Tato omluva byla soudu telefonicky sdělena den před jednáním. Soud proto jednání odročil na den
datum, přičemž den před tímto jednáním se žalovaná opětovně omluvila z totožného důvodu. Tuto omluvu soud hodnotil jako nevčasnou, neboť z písemného sdělení žalované vyplývá, že v případě potřeby by neměl kdo zajet pro zdravotně znevýhodněná dvojčata do školy, což je skutečnost, která je žalovaná dlouhodobě známa. Žalovaná si buď měla zajistit hlídání, případně tuto informaci soudu sdělit včas, nikoliv podruhé den před jednáním. Žalovaná požádala o odročení jednání, aby se jej mohla zúčastnit a uvedla, že žalobkyni zaplatila částku 40 500 Kč.
6. Soud proto ve věci jednal, a to bez přítomnosti účastníků.
7. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne
datum, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní.
8. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejím základě byl poskytnut žalované revolvingový úvěr až do částky 88 000 Kč. Z přehledu založeného na č. l. 22, a dále z potvrzení o platbách na
č. l. 20, 21, 24 a 25 soud zjistil, že žalovaná vyčerpala částku ve výši 48 100 Kč. Ve smlouvě o úvěru (čl. II odst. 4) byla sjednána úroková sazba ve výši 10,50 % měsíčně, tj. 126 % ročně.
9. Žalovaná před podáním žaloby na svůj závazek uhradila částku 12 300 Kč, po podání žaloby uhradila částku 10 500 Kč, a to dne datum ve výši 5 000 Kč a dne datum částku ve výši 5 500 Kč. Obě tyto částky byly uhrazeny na účet č. bankovní účet, variabilní symbol. Z emailové korespondence mezi advokátní kanceláří žalobkyně a žalovanou vyplývá, že toto číslo účtu a variabilní symbol byl žalované sdělen emailem ze dne datum. Na tento účet a pod stejným VS uhradila žalovaná dále částku ve výši 10 000 Kč dne datum, částku 10 000 Kč dne datum a částku ve výši 10 000 Kč dne datum.
10. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb.
11. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
12. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
15. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Soud posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, a to proto, že úrok roční činil 126 % ročně; jde o výši, kterou je na místě považovat za rozpornou s dobrými mravy, zejména za situace, kdy obvyklá výše úroku v té době nepřekračovala hranici 12 %.
17. Takto určená úroková sazba (126 %) vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.
18. Ačkoliv je ujednání o výši úroků od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na ustanovení § 1802 občanského zákoníku, které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány) a ačkoliv je smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou úplatnou, shledal soud smlouvu neplatnou v celém rozsahu, a to i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy. Smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročitelnosti rovnováhy vzájemných práva a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroku uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroku.
19. Soud má za prokázané, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 48 100 Kč, přičemž na tento dluh uhradila částku ve výši 12 300 Kč před podáním žaloby, částku ve výši 10 500 Kč po podání žaloby do datum a dále částku 30 000 Kč, celkem 52 800 Kč. Rozdílem mezi těmito částkami lze dospět k závěru, že žalovaná na svém závazku přeplatila 4 700 Kč.
20. Pokud žalovaná převzala částku ve výši 48 100 Kč na základě neplatně sjednané smlouvy, potom je její povinností tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 NOZ jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaná na poskytnuté plnění ve výši 48 100 Kč uhradila celkem 52 800 Kč, tedy částku vyšší než 48 100 Kč, proto žalobkyni nic na jistině nedluží a soud žalobu ohledně jistiny zamítl.
21. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalované upomínku (oznámení o postoupení pohledávky) dne datum, potom se považuje za doručenou dne datum. Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 3 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne datum, proto od datum byla žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.
22. Proto soud považoval za rozhodný den, den datum, kdy se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Soud však zamítl nárok na úroky z prodlení, které žalobkyně požadovala, neboť žalovaná se dostala do prodlení s úhradou jednotlivých částek a to tak, že s částkou 5 000 Kč byla v prodlení od datum do datum, s částkou 5 500 Kč ode dne datum do datum, s částkou 10 00 Kč od datum do datum, s částkou 10 000 Kč od datum do datum a s částkou 5 300 Kč ode dne
datum do datum. Výše úroků za tato období činila celkem částku 2 983,74 Kč (374,69 Kč + 407,92 Kč + 850,21 Kč + 859,38 Kč + 491,56 Kč), tedy žalovaná„ přeplatila“ i úroky z prodlení, když měla žalobkyni uhradit celkem částku 51 083,74 Kč (jistina 48 100 Kč a úroky ve výši 2 983,74 Kč) a uhradila celkem 52 800 Kč.
23. Vzhledem k pasivitě žalobkyně – bez reakce zůstala 2x odeslána výzva soudu, zda žalovaná svůj dluh uhradila, musel soud žalobu zamítnout, neboť jistina, tak úroky, byly žalobkyní ke dni rozhodování soudu zcela uhrazeny, a to na účet a pod variabilním symbolem sděleným právním zástupcem žalobkyně.
24. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 o. s. ř., když procesně úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.