Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 272/2021-161

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně,

IČO,

se sídlem v obec, ulice a číslo,

zastoupený titul jméno příjmení,

advokátem v obec část obce, ulice a číslo,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem obec a číslo,

o zaplacení částky 22.602,63 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Řízení se ohledně úroku ve výši 9,9 % ročně z částky 150 Kč za dobu od 11.8.2020 do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14.396,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14.396,05 Kč za dobu od 11.8.2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 8.206,58 Kč s úrokem ve výši 707,95 Kč, úrokem ve výši 4.261,64 Kč, úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 22.452,63 Kč za dobu od 11.8.2020 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8.206,58 Kč za dobu od 11.8.2020 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 14.396,05 Kč za dobu od 11.8.2020 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Řízení se ohledně úroku ve výši 9,9 % ročně z částky 150 Kč za dobu od 11.8.2020 do zaplacení zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14.396,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14.396,05 Kč za dobu od 11.8.2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 8.206,58 Kč s úrokem ve výši 707,95 Kč, úrokem ve výši 4.261,64 Kč, úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 22.452,63 Kč za dobu od 11.8.2020 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8.206,58 Kč za dobu od 11.8.2020 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 14.396,05 Kč za dobu od 11.8.2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost žalobci zaplatit částku 22.602,63 Kč s úrokem ve výši 4.261,64 Kč a 707,95 Kč, úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 22.602,63 Kč za dobu od 11. 8. 2020 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22.602,63 Kč za dobu od 11. 8. 2020 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že s žalovaným uzavřel prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného dne datum Smlouvu o hotovostním úvěru (dále též„ smlouva o úvěru“ či„ předmětná smlouva“ nebo„ smlouva“). Žalovaný byl zároveň seznámen s Podmínkami pro vydávání a používání kreditních karet (dále též„ Podmínky“). Žalovanému byl poskytnut úvěr 40.000 Kč, který se zavázal splácet v 60 měsíčních splátkách po 847,91 Kč. Žalovaný byl povinen uhradit z dosud nesplacené čerpané části jistiny úrok ve výši 9,9 % ročně. Žalovaný neuhradil splátky za měsíc květen 2019 až červenec 2019, žalobce v souladu s odst. 7.1.1 Podmínek od smlouvy odstoupil dopisem zaslaným žalovanému a celý dluh se stal splatným ke dni 6. 9. 2019.

2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, ten se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného.

3. Podáním ze dne 5. 11. 2021 žalobce na výzvu soudu doplnil tvrzení následovně. Žalovaný celkem na splátkách uhradil v období od 23.1.2016 do 30.4.2019 částku 25.603,95 Kč, úvěr čerpal 11.10.2016 v částce 40.000 Kč. Dále žalobce doplnil výpočty jednotlivých složek požadované částky a příslušenství. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému odesláno dne 23.7.2019. Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy žalobce uvedl, že v případech, kdy je žalobce schopen určit výši příjmů žalovaného na základě„ odborné kontroly finančních toků na běžném účtu“, nevyžaduje k posouzení úvěruschopnosti potvrzení o výši příjmů vystavené zaměstnavatelem. Žalobce dále nahlížel do bankovních a nebankovních registrů s negativním nálezem. Na běžném účtu žalovaného byl za posledních 6 měsíců před uzavřením smlouvy kreditní příjem ve výši 17.857 Kč. Ohledně úroku z prodlení z částky 150 Kč vzal žalobce žalobu zpět.

4. Podáním ze dne 17.1.2022 žalobce doplnil, že žalovaný podal dne 11.10.2016 žádost o úvěr prostřednictvím elektronického formuláře v internetovém bankovnictví. Následně zadal autorizační kód, který mu byl zaslán SMS zprávou. Podpis žalovaného je dle tvrzení žalobce nahrazen autorizačním kódem, čímž byla„ smlouva fakticky uzavřena“.

5. Ke skutkovým tvrzením a důkazním návrhům v podání ze dne 25.2.2022, které bylo učiněno po koncentraci řízení dle ustanovení , soud jakožto k opožděným nepřihlížel. V podání označené důkazy však byly žalobcem totožně označeny již před koncentrací řízení.

6. Ohledně doručení zásilky s předžalobní výzvou zástupce žalobce při jednání soudu uvedl, že dalším důkazem nedisponuje a souhlasí případně s tím, aby při posouzení splatnosti dluhu bylo vycházeno z doručení žaloby žalovanému, nebude-li soud mít doručení zásilky za prokázané.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o návrhu žalobce.

8. Dle smlouvy o úvěru ve spojení s obchodními podmínkami a sazebníkem se žalobce měl zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40.000 Kč. Úroková sazba úvěru činila 9,9 % ročně. K úvěrové smlouvě dále žalobce přiložil tabulky (č.l. 33, 97), které však uzavření smlouvy neprokazují. Dále žalobce předložil dvě nečitelné tabulky (č.l. 46 – 47 spisu), ze kterých nebyla učiněna žádná skutková zjištění, dle vyjádření zástupce žalobce měly tyto tabulky prokazovat nahlížení do registru dlužníků před uzavřením smlouvy.

9. Z historického výpisu vyplývá, že žalovanému byla poskytnuta částka 40.000 Kč žalobcem, na kterou uhradil celkem 25.603,95 Kč.

10. Dopisem ze dne 23.7.2019 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 1.727,66 Kč a poplatku 150 Kč s tím, že jinak dojde k zesplatnění úvěru. Dle dodejky se zásilka vrátila jako nevyzvednutá. Dopisem ze dne 12.8.2020 měl zástupce žalobce vyzvat žalovaného před podáním žaloby k úhradě částky 27.572, 221 Kč.

11. Dle žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 11.10.2016, která však není žalovaným podepsána, měl být žalovaný při uzavření úvěrové smlouvy svobodný, bez vyživovací povinnosti, s čistým měsíčním příjmem 20.000 Kč. Výše příjmu není nijak doložena, závazky či jiné běžné výdaje žalovaného nejsou uvedeny. Příjem žalovaného tvrzený žalobcem odpovídá výpisu z účtu (předložen v elektronické podobě), smlouva o běžném účtu a potvrzení o zřízení účtu pak dokládají, že se jedná o účet žalovaného.

12. Dle ustanovení se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2020 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Na základě shora uvedených zjištění týkajících se uzavření smlouvy o úvěru dospěl soud k závěru, žalobce neprokázal, že by předmětná smlouva byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena. Předložená smlouva o úvěru není opatřena podpisy účastníků řízení. Pokud žalobce tvrdil, že k uzavření předmětné smlouvy došlo přes internetové bankovnictví prostřednictvím zadání autorizačního kódu, neprokázal, že žalovaný projevil vůli k uzavření smlouvy daného obsahu. Z tabulek, které žalobce dokládal k uzavření předmětné smlouvy, není zřejmé, co jednotlivé řádky znamenají, jaký je obsah uvedených operací, vyjma uvedení čísla předmětné smlouvy v jejím záhlaví, zde není patrná žádná jiná vazba na žalovaného, jeho internetové bankovnictví a autorizační kód, který měl údajně zadat. Tabulka rovněž nic nevypovídá o obsahu smlouvy, která měla být dle tvrzení žalobce se žalovaným uzavřena, o jeho seznámení s jejím obsahem a zejména o jeho vůli být smlouvou vázán.

15. Soud žalobce nevyzýval k označení dalších důkazů k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy, a to v důsledku absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobce před uzavřením smlouvy. Tvrzení samotného žalobce vedou soud k závěru, že pokud vůbec žalobce nějak úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy prováděl, pak pouze formálně, bez zjišťování konkrétních příjmů a výdajů a bez jejich faktického ověření, když žalobce měl údajně vycházet pouze z příjmu zjištěného z výpisu z účtu, bez vazby na doložení výdajů a pravidelných plateb žalovaného či jeho dalších závazků. Vzhledem k tomu, že žalobce úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřil, je na případnou úvěrovou smlouvu třeba hledět jako na neplatnou (§ 9 zákona o spotřebitelském úvěru, k tomu srovnej, pokud jde o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance proti GK a pokud jde o povinnost věřitele řádně ověřit úvěruschopnost spotřebitele, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. ).

16. Žalovaný je s ohledem na výše uvedené povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu. Žalovanému byla dle nesporných skutkových tvrzení poskytnuta jistina ve výši 40.000 Kč, na kterou dosud žalovaný uhradil 25.603,95 Kč, zbývá tedy podle výpočtu soudu uhradit 14.396,05 Kč (k započtení plateb srov. odst. 17 rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2021, sp. zn. ). Uvedená částka se stala splatnou dne 10.8.2020 na základě výzvy žalobce, ode dne 11.8.2020 je žalovaný v prodlení a žalobci náleží právo na úrok z prodlení v zákonem stanovené výši.

17. Ohledně úroku z částky 150 Kč soud s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby řízení zastavil dle ustanovení , odst. 2 (výrok I.). Soud dále vyhověl žalobě ohledně částky 14.396,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 11.8.2020 do zaplacení (výrok II.), ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok III.).

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení ve spojení s ustanovením . Žalobce byl ve věci neúspěšný v části předmětu řízení (ke dni rozhodnutí soudu při kapitalizaci příslušenství částka 18.209,54 Kč představující 53 % předmětu řízení), která přesahuje jeho procesní úspěch (ke dni rozhodnutí soudu při kapitalizaci příslušenství částka 16.201,96 Kč představující 47 % předmětu řízení). Za této situace by žalovanému náleželo právo na náhradu nákladů řízení v poměru rozsahu úspěchu a neúspěchu, tedy 6 %. Jelikož však žalovanému náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

19. Lhůta k plnění byla stanovena dle . Soud neshledal důvody pro stanovení jiné lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nesplní-li povinná strana dobrovolně povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněná strana domáhat jejich splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí.