Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (7)No categories available
9 C 56/2022-19
Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Jakšičovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupena advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení částky 14 590 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 14 590 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 3 124,07 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 7 281,30 Kč, úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 10 179 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 179 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 14 590 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 3 124,07 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 7 281,30 Kč, úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 10 179 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 179 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se jako právní nástupce společnosti právnická osoba podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni shora uvedené částky s příslušenstvím. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 24. 1. 2013 smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytl žalované částku 18 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 15 049 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 551 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Dlužná částka tak činila na jistině 10 179 Kč a na poplatku 8 411 Kč. Ke dni 20. 1. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Do data postoupení uhradila žalovaná na svůj dluh celkem 16 959 Kč, po postoupení pohledávky dále uhradila 1 500 Kč. Na předžalobní upomínku žalobkyně nijak nereagovala.
2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval žalovanou, když souhlas žalobkyně s tímto postupem byl obsažen již v podaném návrhu, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalovaná se k výzvě vyjádřila tak, že s navrhovaným postupem souhlasí, ale požaduje splátky ve výši 500 Kč měsíčně, a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Po provedeném dokazování má soud z předložených listinných důkazů, zejména ze smlouvy o půjčce ze dne 24. 1. 2013, za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované v hotovosti částku 18 000 Kč a žalovaná se zavázala takto poskytnutou částku vrátit a zaplatit výše uvedený souhrnný poplatek v pravidelných týdenních splátkách. Součástí souhrnného poplatku byl kapitalizovaný úrok ve výši 2 299 Kč (úroková sazba byla sjednána ve výši 19,98 % ročně), odměna za zpracování ve výši 3 421 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 329 Kč. Žalovaná uhradila celkem částku 18 459 Kč, která byla započtena částečně na jistinu, z níž dosud zbývá k úhradě 10 179 Kč, a na poplatek. Dosud tedy dluží žalobkyni výše uvedené částky, které žalobkyně uplatňuje v tomto řízení. příjmení to požaduje úhradu kapitalizovaného i pokračujícího smluvního úroku a úroků z prodlení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil s účinností k tomuto dni pohledávku za žalovanou na žalobkyni, když tato skutečnost jí byla oznámena dopisem. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní upomínky ze dne 19. 10. 2021.
4. Soud při právní kvalifikaci postupoval v souladu s § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dle ust. § 39 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), které stanoví, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.
5. Jak vyplývá z výše citovaného ustanovení § 39 obč. zák., neplatným je právní jednání, které je v rozporu s dobrými mravy. V dané věci je na místě ve světle nejnovější judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu posoudit smlouvu jako takovou z hlediska dobrých mravů, a to v závislosti na celkovém zatížení, které dlužníku obsah předmětné smlouvy z hlediska jeho majetkové situace a srovnání vzájemných práv a povinností přináší, neboť meritum dále uvedené judikatury spočívá v tom, zda nároky věřitele ve svém souhrnu nejsou ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Uzavřená smlouva zavazuje žalovanou, proti poskytnuté půjčce 18 000 Kč, vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem 33 049 Kč, neboli téměř dvojnásobek, a to při poměrně krátké době splátek – zhruba rok a dva měsíce. V dané věci si účastníci sjednali úrok z úvěru ve výši 19,98 % ročně. Vedle toho je žalovaná povinna uhradit také administrativní poplatek ve výši 3 421 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 329 Kč. Výše úroků sama o sobě není nepřiměřeně vysoká, byť je vyšší než u bankovních institucí, což je dáno vyšší rizikovostí nebankovního úvěru. To ovšem nic nemění na tom, že celkově je smlouva zjevně nevyvážená. Právní předchůdce žalobkyně si do předtištěného formuláře smlouvy zakotvil administrativní poplatek za zpracování půjčky ve výši 19 % z výše jistiny, přičemž administrativa tohoto typu smlouvy je jednoduchá a rychlá, takže nevede k takto vysokým nákladům. Veškeré formuláře jsou připraveny, nutné je doplnit jen několik málo údajů, pro něž jsou ve formulářích připraveny i na ně navazující skutečnosti. Z praxe soudu je známo, že např. u bankovních institucí se tento poplatek pohybuje v řádu nižších jednotek procent. Ve smlouvě zakotvený poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 329 Kč, tj. přes 51 % výše jistiny, je s ohledem na preferenci bezhotovostního styku a skutečnosti, že zaměstnancům je mzda vyplácena v měsíčních intervalech, ačkoliv inkaso splátek je termínováno v týdnech obdobně neakceptovatelným poplatkem jako předešlý. Oba tyto poplatky soud považuje za poplatky, které nevedou pouze k uspokojení reálných nákladů, ale i ke generování zisku, tedy jde o skryté úroky z úvěru. Po tomto posouzení pak hodnota úroku z úvěru atakuje hranici 105 % ročně. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že smlouva je v části, ve které si účastníci sjednali úrok ve výši 60 % ročně, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Obdobně pak hovoří i rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 32 Cdo 2773/2009 nebo sp. zn. 20 Cdo 474/2006 ). Podle odborné literatury (příjmení, P. a kol., Občanský zákoník I., komentář, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 2077 – 2091)„ Následkem rozporu s dobrými mravy je podle § 580 odst. 1 neplatnost právního jednání, ve spojení s ustanovením § 588 je třeba dospět k závěru, že se jedná vždy o neplatnost absolutní.” Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 3194/18 dovodil, že v případě zcela a naprosto zjevného nesouladu přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele není vyloučeno, že již tato okolnost sama o sobě může vést k zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád . Obdobně a již konstantně rozhoduje i Nejvyšší soud (např. rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 1857/2019 , 20 Cdo 3811/2019 , 20 Cdo 2884/2019 nebo 20 Cdo 75/2020 ), kdy v případech, kde se RPSN pohybuje v rozmezí 94,98 % až 148,17 % ročně je namístě shledat celé takto požadované plnění za nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka. Tato rozhodnutí je vhodné aplikovat již v řízení nalézacím, neboť exekuční řízení je určeno primárně k výkonu daného rozhodnutí. V daném případě poměr finančního zatížení jednoznačně překročil přípustné meze, přičemž na věci nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná takto koncipovanou smlouvu podepsala a s uvedenými ujednáními souhlasila, když z charakteru tohoto smluvního vztahu je zřejmé, že silnější ze stran předkládá formulářovou smlouvu straně slabší, která nemá reálnou možnost jakékoliv její modifikace.
6. V daném smluvním vztahu účastníků řízení proto soud shledal absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi účastníky řízení, a to ve smyslu § 39 obč. zák. neboť je v rozporu s dobrými mravy.
7. S ohledem na neplatnost právního základu smluvního vztahu je podle pravidel bezdůvodného obohacení na místě, aby každá ze stran vydala druhé straně to, co na základě neplatné smlouvy získala. Žalobkyně poskytla žalované částku 18 000 Kč, žalovaná proti tomu uhradila žalobkyni plnění ve výši 18 459 Kč. Proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta jako nedůvodná a to včetně požadovaného příslušenství.
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , který stanoví, že měl-li účastník ve věci plný úspěch, přizná mu soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že vě věci úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.