Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 118/2021-97

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Jelínkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokátem

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované, Slovensko

o zaplacení 34 349 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 938 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 938 Kč od 1.7.2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 15 885 Kč, částky 1 814,81 Kč, jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení částky 4 570,69 Kč, jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 154 Kč od 16.5.2017 do 30.6.2017 a z částky 3 216 Kč od 1.7.2017 do zaplacení a úroku 19,98 % ročně z částky 15 154 Kč od 16.5.2017 do zaplacení.

III. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 6 526 Kč, částky 410,73 Kč, jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 1 301,51 Kč, jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 3 554 Kč od 16.5.2017 do zaplacení a úroku 19,98 % ročně z částky 3 554 Kč od 16.5.2017 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 938 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 938 Kč od 1.7.2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 15 885 Kč, částky 1 814,81 Kč, jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení částky 4 570,69 Kč, jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 154 Kč od 16.5.2017 do 30.6.2017 a z částky 3 216 Kč od 1.7.2017 do zaplacení a úroku 19,98 % ročně z částky 15 154 Kč od 16.5.2017 do zaplacení. III. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 6 526 Kč, částky 410,73 Kč, jakožto kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, částky 1 301,51 Kč, jakožto kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 3 554 Kč od 16.5.2017 do zaplacení a úroku 19,98 % ročně z částky 3 554 Kč od 16.5.2017 do zaplacení. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 34 349 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), dne 18. 9. 2014 smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ 1. smlouva“). Na základě 1. smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému prostředky ve výši 19 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit jednak poskytnuté finanční prostředky, a jednak úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy 2 426 Kč s úrokovou sazbou 19,98 %, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 611 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 848 Kč v 60 týdenních splátkách po 582 Kč a poslední splátka byla stanovena na 12. 11. 2015. Žalovaný neplnil řádně své povinnosti a zbývá mu uhradit dluh celkem 27 823 Kč, z toho na jistině 15 154 Kč.

2. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel právním předchůdcem žalobkyně dne 23. 5. 2014 smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen„ 2. smlouva“). Na základě 2. smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit jednak poskytnuté finanční prostředky, a jednak úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy 1 277 Kč s úrokovou sazbou 19,98 %, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 901 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč v 60 týdenních splátkách po 307 Kč a poslední splátka byla stanovena na 17. 7. 2015. Žalovaný neplnil řádně své povinnosti a zbývá mu uhradit dluh celkem 6 526 Kč, z toho na jistině 3 554 Kč.

3. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017 s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Žalovaný ani přes písemné výzvy svůj dluh neuhradil.

4. Žalobkyně i žalovaný se z jednání dne 28. 4. 2022 omluvili. Soud tedy dle jednal v nepřítomnosti účastníků.

5. Z 1. smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně přenechal dne 18. 9. 2014 žalovanému částku 19 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit celkem 34 885 Kč tedy jistinu 19 000 Kč a poplatky ve výši 15 885 Kč tvořící úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy 2 426 Kč s úrokovou sazbou 19,98 %, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 611 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 848 Kč v 60 týdenních splátkách po 582 Kč.

6. Z tvrzení žalobkyně (a shodně z výzvy z 6. 8. 2018, z oznámení ze dne 15. 5. 2017 a z přílohy ke smlouvě o postoupení) že právní předchůdce žalobkyně přenechal dne 23. 5. 2014 žalovanému částku 10 000 Kč v hotovosti na základě smlouvy o zápůjčce číslo (dále jen„ 2. smlouva“). Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky a jednak úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy 1 277 Kč s úrokovou sazbou 19,98 %, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 901 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč v 60 týdenních splátkách po 307 Kč a poslední splátka byla stanovena na 17. 7. 2015.

7. Z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaný uhradil na 1. smlouvu částku 7 062 Kč, na 2. smlouvu částku 11 835 Kč.

8. Ze zákaznické karty ze dne 18. 9. 2014 vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně vycházel z informací o žalovaném, že bydlí jako spoluvlastník, má jinou zápůjčku u právního předchůdce žalobkyně, měsíční splátka 1 228 Kč. Nemá žádné nezaopatřené dítě. Žalovaný byl zaměstnán jako vedoucí výroby s čistou měsíční mzdou 16 500 Kč, což jsou jeho měsíční příjmy. Jako běžné měsíční výdaje jsou uvedeny nájem – inkaso 4 000 Kč, splátky úvěrů 1 228 Kč, výdaje na domácnost 3 800 Kč, na jiné závazky 500 Kč, a telefon 200 Kč – výdaje celkem 9 728 Kč. Použitelný příjem 6 772 Kč. Ověřené dokumenty – uvedeny výplatní pásky, pracovní smlouva, SIPO, podnájemní smlouva.

9. Ze zákaznické karty ze dne 23. 5. 2014 vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně vycházel z informací o žalovaném, vzhledem k požadované částce 10 000 Kč, že bydlí jako podnájemník, nemá jinou zápůjčku, nemá žádné nezaopatřené dítě. Žalovaný byl zaměstnán jako vedoucí výroby s čistou měsíční mzdou 15 000 Kč, což jsou jeho měsíční příjmy. Jako běžné měsíční výdaje jsou uvedeny nájem – inkaso 3 500 Kč, výdaje na domácnost 3 800 Kč, na jiné závazky 500 Kč, a telefon 300 Kč – výdaje celkem 8 100 Kč. Použitelný příjem 6 900 Kč. Ověřené dokumenty – uvedeny výplatní pásky, pracovní smlouva, SIPO, podnájemní smlouva.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou žalobkyně uzavřela se svým právním předchůdcem ze dne 15. 5. 2017 a příslušné přílohy soud zjistil, že předmětné pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni ke dni 15. 5. 2017, o čemž byl žalovaný vyrozuměn s upozorněním, že jeho dluh ze smluv o půjčkách ke dni postoupení činil 34 349 Kč bez příslušenství (oznámení ze dne 15. 5. 2017). Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 15. 6. 2017 (podací lístek).

11. Z výzvy k plnění ze dne 6. 8. 2018, s podacím lístkem z 7. 8. 2018 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu ze smluv.

12. Z rozsudku č.j.  – 97 soud zjistil, že Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodoval dne 31. 7. 2020 o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Písku č.j.  – 57 ze dne 19. 11. 2019.

13. Na základě zjištěných skutečností soud učinil tento skutkový závěr. Právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému dne 23. 5. 2014 částku 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit přenechané peníze spolu se souhrnným poplatkem v pravidelných týdenních splátkách, což však neučinil, když vrátil namísto sjednaných 18 361 Kč částku 11 835 Kč. Právní předchůdce žalobkyně přenechal dále žalovanému dne 18. 9. 2014 částku 19 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit přenechané peníze spolu se souhrnným poplatkem v pravidelných týdenních splátkách, což však neučinil, když vrátil namísto sjednaných 34 885 Kč částku 7 062 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

14. Soud postupoval podle , (dále jen„ o.z.“), ve znění účinném k datu uzavření smluv tedy k 23. 5. 2014 a 18. 9. 2014 a , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016.

15. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

17. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

19. Podle § 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

20. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

21. Podle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 23. 5. 2014 a 18. 9. 2014 smlouvu o zápůjčce, avšak žalobkyně neprokázala, že věřitel – právní předchůdce žalobkyně splnil povinnost, kterou mu stanoví § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy, tedy že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru na základě dostatečných informací a s odbornou péčí posoudil, zda je žalovaný schopen spotřebitelský úvěr splácet. Z provedených důkazů nevyplynulo jednoznačně, jaké byly příjmy a výdaje žalovaného, když žalobkyně nedoložila žádné y, ze kterých by výše uvedená v zákaznické kartě vyplývala. Nebyly prokázány příjmy ani výdaje, když částka uvedená jako nájem a inkaso ve výši 3 500 Kč a 4 000 Kč je nereálně nízká, i když žalovaný uvedl, že bydlí jako podnájemník. Rovněž má soud pochybnosti o příjmech žalovaného neboť v době žádosti o 1. zápůjčku měl činit čistý příjem 15 000 Kč a o 4 měsíce později již 16 500 Kč, když ke změně zaměstnání nedošlo, není zřejmé, zda se jednalo o příjem za předcházející měsíc, či průměrný příjem a za jaké období. Navíc v době uzavření první smlouvy žalovaný již měl další závazek se splátkou 500 Kč a teprve 4 měsíce po uzavření první smlouvy, uzavřel věřitel další smlouvu, což zvyšovalo nároky na povinnost věřitele posoudit schopnost žalovaného splácet další úvěr a naznačovalo závěr, že žalovaný nedisponuje dostatečnými příjmy vzhledem ke svým výdajům. Pokud se mělo prohloubit zadlužení žadatele o další částku 2 328 Kč na měsíční splátku, neuvedl žalobce svůj myšlenkový postup, kterým dospěl k závěru, že nemohl mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, když zejména nebyly doložené žádné výpisy z případných registrů (SOLUS, NRKI, BRKI), když negativní výpis z těchto registrů by takové pochybnosti mohl rozptýlit. Přesto věřitel poskytl následně i druhou zápůjčku. K dokreslení celkové majetkové situace žalovaného si věřitel nevyžádal ani např. výpis z bankovního účtu za dostatečně dlouhé období předcházející poskytnutí zápůjček, který by mohl podpořit závěr, že věřitel měl dostatečné informace při posuzování platebních schopností žalovaného. Soud proto posoudil uzavřené smlouvy o zápůjčce ve smyslu smlouvy o spotřebitelském úvěru s ohledem na nesplnění požadavku stanoveného v zákoně o spotřebitelském úvěru ve znění účinném v rozhodné době jako neplatnou. Tento závěr je přitom zcela v souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu, podle nějž„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). I s odkazem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (CA Consumer Finance SA v . Ingrid Bakkaus a další) v citovaném nálezu Ústavní soud uvedl, že„ poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady)“. Žalobkyně tak v tomto směru neunesla jak břemeno tvrzení, tak důkazní.

24. Nad rámec soudu dodává, že doloženým rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020 není zdejší soud vázán a to ani s ohledem na ust. § 13 o.z., neboť se nejedná o nadřízený soud zdejšího soudu a od doloženého rozhodnutí uplynul roční časový odstup, který může znamenat posun v rozhodovací praxi soudů obecně. Skutkově se navíc případy liší tím, že v projednávané věci byl rozpor v tvrzených příjmech a ve výdajích za bydlení v časovém odstupu pouhých 2 měsíců.

25. Žalobkyně však prokázala předání finančních prostředků ve výši 19 000 Kč a 10 000 Kč žalovanému, proto soud právní vztah mezi účastníky posoudil jako bezdůvodné obohacení, neboť právní předchůdce žalobkyně žalovanému plnil bez právního důvodu. Z tvrzení samotné žalobkyně vyplynulo, že žalovaný uhradil na 1. smlouvu (2. v pořadí) částku 7 062 Kč, na 2. smlouvu (1. v pořadí) částku 11 835 Kč, je tak zřejmé, že na poskytnuté částce ve výši 19 000 Kč tak žalovaný dluží 11 938 Kč a na další poskytnuté částce 10 000 Kč již nedluží ničeho. Žaloba byla částečně úspěšná, neboť žalobkyně prokázala svou aktivní věcnou legitimaci a nárok byl výrokem I. částečně přiznán. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, soud mu uložil povinnost zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení v zákonné a požadované výši 8,05 %, z dlužné částky od 1. 7. 2017 do zaplacení, neboť dluh byl splatný na základě výzvy odeslané dne 15. 5. 2017, pokud byla výzva dle § 573 o.z. doručena třetí pracovní den a částka mohla být uhrazena následujících 10 dnů, pak prodlení nastalo dne 1. 7. 2017 v souladu s § 1958 odst. 2 o.z. Ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

26. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle , (dále jen ).

27. Ve smyslu ustanovení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnějšímu žalovanému (po odečtení úspěchu od neúspěchu a při zohlednění příslušenství kapitalizovaného k datu rozhodování soudu) žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.

Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce ( ).